Čokoláda pro wehrmacht
Přemysl Krejčík
Dieselpunkový román z alternativní historie druhé světové války. Vítejte v Praze roku 1942 — ve městě plném dieselpunkové estetiky velkých strojů a divokých jazzových večírků, stejně jako každodenního strachu z nacistických represí. Ulicemi se prohánějí jezdci na hypermoderních motocyklech Schlachthund, kolaborantské jednotky plánují zaujmout Hitlerovo místo a pražská mládež propadla zárodku moderní hudby. Londýn zamítl atentát na říšského protektora Heydricha a zcela změnil strategii podpory československého odboje. Zbylí členové parašutistických výsadků na území ČSR se musí soustředit na nové cíle. Zemek a Škácha z výsadku Silver B společně s Kolaříkem z Out Distance dostanou za úkol spojit se s žijící legendou zvanou „Pobožný pistolník“ a v tajné operaci s krycím názvem „Golem“ mají získat plány na futuristickou zbraň — mýty opředený stroj podobající se mechanickému člověku. Ty se však pochopitelně pokouší získat i druhá strana. Ale existují vůbec ony legendami opředené plány na sestrojení mechanického Golema? A pokud ano, podobají se tyto stroje alespoň trochu představám, jež o nich kolují?... celý text
Přidat komentář
No nic jsem od toho nečekal a byl jsem mile překvapen. Ne, není to žádné veledílo, ale je to velmi zajímavá alternativní historie, kde vystupuje spousta hrdinů v trochu jiných polohách. Níže s epíše, že to je moc krátké, nebo naopak moc dlouhé. Já myslím, že to bylo akorát. A ano je zde hodně hrdinů, ale vzhledem k tomu, že tohle období mám rád a dost jsem o něm přečetl, tak mě to tolik nevadilo, protože jsem se celkem slušně orientoval. Takže za mě super.
Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.
Co Krejčíkovi neupřu je znalost klubových koncertů a schopnost je vykreslit až do posledního stoupajícího sloupku dýmu z cigára a pachem potu a voňavek. Popisy pinupek s punkovým jazzem na pražském Žižkově... Řekněme, že bych také zavítal. Kniha však ztroskotává na relativně hloupé rovině poměru příběhu s narativem. Autor se pokouší vměstnat události několika let z různých území republiky na necelých tři sta stran knihy malého formátu, což prostě nemůže fungovat. Zároveň vás zahltí celkem velkým množství postav, které vám brzy začnou splývat jedna přes druhou.
Na české poměry docela odvážný počin, u kterého se nabízí srovnání s Novotného Valhalou. Ten šel pro změnu s přílišnou rozmáchlostí oběma směry, nicméně mu kniha (četl jsem souborné vydání) funguje lépe než Krejčíkovi. Krejčík je zase lepší v práci s jazykem, který je čtenáři mnohem přístupnější a příjemnější ke čtení.
Nápad není špatný, ale je to na můj vkus moc dlouhé respektive do zhruba stránky 200 jsem se nudil a nutil chvíli i číst. Zatím co zbytek byl naprostá paráda. Nic méně z 300 stránek je dobrých tak 100, kdyby knížka měla 200 stran bylo by to z mého pohledu lepší.
(SPOILER)
Alternativní historie, kdy téměř všichni, kteří přežily druhou světovou válku tady zemřou a naopak ti co válku nepřežili tady mají svojí roli.
Situace na mapě válečné Evropy je v románu o dost jiná, než jak ji známe: povstání v Polsku uspělo, bolševická revoluce v Sovětském svazu se hroutí a exilová vláda namísto podpory odboje v protektorátu usiluje o návrat carovy sestry na ruský trůn.
Hitler je v koncích a pomoci mu může jen předválečný „židovský vynález“, legendami opředený robotický voják.
"Ocelový golem" je mechanická bytost inspirovaná Robotem Karla Čapka a pověstí o golemovi. Tyto chodící tanky jsou něco jako zázračná zbraň, po které vždy toužil Hitler, aby změnil vývoj války.
Skutečná čokoláda pro wehrmacht v příběhu hraje určitou roli, i když nepříliš výraznou.
Autor si v knize pohrává s historickými fakty, ohýbá si je dle potřeby a až na několik momentů postrádajících logiku je výsledek takřka uvěřitelný, byť má příběh se skutečnými dějinami společné jen některé postavy a jednotlivé strany válečného konfliktu.
Hvězdičky si odpustím, protože jsem to asi v 10% vzdala. Myslím, že hlavní problém je, že alternativní realita není můj žánr. Navíc nerada čtu knížky o válce. Zároveň mi nebyla příjemná atmosféra, ale ani to české machrování :(
No, není to dlouhé, ale stejně jsem nedotáhl ani první polovinu. Nějak mi to nesedlo. A to mám tohle téma rád.
Protože subjektivně naprosto nesnáším odreagovávání si "čecháčkovského MINDRÁKU" tím jak to nakonec každému natřem, hodnocení si v rámci objektivity odpustím... Ale neodpustím si (k už jinými zmíněným faktickým výhradám) přidat jednu perličku: "die Schlacht" sice německy nepochybně znamená bitvu, ale pohled jen do slovníku někdy nestačí - "SCHLACHTHUND" totiž v němčině neznamená nic jiného, než pes JATEČNÍ, tedy asijský jedlý krmník pěstovaný na maso - zkrátka "BÓBIKA" :-))) Určitě by jako válečný či bojový pes byl v názvu motocyklu lepší "Kampfhund", i "Kriegshund" by případně šel...
Velmi dobře napsané a čtivé. Alternativní historie je tu funkční a zajímavá, zamyšlení nad historií na konci mě hodně potěšilo. Ale v zásadě je to jenom to - alternativní historie o českém odboji, válečná kniha. Postavy hrozně splývají do sebe, jsou to figurky na šachovnici, ale samotný příběh jim nedává prostor pro osobnost.
Krátké, svižné a pohodové čtení, kde člověk nemusí o ničem přemýšlet a složitě si pamatovat hordy postav.
Autor vytvořil svou dieslovou verzi Pražského povstání, v jehož čele stojí štábní kapitán Morávek alias Pobožný střelec a armáda mechanických strojů (Golemů) ovládaných lidskými piloty (viz Pacific Rim). Svou roli mají i výsadkáři Zemek, Škácha a Kolařík. Největší záporákem není Heydrich, ale americký velitel jednotek složených ze zahraničních nacistů. Očekávala jsem větší využití super motorek a nějakou epickou bitvu golemů. Popsané tři masakry musely stačit.
Na povrchu další akční alternativní historie z druhé světové, pod povrchem témata jako je nesmyslnost kolektivní viny a podobné. Oceňuji i ty nenápadné šachové a biblické motivy, které v metaforické podobě prostupují celou knihou.
Bohužel, velké zklamání. Autor se velice snažil dostát elementárních socio-destrukčních příběhových aktiv, ale jeho pokus se rozpadá pod návalem amatérského konstruování fabulačních a personálních pasáží. Syžetové vhledy jsou z hlediska historické infiltrace funkční, ale to nestačí, chybí hlubší a interspektrální definice dramatických serpentin.
Jak jde vidět, alternativní historie je v kurzu. Po Říši a Hladovém národu další dobře napsaná alternativka. Co se musí nechat, autor je neskutečně čtivý. "Zaháčkuje" prvním odstavcem a už se čtenář veze... Samotný příběh má jisté mezery v logice, ale celkově ten vytvořený svět "jiného" protektorátu je skvělý. Důraz se více klade na postavy a mnohdy až cynický popis, který jakoby vypadl ze scénáře Hanebných panchartů. Doporučuji.
Je to dobré, je to čtivé, je to krátké.
Aternativní dějiny to sice jsou, ale osoby a obsazení jsou mnohdy velmi skutečné. Velmi umně to mixuje skutečné události, skutečné postavy a přidává jim to vedlejší linky, které se sice nestali, ale určitě se mohli stát. Pro někoho kdo má trochu ponětí o dějinách Protektorátu je tam schovaná velká spousta odkazů a scén, které se o těhle části dějin vyprávějí. Autor má taky hodně zvláštní styl vyprávění - scény jsou dopovídány a ne ustřiženy odchodem vypravěče.
"Kdyby Morávek zůstal ještě chvíli na místě, viděl by u hospody zastavovat tři německé motocykly..." Popisy tohoto typu jsou používány velmi často. Nevím jestli se mi to líbí nebo ne, ale určitě mě to hrozně zaujalo.
Děj jde rychle kupředu, skáče v obrazech, protíná je rytmem diesel jazzu a kniha uteče mnohem dříve, než byste čekali. Ale přečtete si jí, je to dobrá kniha.
Asi jsem neměl před nedávnem číst M+B+M od D. Váchy, protože tady jsem měl obrovský problém s vcítěním se do prostředí a atmosféry knihy, i když bylo jasně řečeno, že jde o alternativní dějiny. Ale když se tu objevovalo gestapo, odboj a když jsem viděl, jak se tu odbojáři chovali bezstarostně, bez konspirací, atp., tak mě to trochu vadilo. A poslední výtka, nemyslím si, že by ani ve světě dieslpunku uměly nádrže plné nafty po výstřelu vybuchovat... Na druhou stranu je však nutno říct, že knížka sama o sobě je nesmírně čtivá, děj odsýpá a prostě chcete číst dál a vědět, jak to dopadne. Takže když si odmyslím úvodní část hodnocení, což je můj problém a není to chyba knihy, tak čtenář dostává poctivou žánrovku, kde si přečte o tom, jak by to bylo, kdyby bylo všechno jinak...
Čtivé, příběh není špatný. Občas je tam trochu nesmyslů v logice, ale všeobecně jsem rád, že jsem přečetl. Škoda, že tam toho dieselpunku nebylo víc.
Název mě zaujal, takže jsem se na Kosmasu neudržel a knížku zakoupil. Rozhodně musím říci, že z mého pohledu příběh není žádný propadák. Četlo se to dobře i myšlenka mechanických golemů byla zajímavá (představoval jsem si je jako bojové stroje v Avataru). Jsem ale překvapen, že tyto stroje nebyly likvidovány tanky, děly nebo letectvem. Moje bodové hodnocení sráží také to, že příslušníci Gestapa jsou vykresleni jen jako blbé mlátičky. Takoví tam jistě také byli, vyšetřovatelé však byli i inteligentní, metodičtí a velmi nebezpeční (mnozí z nich bezvadně ovládali český jazyk, takže nebezpečí prozrazení neopatrnými řečmi bylo velmi vysoké). Obyčejní vojáci Wehrmachtu nikdy nemohli hlídat budovu Gestapa nebo jejich dílny - to bylo úkolem SS. Také stráž (opět by to správně měli být SSmani) před sídlem Gestapa by neopustila stanoviště a nedoprovázela Hopkinse za Heydrichem do budovy (předpokládám, že kdyby byl autor na vojně, tak by to takhle napsat nemohl). Konec byl trochu uspěchaný, škoda. Takže suma sumárum za mě 3,4 hvězdy, matematicky zaokrouhleno na 3 (možná s odstupem času hodnocení mírně zvýším na zaokrouhlenou čtyřku).
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus Praha alternativní historie stroje válečné sci-fi české sci-fi zbrojní průmysl rok 1942 sci-fi
Autorovy další knížky
2021 | Čokoláda pro wehrmacht |
2019 | Malej NY |
2016 | Kybersex |
2022 | Srab |
2024 | Osiřelo dítě |
Mám ráda knížky, které mě přimějí dohledávat reálné události, upřesňovat si, jak se to odehrálo a hledat tu linii mezi realitou a fikcí. Tady je historie poměrně známá, i tak jsem spoustu věcí nevěděla. Alternativní historie mám moc ráda, knížka se mi ale četla poměrně ztuha. Hodně popisných stran, kdyby tam bylo více přímé řeči, odsýpalo by to svižněji. I tak hodnotím dobře průřez českými dějinami, je vidět, že autor má načteno a nastudováno.