Conan v bludišti zrcadel
Ivana Kuglerová , Michael Bronec
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17785/bmid_conan-v-bludisti-zrcadel-65c31037674a1.jpg
3
10
10
Conan (knižní série) série
>
Osm příběhů neporazitelného Howardova hrdiny + vzpomínací úvod od Jana Kantůrka.
Přidat komentář
Kniha začíná předmluvou Jana Kantůrka a podle mě je trochu paradox, že tato část, která byla napsaná do počtu, kvůli doplnění počtu stran, je to nejlepší co kniha nabízí.
K jednotlivým povídkám:
Jaroslav Mostecký: Khorusunská silnice - nabízí jednoduchý příběh o lovu na gigantického hada v bažinách. Právě ta jednoduchost, která je velikým atributem původních Howardových příběhů, dělá z této povídky jednu z nejlepších v této sbírce.
Pavel Renčín: Srdce z ledu - povídka o výpravě proti čaroději není vyloženě špatná, ale ani nezaujme, navíc konec je takový neconanovský.
Richard D. Evans: Stvůra z Půlnočního lesa - povídka o boji proti nestvůře a jejím přisluhovačům. Společně s první povídkou to nejlepší co tato sbírka nabízí. Jednoduchá a plná akce.
Františka Vrbenská: Jestřábí hvězda - povídka o lásce, zradě a výpravě za magickým artefaktem. Ze začátku nebyla špatná, ale pak šla kvalita dolů. Povídka s Conanem, která by byla lepší bez Conana a s neuseknutým koncem.
Ivana Kuglerová: Pouta rodu - povídka o loupežné výpravě, která se zvrhne v past. Stejné výhrady jako u Jestřábí hvězdy až na ten konec, useknutý sice nebyl, ale za moc nestál.
Miroslav Hokeš: Temný stopař - povídka o útěku a boji se zdánlivě nezničitelným pronásledovatelem. Číst se dala, ale jen tak tak. Možná nejhorší příběh s Conanem co jsem četl, a četl jsem jich hodně.
Václav Pícha: Popel a dým - povídka ze zlodějského období Conanova života a nechybí ani temný čaroděj. Jedna z povídek, kvůli kterým stojí za to tuhle knihu číst.
Leonard Medek: Krev jeho krve - povídka o jednom ze spiknutí proti králi Conanovi. I tahle povídka stojí za to. Pan Medek Conana umí.
Sečteno podtrženo za mě 69 %.
Ještě se mi nestalo, abych měl na knihu tak absolutně shodný názor jako Eigis. Ať nejlepší, nejhorší povídka, či Kantůrkův komentář. Tak jen pár poznámek navíc. Kuglerová, Vrbenská - literárně asi nejlepší, ale ženám bych ze zákona zakázal psát conanovské povídky :). Medka beru jako odlehčenou parodii. Ty popisy posilování jsou bezkonkurenční. Obecně ale nechápu proč tato díla vznikají. Buď spisovatele obdivuji, ale pak bych se měl snažit psát v jeho duchu. Ne jenom použít jméno hrdiny. A nebo - hůře - se snažím využít boomu a vydat něco, co bych jinak neudal. Proč si raději nevytvořit třeba Českýho Honzu a příběhy dát jemu? U JFK to docela pár let fungovalo.