Copatá máma
Barbora Bečvářová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403803/bmid_copata-mama-TAI-403803.jpg
3
209
209
Lucii je devatenáct, má pár měsíců před maturitou a spoustu plánů do budoucna, když naprosto neplánovaně otěhotní. Po počáteční nejistotě se rozhodne dítě si nechat, i když vyrovnat se s tím, že z ní bude máma, není vůbec snadné. Lucie se mění z potřeštěné středoškolačky v dospělou ženu a zároveň musí vyřešit vztah k Tomášovi, své dlouholeté a donedávna platonické lásce, se kterým miminko čeká. Dokáže jejich čerstvé zamilování zvládnout takovou zkoušku? K tomu se ještě přidává Luciin komplikovaný vztah k rodičům a spousta starostí o budoucnost… Čtivý a svěže působící román byl částečně inspirován autorčinou zkušeností s neplánovaným těhotenstvím v posledním ročníku střední školy.... celý text
Přidat komentář
Prostě kniha o jedné zbouchnuté maturantce. Takových po světě chodí :-). Tento žánr moc nečtu, ale kniha se mi líbila. Byla to taková ta správná letní oddechovka. Akorát si myslím, že Lucka měla ve všem až moc velké štěstí. V reálu to bohužel tak pohodové nebývá.
Nápad dobrý. Ale to je tak všechno. Styl psaní mi nevyhovoval, rozhodně to nevypadalo na vyprávění devatenáctileté slečny. Cítila jsem z toho třicetiletou ženu, která píše příspěvky na "miminkovská" fóra. Na druhou stranu chápu, že se knížka někomu líbí. Pro mě je to ale naprosto zbytečná knížka.
I přes relativně vážné téma je kniha psaná s lehkostí a milým humorem, jehož čtivost podtrhují krátké kapitoly. Za mě fajn a hezké čtení, i když spíše než pro náctileté dívky (může působit dost antikoncepčně :-D), bych doporučila pro mladší ženy.
Rozhodně to není žádná hitparáda. Takové pěkné ukázaní, že těhotenstvím se svět nezboří.
Přišlo mi to lehké čtení u kterého není třeba myslet. Prostě čtete a zapomínáte se u toho. Vlastně mi tohle ukázalo jakousi naději, že pokud osud nám tu cestu nalajnule jinak než jak chceme my... nekončí tím život... ale možná tím jenom začíná. :)
Krásně jsem si zavzpomínala na svoje těhotenství a jednou až začne moje malá dcerka randit, jí asi tuto knihu doporučím. Jako varování, že dítě může přijít raz dva, ale zároveň i uklidnění, že život se tím nezboří, jen změní.
Mně se kniha líbila. Nesouhlasím, že by byla příliš naivní a nepodobná realitě-já sama ve svém okolí mám více než jednu matku, která otěhotněla po pár měsících, v jednom případě i týdnech, vztahu a muž se zachoval stejně, jako knižní Tomáš-nastávající maminku si vzal. A upřímně, nějaká vysoká škola? Hodně žen přehodnotí žebříček hodnot, když už se "to" stalo. Mně zkrátka přijde, že je kniha ukázkou toho, že když už se plány zhroutí, je to o tom určit si priprity a umět být šťatná i tak. Že nemusí být vše jen horor. A s pohledem na porodnictví také souhlasím, není to tak dlouho od mého vlastního porodu a to trauma z nepřirozenosti si s sebou nese spousta z nás. Za mě prostě ano-jednoduché, žádný zvrat, ale proč ne?
Od knihy jsem čekala autentické zážitky mladé nastávající matky v našich končinách a to jsem vlastně dostala. Jen jsem nečekala, že všechno půjde bez problémů - že ve škole všechno hravě zvládne, že s přítelem to bude všechno kouzelné, že nebudou žádné komplikace a problémy... Myslela jsem si, že kniha skončí až pozdějším momentem - že autorka vezme delší časový úsek. A taky jsem nečekala, že tam budou tak hrůzné pocity ohledně našich porodnic - působilo to docela odstrašujícím a děsivým dojmem. Na druhou stranu vše v životě nemusí být komplikované a složité a nemůže být na škodu si u takové knihy od hektického a problematického života odpočinou.
Knihu jsem přečetla během dvou dnů. Děj mi přišel opravdu jednoduchý, žádná velká zápletka nebo převrat v ději. Často jsem si dopředu uměla představit, co se stane, a proto mě kniha nijak moc nenadchla. Čekala jsem asi trochu víc, protože v provní kapitole se člověk dozví, že hlavní hrdinka je těhotná a v poslední porodí. Takže jsem s ní prožívala těch pár měsíců, které ale nebyly zase tak zajímavé. Občas jsem se pobavila nad některou frází, ale to je asi vše. Myslím, že na zabití času je to fajn. Ale jinak? Asi ne.
Knihu jsem si koupila, jako oddechovku na dovolenou a s tím jsem k ní i přistupovala. Četla se dobře, možná i proto, že jako matka dvou dětí vím, o čem je řeč, ale není to žádný trhák. Jako cílovou skupinu bych k této knížce přiřadila, spíše než dospívající dívky, budoucí maminky nebo matky náctiletých budoucích maminek. Rozhodně to není tak špatná knížka, jako vyznívá z některých ohlasů. Nevadí mi ani drobnosti jako farář na svatbě ateistky nebo problém s vyhlášenou porodnicí. Je to přece kniha a ne dokumentární pořad. Kdyby autoři psali jen o tom, co je skutečně možné a reálné, asi by byly knížky pěkná nuda. A já hledám v knížkách právě ten oddech od reality, takže mně ,,Copatá máma" zpříjemnila dovolenou.
Četlo se to hodně lehce, ale do hloubky příběh příliš nešel. A něco se mně moc nezdálo: svatba s farářem, aniž byla předtím o víře sebemenší zmínka, snadné přihlášení do vyhlášené porodnice...
Milá kniha, která neurazí, nenadchne. Mladší čtenáře potěší.
Příběh byl jednoduchý, předvídatelný, ale optimistický a poučný.
Dlouho jsem se rozhodovala jestli dát tři nebo čtyři hvězdy, ale nakonec jsem se rozhodla pro tři, jelikož kniha ve mne vzbuzuje míru průměrnosti. Mým čtyřhvězdičkovým knihám se nevyrovná.
Ale určitě si najde místo v srdcích mladších čtenářek a pomůže například v určitých životních rozhodnutích.
Příjemná letní knížka, která nenadchne ale ani neurazí. Mě se celkem líbila, protože jsem od ní čekala právě takovou oddychovku. Hlavní hrdinka mi byla chvílemi protivná, tím jak neustále řešila nesmyslné problémy, které vlastně vůbec neexistovaly. Ale jinak se mi kniha líbila...
Knížku jsem přečetla jedním dechem, byla zajímavá, poučná, moc mě bavila. Možná má trochu přeslazený konec, ale jestli jsem to dobře pochopila, tak byl příběh buď autorčina autobiografie nebo alespoň částečný příběh z jejího života, takže úplně nereálné to není. :-)