Cranford
Elizabeth Gaskell
Nejznámější román slavné anglické spisovatelky 19. století Elizabeth Gaskellové Cranford byl poprvé vydáván na pokračování v anglickém časopise Household Words, vedeném Charlesem Dickensem, v roce 1851. Nyní k Vám vůbec poprvé míří v českém překladu. Fiktivní městečko Cranford vykreslila autorka podle Knutsfordu v hrabství Cheshire, kde strávila podstatnou část svého dětství. Děj románu je vlastně sledem rozmarných epizod ze života Mary Smithové a jejích přítelkyň, staropanenských sester Matty a Deborah Jenkynsových. Scéna je zalidněna humorně pojatými postavami – jmenujme jen Betty Barkerovou, která miluje svou krávu, jako by to byla její dcera, ctihodnou, avšak letargickou paní Jamiesonovou, Thomase Holbrooka, ctitele slečny Matty, který zemře teprve rok po své cestě do Paříže, což však veřejnému mínění nebrání v tom, aby v ní vidělo příčinu jeho skonu, pochybného komorníka paní Jamiesonové pana Mullinera, potulného kouzelníka Signora Brunoniho či Petera Jenkynse, již dávno oplakaného bratra slečen Jenkynsových, jehož návrat z Indie obrátí městečko vzhůru nohama. Cranford není jen knihou, kterou si oblíbily již nespočetné generace, ale také vděčným námětem pro filmové a televizní zpracování – například výborně obsazené seriály BBC Cranford a Návrat do Cranfordu byly v roce 2010 odvysílány Českou televizí.... celý text
Přidat komentář
60% - Autorka si mě před pár lety zcela získala svým románem Sever a jih, takže jsem již tehdy pátrala po dalších věcech a objevila seriál Cranford ve skvělém obsazení (co chtít víc, když tam hraje Judi Dench a ještě k tomu třeba Imelda Staunton, představitelka zlovolné profesorky Umbridgeové z Harryho Pottera?), na který se koukalo opravdu pěkně. Kniha mě zdaleka tolik nenadchla, připadá mi teď zpětně, že si z ní scénaristé vzali v podstatě jen některé postavy a atmosféru malého městečka, ale jinak si museli hodně domýšlet, aby z toho něco podobného vytvořili. Společnost chudších postarších dam, které si ze svých skromných poměrů umějí udělat přednost a stejně jsou před celým širým okolím za veliké dámy, je vykreslená vskutku do detailu, i když v příběhu samotné hlavní popisované hrdinky Matty čtenář dobře vidí, o kolik barevnější život by zřejmě měla, kdyby kdysi slevila ze svých zásad a následovala své srdce. A to je svým způsobem dost smutné.
Příběh vypráví Mary Smithová, návštěvnice městečka a přítelkyně Matty. Hezky popisující a jemně vtipný příběh ze života malé skupiny chudých starších žen na malém městě uprostřed devatenáctého století. Je to veselé i smutné, srdečné a mě se to líbilo.
Plánuji že se podívám i na seriál s Judi Dench.
Začátek takový divný, chaotický, ale pak se člověk přizpůsobil psaní příběhu a četlo se to samo. Já jsem četla první knihu a pak sledovala seriál a musím se přiznat, že seriál mi přišel více chaotický, ale možná je to tím, že v seriálu jsou všechny tři knihy skloubené dohromady a prolíná se to. V knihách jsou příběhy oddělené a je to srozumitelnější.
Docela milá knížka, která mě osobně neurazila, ale ani nenadchla. Vše v románu ubíhá pomalu a klidně. Trochu se podobá Austenové, ale nemá to tu kvalitu.
Souhlasím.Seriál je úžasný,kniha byla pro mě zklamáním.Zdálo se mi, jako by byla zestručněná....
Cranford od mé milované Elizabeth Gaskell. Moc se mi nelíbil, byla jsem dost zklamaná. Velmi nudná kniha napsaná tak zvláštně. A je tak krátká, že si postavy nedokážu oblíbit a je konec. Blahořečím scénáristům, že z takového materiálu zvládli udělat celkem obstojný seriál.
Viděla jsem nejdřív televizní film z dílny BBC, který nemá chybu. Možná proto jsem byla z knihy trochu zklamaná. Hodně popisu a málo dialogů. Více se mi od této autorky líbila kniha "Alice a její muži. Hříšná Lizzie": http://www.databazeknih.cz/knihy/alice-a-jeji-muzi-hrisna-lizzie-35980
Jinak pokud E. Gaskell patří mezi vaše oblíbené autory, doporučuji další televizní adaptace jejích děl: Manželky a dcery + Láska v bílém pekle.
"Je to jediný můj román, který jsem po sobě dokázala znovu přečíst, a to několikrát.“ Tak charakterizuje svoje slavné dílo anglická autorka Elizabeth Gaskellová (1810-1865), která společně s J. Austenou, sestrami Brontëovými či G. Eliotovou vyšlapaly cestu ženským autorkám v jinak do té doby především mužském světě literatury. Elizabeth Gaskellová, která se často srovnává s Jane Austenovou, stejně jako ona pocházela z rodiny a výchovy duchovních anglikánské církve. Jako představitelka kritického realismu se ale více zaměřovala na sociální témata z prostředí vznikajících dělnických vrstev. Byla pokračovatelkou chartistického hnutí v britské kultuře. K nejslavnějším dílům patří především její prvotina „Mary Barton“ (1848), která vyšlo česky poprvé jako „Marie Bartonová“ v roce 1960. U českých čtenářů není její jméno tak známé jako Austenová či sestry Brontëové. To se ale pomalu mění, když loni vyšla knížka novel „Alice a její muži ; Hříšná Lizzie“ a letos vyšel poprvé česky její slavný román „Cranford“, dokonce najednou u dvou vydavatelů. Celkový značný čtenářský zájem o literaturu této doby snad způsobí, že se možná dočkáme i českých vydání jejich dalších známých děl jako „North and South“ či „The Life of Charlotte Brontë“.
Kniha „Cranford“ svým tématem a pojetím vybočuje z obvyklé z řady jejich románů. Jde o spíše o humorný, úsměvný příběh ze života několika dám v městečku Cranford, který mi po přečtení trochu připomínal nedávno vydaný román Jane Austenové „Sanditon“. Předobrazem Cranfordu je anglické město Knutsford, kde malá Elizabeth po smrti své matky vyrůstala u tety Hannah. Knížka je vlastně řadou příhod především Mary Smithové a jejích přítelkyň, staropanenské Matty Jenkynsové. Příběhů úsměvných, ale samozřejmě i citlivých. Příběhů z městečka, kde „vládnou“ ženy, jak je patrné už z první věty knihy: „Cranford patří v první řadě Amazonkám, držitelkami domů se slušnějším nájmem jsou ženy.“ Jde o trochu emancipovaný nadhled („Vdávat!“ vyjekly jsme. „Taková šílenost!“), ale přesto vlastně knize o muže jde více než dost. Stejně jako u dalších výše už zmiňovaných autorek té doby, i zde čtenáře musí fascinovat nejen čistota postav, ale hlavně společenské postavení žen vůbec. Ta jejich jediná volba budoucnosti, a tím je manžel - jako jediný zdroj ekonomického zajištění.
Kniha, která vycházela nejprve v časopise Household Words redaktora Charlese Dickense, se dočkala i několika filmových ztvárnění, z nichž poslední se odvysílalo i na ČT a je momentálně k dostání na čtyřech levných DVD.
Překladu knihy se výborně zhostila Květa Palowská. Stejně tak stojí za zmínku i doslov Josefa „Pepson“ Snětivého, který mne překvapuje erudovanými vědomostmi a citlivostí k této literatuře, což dle jeho webu, facebooku a vlastních románů bych u člověka s takovým temperamentem ani nečekal.
Knihu vydalo nakladatelství Čas v roce 2011.
Autorovy další knížky
2012 | Sever a Jih. Díl I. |
2011 | Cranford |
2013 | Sever a Jih. Díl III. |
1976 | Mary Bartonová |
2011 | Cranford: Cranfordské dámy |
Proti názorům, že tu není žádný děj, bych asi měla trochu námitky, něco tu je, i když je pravda, že vás téměř nic nedrží u čtení a styl psaní je velmi, velmi jednoduchý. Na druhou stranu mě překvapil jazyk díla, nečekala jsem, že to půjde číst tak lehce.