Čtenáři nekonečna
Carlos Castaneda
Knihy Carlose Castanedy není třeba představovat. S publikací Čtenáři nekonečna je však situace poněkud jiná, protože se jedná o souhrn dosud nepublikovaných méně rozsáhlých textů. První z nich - Definitivní cesta - je bonbónkem na úvod. Je to jedna z posledních věcí, které Castaneda napsal. Jedná se o krátké, jasné a výstižné shrnutí mistra čaroděje, který popisuje příčiny, prostředky i cíle své cesty. Vyšel v roce 1998 u příležitosti výročí třiceti let od prvního vydání Učení dona Juana. Text První a druhá pozornost je víceméně technickým popisem toho, jak funguje vnímání. O světě, ve kterém žijeme, zenoví mistři tvrdí, že je tvořen lidským myšlením. Indické nauky jej nazývají přeludem, májou. Čarodějové říkají něco podobného, náš svět je projekcí, která vzniká podobně jako obraz na plátně v kině... Další část knihy tvoří Rozhovory. První dva jsou z roku 1968, tedy z doby po vydání Učení dona Juana. Castaneda se tehdy skutečně domníval, že s učením u dona Juana skončil. Třetí je z roku 1973. Na doporučení dona Juana Castaneda poskytl tento rozhovor i svá - samozřejmě falešná - autobiografická data, "aby jednou provždy zahalil svoji minulost a zrušil osobní historii." Zbylé rozhovory jsou z doby, kdy se Castaneda s celou svou družinou rozhodl, že z učení dona Juana zpřístupní veřejnosti i to, co do té doby ponechával v tajnosti. Cesta bojovníků a Čtenáři nekonečna tvoří jeden celek. Jedná se o praktické návody, vysvětlení a doporučení pro ty, kteří se snaží aktivně kráčet cestou bojovníků.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 2004 , DobraOriginální název:
Readers of Infinity, 1996
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1994 | Oddělená skutečnost |
1999 | Kolo času |
1996 | Cesta do Ixtlanu |
2005 | Umění snít |
2003 | Aktivní tvář nekonečna |
Kniha mne trochu zklamala, zejména rozhovory, ale i tak stojí za přečtení k závěru knih Carlose Castanedy. Nic moc nového se tam ale nedočtete. Těšil jsem se na rozhovory s CC, ale ty jsou skoro o ničem. CC žil ve skrytu a rozhovory neposkytoval, jen pár jich udělil za celý svůj život a místo toho, aby toho tazatelé využili a zeptali se ho na věci, o kterých v knihách moc nemluvil nebo na některé pikantnosti, táží se ho pořád na to samé: Jak potkal dona Juana, co je tensegrita, kdo to jsou chacmoolové? Pořád dokola i po 20letech stále ty stejné otázky, nevyužitý potenciál rozhovorů.