Čtrnáct dní na vojně
Karel Poláček
Nevelká knížka humorných reflexí autorových zážitků z vojenské služby i úsměvných zamyšlení nad podstatou a povahou stavu vojenského.
Přidat komentář
milá humoreska, která (tak jako mnohé podobné) dokazuje, že vojna, iniciace a přechodový rituál, proměňující tělo i mysl, je to nejuniverzálnější téma k hovoru, které dokáže spojit lidi napříč generacemi, povahami, národy a regiony, politickými názory či stupni inteligence, vždycky se u něj shodneme, potěšíme a nostalgicky vzpomínáme/zapomínáme
zajímalo by mě, co mají jako "potkávací téma" dnešní kluci (počítačové hry?)
Kdyby Poláček napsal svou knížku před 30 lety, nebyla by o moc jiná. Jen to plivání na světnici postupem času vymizelo a také člověk nemohl potkat chlápky, kteří předchozí čtyři roky strávili na frontě. Jinak se moje ZVS od Poláčkových zkušeností z prvorepublikového vojenského cvičení tolik nelišila.
Knížku jsem si přidal do ČV - 4. kniha autora. Zjistit přesné pořadí Poláčkových knih je ale velmi obtížné, v půlce dvacátých let mu vyšlo hned několik knih najednou. Kandidátů je tedy víc, naštěstí jsou zde k dispozici jako e-knihy zdarma.
Odlehčený popis vojenské služby za první republiky srovnává často poměry se cvičením za Rakouska-Uherska. Vojenské lidové písně, místa cvičení i rozvrh dne a povinnosti záložáka autor nezapomněl s pokusem o humor či ironii popsat.
Pánové mající za sebou vojenskou službu a následné cvičení záložáků si zavzpomínají...
Kniha má dvacet kapitol od Úvodu, přes Rukování, Prezentýrku, Fasování vojenských věcí až po XX. kapitolu nazvanou Domů. Je to krátké, ale vtipné.
Postřehy z narukování a krátkém pobytu na vojně ... místy je to opravdu vtipně napsané .... knihu jsem našla na e-knihách zadarmo .. a jsem za to ráda ... pravda je, že kdyby kniha měla o trochu více stránek ... vůbec bych se nezlobila ...
Hodně povedená knížka a opravdu škoda, že nemá těch stránek více. Ačkoliv se může zdát, že Poláček řekl vše, co říct chtěl. Několik zajímavých poznatků z vojenského prostředí za první republiky a hodně zajímavé večerní filozofování nad pojmem statečnost.
Postřehy z vojenského cvičení záloh za první republiky. Laděno do humorného tónu, ale místy Poláček zabrousí do filozofování nad údělem vojáků mladé republiky. Souhlasím s mnoha jeho závěry o smyslu armády. Po vojácích se již nemá požadovat statečnost ale smysl pro povinost, neboť proti plynu a jiným vražedným prostředkům se již nelze chovat hrdinsky jako dříve v boji muže proti muži. V neposlední řadě se mi líbil i svěží styl, který odpovídá snaze zaujmout novinového čtenáře (dnes se novináři snaží o totéž, ale mnohdy to sklouzne k pouhému podbízení se a ztrácí tím i samotná úroveň novin).
Štítky knihy
humor vojenská technika vojenství vojevůdci, vojenští velitelé vojenské uniformy a výstroj vojáci vojenští letci vojenské posádky vojenská letadla vojenský výcvik vojenské lékařství vojenská taktika vojenské prostředí vojenské dějiny vojenské školy vojenská politika vojenské letectvo vojenské operace vojenská a materiální pomoc vojenští parašutisté vojenské mise
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Humorně laděná akniha o vojně za první republiky. Seznámí nás od narukování, fasování oblečení, stravování a režimu celého dne. Líbilo se.