Čtrnáct dní na vojně
Karel Poláček
Nevelká knížka humorných reflexí autorových zážitků z vojenské služby i úsměvných zamyšlení nad podstatou a povahou stavu vojenského.
Přidat komentář
Humorně laděná akniha o vojně za první republiky. Seznámí nás od narukování, fasování oblečení, stravování a režimu celého dne. Líbilo se.
milá humoreska, která (tak jako mnohé podobné) dokazuje, že vojna, iniciace a přechodový rituál, proměňující tělo i mysl, je to nejuniverzálnější téma k hovoru, které dokáže spojit lidi napříč generacemi, povahami, národy a regiony, politickými názory či stupni inteligence, vždycky se u něj shodneme, potěšíme a nostalgicky vzpomínáme/zapomínáme
zajímalo by mě, co mají jako "potkávací téma" dnešní kluci (počítačové hry?)
Kdyby Poláček napsal svou knížku před 30 lety, nebyla by o moc jiná. Jen to plivání na světnici postupem času vymizelo a také člověk nemohl potkat chlápky, kteří předchozí čtyři roky strávili na frontě. Jinak se moje ZVS od Poláčkových zkušeností z prvorepublikového vojenského cvičení tolik nelišila.
Knížku jsem si přidal do ČV - 4. kniha autora. Zjistit přesné pořadí Poláčkových knih je ale velmi obtížné, v půlce dvacátých let mu vyšlo hned několik knih najednou. Kandidátů je tedy víc, naštěstí jsou zde k dispozici jako e-knihy zdarma.
Odlehčený popis vojenské služby za první republiky srovnává často poměry se cvičením za Rakouska-Uherska. Vojenské lidové písně, místa cvičení i rozvrh dne a povinnosti záložáka autor nezapomněl s pokusem o humor či ironii popsat.
Pánové mající za sebou vojenskou službu a následné cvičení záložáků si zavzpomínají...
Kniha má dvacet kapitol od Úvodu, přes Rukování, Prezentýrku, Fasování vojenských věcí až po XX. kapitolu nazvanou Domů. Je to krátké, ale vtipné.
Postřehy z narukování a krátkém pobytu na vojně ... místy je to opravdu vtipně napsané .... knihu jsem našla na e-knihách zadarmo .. a jsem za to ráda ... pravda je, že kdyby kniha měla o trochu více stránek ... vůbec bych se nezlobila ...
Hodně povedená knížka a opravdu škoda, že nemá těch stránek více. Ačkoliv se může zdát, že Poláček řekl vše, co říct chtěl. Několik zajímavých poznatků z vojenského prostředí za první republiky a hodně zajímavé večerní filozofování nad pojmem statečnost.
Postřehy z vojenského cvičení záloh za první republiky. Laděno do humorného tónu, ale místy Poláček zabrousí do filozofování nad údělem vojáků mladé republiky. Souhlasím s mnoha jeho závěry o smyslu armády. Po vojácích se již nemá požadovat statečnost ale smysl pro povinost, neboť proti plynu a jiným vražedným prostředkům se již nelze chovat hrdinsky jako dříve v boji muže proti muži. V neposlední řadě se mi líbil i svěží styl, který odpovídá snaze zaujmout novinového čtenáře (dnes se novináři snaží o totéž, ale mnohdy to sklouzne k pouhému podbízení se a ztrácí tím i samotná úroveň novin).
Štítky knihy
humor vojenská technika vojenství vojevůdci, vojenští velitelé vojenské uniformy a výstroj vojáci vojenští letci vojenské posádky vojenská letadla vojenský výcvik vojenské lékařství vojenská taktika vojenské prostředí vojenské dějiny vojenské školy vojenská politika vojenské letectvo vojenské operace vojenská a materiální pomoc vojenští parašutisté vojenské mise
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Kratičká povídka z vojenského prostředí, napsána výborným slohem Poláčkovo. Není to vyloženě příběh, ale připadá mi to jako průvodce vojnou tehdejší doby. Dozvíte se tu spoustu pozoruhodných věcí (např. Rekruti mají odstáté uši nebo že Hradečáci si říkají votroci). Líbili se mi také originální vojenské písně. Co dodat, příjemné čtení, spíše pro zajímavost a obohacení Poláčkova díla. Ale moc pěkné.