Čtvrtá oběť
Håkan Nesser
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168108/bmid_ctvrta-obet-LC0-168108.jpg
4
230
230
Inspektor Van Veeteren série
< 2. díl >
Někde uprostřed města sedí vrah a v klidu si sestavuje svůj další plán. Kaalbringen, klidné letovisko, je ovládnuto hrůzou – v rychlém sledu zde došlo ke třem brutálním vraždám... Kdy a kde může znovu udeřit „vrah se sekerou“, jak se mu začalo říkat? Odejde odtud jen tak pryč, nebo už má vyhlédnutou další oběť? Komisař Van Veeteren musí rychle najít skryté vztahy v té sérii nevysvětlitelných vražd. A čas se rychle krátí, protože čtvrtá oběť už se nachází ve zlověstném sevření vraha...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2013
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Borkmanns punkt, 1994
více info...
Přidat komentář
Zajímavá, velice čtivá kniha s lehce překvapivým závěrem. Rozhodně stojí zato si ji přečíst.
Nevím, čím to je, možná tím, že je kniha už staršího data, ale u jiných knih tohoto žánru si kolikrát nervózně hryžu prsty a jsem jak na trní. Tady vrah seká lidem hlavy a mně se chtělo smát. Asi je to stylem psaní, kniha je psána tak nějak zvláštně ironicky, nadneseně, místy až roztomile. Mám pocit, že policie se tu rozhodně nepředře, ale nějak mi to nevadí, je to spíše nenáročná četba.
A konečně jsem taky měla už od první půlky správné podezření na vraha, to se mi v knihách moc nestává. A stávat by se to asi ani nemělo, ale pro mé ego to na tu chvíli byla příjemná změna. :D
Né, vážně. Špatné čtení to není, ale je to zkrátka takový průměr. Neurazí, kolikrát pobaví, nelituji stráveného času nad čtením, ale úplně paf z toho taky nejsem. Nicméně mám v plánu v této sérii pokračovat.
„Sekerový vrah? Otevřel plechovku a nalil pivo do vysoké sklenice. Zapátral v paměti, jestli měl kdy s tímto vzácným typem násilníků co do činění. U policie byl už třicet let, možná víc, ale ať sebevíc přemýšlel a hrabal se v temnotách paměti, nevylovil jediného sekerového vraha. No jistě, už bylo načase, pomyslel si a zvedl sklenici k ústům.“
Silnou stránkou švédského spisovatele Håkana Nessera je pozitivní přístup k životu, jak už ostatně jeho jméno naznačuje. Věčně cynický komisař Van Veeteren tak dává jeho detektivkám příjemné odlehčení, přestože témata jím zpracovávaná nahlížejí do těch nejtemnějších hlubin lidského vědomí. Což se bohužel maličko podepisuje na bezradnosti aktuálního vyšetřování, které v podstatě končí na mrtvém bodě kdykoliv dojde na nějakou kriminalistickou práci. Vlastně nebýt zločincova svědomí, zůstala by nám jeho totožnost utajena navždy. O to spíš má podle mě celá zápletka blíže k povídce, než k románu, třebaže jeho rozsah čítá pouhých dvě stě padesát stran.
Dobře se to četlo, ale za chvíli nebudu vědět o čem kniha byla. Jako u předchozí knihy, useknutý konec vycucaný odnikud. Za mně lepší průměr.
Tak nějak nechápu jak toto má být skvělý autor severských detektivek. Kniha je sice sympaticky krátká, sem tam se jí nedá upřít spád (především na konci), ale jinak je to nuda s postavami bez duše. Když k tomu ještě přidám fakt, že jsem vraha tušil už od první třetiny knihy (nápověda byla až příliš zřejmá), tak se nemůžu ubránit celkovému zklamání ze ztraceného času nad touto odpočinkovou knihou.
Atmosféra malého města, kde se téměř všichni znají, jedno tajemství, několik mrtvol, detektiv cizinec a místní policie. Tohle mělo grády, víc takových knih!
Moje třetí setkání s Nesserem, román jsem rychle přečetla a závěr mne poměrně šokoval, protože přišel úplně z čistajasna a nejsem si tak docela jistá, jak mohl být bestiálním zločincem právě tento hrdina, neboť musel léta potlačovat naprosto chorobné vášně. Způsob provedení vražd mi též nekoresponduje s jeho mnohaletým poklidným životem. A ten únos na závěr byl možná až zbytečný - ale chápu, že byl potřeba, aby se čtenář dozvěděl všechny podrobnosti. Až příliš poklidné tempo, během něhož probíhalo vyšetřování bylo místy k nevydržení. Jinak velmi čtivá detektivka psaná kultivovaným jazykem.
Právě jsem knížku dočetla a přemýšlím, jestli si nechat dojmy uležet, nebo si hned zatepla ulevit. No nedá mi to - ten závěr, to byla ale neskutečná blbost!!! A to se to celou dobu vyvíjelo tak slibně! Dokonce jsem se za půlkou rozhodla, že se vrátím na začátek a začnu číst znovu a pořádně, protože jsem se k detektivce dostávala na etapy a unikaly mi souvislosti. Spokojeně jsem si zopákla vše podstatné a jména i události do sebe začaly zapadat. Byla jsem nadšená, že se mé teorie nepotvrzují (jo, je to pěkně nanic, když vás v půlce napadne, kdo je vrah a zbytek knížky si jen říkáte, hmm, to jsem si myslela...) a libovala si v tom pocitu, že "furt nevim a jsem napnutá". Pak nastal zásadní zvrat a strmý pád. Myslím v mém nadšení. Proč proboha ti policajti nic nedělají, na co jako čekají? Štvalo mě to teda už od začátku, to že popíjí víno a hrajou šachy, zatímco kolem probíhá ten masakr (ne pilou, ale jateční sekyrkou)-ovšem dát si víkendovou pauzu, když vrah zasáhne přímo do jejich řad-to jako myslí vážně? A odhalení vraha? Tak to mě teda akorát děsně naštvalo. Hvězdu bych za to neměla dát ani jednu, jenže-ono se to fakt dobře četlo. Takže za tři...
Spíš jednoduchá detektivka, trochu rozvleklá, nijak zvlášť mě nenadchla, až ke konci trochu spád, ale vrah mi byl docela sympatický.
Už jsem od něj četla lepší... Na to, že má kniha pouhých 250 stran, děj je takový rozvláčný, chvílemi hluchá místa, závěr to trochu napravil.
Tak takové jednoduché čtení. Nic se neděje akorát se hrají šachy. Trošku spád to nabere až u konce knihy.
Lepší než Síť, o hvězdičku určitě :)
Konečně mi to přišlo jako taková ta správná severská detektivka.
VV je pořád příjemný jako osina, ale ... dá se to ... celkově se mi moc líbí příběh vraha. Nicméně mi v jednu chvíli přišlo, jak kdyby se autor rozhodl, že vrah bude někdo jiný a dá čtenáři naprosto jasnou stopu, ale pak ... cvak ... jiná stránka ... změna plánu ... vrátíme s k původnímu nápadu. No, možná přeháním, ale faktem je, že mi to pořád přijde divný.
První kniha o komisaři Van Veeterenovi mě doslova nadchla, takže jsem těšil na další knihu. Po zhruba polovině jsem si říkal, že teda nic moc, nějako jsem se do toho nemohl pořádně zakousnout, ale druhá půlka a finále luxusní záležitost a fakt jsem netušil, že to bude takhle... :) Za ten konec přidávám hvězdu a těším se na další setkání s komisařem
Nenadchne ani neurazí, prostě taková průměrná detektivka. Autora úplně nezavrhuju, ještě určitě něco od něj přečtu, třeba to bude zajímavější a napínavější...
Rychle přečteno, rychle bude zapomenuto. Pro mě spíš horší průměr. Kniha je napsaná takovým jednoduchým stylem, vše jde moc rychle, čtenář se za tu chvíli nestačí ani sžít s postavami. Kdo je Hrdlořezem jsem odhadla už v půlce knížky (i když motiv jsem nevěděla), protože moc možností opravdu není, vše je hodně předvídatelné. V knihovně jsem po knize šáhla kvůli tomu, že se jedná o severskou krimi, zaujala mě obálka i souhrn děje (autora jsem doposud neznala), ale k mému oblíbenému Nesboovi nebo Larssonovi se to ani nepřebližuje. Slabé...
Moje první kniha od tohoto autora. Líbila se mi, až teda na ten konec - vrah. Přišlo mi to, já nevím... urychlené, sice nečekané, ale trapné. Teda můj osobní názor. Jinak kniha jako celkově se mi líbila a četla se dobře :) a určitě si pár dalších přečtu
Nic moc. Celá kniha je založena na pointě. Předchozí jsem četla dvakrát, ale tahle stačila jednou. Je tam málo postav a vrah tam někde musí být:-) Stačilo by to na povídku
Autorovy další knížky
| 2015 |  Muž bez psa |
| 2012 | Síť |
| 2016 | Dívka, která nikomu nechyběla |
| 2013 | Hlavolam |
| 2019 | Úplně jiný příběh |
Podtitul téhle knihy by mohl být "aneb jak komisař tápe půl knihy"...Líbí se mi, jak Nesser píše, ale tady byla fakt každá druhá strana věnována tomu, jak jeden nebo druhej někde sedí/kouří/popíjejí/diskutují a nevědí. A pak se to najednou na posledních 30 stranách vyřeší. Vlastně samo...Za mě spíš 2,5 hvězdy...