Čtvrtá opice
Jonathan Dylan Barker
Sam Porter série
1. díl >
Je perfekcionalista, je neuchopitelný, je psychopat. Přezdívá se mu Opičí vrah. Je to zabiják s pokřiveným viděním světa a s absolutní absencí soucitu. Detektiv Sam Porter ho pronásleduje dlouhých pět let a po celou tu dobu od něj dostává balíčky s děsivým obsahem. Každá doručená zásilka obsahuje část těla zavražděné oběti. Teď ale došlo k významnému zvratu v pátrání: Porterovi se dostal do ruky vrahův deník. Podaří se mu z šílencových zápisků vydedukovat jeho osobnost? Dokáže rozklíčovat motivy jeho jednání? Pokud uspěje, mohl by dosáhnout něčeho donedávna nepředstavitelného – totiž najít příští Opičákovu oběť dřív, než bude pozdě.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , VoxiOriginální název:
The Fourth Monkey, 2017
Interpreti: Vasil Fridrich , Kajetán Písařovic
více info...
Přidat komentář
Zvrhlé, zvrácené, brutální, děsivé.
Napínavý příběh vraha, který nezná slitování, soucit ani svědomí. Ale kdysi byl chlapcem. Měl Matku a Otce. Rodinu, která ho formovala. Milující rodiče. Hm, vážně?
Napínavé, čtivé, mrazivé. Ta téměř hororová atmosféra, kterou autor stupňuje až do nesnesitelného napětí, vás pohltí od první strany. A s přibývajícími stránkami napětí houstne, tak jako soumrak, když se krátí den.
NESLYŠÍM ZLO.
NEVIDÍM ZLO.
NEMLUVÍM ZLO.
Kdo unáší mladé dívky a mučí je nepředstavitelně bolestným způsobem až je nakonec zabije?
A hlavně: Proč?
Detektiv Sam Porter poměrně brzy zjistí, že vrah tímhle zvrhlým způsobem trestá rodiny obětí. Už pět let v Chicagu řádí tzv. Opičí vrah. Už pět let uniká spravedlnosti. A děsí celé město...
...a pak zmizí další patnáctiletá dívka. A začíná boj s časem. Protože je tu ještě čtvrtá opice. Ta, na kterou se často zapomíná. Ta, která stojí v pozadí.
NEČINÍM ZLO...
Jenže je tu i někdo, kdo zlo činí. A toho musí Sam Porter zastavit dřív, než dívka zemře...
Chvílema to byl fakt nářez. Ty okamžiky, kdy jsem tajila dech a bála se otočit stránku. Ty chvíle, kdy jsem vědět nechtěla...
A pak taky přišly chvíle, kdy jsem si říkala: No ty kráso, jako fakt?
Nepředvídatelný, akční, drsný příběh o jednom detektivovi, jednom vrahovi, jedné pokřivené rodině (vlastně těch pokřivených rodin tu najdete víc), spoustě násilí, krutosti, zvrhlosti a hrůzy. Příběh o ztrátách, naději, vině, bolesti, zradě i lžích. Příběh o tom, že někdy prostě žádné zítra nepřijde...
SKVĚLÉ.
(Jestli se to dá říct o tak šílené knize :)
Deníček byl málem lepčí než bichla. Furt sem si myslel, že sósedce mladé poprvé v lajfu vykropí hrobku. Doporučuju k lóskání. Špica jaxviňa! Pět šteren!
Jak mě někde celkem vytáčí střídání vyprávění z pohledu různých postav, tak tady mi to nevadilo. Zřejmě proto, že mě všechny linie bavily. Opičákův deník mě táhl asi nejvíc, byl dost ujetej a já jen doufám, že se takovejch lidí na planetě moc nepotuluje. Někdo v si komentářích stěžoval na nepropracované ploché charaktery - já si to nemyslím. Děj celé knihy se odehrává v podstatě ve dvou dnech, tak jaký vývoj postav lze asi očekávat, že? Za mě celkem slušnej počin.
"Hned zpočátku bych rád vyjasnil několik věcí. Tohle není vina mých rodičů. Vyrostl jsem v domě plném lásky,jaký by mohl dát obálku časopisu i slavný ilustrátor Norman Rockwell."
...tento úvod v Deníku V4O je po jeho přečtení úsměvný,i když je samozřejmé,že si každý rodinnou pohodu představuje jinak. Každopádně bych tu úvodku v časáku toužila vidět :D
Příběh má dvě linie. Deník Opičáka,který je velmi zajímavý a stránky jen lítají a pak vyšetřování Sama Portera a jeho kolegů.
Myšlení Opičáka je zčásti pochopitelné,z druhé strany v tom jeden hledá logiku. Na další díly se určitě mrknu,ale dám si pozor,aby mi oči zůstaly na svém místě...
Nikdy jsem ještě nedošel k takovému závěru, že pro mě byla kniha utrpením, ale zároveň si myslím, že se hodně lidem může líbit.
Věc se má tak, že je kvalitně napsaná a sama o sobě se nečetla zle. Problém je u mě v tom, že se jedná o naprostou, ale naprostou šablonu, kterou už najdete v 500 jiných provedeních. Představte si, že si již po padesáté pustíte ten stejný film, kde jsou jenom jiní herci a lehce pozměněný konec, ale jinak je to pořád to samé. Takový pro mě příběh byl. Nic nového. Od začátku mi bylo úplně jasné, kam to povede.
Postavy tomu taky vůbec nepomohly, protože se nejedná o propracované charaktery, ale opět o bezduché šablony, které najdete všude jinde. Postavy se tu neobjevují proto, aby dotvářely příběh, ale jen aby si v něm splnily nějakou svou část.
Jediná věc, která mě aspoň trochu držela nad vodou, byl vrahův deník. Autor zde rozvinul zcela samostatný příběh z minulosti. Žádný velký zázrak, ale lepší jak nic. O to větší škoda. Kdyby se autor zaměřil jen na tuto část, mohlo to být fakt dobrý.
Koneckonců, pokud detektivky primárně vůbec nečtete, tak opravdu věřím a chápu, že se vám série může líbit. Pokud je to ale váš primární žánr, tak zde opravdu nic nového nenajdete.
Jelikož patřím k fanouškům Chrise Cartera a nemohla jsem dlouho najít spisovatele, který by mě zaujal tak, jako Chris, začala jsem autora hledat dle recenzí lidí, kteří také mají rádi CH.C. a jméno, které se často opakovalo byl J. D. Baker a ti lidé měli pravdu! :)
Naprosto skvělá kniha! Wow!
Skočíme již do rozjetého případu opičího vraha, tedy V4O, s hlavním vyšetřovatelem Samem Porterem a jeho vtipným týmem. Od začátku má děj spád a není zde absolutně žádný prostor na odpočinek.
Kniha obsahuje kapitoly s názvem deník a ty vzbudí ve člověku spoustu emocí. Na ty jsem se hodně těšila, i když.. no uvidíte sami:).
Celá kniha je jedna velká jízda.
Tema dobre, jen me to uplne nechytlo, tak jak bych si prala, uvidime co dalsi dily. Mozna jen spatna konstelace u me ted.
První díl za mnou a líbil se mi moc. Kniha má spoustu stránek, ale ani tak by mi nevadilo, kdyby byly zločiny popisovány hned od první oběti. Naopak. Děj měl vše co mě osobně baví. Takže ode mne plný počet hvězd a doporučení.
Poslechnuto jako audio kniha, čte Vasil Fridrich a Kajetán Písarovič, délka přes 9 hodin. I když kriminální žánr není můj šálek kafe a chtěl jsem audio knihu kolikrát nedoposlechnout, vyloženě mě vytáčel Bishopův otec, perfectionalista, sadista a psychopat a pasáže z deníku tipu ,, vydloubnu ti lžičkou obě oči a nechám sníst, chutnají jako hroznové víno, ale něco mě nutilo knihu doposlechnout. Poslední 2 hodiny poslechu jsem dal v jednom kuse, děj dostal spád i logiku celého příběhu. Autor musí být rovněž trochu psychopat a když jsem se dočetl , že pracoval v mládí v redakci s kontraverzním americkým zpěvákem Marilyn Mansonem tak bylo vše jasné.
Drsné, akční, napínavé, neodložitelné. Po dokončení jsem musel hned jít do dalšiho dílu série.
Supr kniha. Nenecha Vas ani na chvili oddechnout, coz je dobre. Sam a jeho tim byli uplne skvely. Opicak... No on je trochu jina klasa. Jeho denik byl narez. Doufam, ze jeste nejaky dalsi napise, nebo se dal dozvime, jestli je to pravda, co tam bylo napsany. Velikansky zvrat, ze jsem se na chvili zastavila a premyslela, jestli se to dalo nejak predpokladat. Za me ale ne. Opicak je brutalni, ma vse promyslene a nezastavi se pred nicim. Ale na konci zjistime, ze taky nestaci na vse. Takze sup na druhy dil.
Přečteno podruhé, jelikož jsem se pustila do druhého dílu po delší době a chtěla jsem si připomenout a osvěžit souvislosti, děj i postavy, na které jsem pozapomněla.
Úplně náhodou jsem na tuto knihu narazila v seznamu detektivek a byla zvědavá co znamená čtvrtá opice a začetla se a nepřestala číst i když jsem to původně neměla v úmyslu docela mě to zaujalo.
Knihu jsem si půjčila v knihovně úplnou náhodou bez jakéhokoliv očekávání ale číst ji bylo od začátku až do konce (cože to není konec, to má ještě 2 díly?!?) jedna velká jízda - geniálně promyšlený příběh, u pasáží z deníku jsem vůbec nechápala, proč to ještě vlastně čtu - ale potřeba vědět jak to dopadne mě hnala číst dál - a pak do knihovny pro další 2 díly :-)
Doporučuji, tohle je fakt mistrovské dílo!
"...Jsem zloděj, vrah a únosce. Zabíjel jsem pro zábavu. Zabíjel jsem z nutnosti. Zabíjel jsem z nenávisti. Zabíjel jsem jednoduše proto, abych uspokojil potřebu, která ve mně postupem času rostla čím dál víc. Byla jako hlad, který se dal utišit jen krví a písní z hrdla mučeného člověka" "Čtvrtá opice" je bezkonkurenčně ta nejlepší kniha, jakou jsem kdy v životě četl. Námětem se podobá mému nejoblíbenějšímu filmu "Sedm", dokonce na něj i odkazuje. Prolínají se zde dva příběhy. Jeden se odehrává v reálném čase a vykresluje příběh vyšinutého vraha. Druhý se odehrává v minulosti a popisuje příběh malého chlapce a jeho šílených rodičů. Velice intenzivní kniha plná násilí a špíny v osobitém pojetí J. D. Barkera. Hodně sází na atmosféru, která je sice vyvolávána násilným chováním opičího vraha, ale drtivou většinu nechává autor odehrát ve čtenářově hlavě - explicitně popisuje buď až výsledek nebo schylování se k činu. Tudíž fantazie může pracovat na plné obrátky, a to je mnohem horší, než kdyby to bylo všechno podrobně popsané. Hltal jsem stránku za stránkou až jsem se dočetl velkého finále, které vše spojilo, vše logicky vyjasnilo a vše začalo dávat perfektní smysl. Člověk pochopil, že nejen vrah, ale především autor měl vše od začátku perfektně promyšlené a připravené. Podařilo se mu tak vytvořit krásné, uvěřitelné, poutavé, napínavé a chytré dílo, které je osvobozeno od všech vyumělkovaných zvratů, nesmyslných honiček, zbytečné, samoúčelné brutality a směšných důkazů a indicií, zjevujících se jako Panna Marie v kávové pěně. "První opice se jmenuje Mizaru a znamená nevidím zlo, druhá opice se jmenuje Kikazaru a znamená neslyším zlo, třetí opice se jmenuje Iwazaru a znamená nemluvím zlo... Nejdůležitější je ale čtvrtá opice... Jmenuje se Šizaru a ta prezentuje myšlenku nečiním zlo..."
Četlo se skvěle, navzdory popisu zvrhle brutálních útoků na oběti, kterých se pachatel dopouštěl. Musela jsem se zamýšlet nad tím, zda je člověk takové bestiality skutečně schopen a říkala si, jak moc lidského jedince ovlivní výchova. Předpokládám, že veškerý děj knihy je smyšlený, ale i v realitě se z popisovaných dějů u vyšinutých jedinců zřejmě někdy něco podobného odehrává. V závěru knihy mi však "vrah udělal radost", když pomstil smrt manželky svého hlavního letitého pronásledovatele - detektiva Portera.
Autor musí být zřejme "trošinku" zvrhlý.
Z Deníčku se mi zvedal žaludek. Kvůli němu jsem chtěla odložit, ale potřebovala jsem vědět, jak to dopadne.
Štítky knihy
vraždy sérioví vrazi psychopatologie deníkové záznamy detektivové prolínání minulosti a současnosti Chicago psychopati, sociopati vyšetřování
(SPOILER) Mě tato kniha moc nenadchla. Celé mi to přišlo neuvěřitelné. Deník psal jako dítě nebo zpětně? Že by se takhle vyjadřovalo malé dítě? Že by po letech sepisoval takové detaily? I kdyby Otec s Matkou byli takoví magoři,pro mě to bylo neuvěřitelné. Chápu zamýšlené střídání kapitol, ale policista honící vraha si jeho deník čte jen tak lážo plážo když má čas? Za mě všechno špatně,četla jsem mnohem lepší knihy.