Čtyři klíče: Velká vlaková loupež
Michael Crichton
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60694/ctyri-klice-velka-vlakova-loupez-60694.jpg
4
229
229
Předlohou k tomutu příběhu byla tzv. velká vlaková loupež z roku 1855 – ztracený žold pro britskou armádu.
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1992 , Mladá frontaOriginální název:
The Great Train Robbery, 1975
více info...
Přidat komentář
Ta zločinecká hantýrka mě dostala, opravdu paráda. Zajímavý byl i život ve viktoriánské Anglii.
Tohle byla paráda. Z toho zločineckého slangu jsem nemohla. Dát tohle dohromady muselo dát práci. Sice jsem měla před očima film, ale kniha byla více do detailů. Skvělý rozbor jedné slavné loupeže. A Pierce pořád vidím jako Seana Conneryho - to mu pak musí fandit každá ženská.
Skvěle sestaveno a zasazeno do dobového rámce. Klobouk dolů před panem překladatelem, který dal dohromady všechnu tu zlodějskou hantýrku.
Pokud by to byl fiktivní příběh, tak by to bylo značně přitažené za vlasy a místy suchopárné, ale jelikož se jedná o dramatizaci reálného zločinu podle vypovědí u soudu, nelze v tomto směru nic namítat.
Děkuji autorovi, že mi představil celý událost tak jak se stala i s kontextem dané doby.
Viděla jsem film, a ne jednou, ale říkala jsem si, že si přečtu i knížku... a ona na rozhlasu byla četba na pokračování... tak bylo jasno.
Super i tato podoba. A připadalo mi to snad ještě napínavější než film :)
Jen Connerymu jsem možná trochu víc fandila než "hrdinovi" bez tváře. :)
V téhle době příjemná oddechovka.
Brilantní skutečný příběh, audioverze v super přednesu.
Promyšlená loupež zlata, anglická davová slabost pro šarmantního gentlemana - mistrovského zločince hořícího nadšením nad svou činností.
Citace :" Fascinace zločinem je neblahá vada v povaze anglické mysli."
Rakev do vlaku - laciný trik? Ani náhodou ne, dokonalost znalosti lidské psychiky dovede toto tkř. herecké číslo s cinkajícím nebožtíkem k obdivuhodné pointě.
Slangová řeč korunuje dílo. "Vím kdo udělal tu chmátku ve vlaku."
Bezvadnost s koncem, co jaksi fakt potěší.
Velká vlaková loupež patří, podle mého názoru, ke knížkám, u kterých ztratíte pojem o čase. Opravdu jsem si psychicky odpočinula a dokázala myslet na něco jiného, než na současné dění.
I já musím pochválit český překlad. Zdokonalila jsem se ve zlodějském argotu, i mě to trošku zdržovalo, ale zvykla jsem si a začalo mě zajímat, jak různá argotická pojmenování vznikla. Třeba "strnad". Informace o viktoriánské Anglii byly zajímavé, např. povstání v Indii, krymská válka apod.
Jenom jsem měla postavy příběhu spojené s podobami herců ze stejně zdařilého filmu. Ale Conneryho ráda vidím...
Paráda, drobná knížka, po které jsem sáhl víceméně náhodou a jakou mi udělala radost! Moc se mi líbily nenápadně vkládané vysvětlující pasáže o viktoriánské Anglii: železnice, průmysl, móda, ženská nerovnoprávnost, Krymská válka, atd, .. vůbec by mne nenapadlo, že mne to bude zajímat a přečetl jsem ji jedním dechem. Třešničkou na dortu je, že se jedná o popis skutečné události. Opravdu doporučuji.
Crichton by dokázal poutavě zpracovat asi jakékoli téma. Skvělá práce s fakty, jazykem (super překlad) , čtivé a poučné zároveň, a přitom to není fabulace
Po této knize jsem sáhla spíš z nouze - téma mě nezaujalo, ale Crichtona mám už beznadějně přečteného. Musím však uznat, že opět nezklamal. Děj se sice historické události drží jen velice volně a postupem času je zápletka čím dál fantastičtější a neuvěřitelnější, ale odbočky a vhledy do různých oborů (tehdejší čerstvé vynálezy a vymoženosti - železnice, veřejné osvětlení) a historické (život a praktiky různých chmatáků a zlodějíčků, postavení žen ve společnosti, život spodiny, přístup k dětem - nezletilé prostitutky, dětská práce, právní odpovědnost od 12ti let; vzhled a velikost tehdejšího Londýna, Krymská válka) tuto skoro "béčkovou" zápletku vyrovnávají a často jsou i zajímavější (zaujal mě např. dnes neuvěřitelný bizarní strach viktoriánců z předčasného pohřebu). Zajímavý je i chmatácký argot, překlad musel být oříšek a jen mě mrzí, že u řeči nejsou nějaké poznámky pod čarou nebo vzadu s originálním zněním výrazů a obratů. Ale to už by asi nebyl Crichton, takto je to skvělá kombinace lehkého dovolenkového čtení a poutavého vhledu do tehdejší společnosti.
Dokonalý výlet do viktoriánské anglie. Opět, jak už to u Crichtona bývá, spousty zajímavostí z dané doby, dávané do kontextu. Tyto odstavce o zajímavých jevech kterými většinou začíná kapitola, byly nakonec ještě víc obohacující, než samotná loupež, která byla taky skvělá a je neuvěřitelné, že se to opravdu stalo. Líbí se mi, že Crichton řeší každý malý technický detail. Bomba.
príde mi až neskutočné, že banda obyčajných zlodejíčkov a povaľačov dokázala vymyslieť tak rafinovaný plán krádeže zlata. v podstate skoro celá kniha sa venuje len plánu krádeže, čo mi však neprekážalo, pretože čítať ich komplikované prípravy v crichtonovom podaní bola úplna paráda.
Přestože považuji Crichtonova dílka (snad kromě Pojídačů mrtvých) za parádní čtení, Čtyři klíče mě neskutečně zklamaly. A není to jen tím suchopárným, místy až dokumentárním, stylem ani těmi lehce šablonovitými postavami. Asi nejvíce mi tady vadí ona zlodějská hantýrka, která je pro běžného smrtelníka natolik nesrozumitelná, že ji musí autor pojem za pojmem vysvětlovat. Neustálé odvádění od příběhu k těmto jakoby poznámkám pod čarou, notabene bez možnosti si vybrat, zda je budu ignorovat či nikoli, je více než frustrující. Kdyby se tak dělo jednou, dvakrát, mávnu nad tím rukou, ale po padesáté už je to vážně otrava. Použít místo této specifické hantýrky lidové mluvy, myslím si, že čtivosti by to výrazně prospělo a smazalo by to onu kostrbatost textu, díky které jsem se do knihy nedokázal pořádně začíst ani s postupující gradací příběhu.
Michael Crichton patří mezi těch několik bestsellerových autorů, kteří jsou zároveň i dobrými spisovateli. Jeho příběhy nemají hluchá místa a působí maximálně věrohodně. Čtyři klíče se vymykají tématům, kterými se autor obvykle zabývá, to jim však nijak neubírá na zajímavosti, naopak se domnívám, že patří k jeho nejlepším dílům. Než jsem si je přečetla, tak jsem o viktoriánské Anglii věděla pouze to, co jsem vyčetla z děl jejích současníků a tak pro mě byl tento úplně jiný, věcný pohled na tehdejší život, zvyklosti a názory velkým překvapením. Člověk si najednou uvědomí, že by v této době, která vlastně není časově zase tak příliš vzdálená, zřejmě nebyl vůbec schopen fungovat.
Samotný příběh vlakové loupeže má skvělý spád a je dobře logicky vystavěný. Několik epizod mě zaujalo natolik, že si je stále živě pamatuju. Jen namátkou: nápad, jak využít tehdejší všeobecnou hrůzu z předčasného pohřbu, k úspěšné realizaci plánu loupeže. Tehdejší naprostá neznalost důsledků veliké rychlosti: Piercovi se málem stala osudnou a pro nás je zpočátku překvapivá, než si uvědomíme, že byla v té době vlastně logická.
Také film je vynikající, nezaostává za knihou, což není u filmů podle literární předlohy zase tak časté. Lepšího Pierce než je O´Connery, si nedovedu představit.
Doporučuji všem zájemcům o viktoriánskou Anglii. I koho nezajímá vlaková loupež, najde v této knize skvělé a velmi zajímavé reálie o způsobu života té doby, zvycích, regulích, morálce, hodnotách, organizaci života společnosti i jednotlivců ... a to vše z citací dobových pramenů, tedy nepřikrášleno či nezveličeno spisovatelskou licencí. Pro mě šokující byly informace např. o celospolečenské oblíbenosti zvířecích zápasů a šílené krutosti těch psích, ale třeba i o způsobu londýnské dopravy a péče o veřejný prostor: " ... ráno metaři ve vzduchu páchoucím po čpavku sbírali první koňské koblížky. A měli se co ohánět: obyčejný londýnský kůň nechával na ulici šest tun trusu ročně a ve městě bylo koní nejmín milion."
Na románu oceňuji hlavně časté odbíhání a vysvětlení dobového historického pozadí. Čtenář s tak dozvídá mnoho zajímavých perliček z historie Anglie. Ústřední motiv je spíše průměrný ale nakonec do sebe vše pěkně zapadá a tvoří se tak ucelený celek.
Pojídače mrtvých miluju stejně jako filmové zpracování tohoto motivu. Těšila jsem se i na tuto knihu - další úlovek z knihobudky a mého druhého Crichtona. Kniiha nezklamala. Nejsem detektivkový člověk, nicméně románové zpracování nejslavnější železniční loupeže v historii mě nenechalo chladnou. Jak píší i někteří další čtenáři, jazyk je místy dost krkolomný, ale na spád děje a na genialitu hlavního aktéra to rozhodně nemá vliv. Kniha se mi líbila, ještě tedy kouknout na film...?
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Napínavé čtení, zároveň zábavné a přitom nabité zajímavými fakty z běžného života ve viktoriánské Anglii. Autor má nebývalý záběr, zde si navíc příběh nevymyslel, ale vypráví jej tak poutavě, že to vypadá jako čirá fantazie kvalitně zasazená do dobových kulis. Ke knize se ještě budu vracet.