Není Pinďa jako Pinďa

04.09.2020

Držím v rukou poslední číslo Čtyřlístku, které nám rodiče kupovali po 12 let. Mohu hodnotit, že 90. léta přinesla Čtyřlístku vyšší kvantitu, ale na úkor kvality, byť nijak zásadně. Staré, zřejmě krapet lepší doprovodné komiksy nahradily nové, tu více či méně úspěšné, nicméně zásadní je, že své malé čtenáře si tento časopis stále nachází, a to již po několik generací. V tomto čísle si v povedeném příběhu Klofáč s Tlamáčem zkusí, jaké je to být malí, v Třeskoprskách se nám zase rozmnožuje (bez dvojsmyslu) Pinďa, ostatní příběhy už jsou trochu slabší - Rexík v trochu zmatené akčňárně zasahuje proti mafii a Sedmikráskov se mi vůbec nelíbil - kresby jsou velmi nepřehledné a nakreslené postavy tak neforemné, že mnohdy není jasné, zda je v popředí ruka, noha nebo jiná část těla. Celkově za dvě hvězdy.