Cujo
Stephen King
Příběh se odehrává v Castle Rocku v létě roku 1980. Jeho zdánlivý pokoj naruší bernardýn nakažený vzteklinou. Z milého a přítulného psa se stává hrozná bestie, která terorizuje Donnu a jejího syna Tada uvězněné v rozbitém autě, a kolem není nikdo, kdo by jim pomohl...
Přidat komentář
(SPOILER)
Doteď jsem Kinga nikdy nečetl, protože jsem ho měl za overhyped chlápka, co solí jednej "horor" za druhym. Obrovská chyba.
Skvěle popsaný duševní stavy, pochody a motivace, od psa k dítěti (a ostatních). Plno blbejch náhod, ale ne nerealistickejch. Závěr mě jako rodiče úplně zničil, takhle na nic mi dlouho nebylo. Skvělá kniha, ke který se pravděpodobně už nikdy nevrátím.
Neznalce Kinga by možná mohl odradit jeho téměř vždy pomalejší počátek knihy, kdy se postupně seznamujeme s postavami a zdánlivě se toho v knize moc neděje. Kniha se točí hlavně kolem rodiny Trentových a několika dalších postav. Děj byl reálný, uvěřitelný a tentokrát se zde nevyskytuje žádné nadpřirozeno, ale všichni víme, že v Castle rocku se toho děje daleko víc (mrk, mrk). Další plus vidím, že zde bylo i pár scén z pohledu Cuja a jeho přemýšlení. Nicméně musím hodnotit opět skvěle vydařenou a gradující atmosféru, kdy ke konci jsem téměř ani nedýchal. Shrnout by se to dalo tak, že se svět a celý vesmír spikl proti vám, kdy jste ve špatném čase na špatném místě.
Přátelský bernardyn Cujo je během své lesní potulky skrabnuty netpyrem prenasejicim vzteklinu - a nikdo si nevšimne, ze se pomalu mění v pominutou bestii. Děj vygraduje uvězněním matky a jejího malého syna v porouchaném autě na dvoře farmy majitelů psa. Úplně mi ta atmosféra zoufalství a beznaděje i po letech ožívá před očima - opuštěná farma, nikde nikdo, horko, auto, které se pomalu mění ve smrtící past, telefon vzdálený čtyři metry od něj...... Mobily byly v sedmdesátých letech hudbou vzdálené budoucnosti. Výborně napsaný thriller.
Ako rýchlo sa dokáže zmeniť milý "psík" (bernardín) na zabijáka. Začiatok bol pomalý, autor dokonale vykreslil charaktery postáv. Atmosféra postupne hustne a potom to už ide a nemôžete prestať čítať. King ma jednoducho baví.
Milý a přítulný pejsek je devadesátikilový bernardýn s trochu hravou povahou. Právě ta ho jednou zavede k jakési prohlubni ve skále, zaječí noře, prostě díře v zemi, kde merčí nějaké malé zvíře. Jenomže hafík se tam zaklíní a mezi tím ho do čumáku kousne netopýr nakažený vzteklinou. Blouznící okřídlené zviřátko po setkání se psem vyletí z úkrytu do jasného dne a zjistí, že to zrovna nebyl dobrý nápad…
Mezi tím, malý čtyřletý kluk, právě ten, který bude posléze terorizován psem, řeší příšeru ve skříni, jeho táta nepovedenou reklamní kampaň a jeho máma zase poněkud choulostivější záležitost.
A majitel psa, násilnický opravář aut, který má také ženu a syna, si nevšimne, že pes onemocněl a v alkoholovém opojení přežívá jeden den za druhým.
Autor, jak je jeho zvykem, si i do tak jednoduchého příběhu neodpustí přimíchat trochu mystiky. Pes působí jako nějaké mýtické stvoření. Bytost ve skříni chlapce je jako by skutečná. A nad městem, krom letního vedra visí něco zlého.
Od Kinga sem měla tu čest číst mnoho knih a tahle nebyla špatná ale vadil mi rozvláčný začátek, a hodně popisu osob a prostředí. Ale závěr byl strhující jako vždy.
výborně napsaný spíš thriller než horror. každopádně mi Kingův styl sedí jak zadecek na hrnecek (at tu nepisu sproste) :)
Byla to jízda plná adrenalinu. První půlka mne tolik nebavila, ale byla důležitá pro seznámení se s postavami. Ale druhá půlka knihy byla smršť. Jsem z ní hotová, neumím si představit, že bych byla na místě Donny. Psi miluju, ale z cizích velkých zlých psů jsem úplně paralyzovaná. To ještě chování Donny bylo super. Chování Teddyho také. Jak si dětská hlavička spojí dvě různé věci, sen a skutečnost dohromady.
Líto mi bylo i Brada a jeho matky. Psychologie postav byla opravdu krásně vykreslená. Na knize je vidět, že autor je mistr svého oboru. Vše promyšlené do nejmenšího detailu.
Líbilo se mi, že tam bylo i myšlení psa, jak se změní jeho myšlení po působení nemoci. Z hodného, klidného psa se díky nemoci stane krvelačná bestie. A to platí i když pes zestárne. Jak by nikdy nekousnul, ve stáří kdy mají různé bolesti se to může stát. Jednou je to šelma.
V knize se mi také líbí jak i zdánlivé maličkosti ovlivňují naše a druhých život. Kdyby, kdyby, kdyby...
Nádherný čtenářský zážitek, čteno jako audiokniha do čtenářské výzvy.
Autora mám v hledáčku již delší dobu. A když jsem se někde dočetl, že King byl při psaní tohoto románu na tom se svou závislostí tak špatně, že ani nevěděl, že tuto knihu napsal, tak to mě přitáhlo ještě víc. Kniha se četla sama, sice jsem měl problémy se sžít s hrdinkou uvězněnou v autě, ale po přečtení a hloubání, jak bych jednal já v podobné situaci přišlo prozření, že bych se choval asi stejně. Když je člověk ve stresu, tak jde logické myšlení někdy stranou.
Nedělejte stejnou chybu jako já, nečtěte Nezbytné věci dřív, než Cuja. Jinak to bylo opět skvělé. I ty pasáže o vločkách. To k tomu prostě patří. Jestli vás nebaví to číst, tak to nečtěte, a počkejte si na nějakou zmrvenou filmovou adaptaci, kde to nebude. Nebo nečtěte vůbec, když jste dementi. Boha jeho.
Další skvělá Kingova kniha, nápad má opravdu velký potenciál jen si myslím, že mohl být využitý trošinku lépe. V knize bylo podle mého názoru sposutu zbytečných částí, které jen příběhu ubíraly na tempu. Atmosféra v knize byla ale skvělá, úplně jsem cítila tu úzkost a strach. To se autorovi opravdu povedlo a až na těch pár moc nezajímavých častí to bylo skvělé.
Netuším, proč jsem knihu tak dlouho odkládal. První třetina je vyloženě " na vykecani" se. Téma vloček je absolutně zbytečné, nepodstatné a pouze natahující děj. Ale potom perfektní jízda. Skvělé vykreslení atmosféry. Jen mi ty osoby v příběhu přišly takové tupé, hloupé, jednoduché. No ale asi americký standard...dát si pár burgerů a nalít se pivem....z velkých psů mám vždy respekt, bernardýna tady v okolí nemáme, ale i takový Bernský salašnický, kterého mají sousedi, i když je to moula, vzbuzuje respekt....no, nechtěl bych to zažít.
Po přečtení novějších Kingovo děl jsem se díky výzvě dostal k jeho starším knihám. Cujo je jedna z nich. A tedy, atmosféru opravdu dokáže tento mistr nastínit perfektně. Po spíše nehororovém úvodu přichází to správné drama, které k osmdesátkám (době bez mobilů) sedí jako Cujo na silnici.
Cujo není jen hororem, ale taky skvělým psychologickým románem, drží vás v šachu od začátku do konce, přestože je King opět trochu víc vykecávací, hlavně v první třetině. :)
Uff... Tak tohle byl nářez.
Nechápu, jak zrovna mě, holce od psů a velké fanynce SK. mohlo trvat tak dlouho se k téhle knize dostat.
Míru a lidumilovný bernardýn Cujo se změní v zabijáckou bestii po tom co se nakazí vzteklinou... Nádech nadpřirozena, různé lidské osudy (které do sebe začnou zapadat jako správné dílky puzzle), trochu kriminality a nebyl by to můj milovaný Stephen kdyby nepřidal i nějaký ten erotický výkres, tomu dodávají tu správnou atmosféru.
Jak je u mistra hororů zvykem, začátek je pomalejší ovšem potom... Potom co se to kolo pomalu roztočí, už nemáte šanci z něj vyskočit ven.
V jedné scéně, kde se barvitě popisuje Cujovo útok jsem byla napnutá jak kšandy a když mi v ten moment přišla zpráva na telefon, málem jsem vyletěla z kůže - ono představte si pomalu metrákového psa co vás chce zabít...
V průběhu jsou i části popisující co se Cujovi honí hlavou jak jím nemoc prostupuje. Jeho myšlenkové pochody jsou hodně silné a závěr dost překvapující.
Tohle dílo bude jednoznačně v mém "top ten"
⭐⭐⭐⭐⭐
Kingovky mám ráda, ale radši mám ty mysteriózní horrory s nadpřirozenem. Tohle byl příběh, který klidně mohl být reálný. A to, že se to mohlo klidně přihodit, mě nedělá dobře. Cuja mi bylo líto, pasáže, které popisují jeho myšlenky, jsou vlastně smutné. A konec tedy drsný, brrr
Cujo je na poměry Stephena Kinga poměrně útlá knížečka, kterou si ovšem zamilujete stejně jako jeho předchozí díla. Nejedná se pouze o šíleného psa, jenž se vyklubal z mazla, který by za svého pána položil život. Jedná se také o skvělé zpracování postav a jejich charakterů.
Cujo je klasika a jedna z Kingových kratších knih. Námět knihy byl skvělý, ale ten konec, ten bych brala mnohem temnější.
Upřímně jsem po přečtení vyjímečné Misery čekala od Kinga daleko víc. Neříkám, že se jedná o vyloženě špatné dílo, ale obsahuje celou řadu nudných pasáží, kde se autor přehnaně podrobně zabývá životy postavy a podobně. A přestože závěr knihy je opravdu dobrý a napínavý, hodnotím tuto knihu jako průměrnou.
Děj je samozřejmě dalekosáhlejší než anotace, pohltil mě od první stránky. Neznalce Kinga by možná mohl odradit jeho, téměř vždy, pomalejší počátek knihy, kdy se postupně seznamujeme s postavami a zdánlivě se toho v knize moc neděje. Kniha se točí hlavně kolem rodiny Trentových a několika dalších postav. Děj byl reálný, uvěřitelný a tentokrát se zde nevyskytuje žádné nadpřirozeno, ale všichni víme, že v Castle rocku se toho děje daleko víc (mrk, mrk). Další plus vidím, že tu bylo i pár scén z pohledu Cuja a jeho přemýšlení. Nicméně musím hodnotit opět skvěle vydařenou a gradující atmosféru, kdy jsem ke konci téměř ani nedýchala. Shrnout by se to dalo tak, že se svět a celý vesmír spikl proti vám, kdy jste ve špatném čase na špatném místě.