Cujo
Stephen King
Castle Rock v Maine je na pohľad pokojné mestečko, kde sa životy ľudí nijako nevymykajú priemeru. Raz, nebolo to až tak dávno, však do mestečka zavítal netvor a odvtedy už nič nebolo ako predtým. To, čo striehne v temnej jaskyni, nie je vlkolak, upír, ghúl ani bezmenný tvor zo zakliateho lesa či snežných pustín. Má to však moc zmeniť milého a priateľského bernardína na krvilačnú beštiu, ktorá následne terorizuje obyvateľov mestečka. Výnimkou nie je ani štvorročný Tad Trenton, ktorý s matkou uviazne v pokazenom aute. A na blízku nie je nik, kto by im pomohol.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla jedním dechem, některé pasáže trochu nudily, ale jinak velmi čtivé a dechberoucí. Nechápu, že jsem ji nečetla už dřív, na Kingovi ujíždím už
minimálně patnáct let... Zjistila jsem, že mám raději jeho tvorbu z osmdesátek, než tu pozdější. Asi je to tou atmosférou a životním stylem před érou mobilů a internetu. Spoiler: Konec mě rozplakal a Kinga jsem nazvala nebetyčným "č...". A o psa mi jako jiným tady fakt nešlo... Jak nemilosrdný umí být. Vykreslí vám postavu i s jeho pocity, sny a strachy, navodí sympatie a pak tadaaaaa, necháme postavu zemřít. Je to sadista, tak je to... Knížku jsem ani nechtěla dočíst... No dočetla jsem ji a chystám se na další, nu.
Další z Kingových knih, která se točí "jen" kolem jedné ústřední postavy, jejího boje. Co říci... Kingův styl, napínavé, propracované postavy, uvěřitelné.. standardně vás bude napadat: "a co bych dělala já??" Mám to u Kinga skoro pokaždé. Děj obsahuje několik linií a snad jen jedna, dvě končí dobře, ostatní tragicky, ten závěr byl na mě teda těžký :(
Jinak jako thriller za mě fakt dobrý! Ale kterou si od něj vezmu příště???
pro mě typická Kingovka...t.j. příběh , který se vám může klidně stát...se psy nemám jen dobré zkušenosti (začlo to asi v dětství pokousáním malým "hravým" pejskem, který mi celkem dlouho visel na noze a já jsem se bála...a táhla ho s sebou na té noze...)...a teď jsem navíc matka, no i v době , kdy jsem knížku v rámci "ulejvání se" od učení na zkoušky v parném létě četla, mi z ní nebylo dvakrát do zpěvu... uff... no, ale jak píše opic 12: ..tak si radši dáme dalšího Kinga co vy na to ?
p.s. taky by mě zajímalo, jak se Cujo správně čtě ?
p.s.2 ..a vůbec to nevylepšilo můj vztah ke psům obecně ;) i když CUjo byl jen jedním hráčem v příběhu...
Dost depresivní téma, ale to ke Kingovi už patří. Kniha se čte dobře a rychle, děj má spád a závěr je opět skvělý. Čím víc se příběh blíží ke konci, tím Cuja stále více nenávidíte. Nakonec to autor shrne tak mistrovsky, že Vám bude psa i líto, protože on za to vlastně ani nemůže.
Parádní napínavá kniha z prostředí Kingova Castle rocku. Pokud se rozhodujete o koupi psa, doporučuji přečíst.
No neviem, asi som od fenomenalneho Kinga cakala nieco “viac”, ako nebolo to zle ani slabe, boli tam aj veci na zamyslenie i tie take “kingovske” opisy navodzujuce situaciu, ale zeby som to chcela citat este raz, to asi nie...
Natural horror, ktorý začína na prvý pohľad nevinne, ale postupne autor pritvrdzuje a v závere budí emócie, kde jedno oko nezostane suché. Ďalšia ukážka, že King dokáže aj s banálnym námetom a v menšom rozsahu (255 strán) urobiť z románu ultra-napínavú záležitosť - stačí mu na to len jeden Bernardýn, ktorý sa nakazil besnotou. Prepracovaná psychológia postáv, pohľad do zmýšľania človeka v krízovej situácii a celková civilnosť pridávajú knihe na pôsobivosti. Ale svoje dielo odvádza aj depresívna atmosféra a držanie čitateľa v napätí ako to celé dopadne. No priznám sa, vedel som ako to skončí a že kniha má odlišný záver než filmová adaptácia z roku 1983, ktorú som videl pred mnohými rokmi. Ale aj tak mňa tým smutným a cynickým záverom King dostal a tak dávam plný počet.
Milé překvapení. Především proto, že King z postavy Cuja neudělal rovnocennou hlavní postavu (bál jsem se, že budu číst hororový příběh, jehož hlavní postavou je pes), ale spíše ho použil jako svůj autorský MacGuffin, který mu umožnil dostat postavy do daných situací. Zároveň se opět ukazuje Kingova schopnost výborně pracovat s charaktery postav a jeho nadání pro vystižení běžných lidských pocitů. Tahle jeho civilní poloha má v Cujovi skvělé uplatnění a dokáže tak z charakterů postav dostat to nejzajímavější. Trochu jen lituji, že jsem Mrtvou zónu četl již před nějakou tou dobou a velkou část odkazů jsem tak už úplně nepochytil.
Taky znáte ten pocit...
Na někoho čekáte.Má přijít a nebo za chvilku přijet.Čekáte na někoho koho jste už nějaký čas neviděli.A to když je to někdo z vašich blízkých a podobně tak to je vůbec flustrující.V době mobilů něco nepředstavitelnýho.Nebero to.Zas tam má hlasovku.Kde zase je,ptáte se ? To mu spadnul do kanálu a nebo baterka atd.Prostě se neozývá.Co se stalo...a ted vás napadají roztodivný paranoidní vize,strhující příběhy a nápady o mnoha variacích: asi něco v práci,nebo po cestě na silnici.Snad srnka a nebo že by klokan ? Tady u nás ? Že von(a) někoho má,proto nejede.Je to jasný.Slepičí nemoc,jako když zanáší.Když vyčerpáte nejrůznější možnosti.Zbývají ještě únosy s mimozemštanama,ale to už jdeme do extrémů.Na co tím naražím ? Na všechno.Člověk si dokáže užasně komplikovat život a navíc vytváří fůru úžasných představ s domněnkama.Podezření,pochybnosti,strach,beznaděj !
A to co se stalo v této knížce tak se tam taky krásně na stránkách vyskytuje.Tyhle pasáže byly fakt povedený a vypravěč si je spolu se čtenářem patřičně dokáží užít.
Na začátku v Castle Rocku se seznámíme s postavami a jde o velice příjemnej rozjezd a nához charaktérů.Klasika homo Kingus.Pak nějaká proměna s bodem zlomu.Postupné napínání,nějaké peripetie ve vztazích.Popeláři nevyvezli popelnici atak podobně.Dobývání plechové tvrze jsou povedenými mrazivými zážitky a klidně jsme tam mohli strávit více času poněvadž to tenhle autor jednoduše umí.Ty uzavřený prostředí.Maniakální stísněnost.Deprimující psychoidní stavy.Často se odbíhá k jiným postavám a celkově to spíše vyprávění tentokrát rozmělnuje a zase až tak to nemá důraz na celkový vyznění.Ale to může být jen každého úhel pohledu.Pochvalu dávám za zlo v přirozené podobě.King tak nějak tenkrát bumbal,docela by mě zajímalo do jaký míry to ovlivnovalo jeho psaní.Podle jeho slov zřejmě DOSLOVA :-) Nelze upřít,jde tu o podstivou čítavou věc.Jen někdy leckdy dokáže víc strhnout.
Někteří uživatelé(lky) tu docela řeší toho čtyřnohého tvora a závěr.Pro pána jána a co ty chudáci lidi :-) Život je samej paradox...tak si radši dáme dalšího Kinga co vy na to ?
Jedna z nejslabších Kingovek, v první půli se nic neděje, druhá mě moc nevzala, ani na konci.
Podle mě je tohle nejlepší kniha od Kinga, kterou jsem kdy četla. Chtěla jsem si jí koupit už dříve, ale nebyla jsem si jí moc jistá, kvůli tomu, že mám ráda zvířata a nerada čtu knihy kde se jim děje něco zlého nebo umírají. Ale nakonec jsem se odhodlala a knihu si koupila a podle mě to vážně chyba nebyla :Dd už od první stránky tam nechybí napětí, které mě spolu s husí kůží provázelo celou knihou. Cuja jsem si představovala jako milého psa s huňatým kožichem, do kterého je radost zabořit obličej a pořádně ho obejmout, ale jak jsem se knížkou prokousávala Cuja jsem se bála čím dál tím více. Donna dělala špatná rozhodnutí, podle mě byla impulzivní, ale jednala v zájmu Tada, což mi přišlo ušlechtilé. To jak knížka skončila mě rozbrečelo.. doslova rozbrečelo, rozhodně jsem to nečekala a píchlo mě z toho u srdce. Děkuju za to, že jsem si tu knihu mohla přečíst.
Ach Cujo...ty pse jeden bláznivej! Stálo ti to za to? Ve svém věku a přece si nedá říct...
Tragické, smutné a děsivé ve své banálnosti. Aneb "může se to stát i vám".
... aneb sonda do mysli nemocného psa. Poslouchal jsem jako audioknihu... a to mistrně načtenou Hanou Makovičkovou. Dospěl jsem k závěru, že jako rodič už zřejmě nemůžu číst/poslouchat knihy tohoto brilantního psychopata (záleží, jak douho mi to vydrží - možná do konce měsíce :)) Kniha je to výborná, jako většina Kingových knih. A má i poměrně spád, což u některých jeho knih chybí. Jako u všech jeho knih jsou tu do detailu vykreslené všechny postavy, což je někdy trochu zbytečné, na druhou stranu potom člověku připadá, že příběh se odehrává někde v sousedství. Děj má poměrně dost linek, ale většina z nich se protne a nebo těsně minou. Přeskakování postav je někdy trochu zmetané a občas jsem se v tom na chvíli ztrácel. Jako "druhý díl" Mrtvé zóny je to mnohem živější a větší a ne tak unylé. Je příjemné, kolika happyendy kniha končí, což u Kinga není vždycky zvykem, ale žádný z nich nezastíní události, které předchází závěru.
Na téhle knize mi opravdu hodně vadilo přeskakování mezi vyprávěním z pohledu Donny a vyprávěním z pohledu Vica a Rogera. To, co se odehrávalo v autě bylo zajímavé, děsivé a napínavé, ale když se vyprávění točilo kolem Rogera, přeskakovala jsem řádky (a nic podstatného mi neušlo). Kdyby jen měla kniha kratší úvod a byla větší část knihy odvyprávěna z pohledu Donny...
Nesvedla jsem ji přečíst za den, jak jsem měla v úmyslu, ale dokázala mě napínat celou dobu, přesně, jak jsem čekala. King mě dokáže vyděsit i obyčejným psem. Prostě je nemám ráda, a touhle knížkou jsem si ještě přilila do ohně. I když mě trochu zamrzela nečekaná smrt v závěru, 4* dát musím. Mimochodem, jak se to jméno správně čte? Asi budu říkat španělsky [kucho], ale na YT jsem slyšela anglické [kudžo].
Další povedená kingovka. Moc se mi líbí, jak autor dokáže s naprosto banálního a jednoduchého příběhu udělat třísetstránkovou knihu, která se navíc dá číst, a to hodně dobře. Opět jsem se nemohla odtrhnout.
Po dočtení jsem si - a to jsem těžkými osudy knižních hrdinů celkem zocelená - musela dát panáka.
King hlavní postavy a jejich motivy, jak je jeho zvykem, opět mistrně psychologicky vykreslil, tentokrát tedy i včetně Cuja. Myslela jsem si, že nesnáším jen tu parodii na psa, která za němého přihlížení své paničky v našem vnitrobloku několikrát za den neuroticky blafe. Ale při čtení sílil i můj odpor ke Cujovi, abych na konci byla autorem usazena tak, aby mi i toho zabijáckého hafana bylo svým způsobem i líto.
Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem se začetla. Ale jakmile se rozjel hlavní dej knihy (matka se synem zavření v autě a venku číhá pes), tak jsem se nemohla odtrhnout. Nejvíce líto mi stejně bylo Cuja, protože za nic vědomě nemohl :(
Štítky knihy
psi nevěra zfilmováno tajemství strach horory Cena Augusta Derletha Nová Anglie
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Tak jsem si v průběhu čtení říkala, co se ještě může pokazit? ... No úplně vše! Od části která se odehrávala s Donnou a jejím synkem mi kolikrát vyletělo: ,, No to snad ne! ´´ Ke konci čtení mi občas bylo kapku horko, ačkoli přes den ještě moc teplo není. Konec byl překvapivý, ale to je King. :) Mně tedy Cuja líto nebylo.. nu možná trošku, když nahlédnu že se to stalo náhodou.. ale i tak jsem se těšila kdy konečně zaklepe bačkorama.. záporák jeden. :) ( Ale ano, bylo mi líto hafana, ale i tak jsem mu přála ať už jeho nešťastné utrpení skončí ) - Jo a asi jsem celou dobu jeho jméno četla špatně.. ,,Kchujo´´ asi to mělo být spíše ,,Kudžo´´ :)