Čuk a Gek
Arkadij Gajdar (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252863/bmid_cuk-a-gek-252863.jpg
4
191
191
Asi by vás nenapadlo, že Čuk a Gek jsou klukovská jména. Ale byli to dva opravdovští kluci, žádní maminčiny mazánkové. Zajímali se o moc věcí kolem sebe, ale především o to, co dělá ten druhý, co kde získal a jaké má poklady. Moc záležitostí si samozřejmě vyřizovali ručně a nikdy to dlouho neodkládali. Jednou taky byli sami a čekali maminku, až se vrátí z nakupů. Chystali se totiž na návštěvu k tátovi, který pracoval daleko od nich. Moc se už těšili, ale to jim nezabránilo, aby se nepustili do ručního sporu, právě když listonoš přinesl telegram. A jeden z nich přitom - nechtě - vyhodil telegram větracím okénkem. To by ještě nebylo tak zlé, jenže pod okny byly obrovské závěje, a tak kluci marně běhali a pokoušeli se z nich telegram vydolovat. Co v něm asi stálo? Byl to telegram od tatínka? A jak to vysvětlí mamince?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1979 , Albatros (CZ)Originální název:
Чук и Гек (Čuk i Gek), 1937
více info...
Přidat komentář
Příběh dvou malých kluků, kteří jedou s maminkou navštívit tatínka pracujícího daleko v tajze na Sibiři. Toto dílo patřilo mezi povinnou školní četbu. V některých pasážích je patrný dobový vliv komunistického zřízení.
V první třídě druhá kniha, kterou jsem po Honzíkově cestě přečetl. A potom ještě několikrát. Oživil jsem si teď, když jsem toto veledílo objevil na chalupě. Jako jo, dá se to číst, dětem by se putování dvou dětí do tajgy mohlo líbit, ale určitě jsou už lepší. A kecy o velké bezpečné Moskvě plné hvězd a nádherné zemi jménem Sovětský svaz... to už opravdu ne.
No tak určitě lepší než Pavlík Morozov! Zůstal ve mně jen nezřetelný pocit, milosrdný Alzheimer mě zbavil vzpomínek na detaily tohoto veledíla. Zbyla jen jedna. Na vojně jsem měl dva spolubojovníky, kteří se jmenovali Fuk a Pek. Lampasák, znalý sovětské literatury, jim samozřejmě říkal Čuk a Gek.
Četla jsem ji v první třídě a dodnes si pamatuju mamcin posmesny komentář k telegramu vyhozenému oknem, a sice že je dost přitažené za vlasy, že měli kluci v ruské zimě okno dokořán.
Tuhle drobnou knížku jsem poprvé četla v 1.třídě a je moc zajímavé, že si příběhy dvou malých ruských klučíků pamatuju dodnes. A vůbec ji netřeba ani po letech zatracovat...
Díky za tuto databázi, vždy tu narazím na nějaký ten skvost, který již padl v zapomnění mě paměti. Ale vždy když vidím nějakou obálku knihy, vybaví se mi plno zážitků a pocitů, které jsem při čtení měla. A toto dobrodružství 2 malých chlapců není výjimkou.
Autora není potřeba představovat,protože ti starší a moudřejší ho znají všichni a to nejen z povinné četby. Knihu si vzala do povinné četby většina z nás a to asi o něčem vypovídá. Kniha o příhodách ruských "málčiků" v prostředí tajgy je tak profláklá, že není třeba komentářit.Silné 4 starsy. Doporučuji.
Čuk a Gek patřili k mému dětství,několikrát jsem tuto útlou knížku četla a bavila mě moc,mám docela chuť se k ní vrátit.
Klasika, kterou jistě důvěrně znají Husákovy děti. Já měla tuhle knihu moc ráda, prožívala jsem s klukama jejich dobrodružnou cestu a moc se mi líbil celkový popis krajiny, života a nesnáze hlavních hrdinů. A moc jsem jim fandila, aby se všichni společně sešli. Dopadlo to dobře.
Maminka vezme dva sourozence Čuka a Geka do tajgy kde pracuje jejich tatínek. Krásně napsaná knížka. I když je už starší nestratila své kouzlo.
Knížečku vlastním dodnes a ráda si ji čas od času prolistuji. Maminka sebere jednoho dne kluky a jede s nimi stovky kilometrů do tajgy navštívit otce, který tam pracuje jako inženýr geolog. Jenže se minou a ona zůstane v domku strážného odkázaná sama na sebe. Nevím, co by na ni vyprávění o Sibiři řekly dnešní děti.
Roztomilá, útlá a v dětském věku napínavá knížka, kterou jsem četl několikrát dokola. Pamatuju si, že mě bavila, takže jsem jí sem musel přidat :)
Jako dítě jsem četla pořád a všechno, takže tahle knížka mne samozřejmě neminula. V té době se mi líbila. Své porevoluční děti jsem o její existenci neinformovala, a teď jsem se krásně pobavila nad všemi předešlými komentáři. Ano, přesně tak to je a tak si to myslím.
Zajímavá a útlá knížka o dobrodružství a tak trochu i uličnictví dvou chlapců. Starší literatura pro mládež je jiná než ta dnes, má blíž k morálce atd., což bylo dáno i dobou a je hezké pozorovat ty rozdíly.
Kniha mého mládí, kdo tam hledá něco politického či jiné kraviny, tak určitě netuší jak krásné dětství jsme si užily bez mobilu, TV,PC........
Štítky knihy
přátelství, kamarádství pro děti ruská literatura rodina komunismus Sovětský svaz mezilidské vztahy dětský hrdina dětská dobrodružstvíAutorovy další knížky
| 1956 |  Timur a jeho parta |
| 1984 | Čuk a Gek |
| 1956 |  Vojenské tajemství |
| 1976 | Škola |
| 1951 | Osudy bubeníkovy |
Půjčila jsem si ji o Vánocích na návštěvě. Přečtena byla na jeden zátah. Předtím mě úplně minula, takže jsem o ní nezavadila. Mě se kniha docela i líbila.