Cukrářova dcera
Laura Madeleine
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351813/bmid_cukrarova-dcera-Nx4-351813.jpg
4
117
117
Paříž byla na počátku 20. století magickým místem. Nad Seinou se vznášel chladný opar, ulice voněly čerstvým pečivem a horkou čokoládou a v zapadlých uličkách se scházeli milenci. Tehdejší společnost však také měla svá pravidla – a Guillaume du Frere se je rozhodl porušit. Petra Stevensonová by měla psát disertační práci. Místo toho se ale pouští do pátrání po tajemství svého zesnulého dědečka Jima, které zůstalo ukryto hluboko v minulosti. Při procházení archivů postupně zjišťuje, že o dědečkovi nevěděla zdaleka všechno, a indicie ji zavedou až do Paříže okolo roku 1910.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2017
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
The Confectioner's Tale, 2015
více info...
Přidat komentář
Trochu trvalo než jsem se začetla. Druhá půlka knihy už byla lepší. Závěr milý.
Pohodová kniha, nad kterou není nutné více přemýšlet. Střídání časových rovin mi vůbec nevadilo, ale přiznávám, že vyprávění z minulosti mě zaujalo mnohem více. Asi to bude částečně tím, že Petra si nezískala mé sympatie.
(SPOILER)
Vadí mi přeskakování v čase, kapitoly s nadpisem 1910, 1988, aby jako čtenář pochopil...jde to napsat i jinak.
Pátrání bylo trochu trapné, když si jde někdo vyhledat do slovníku Bordeaux...Petra si mé sympatie nezískala. A ty loupeže dokumentů, trapas. Obálka mě také neoslovila, věže jsem si všimla, až po přečtení zdejších komentářů. Cukrařiny tam také moc nebylo, spíš dosti hnusu, bídy, násilí a beznaděje. ´Tomu jedinému jsem uvěřila na 100%. Že ti kluci makali za minimální mzdu a žili v katastrofálních podmínkách.
Takový školní sloh, opakující se fráze. Bude trvat dlouho, než se takhle vykoupe, potrvá dlouho, než se takhle nají...
No, a ten konec? Napřed tragédie, zničený celý život na 300 str., a pak - "manžel ji v klidu nechá jít, ...když mě našla,... ani nevím, zda se vzali... ", poslední tři stránky to totálně zabily.
Vracím do knihovny, a je zapomenuta.
Kniha, která kdyby nevznikla, nic by se nestalo. Čtení je dřina, jednotlivé kapitoly se odlišují tolik, že se na začátku knihy musím stále vracet, abych se v nich vyznala. Chybí mi myšlenky, smysl, uvěřitelnost. Ke konci je sice děj svižnější, ale nedostatky to nepřehluší. Retrospektiva za každou cenu ve chvíli, kdy není o čem psát, je na nic.
Odlehčený románek odehrávající se před první světovou válkou; milostný příběh z cukrářství voňavé Paříže. Příběh má dvě dějové linky, současnou a historickou. Za mě nenadchne a neurazí. Nejhezčí byla představa vyráběných sladkosti, ta atmosféra mě tam vcucla.
Nedávno čtena Pekařova dcera/S.McCoy, jež byla skvělá. Neubráním se srovnání.
Tady jsou dva související příběhy díky jedné z postav – Paříž kolem roku 1910 a víceméně současnost, a jsou dost v nerovnováze. Atmosféra, postavy a jejich postoje, cukrářství v Paříži na počátku 20.století byly pečlivě popsané a poutavé. Oproti tomu současnost, zápletka a hlavní hrdinka Petra měly přitažlivost u bodu mrazu. Závěr na který čtenář čeká byl „nacpaný“ do pár stran, škoda, jakoby se autorce už nechtělo víc psát :o( Stručně - kniha patří k těm, co se čtou svižně, pohodově, nezklame a chcete se na chvíli ocitnout v minulosti.....
Přiznám se, že podle názvu a obálky jsem čekala trochu jiné čtení, ale i tak se mi kniha líbila. V komentářích čtu, že se víc líbila část odehrávající se na počátku 20. století. Jasně, byla barvitější, pro knihu zásadní a ta z 80. let jen taková doplňková. Nicméně byla jsem ráda za každou tuto druhou kapitolu. Bylo to takové odpočinutí si od toho zlého, co bylo popisováno v kapitolách ze začátku 20. století. Ano, život může být krutý a v dřívějších dobách byl často strašný, ale i tak mě při čtení děsilo, jak může být tolik lidí tak zlých na jednoho člověka, který nikomu neubližoval, snažil se všem pomáhat a dřel jak mezek. Naštěstí to bylo alespoň částečně vykompenzováno pár dobrými lidmi, zejména z té "horší" společnosti.
Překrásná kniha o lásce, která neměla být naplněna, o vině, která nemohla být napravena ani odpuštěna...kniha s krásným závěrem, aniž by byla z laciné červené knihovny. Vím, že se k ní budu vracet. A sametová obálka s portrétem krásné dívky je milým bonusem.
Nádherná obálka, Paříž... Co víc si přát?
Jak já se těšila do Pařížské cukrárny a ono to o ní moc nebylo ...
Škoda, ale jako letní čtení fajn.
Pěkné to bylo, ale asi jsem se více namlsala u knihy Kde rostou divoké třešně. Ta se mi líbila mnohem více. Ale mám ráda střídání časových rovin, takže mě to bavilo. Určitě si přečtu další knihu autorky.
Přeskakování v čase nemám ráda a u této knihy jsem se těšila víc na vyprávění ze začátku 20 stol. Všechny postavy mě připadali poněkud ztřeštěné a nesoudné. Často někam padali, zakopávali, běhali. Jinak jako oddychové čtení to ušlo.
Ano, přesně takhle se to mohlo stát. Osoby v minulosti mi však připadají jako lidé hotovější, než ze současnosti. Petra je jako doktorantka trošinku podivná a její konec na univerzitě je poněkud neskutečný. Chodí to tam jinak a všechno jde odložit. A teď bych si měla lípnout pohlavek, vždyť to pro děj není důležité. Uchvátily mne popisy výroby cukrovinek. Poohlédnu se po Guieově knížce ... možná ji najdu v nějakém pařížském antikvariátu .... tedy to je výzva. Milé a často smutné čtení, až ani nečekáte, že to dobře dopadne.
Výborný příběh. Vlastně dva a moc se povedly. Pokud vás baví knihy s příběhy v různých časech, kdy se pátrá po tajemstvích minulosti, rozhodně se vám bude líbit.
Příběh z Paříže z počátku 20. století se mi moc líbil. Cukrárna mě zaujala svými výrobky, že bych nejraději ochutnala. Rozdíly mezi chudobou a bohatou společností jsou značné, ale naštěstí vše zde dobře dopadlo. Konec byl opravdu mile završen.
Krásné vyprávění o době dávno dávno minulé a také o době poměrně nedávné. Při čtení jsem si říkala, jak rychle se společnost a doba mění. Na začátku minulého století byly rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami velmi pevně dané a viditelné. To ale naprosto změnila nejprve 1. a potom definitivně 2.světová válka. Po nich už nic nebylo stejné. A pak je tu příběh z 90. let - zase úplně jiná doba. Třeba právě na životě hlavních hrdinek je to nejvíce patrné. A zároveň jsem si při čtení uvědomovala, oč jednodušší by studium a vyhledávání měla Petra dnes - v době internetu.
Kniha mě zaujala nejen obálkou, moc se mi líbily obě dějové linky. Střídání po kapitolách mě udržovalo v napětí - vždy jsem se těšila na další. Konec trochu překvapil.
Knihu jsem si už dlouho chtěla přečíst, konečně se na mne v knihovně dostalo.
Dvě časové roviny, jedna ze začátku 20.století v Paříži, druhá z roku 1988 v Anglii.
Moc se mi líbil příběh Guie a jeho tajné lásky. Krásně vykreslená doba před první válkou.
Příběh Petry mne moc nenachl, přišla mi strašně umanutá a zmatená.
Příjemné odpočinkové čtení.
Kniha mě zaujala svým názvem a dozvěděla jsem se něco o životě v předválečné Paříži. Autorka umí pěkně vylíčit právě tu dobovou atmosféru a popsat propastný rozdíl mezi chudými a bohatými.
Štítky knihy
Paříž tajemství železnice cukrárna rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2020 |  Kde rostou divoké třešně |
| 2021 |  Tajemství mezi námi |
| 2017 | Cukrářova dcera |
| 2023 | Ozvěna skandálu |
Příběh byl pěkný, ale chybělo mi tam to napětí z dalších stran, ale jako prvotina velice povedené