Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471772/bmid_cyklistka-osud-posledni-baronky-Dgp-471772.jpg
4
545
545
Osud poslední šlechtičny z rodu Battaglia. Od autorky bestselleru Podbrdské ženy. Být vzornou manželkou: takový osud měl čekat Blanku ze šlechtického rodu Battaglia. Její dobrodružná povaha jí však velela jinak. Z divokého děvčete vyrostla sebevědomá žena, která na kole zcestovala kus světa. Své stáří Blanka pak tráví v chátrajícím rodném zámečku v jihočeských Bratronicích. Sleduje, jak známý svět kolem ní mizí. Až díky studentce žurnalistiky Kláře ožívají vzpomínky na Blančin dávný pestrý život – i na její osudovou lásku, po které jí zůstal jen nikdy nepřečtený dopis.... celý text
Přidat komentář
Mladá autorka natáhla příběh pravděpodobně z cyklu Paměti národa na dlouhý román skládající se převážně z pocitů baronky. Uvítala bych více děje, příhod, podrobnější líčení cest, např. z její první výpravy je tam jen první den a pak náznaky. Celkově to nebylo špatné, ale jedno přečtení stačilo.
(SPOILER) Cyklistku jsem poslouchala jako audioknihu. Byl to velmi silný a inspirativní, ale taktéž nesmírně smutný příběh. Autorka si nádherně hrála s detaily a tím zpomalila čas, čtenáři tak darovala možnost dané chvíle prožít naplno. Procházela jsem se s Blankou lesy, jedla s ní čerstvé ovoce a chleba, dýchala vedle ní horský vzduch. A taky prožívala její bolest. Příběh byl pro mě často až náročný na zpracování, musela jsem si od knihy dávat pauzy. Míra nespravedlnosti vůči hlavní hrdince byla obrovská, byla jsem ale ráda, že příběh skončil pozitivně naladěný. Když jsem si pak na Google mapách našla fotky zbytků popisovaného zámku, bylo mi do pláče.
Další z knížek této autorky, která se mi dostala do ruky a opět skvělé dílko, bezvadně se to četlo. Na stolku mi teď leží Pobrdské ženy, tak se těším.
Poeticky popsaný příběh osudové lásky, která kvůli historickým událostem nemohla trvat dlouho a přes kterou se baronka po zbytek života nepřenesla. Barvitý popis života šlechtičny v mládí i ve stáří odvane čtenáře do jiného světa, který mizí spolu s odpadávající omítkou zdí zámku a zarůstajícím sadem. Hezké, romantické, melancholické, místy možná víc než dost. Jen střídání časových rovin v závěru knížky bylo malinko nepřehledné.
Moje první zkušenost s autorkou, takže nemám zatím s čím srovnávat, ale určitě vím, že to není poslední kniha, kterou si přečtu. Přiznám se, že prvních zhruba 50-80 stránek mi moc neutíkalo a i někdy ke konci jsem tušila, že přijde konec, který ale stále nepřicházel. Kniha je ale napsaná čtivě, určitě se bude dobře číst, i když někdy je hodně smutná, nevadilo mi ani skákání času ani osob. Za mě to bylo naopak velmi dobře vymyšlené. Jsem ráda, že jsem si o tak zajímavé ženě mohla přečíst a sama sebe se ptám, kolik takových existuje se zajímavým příběhem, ale nikdo o nich vlastně neví....
Moje druhá knížka od Jany Poncarové a musím konstatovat, že Podbrdské ženy se mi líbily víc. Nějak pomalu to "odsejpalo". Od příběhu české aristokratky v pohnutých dobách 20. století bych čekala napětí, spád, ale občas jsem se nudila. Možná byla chyba, že jsem Cyklistku poslouchala jako audioknihu, ten poslech mne ještě víc uspával....
Má první kniha od Jany Poncarové. Nesrovnalosti a připomínky by se nějaké našly, ale příběh se mi líbil, obě jeho časové roviny. Především mě oslovil popis stáří baronky, vnímání přírody, vlastní konečnosti, rozpadajícího se zámku...
Zajímavý život (pro mě dosud neznámý) a jím inspirovaný, pěkně napsaný příběh.
Audiokniha mě nezaujala. V podstatě se tam nic neděje ani po hodině poslechu. Takže se řadí k jedné z mála, které jsem bohužel nedočetla.
Kniha se četla dobře, zajímavě popsaný život paní baronky. Nicméně Podbrdské ženy mě zaujaly více.
Audiokniha
Bylo to takové strašně unylé. Jak samotný příběh, tak i způsob jeho vyprávění. Koneckonců i samotný přednes audioverze se nesl ve stejném duchu. Sice dokresloval celkovou atmosféru knihy, ale na mě to působilo strašně monotónně, líně... Mám pocit, že autorka dokáže hodně barvitě popisovat prostředí, myšlenky a vůbec záležitosti, které jsou pro příběh podružné, přitom samotný děj ve vší té "omáčce" úplně zaniká. Poslouchala jsem, a myšlenky mi neustále zabíhaly úplně jinam, což se mi u jiných audioknih stává minimálně. Mnohé pasáže jsem tedy poslouchala opakovaně, ale stejně jsem se zase po chvilce přistihla, že opět nevnímám a myslím na něco jiného. Obávám se, že pokud bych knihu četla, po pár kapitolách bych ji odložila nedočtenou.
Od autorky jsem už dřív četla knihu Podbrdské ženy, ta se mi líbila moc. Knihu Cyklistka jsem si rovnou koupila do knihovny, obálku má krásnou, to ano, je psaná podle skutečného příběhu, ano, to jsou plus. Ale celá kniha je taková melancholická, moje celkem velké očekávání tedy moc nesplnila. Místy jsem se s ní i trápila. Zajímavé psaní o setkání s Otou Pavlem, ale celkově je kniha taková pesimistická.
Vůbec jsem se do knihy nemohla začíst, vadilo mi prolínání minulosti a přítomnosti. Celkově jsem se musela přemáhat abych knihu dočetla.
Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla. Trochu jsem měla problém s přeskakováním z přítomnosti do minulosti a zpět. Poslední třetina knihy mě asi bavila nejvíc.
Za mne velké nadšení... zajímavý příběh, který si určitě ještě někdy znovu ráda přečtu.
Jediné, co mi v poslechu skutečně vadilo, byly mezihry - melodie, která je náhle utnutá a následuje dlouhé ticho.
Kniha je ovšem velice milá, klidná. Děj se proplétá mezi minulostí a "současností" se stejnou zmateností, jako by jej vyprávěla stará paní, což přesně sedí na hrdinku. Střídá krásná období s krušnými, šťastné dny s trudnými. Vypráví o dětství, mládí, o meziválečné době, kdy byla okouzlena pohybem, jízdou na kole, krajinou... Autorka vyzdvihuje skutečné hodnoty a naplňuje příběh radostí z každodenních maličkostí (modré nebe, mokrá tráva, vůně, hvězdy). Protíná české a evropské dějiny jedné aristokratické rodiny. Smutný, ale stále nadějí a jistou lidskou spokojeností naplněný, příběh.
Příběh Blanky byl zajímavý, ale zhruba jsem ho už znal a zpracování mě příliš neoslovilo. Nedokážu úplně popsat proč.
Kniha, kde se vzpomínky prolínají s přítomností. Popisuje osud jedné z mnoha rodin, které musely čelit útlaku a nespravedlnosti, přátelům, z nichž se přes noc stali nepřátele. Nechybí téma první a zároveň jediné životní lásky, pevného přátelství a zároveň nevysloveného pouta.
Musím se ale přiznat, že se mi kniha nečetla úplně nejlépe, a to právě kvůli prolínání časových rovin. I když měla napomoct změna vypravěče.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Super začátek i nosná linie příběhu, uprostřed knihy začínám tušit tragédii... druhá polovina knihy je zklamání i když se snažím chápat těžký osud hlavni postavy a její rodiny.