Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471772/bmid_cyklistka-osud-posledni-baronky-Dgp-471772.jpg
4
545
545
Osud poslední šlechtičny z rodu Battaglia. Od autorky bestselleru Podbrdské ženy. Být vzornou manželkou: takový osud měl čekat Blanku ze šlechtického rodu Battaglia. Její dobrodružná povaha jí však velela jinak. Z divokého děvčete vyrostla sebevědomá žena, která na kole zcestovala kus světa. Své stáří Blanka pak tráví v chátrajícím rodném zámečku v jihočeských Bratronicích. Sleduje, jak známý svět kolem ní mizí. Až díky studentce žurnalistiky Kláře ožívají vzpomínky na Blančin dávný pestrý život – i na její osudovou lásku, po které jí zůstal jen nikdy nepřečtený dopis.... celý text
Přidat komentář
Po Podbrdských ženách (top) a Eugenie (zklamání) jsem se přesto na Cyklistku těšila. Líbila se mi totiž od počátku její obálka. A nakonec se mi líbila knížka celá. Poslouchala jsem ji jako audioknihu a myslím, že i to pomohlo, abych se do Blanky a jejího života lépe vžila. Jen to bylo celou dobu docela smutné, že? I v těch chvilkách štěstí tam byla taková pachuť. O paní baronce jsem si potom ještě zjišťovala pár věcí. Mám povídku Baroni na kolech od Oty Pavla. A protože mě až fascinovalo její stáří v ruinách zámku, našla jsem si i půlhodinový dokument Paní Le Murie (na YT), kde stará paní baronka osobně vystupuje. A má opravdu zvláštní dikci, jak je i v knížce zmíněno.
Podbrdské ženy to nejsou...ano, nejsou. A ano, byly lepší. Od teď musí být všechny knihy jako Podbrdské ženy nebo Hana a jejich autorky si rozhodně nemohou dovolit napsat nic slabšího. Za mě si kniha zaslouží vysoké hodnocení. Minimálně proto, že nám představí neuvěřitelně silnou a schopnou ženu, poslední šlechtičnu z rodu Battaglia, žijích na území Čech. Pro mě doposud neznámá. Kdo čeká baronku v sukních, která vyšívá a čte knihy, tomu prozradím, že tohle je tedy úplně jiná jízda. A to doslova.
Bohužel za mě zklamání a ztráta času. Knížku přesouvám do "nedokončených" knih a ani nebudu hodnotit.
Moje první knížka od autorky. O téhle dámě jsem nikdy předtím neslyšela. Za mě zajímavé čtení o jejím osudu. Nejvíce mě dojímaly kapitoly, kde prožívala stáří a vnímala, že už se její čas pomalu, ale jistě blíží ke konci.
S autorkou jsem se poprvé setkala u knihy Alžběta a Nina a nasadila tím laťku velmi vysoko. Cyklistka se mi také líbila, ale na výše zmíněnou knihu to pro mě nemělo. Možná Cyklistka trochu utrpěla tím, že jsem ji nečetla v úplně příznivém období, docela mi to trvalo. Za to ale příběh nemůže, ten je velmi čtivý. Oceňuji, že pojednává o skutečných osobnostech a místech, byť příběh jako takový je fikce. Některá místa mi přišla ale až zbytečně popisná, autorka popsala každý list, hlínu i drobek od chleba :D Celkově ale hodnotím kladně.
Kniha mě moc nebavila a trochu zklamala, čekala jsem od ní mnohem víc. Myslím, že mohla být tak o půlku kratší. Popravdě jsem Blanku ani za velkou bojovnici nepovažovala, když si celý zámek nechala rozkrást a zchátrat.
Příjemná knížka, dobře se četla. Příběh je vyprávěný poklidným tempem, i když se Blančin život odehrával v bouřlivých historických obdobích.
Chybělo mi více emocí, ať už se to týkalo cyklistiky nebo její jediné velké lásky. Ke konci zbývá už jen rezignace a zmar.
Ale jsem ráda, že se tato jistě silná žena, průkopnice cyklistiky, snad díky této knize dostane více do povědomí lidí. Já jsem o ní předtím nikdy neslyšela.
Nějak jsem se nemohla do knihy začíst. Zatímco po přečtení Alžběty a Niny jsem ještě dlouho nad příběhěm přemítala, tady mě to nijak neoslovilo. Ačkoliv Blanka byla bezpochyby velmi silná osobnost, v příběhu mě unavovaly zdlouhavé popisy. Poslední čtvrtina knihy už se mi nekonečně vlekla.
Krásná kniha - rozhodně stojí za přečtení :)
Paní baronka byla pozoruhodná osobnost.
Z příběhu jsem docela unavená. Tolik smutku, deprese...
Spoustu věcí jsem se nedozvěděla (Richard, Ernst), chtěla jsem si dělat čárky, kolikrát se vařila melta, kolikrát se chystalo jídlo, válku autorka přeskočila celou :(
Kniha byla na mne hrozně depresivní :(
Více v recenzi nebo na FB Tučňákův knižní svět.
Zajímavě popsaný život paní baronky. Kniha je napsaná skvěle, ovšem ze samotné hrdinky mám smíšené pocity. Připadá mi, že pro svou zarputilost si sama sobě nedovolila být šťastnější. Celý svůj dospělý život vlastně jen žila z pár štastných okamžiků, které prožila v mládí a všechno ostatní byla jen rezignace na dění kolem ní. Chvílemi jsem měla pocit že by ji mělo její okolí litovat a pomoci, ale zároveň si představuji její reakce, které by určitě nebyly přívětivé. Něco jako "neříkejte mi co mám dělat, já sama to vím nejlépe"
Nechápu, kam se ztratil autorčin náboj z Podbrdských žen. Tahle kniha je nudná a strašně vleklá. V první části se hrdinka na zámku opět dusí (stejně jako Eugenie v celé knize) a ve druhé části už je na naplnění životních snů pozdě, takže se prostě jen tak plácá. V knize nebyla ani nijak popsána Blančina péče o nemocnou matku a vlastně ani nevím, jestli Blanka tušila, že Růžin vztah k ní není pouze přátelský.
Mám ráda životopisné romány a i mám ráda romány, které sice nejsou tak docela životopisné, ale mají určité reálné pozadí. Tak jako tato kniha. Byla poutavá, nutila mě se zamýšlet. Krásné čtení.
Moc pěkná kniha.
Obyčejný život, emoce, pocity, vztahy - to všechno v knize je. Všeho tak akorát.
Jednu hvězdu ubírám za trošku moc vleklý závěr - příliš dlouhé bilancování života.
Ale možná jsem až moc přísná......
Krásně napsaná kniha, která popisuje nelehký život baronky Blanky od mládí až po stáří, které tráví již sama na zchátralém zámku v Bratronicích u Blatné se svou kamarádkou Růžou. I tak ale prožila hezký život, lásku , vášeň pro cyklistiku a hlavně měla vždy chuť a dost odvahy jit dál.
Moc se mi líbila, moje první od autorky. Hodně z reality, dokonce mě to přimělo se podívat na studentský film podle příběhu hrdinky a srovnávat.
Poutavý příběh ženy, která neměla jednoduchý život, ale která se s ním dokázala rvát i přes všechna neštěstí kolem ní. Nevadí mi proplétání časových rovin a ani úvahy hlavní hrdinky, které s sebou přinášejí možnosti uvažovat nad našimi vlastními životy. Líbilo se mi, že příběh vychází částečně i ze skutečnosti. Doporučuji.
"Když jedu, žiju. Dokud je moje tělo v pohybu, necítím vnitřní bolest."
Přesně tyto pocity, které Blanka svěřila své nejlepší kamarádce Růže, vystihují životní sílu baronky Le Murie, rodným jménem Battaglia, žijící většinu života na zámku v Bratronicích. Románový příběh je Cyklistka je sice smyšlený, ale částečně vychází ze skutečnosti.
I v životě se často prolíná současnost s minulostí, stejně tak je tomu i v příběhu Blanky. Doslova oslavuje ženskou sílu, díky které hlavní hrdinka statečně zvládá svůj život ovlivněný válkou, ztrátou životní lásky, poté i všech členů rodiny v těžkém období komunismu.
Druhou hlavní roli má v románu jízdní kolo a z krátké jízdy na dovolené v Itálii je láska k cyklistice na celý život. Nejdřív krátké výlety po okolí bydliště, ale brzy již velké výpravy jako cesta do Vídně za studiem a měsíc putování půvabnou švýcarskou krajinou.
"Když si člověk zvykne na samotu už v mládí a umí být sám se sebou, ve stáří je to výhra. Už vás nic nepřekvapí."
Pokud se k vám knížka ještě nedostala, určitě si na ní udělejte čas. Je v ní spoustu momentů k zamyšlení. Pár jsem jich už prozradila, ale každý si určitě najde ty svoje.
Bohužel jsme si s Cyklistkou nerozuměli. Kniha má krásný jazyk, začetla jsem se hned. Příběh je inspirován skutečnou rodinou, ale nejvíce se věnuje barončinu rozpoložení, jejím pocitům a křivdám. Poslední třetina už na mě byla zbytečně chaotická, kombinace dvou časových rovin mi přestala vyhovovat, ztrácela jsem přehled a dočetla jsem jen, abych se dozvěděla konec. Zklamání. Dám ale autorce ještě šanci.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Přečetla, ale nějak mne tato kniha neoslovila. Ani příběhem , ani stylem. Asi bych ji nikomu nedoporučila.