Cyntoryn zvieratiek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420749/bmid_cyntoryn-zvieratiek-VUN-420749.jpg
4
5496
5496
Doktor Louis Creed dostane nové zamestnanie a presťahuje sa s rodinou zo zadymeného Chicaga do idylického vidieckeho mesta Ludlow v Maine. Starý, ale pohodlný dom poskytuje dostatočný priestor na to, aby sa v ňom rodina cítila dobre a deti vyrastali v bezpečí uprostred mainskej prírody. Začiatok nového života sa však zdá až priveľmi dobrý na to, aby bol skutočný. Napriek navonok pokojnej atmosfére je v Ludlowe čosi temné a nebezpečné. Nákladné autá na ceste priamo pred Creedovým krásnym starým domom jazdia akosi prirýchlo. Dôkazom toho je provizórny cintorín v neďalekom lese, kde celé generácie detí pochovávajú svojich zvieracích miláčikov. Smutné miesto, ale bezpečné. Celkom isto bezpečné. Nie také, čo vám preniká do snov, budí vás a vy sa od strachu a zlej predtuchy potíte... Louis zachytáva rozličné varovania. Niektoré sú celkom reálne, iné akoby z hlbín jeho vlastných nočných mor. Podľa nich by nemal prekročiť hranice tohto malého cintorína, hoci ho láka zvodnými sľubmi a bezbožnými pokušeniami. Skrýva sa tam desivá pravda – omnoho desivejšia než smrť sama a oveľa mocnejšia. Louis prichádza na to, že niekedy je lepšie byť mŕtvy...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Poctivá Kingovka, která se řadí k jeho nejhororovějším. Vzpomínka na indiánský hřbitov a cestu k němu ve mě i po letech zůstává a je jedním z nejlepších Kingovských imaginativních momentů vůbec. Jinak mi z děje stále zůstává na patře vrcholně nepříjemný pocit. Přiznám se bez mučení, že mám rád dobré konce. Tady se ho ale opravdu nedočkáte, to tedy né..
Kinga si dávkuji za odměnu a zpětně si gratuluji, že jsem s Řbitovem zviřátek tak otálela. Alespoň jsem si příběh pěkně pošetřila, protože na té knize je dokonalé prostě všechno, už od důmyslně zpraseného názvu, který tak perfektně všechno vystihuje, až po fakt, že se s tím autor nemazlí a odpraví bez milosti ty charaktery, které potřebuje. Bylo to krásně strašidelné, čtivé, prostě úžasné. Závěr k tomu pásl také dokonale. Není co vytknout, tohle je skvost.
Měla jsem chuť na něco nenáročného u čeho vypnu. Jistě, tohle není téma na klidné nedělní odpoledne, ale na knihu jsem se chystala tak jako tak už dlouho, takže dva v jednom. A já se tak pustila do knihy Řbitov zviřátek.
Začátek knihy jde pozvolna. Jako hodně moc. Což naprosto chápu. Aby čtenář poznal postavy. Aby si je oblíbil. Nebo naopak. Nebo aby zjistil, že Louis možná není takový kretén, jak se zdál na začátku. Protože to je právě on, kdo musí řešit všechny ty nepříjemné situace. Kdo musí udělat všechna rozhodnutí.
("Kocour teď spával jako špalek. Jako zabitý.")
Tahle kniha je hodně o lhaní. O tom, jak lžeme sobě, jak lžeme ostatním. Jak lžeme sobě, když lžeme kvůli svým dětem, že je to kvůli nim, když je to vlastně kvůli nám. Je taky o lásce, k našim dětem, kvůli které to všechno lhaní vzniká. A taky o tom, co se schovává v lese...
Naprosto bych souhlasila s tvrzením, že kniha je nejděsivější knihou autora. A pokud čtenář pochopí, co je onen míněný děs, užije si knihu. Pokud ne, bude říkat, jaká to byla nuda. Nejde o to, že s každou kapitolou knihu odhodíte podělaný strachy. Asi si někteří mysleli, že v každé kapitole na ně budou skákat zombie zviřátka. Potom chápu, že může být nějaký čtenář v šoku, proč rozumný vzdělaný člověk může podlehnout a udělá, co Louis udělal. Na to mám jenom jednu odpověď: nepochopil jsi, o čem tam kniha je. Z prvního i druhého důvodu.
Zde jsou tady navíc rozebraný dva nejhorší strachy. Smrt obecně. Jak jí předejít, jak se s ní smířit, co je po ní. A smrt velice konkrétní. Ta nejhoršího druhu. Ztráta dítěte. Jak jí předejít, jak se s ní smířit, co je po ní. A jak jí ochcat. Ale nic není zadarmo. Nikdy. A proč je tak snadné podlehnout, když znáte risk. Což pro mě bylo mnohem silnější, než tajemno za tím, proč se ty věci na hřbitově dějí. To bylo na druhém místě. Byť je to spolu propletené. Možná proto je to tak univerzální kniha, ve které si každý najde přesně to, co on sám konkrétně hledá.
("Někdy je lepší být mrtvý.")
Protože ty myšlenky, ty výmluvy, to bylo děsivý! To je ta děsivá část. A ve výsledku je kniha strašně smutný a depresivní čtení. A byť jsem na pocity zmaru, neštěstí a různých způsobů ztrát u mistra zvyklá, tohle na mě bylo i tak dost náročné.
Velké plus za citaci z povídky, která se stala mou hodně oblíbenou ;)
A druhé velké plus za konec. Když je takhle napsaný konec povídky, vždycky skáču metr vysoko. Když je to u beletrie, tak to dost lidí bere jinak. Já ne. Úžasný!
Mé první setkání s Kingem. Kniha se četla dobře. Není to úplně horor od A do Zet, je to příběh jedné rodiny reflektující její život po přistěhování do nového domu v Ludlow. S přibývajícími stránkami se ale zlo do života této rodiny začleněňuje víc a víc. Umí manipulovat s lidmi, vtírat se do jejich mysli, ovlivňovat jejich konání. Byla jsem napnutá jak kšandy. Po čtení o samotě kolem půlnoci jsem se i bála. Nicméně začínám pozorovat, že se jako čtenář začínám zlepšovat v míře ponurých věcí, které zvládám číst. Konec bych si pro sebe představovala jiný, takže mi nezbývá, než se s Kingovou verzí smířit.
(SPOILER)
No, mé první setkání s Kingem v knihách nedopadlo úplně dle mých očekávání.
Možná jsem věděl o čem kniha jelikož jsem viděl film (Ten z roku 2019), ale bylo tak docela dost rozdílů (Smrt jiného dítěte).
Ale jinak fajn počtení, hororová atmosféra tam určitě je.
Takže za mě:78%
Kniha o smrti a umieraní. Rôznych pohľadov na tieto témy je tu mnoho a zamyslenia nad nimi tvoria hlavný obsah diela. Príbeh samotný na mňa pôsobil len ako kostra, na ktorú sa navešali a sám o sebe by vydal maximálne na poviedku. Pravdupovediac niektoré jeho nadprirodzené prvky mi prišli v kontexte zvyšku pomerne rušivé - zjavenia Pascowa alebo dôkazy, že moc indiánskeho cintorína siaha ďaleko za jeho hranice. Tiež mi svojou náladou k zvyšku knihy nezapasoval záver, ale to už je o osobných preferenciách čitateľa. Stále je to totiž výborné, mrazivé čítanie. 8/10
Úžasná kniha, ač jsem prvních 100 stránek zápasila se čtením stálo to za to. Děj potom byl neotřelý a napínavý. Přesně takový, jaký si od Kingovky představuji.
Já mívám u jeho knih většinou "problém" na začátku, kdy se mi děj vleče, přesto nemám tendence knihu odložit. Poté mě příběh neskutečně vtáhne. A pak - dlouhý závěr a neurčitý konec, kdy si člověk může domýšlet, co bylo vlastně dál... Bylo to dobré, ale asi jsem očekávala víc...
Jak tohle hodnotit? Jinak než za 5 asi ne. Četla jsem to roky zpátky a furt si vybavuji děj.
(SPOILER)
Cyntoryn zvieratiek, kniha, ktorú sám autor označuje ako najdesivejšie dielo, ktoré napísal. Prvotne ani nebolo jej vydanie plánované, oddychovala na dne zásuvky jeho pracovného stola.
Re-reading, ktorý som si naozaj užila. Chicagsky lekár Louis Creed sa sťahuje so svojou manželkou Rachel, dcérou Ellie a synom Gageom do mestečka Ludlow. Spolu s nimi prichádza aj ich ďalší člen rodiny, kocúr Winston Churchill, ktorého zbožňovaný najmä malou Ellie. Rodinka sa postupne spriatelí so susedmi Judom a jeho manželkou Normou.
Viac ako 80-ročný Jud sa stáva Louisovým najlepším priateľom. Idylka ako z časopisu. Mladá rodinka k svojmu pozemku "dostala" aj nenápadnú lesnú cestičku. Jud sa ponúkne a ochotne ich ňou prevedie. Cieľom je cintorín zvieratiek. Väčšina pochovaných domácich miláčikov prišla o život na rušnej hlavnej ceste, cez ktorú kamióny jazdia akosi prirýchlo.
Louis pracuje ako univerzitný lekár, jeho prvý pracovný deň je plný hrôzy. Mladý študent Victor Pascow príde o život po zrážke s kamiónom. Tu nastáva zlomový okamih a pokojný život rodiny sa končí. Na odvrátenie katastrofy nestačilo ani priateľské varovanie ducha Victora Pascowa, aby Louis nevstupoval za cintorín zvieratiek na územie niekdajšieho miestneho indiánskeho kmeňa Mikmakov.
Dostávame k hlavnej myšlienke knihy- smrť. Je smrť prirodzenou súčasťou života? Kedy o nej začať hovoriť svojim deťom? Je definitívna? Ako nás zmení strata milovanej osoby? Budeme po bolestivej strate rovnakými ako pred ňou?
Kniha s veľmi ťaživou, sem tam až hororovou atmosférou. O trúchlení, smrti, indiánskom pohrebisku s kyslou a kamenistou pôdou kde môžete stretnúť aj bájneho Wendiga. O tom, že mŕtvych treba nechať odpočívať. Aj napriek našej silnej bolesti z ich straty.
Kniha, která mě přivedla ke čtení. Moje první Kingovka. Můj první horor, který ze mě udělal milovníka strachu. Dokonale napínavé dílo, dodnes cítím tu atmosféru u Juda na verandě, dodneška si představuju pach vlhké zeminy, mrazí mě při vzpomínce na toho zatraceného kocoura, vidím klikatou cestičku houštím... Rozhodně doporučuji přečíst od Kinga právě tuto knihu i kdyby to měla být vaše jediná.
Bajecne, famozni, uzasne. Nechapu proc jsem si to doted neprecet. Takove napeti a mrazeni jsem uz dlouho u cteni nezazil.
(SPOILER)
Na úvod je potřeba uvést, že filmové zpracování z roku 2019, na které jsme si tak nějak zvykli, se drasticky odlišuje od knižní předlohy a dokazuje, že filmaři se při honbě za ziskem neštítí zohavit cenné dílo a zvrátit jeho primární myšlenku.
️
Louis Creed je lékař, jenž se se svou krásnou ženou, malou dcerkou a ještě menším synem přistěhuje do Ludlow ve státě Maine. Koupě domu se zdá být výhodnou a rodina doufá, že zde nalezne kýžený klid.
Přes cestu žije ve svém domě Judson Crandall, starousedlík, který působí zvláštně, tajemně, a ačkoli se s Louisem brzy spřátelí, očividně v sobě drží jakési nevýslovné tajemství.
Kousek za Creedovic domem se rozkládá obrovský les a v něm dlí prazvláštní místo, označované místními dětmi jako Řbitov zvířátek. Tím však záhada nekončí, neboť o další kus dále se nachází prastaré pohřebiště Mikmaků, a právě to je obdařeno nepopsatelnou mocí, zlem i tendencí měnit osud. Když Louisově dceři Ellie zajede kamion jejího kocoura Churche, Louis jej na Judsonovo naléhání pohřbí na půdě Mikmaků. Church ovšem následný den přikulhá zpět. Je živý! Louise tak začne svírat jediná otázka- co kdyby tam někdo pohřbil člověka???️️️
Stephen King zde rozehrává mistrně se prolínající zápletku, která je sice dost dobře čitelná, ale přesto neuvěřitelně poutavá a nahánějící hrůzu.
Je to rozhodně příběh, který pravém patří ke špičce ledovce hororové literatury, a není divu, že se řadí mezi nejlepší knihy ze Stephenova pera. Přes všechny nesporné klady se dá dílu vytknout jeho zbytečná vleklost a obsáhlost. Místy může čtenáře nudit nadbytečnými pasážemi; autor Kingových kvalit by měl zvládnout takový děj vtěsnat do dvou třetin obsahu, ale i navzdory těmto drobným ,,vadám" splňuje nároky nejnáročnějších kritiků.
Celkové hodnocení 90% -hluback--
Húú, při čtení vám bude běhat mráz po zádech. King umí dokonale navodit atmosféru blížícího se a těžko uchopitelného zla.
Stejně jako v románu To zde postavy příběhu svádí boj s neuchopitelným prastarým zlem. Ale spíše než o fyzický boj tu jde o souboj vůle. King, jak je u něj zvykem, klade důraz na prokreslení příběhů hlavních postav, takže si je všechny oblíbíte, protože chápete jejich pohnutky, jejich chování a jejich obavy. O to je to pak horší, když se bojíte, jak to s nimi dopadne. Ke kritickému rozuzlení dochází až v poslední čtvrtině knihy, kdy k drsnému finále dochází až na posledních stránkách. To však neznamená, že byste se do té doby při čtení nudili. King dokáže napětí a záhady dávkovat po lžičkách, až vás pak překvapí, když se rozhodne zbytek hořkého léku do vás vpravit najednou.
Mam rad knihu i filmy. Tohle je jizda.. Jako kdyz kamion rozmazne dite na silnici. A bacha na kocky, co se zdaji mrtve a prijdou domu.
Kniha se mi četla moc dobře, až na dlouhé čekání jak dopadne závěr knihy. Rychlá rozuzlení mě baví víc.
Stephen King ...co teď dodat, ...nikdy jsem od něj nic nečetla, až teď. Impulsem bylo asi kladné hodnocení všech jeho děl a jelikož knihy s touto tématikou nikdy nečtu, tak mě samotnou překvapilo, že jsem po ní v knihkupectví sáhla jaksi automaticky. Bála jsem se otočit každou stránku, takže jsem řádky četla i opakovaně. Občas mám u knih takový pocit deja vu, s klidem můžu říct, že v tomhle případě se mi to opravdu nestalo...
Opravdu se něco začalo dít až na konci, ale zase narozdíl od filmu se mi líbilo to, že tam bylo více popsané to "magické" místo a více rozepsané pocity postav. King se holt točí špatně.
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Už jsem tu párkrát zmínil, že můj vztah s knihami Stephena Kinga je poměrně složitý, protože po přečtení knihy Revival jsem se dostal do dlouhého bloku a nechtěl jsem se k jeho knihám vracet. Nakonec jsem si přečetl Outsidera, který mě příjemně potěšil, tak jsem se pustil i do této knihy, a nakonec taky nezklamala.
U kinga je už klasika, že se jeho knihy dobře čtou. Všechny sice nemají nejlepší příběh, ale vždy se mi zatím četli dobře. Tahle toho není výjimkou. Četla se mi pomaleji, ale k ději se to hodí a osobně mi to nevadilo.
Jediná věc, kterou bych vytkl je akce. Párkrát se v příběhu stalo, že jsem měl pocit, že postava se akci prostě vyhla. Posledních 100 stran je dost nabitých, ale autor ani jednou nešel za hranu, což mě u hororu přišlo celkem škoda. Pokud nejste typ, co vyhledává co největší množství akce, tak je tahle kniha přesně pro vás. Já bych si jí tam přál trošku víc.
Postavy jsou propracované a každá má svůj charakter, takže mě hodně bavilo sledovat jejich vývoj.
Tahle kniha mě utvrdila v tom, že dám Kingovi další šanci. Milovníkům hororu doporučuji.