Ďábel v andělském rouchu
Tomáš Bednařík
V rozbouřené fantazii přerostl příběh čachtické paní Alžběty Báthoryové postupem věků ve středověký horor. Pravda, vyvěrající z hlubin minulosti díky dochovaným archivním pramenům, je však prostá. Obnažuje kořeny zla a ukazuje, kam až může vést beztrestné zneužívání moci. Je nemilosrdnou obžalobou tehdejších poměrů. Čachtické (a na ně navazující sárvárské, kereztúrské, bytčanské ad.) události z let 15175 - 1614 vzbudily nemalou pozornost historiků i beletristů. V různých verzích se objevovaly na stránkách odborných i populárních děl v mnoha evropských zemích. Zpracovány seriózně, střízlivě, ale i s nádechem romantismu a senzačnosti. Cílem následujících řádek je pokus o pravdivé zobrazení osudů Alžběty Báthoryové a dalších aktérů dramatických událostí, které se odehrály v Uhrách na přelomu 16. a 17. století.... celý text
Přidat komentář
spoiler - Popis některých mučících praktik je opravdu šokující. Ještě další fascinující věc je smrt hraběnky. Místo, aby zpytovala svědomí, cítila se ukřivděná a raději se podle pramenu nechala nejspíš otrávit jedem, který jí přidávali do jídla. Kniha mě opravdu velmi zaujala.
Zajímavá studie o Čachtické paní, obsahující fakta z archivních záznamů o procesech a skutečná čísla o umučených dívkách.
Ať už byla ona šlechtična psychicky nemocná nebo tak zvrhlá, rozhodně byla sadistická a byla to zrůda. Ovšem, tak jako bývá pravidlem, trest na některé mocné nedosáhl ani tehdy, ani dnes.
Štítky knihy
Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614
Autorovy další knížky
2006 | Čachtická paní |
2001 | Ďábel v andělském rouchu |
1996 | Krvavá hraběnka |
2009 | Prokletí čachtické paní |
2008 | Rakovnicko |
Čtivé, poutavé, jenže ne vše, co autor zmiňuje je pravda. Dle jiných dokumentů a studií byla hraběnka v žaláři Čachtického hradu, kde také zemřela, nikoli polozazděná ve svém pokoji. Některé věci a informace se liší od jiných knih (psaných dle dokumentů např. od pana Štiavnického). Jenže teorií a příběhů je mnoho a pravdu - ví jen sama hraběnka :) Každopádně moc dobře napsáno!
PS: s tou železnou pannou jsem to moc nepochopila.. p.Nižňanský psal, že byla, pan Štiavnický zamítá její existenci...