• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Tomáš Bednařík

Prokletí čachtické paní

„Kniha se věnuje spíše samotnému soudnímu procesu s krvavou hraběnkou. Uznávám ale, že samotné pasáže popisující nemilosrdnost hraběnky Alžběty jsou velmi čtivé. Popis procesů už není tak moc záživný a z velké části to byla opravdová nuda. Nevím, kolik z vás knihu četlo, ale za mě - neurazí, ani nenadchne.“... celý text
— Alena.Listakova

---

Krvavá hraběnka

„Čachtická paní Joža Nižnánského byla naší oblíbenou dětskou hororovou četbou. Později jsme z magnetofonového pásku poslouchali hypnotickou skladbu angličanů VENOM nazvanou Countess Bathory a alba švédského kultovního projektu BATHORY, který byl po nechvalně proslavené hraběnce pojmenován. Tahle kniha přináší informace, jak to tenkrát pravděpodobně s krvavou hraběnkou bylo. Dozvíme se jak to vypadalo v tehdejších Uhrách, jak se ubíral hraběnčin život a život dalších důležitých osob spojených s tímto případem, také to, kde je Alžběta pravděpodobně pohřbena, dále rovněž to, nakolik se Nižnánského román blíží realitě a mnoho a mnoho dalších zajímavých údajů. Překvapilo mě, že Báthoryové byl germánský rod. Autor si dal opravdu záležet, aby posbíral ty nejzajímavější a nejpřesnější informace. Samozřejmostí jsou přidané ilustrace. Citace: Příznačný byl i rodový erb Báthoryů. Je známo něco přes deset jeho modifikací. Jde však jenom o formální obměny. Co se týče obsahové stránky, skládá se báthoryovský erb vždy z červeného štítu, na němž jsou tři bílé nebo stříbrné vlčí zuby. Ať už mají zuby formu heraldické figury - tři klíny, nebo naturalistickou podobu - zuby vyrůstající z čelisti, je třeba brát je z obsahové stránky jako rovnocenné. Část textu VENOM - Countess Bathory: Žije ve svém vlastním pekle, Hraběnka oblečená v černé. Život tak vzdálený - Smrt tak blízkou Žádná krev, které by vrátila čas zpět. Hradní zdi se blíží, Teď je zmrzačena časem. Vítá smrt s otevřenou náručí - zabiják otáčí list. Hraběnka Bathory Hraběnka Bathory“... celý text
— Eicherik

---

Čachtická paní

„Tuto velmi zajímavou a čtivou publikaci jsem přečetl již potřetí a nic lepšího k danému tématu jsem zatím nečetl. Bednařík zejména na základě odborných studií a publikací slovenského historika a archiváře Jozefa Kočiše vypráví příběh o Alžbětě-Erzébeth Báthoryové-Nadásdyové, jež vstoupila do historie jako „krvavá čachtická paní“. Stejně jako Kočiš nemá Bednařík o vině Alžběty žádné pochybnosti – koupání v krvi dívek správně označuje za legendu stvořenou jezuitským knězem Ladislavem Turóczim více než sto let po smrti Alžběty, nicméně vůbec nepochybuje o impulzivním sadismu této uherské hraběnky. Není bez zajímavosti zmínit, že Alžběta často sama oběť umučila k smrti, ale v řadě případů „jen“ se vzrušením pozorovala, jak její staré pomocnice provádí bestiální mučení na nebohé dívce. Kdysi jsem o vině „čachtické paní“ začal na základě Jakubiskova filmu Bathory trochu pochybovat, ale Bednaříkova kniha mě velmi rychle vrátila do „reality“. Palatin Thurzo ve skutečnosti „Báthoryčku“ zachránil před soudním procesem a potupnou popravou, čímž zabránil konfiskaci jejího majetku králem Matyášem II. a zároveň tak pomohl potomkům hraběnky k zachování jmění i cti (rozuměj: případ jejich matky nebyl propírán zdaleka tolik, jako by tomu bylo v případě procesu s její osobou). Existují stovky svědectví různých lidí, kteří sice většinou jenom něco slyšeli. Někteří z nich však slyšeli křik a nářek mučených, případně na vlastní oči viděli zohavené mrtvoly dívek. Mezi svědky nebyli pouze prostí lidé, ale také zástupci nižší šlechty nebo správci a jiní zaměstnanci řady sídel Báthoryů a Nadásdyů (nejvíce zvěrstev nebylo provedeno v Čachticích, nýbrž v zámku Sárvár). Opravdu se mi nechce věřit, že by Thurzo nebo kdokoliv jiný dokázal „zinscenovat“ výpovědi tolika osob, aby vše dávalo nějaký smysl. Jedenáct otázek, jež byly vyšetřovateli, respektive soudci, kladeny čtyřem pomocníkům a pomocnicím Alžběty, nejsou navíc návodné. Dochovala se i soukromá korespondence Thurza, např. dopis určený jeho choti Alžbětě Czoborové, v níž s hrůzou popisuje nález mučených dívek v Čachticích na konci roku 1610. Kdyby šlo o komplot proti Báthoryové-Nadásdyové, neměl by Thurzo vůbec zapotřebí psát manželce takový dopis (v Jakubiskově filmu se na pádu údajně nevinné Alžběty Nadásdyové podílí spolu s Thurzem právě i jeho manželka Czoborová). Nechápu tedy, jak může slovenská historička, navíc z akademie věd, suverénně mluvit a psát o nevině Báthoryové-Nadásdyové. Tato paní navíc i pana Bednaříka označuje za „pahistorika“. V dohledné době si publikaci historičky Lengyelové pro zajímavost zkusím přečíst, avšak pochybuji, že bych diametrálně změnil názor na Alžbětu Báthoryovou-Nadásdyovou.“... celý text
— Kakho-Oto

---

---

Krvavá hraběnka

„Trochu silné téma, jako obvykle u této ženy. Ale přečíst se dalo.“
— Emik87

---

Rakovnicko

„Zajímavé a bohatá obrazová příloha.“
— pami