pami komentáře u knih
"Bylo by na čase, aby ve veřejném životě platila vždycky jen práce a charakter člověka a nikoliv legitimace, ať již je vystavena kteroukoliv stranou. Legitimace není ničím - práce, charakter, čestnost a schopnost vším." str. 183.
Každý fanda historie si něco vybere.
Příběhy obyvatel jedné vsi u Berounky za okupace. A jejich statečný boj s osudem.
Prý je to pravdivý příběh.
Děj se odehrává na stejných místech jen dříve, než Prokletí rodu Janoviců. To mi přišlo nápadité.
Dozvěděla jsem se zajímavé informace o tom, jak se stavěli hrady.
V knize jsem našla zajímavé rady ohledně zdraví.
Každému, kdo má pět po hromadě, je jasné, že výzkumy se dají velmi snadno pokřivit.
Vzpomínky na mládí , dělnickou přípravku, krátkou etapu na vysoké škole.
A na osobnosti s kterými se setkal např. Roháč, Radok, Sehnal, Dietl. Hlavní postavou je jeho spolužák a jeho životní osudy.
Byla jsem zvědavá na aktuální učebnici dějepisu. Zde je proti mé době rozhodně posun k lepšímu.
Kniha obsahuje dva tituly: Muž který nepoznal lásky - příběh o polském hraběti Bořkovi. Šťastný konec, jen Gabriela byla tak naivní, až to bolelo. Druhý příběh (str 259-317) Hra srdcí - V. K. Vodička, ten se mi líbil víc.
Román o tom, jak otec i dcera, kteří sami s domorodci obývali ostrov uvítají dva nové obyvatele. A je z toho velká láska. Krásné prostředí tropického ostrova u Timoru.
Tak něco takového jsem nečekala. Jeden příběh je o muži, který rád svádí vdané ženy a když už je dostane a oni chtí odejít od manžela, tak je opustí a ony, protože se to zřejmě odehrává na konci 19. století páchají sebevraždu. Ten nejdelší příběh je o složitosti vztahů. Nebudu rozepisovat, ale taky to skončí špatně. Třetí o hrbačovi, který shání lásku. A poslední o dvou lesbických tanečnicích, které cestující se svými vystoupením. Protože kdyby byly na jednom místě, někdo by si jejich vztahu mohl všimnout. Jako ostatní příběhy skončí i tento zle. Kniha vyznívá tak, že láska je natolik složitá, že ani nemá cenu se do ní pouštět. A já se nebudu pouštět do hodnocení pomocí hvězdiček, protože jsem z této devadesát osm let staré knihy v mírném šoku.
Mně i dětem se kniha moc líbila. Vtipně popisuje, co se v těle při nemoci děje. A také, co má dělat malý pacient, aby bacila Cecila brzy porazil.
"Je to opravdu zamotané a složité" jak ke konci knihy říká Diviš. Nejvíc se mi líbilo prostředí, tak snad mi to vyjde a podívám se tam.
Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých informací. Ocenila bych více obrazového materiálu.
Dozvěděla jsem se nové informace (a to mám slušný přehled), mnoho fotek, široký výběr témat. Je vidět, že autorka sama bádala a jen neopisovala.