Eicherik komentáře u knih

Na začátku jsem trochu koukal. Prarodiče mají starosti s nezvedenou vnučkou. Běžný průběh vesnické zabíjačky. To je jako celé? Žádná zápletka? Pak se to přeci jen trochu rozjelo a nakonec jsem vcelku spokojený. Dědina předkládá život na venkově bez příkras. Sousedské vztahy, vztahy v rodině, závist, pomluvy, drby, chtíč, vychytralost... No ale nebylo to jen o negativních vlastnostech, to určitě ne. Dopředu jsem se obával toho použitého nářečí, ale bylo to bez problémů. Pokud to mám shrnout. Dědina je naturalistické, věrohodné, čtivé a také velmi úsměvné čtení.
Citace: Uplně sem zapomněla, že je tady před poutem zábava. A to vo tym ženský dopoledne na prodejně mluvily. To zas bude neco, co ty mladí tady po dědině nadělají za bordel. Nablito bude zas všude. A randál na celou dědinu.

14 29.12.2024

Jörgen Lykke nebyl ani tak rytíř, jako spíše diplomat a intrikář, který se pro své blaho neštítil ničeho. V ranném mládí byl horlivým křesťanem, ale po té, co se přesvědčil, že všechno jsou jen kozí kosti více než ochladl. Poslední rytíř je povedeným historickým románem, v kterém není nouze ani o romantiku, což mu nikterak neškodí. Z opravdu velkého množství postav, často velmi zajímavých, bych připomenul dvě ženy, které mě zaujaly pro svou starosvětsky niternou lásku k přírodě, karlovskou panu Ethelredu a Idu Lykkovou. Čtenář se mimo jiné dozví spoustu zajímavostí z období ranného novověku, včetně některých úsměvných aspektů tehdejšího oblékání. Kniha je poměrně rozsáhlá, ale přináší spoustu zajímavých a napínavých pasáží, včetně dramatického konce.
Citace: Vzala do ruky dubový list - opatrně, mateřsky něžně, jako by brala hezké dítě za bradičku, chtějíc mu nadzdvihnout obličej, aby se potěšila jeho nevinností. Měla něžný vztah ke každému lístku, ke každému broučku i ke každému okřídlenému tvoru. Když se moucha polekala a chtěla uletět, chlácholila ji jakýmsi vzdáleným, měkkým, ba přímo náměsíčným tónem svého hlasu, který jako by přicházel z jiného světa: "No, no, maličká, neboj se, vždyť ti nic neudělám!"

9 26.12.2024

Cestování časem kombinované s hromadou smíchu. No, nějaká veliká řachanda to nebyla, ale občas jsem se pousmál. Na druhou stranu mě hned všechno nerozesměje. Celkový námět knihy byl dobrý, ale výsledek dle mého jen mírně nadprůměrný. Zvláště linka s konkurenčním týmem záporáků mi přišla naprosto nadbytečná. Jako nenáročná oddechovka kniha svůj účel splnila, ale do dalších výprav se s týmem od Svaté Marie asi nepustím.
Citace: Jde v první řadě o aktualizace vašich osobních dotazníků... Pane Sussmane, nejste rytíř Jedi. Opravte laskavě údaj v kolonce tři - Vyznání. Totéž se týká pana Markhama, pana Petersona, slečny Maxwellové, pana Dietera a slečny Blackové.
Kolonka číslo pět, slečno Maxwellová. Sto sedmdesát centimetrů neměříte a nikdy měřit nebudete. Smiřte se s tím a opravte to ve svých záznamech.
Pane Markhame, na číselný údaj, který jste uvedl v kolonce Pohlaví, není nikdo zvědavý. Uveďte to na pravou míru a omluvte se paní Partridgeové.

12 15.12.2024

Kratinká poetická novela z vánoční Prahy. Pražské památky, hospody, ulice, mosty, historické postavy, kapři, hlavní nádraží a svérázné postavičky. Kdo Prahu zná ví, že vánoční kouzlo nenajde na přeplněném Staroměstském náměstí. Obálka není zrovna moje gusto, ale uvnitř je spousta nádherných ilustrací.
Citace: Vyprávím jim, co jsme zažili. Nediví se. Vědí, že Praha je sama o sobě zázrak. Zázrak v mlze dějin. Nejen o Vánocích.

19 12.12.2024

Kdo zkřížil jejich cesty? Mladé ženy, jež se neměla již nikdy vrátit z lágru a malého osamělého děvčátka vydaného napospas běsnícím dnům konce války. Nejprve sledujeme jejich nebezpečnou cestu hroutícím se nacistickým Německem a poté obtížný život v komunistickém Československu, až do jara roku 1955. Chválím vylíčení dobových dějinných událostí a osobně mě potěšila i malá odbočka do Houslí v Lysolajích, ke kterým mám vztah. Trošičku mě mrzí, že jsem se nedozvěděl, kdo byl Karel Werner a také bych uvítal nějaký ten epilog po letech. Na závěr pochválím pěkný obal, včetně snad rozbombardovaných Drážďan na zadní straně. Tento historický a dojemný román z poválečného pohraničí rozhodně doporučuji.
Citace: Začala zima. Období, kdy jsou noci delší než dny a všechno je zasypané sněhem. Lužické hory v sobě měly nostalgický nádech. Vyzařovaly až tajemnou magičnost. Uvědomovala si, jak málo o nich předtím věděla. Když ještě žila v Praze, brala ji jako středobod svého života, který nikdy neopustí. A ocitla se tady. Uprostřed divukrásné přírody.

17 11.12.2024

Rozhodně jsem se nezasmál, přestože mám černý humor rád. Spíše to bylo čtení smutné, ale také lidské a občas i milé. Gustav Molitor nám pomocí svého deníku nechává nahlédnout do svého světa, jemuž vládne doktor Alzheimer. A doktor Alzheimer svým pacientům provádí nepěkné kousky, přičemž schovávání osobních věcí je to nejmenší. Knížka stojí za přečtení a má vymazlenou obálku.
Citace: Poslouchám Radio Wave, tu skvělou hudbu, která neuvízne v uchu jako hity Hanky Vondráčkový, prostě ji neznáte jako vlastní fusekle a tím mě oblažuje, jenomže když se tam začne mluvit, občas padám na zadek a řvu jako pominutý; oni fakt chtějí socialismus?

13 08.12.2024

Kniha plná temných a záhadných témat. Namátkou třeba čarodějnictví, diví lidé, skřet Stilzel, přízračné bitvy, menhiry, alchymie, záhady vimperského zámku, nebo třeba nacistický okultismus. Ale nejedná se pouze o záhadologickou knihu. Najdeme tady třeba záznam hrůzného zločinu v mlýně, popis pochodů smrti nebo porodní zvyky starých Šumavanů. Jedinou drobnou výtku mám k obrazovému materiálu. Ilustrační kresby bych doplnil v co největší míře konkrétním fotografickým materiálem.
Citace: Střízlivější odhady pak upozorňují na to, že důvodem projektu mohla být snaha nalézt stopy po původním germánském náboženství a tento materiál pak využít proti katolické církvi. Himmler dokonce neváhal založit i jakési čarodějnické komando (SS-Hexensonderkommando), které důkladně zkoumalo a evidovalo čarodějnické procesy a hlavně jejich oběti. Byla to skupina zhruba patnácti lidí, jejichž činnost neměla valné vědecké výsledky, ale spíše historickou hodnotu, protože v jejich záznamech zůstaly zaevidovány informace ze starých pramenů, které už dnes neexistují.

15 01.12.2024

Čtyři povídky v žánrovém duchu weird fiction, odehrávající se v kulisách první republiky. Autor mi udělal velikou radost, když pro úvod první povídky zvolil jako místo děje bohnický ústavní hřbitov, který je dnes v lidovém podání znám spíš pod názvem hřbitov bláznů. Chválím rovněž, že autor začleňuje do děje také skutečné historické postavy. Třeba hrobníka Slavatu nebo pátera Otakara Hrušku. Ke knize mám ale i pár drobných negativních připomínek. Ne všechny slovní obraty mi zapadají do slovníku první republiky a ne všechny motivace některých postav mi přijdou stoprocentně logické. V příbězích je spousta žánrových klišé a nic moc nového nepřináší, ale to za negativní nepovažuji. Atmosféra je vcelku dobrá a děj čtenáře vtáhne do bizarních, fantaskních světů. Líbí se mi též, že díky tomu, že vlastně nahlížíme do prazvláštních vzpomínek čtyř vypravěčů, tak máme i takovou drobnou dohru, jak skončili osudy hlavních hrdinů daleko v budoucnosti. Kniha mě pobavila a potěšila a o to jde především.
Citace: Ustupující zima stále dovedla být protivná, zvlášť tady, bezmála v polích za starými Bohnicemi. Pršelo a z ocelově šedého nebe se mezi dešťovými kapkami snášely k zemi rovněž první nesmělé sněhové vločky. Stál jsem nad strýcovým hrobem sám, pouze v přítomnosti dvou hřbitovních zřízenců, hrobníka Slavaty a pátera Hrušky, duchovního správce bohnické léčebny.

19 01.12.2024

Mám rád povídky, obzvláště ty hororové. Ty, jež obsahuje tahle antologie byly napsány mezi lety 1895 až 1941. Nejvíce se mi líbila tato trojice: Hrob, Mrtvé údolí a Dveře smrti. Je skvělé, že se najdou lidé jako Michal Jíleček, kteří odněkud ze zaprášených kobek vyhrabou tahle, dosud u nás nevydaná, makabrózní dílka, přeloží je a předloží je hrůzy chtivému čtenáři. Jelikož se na obálce skví nadějný symbol (1), tak lze doufat, že bude i nějaké další pokračování. Na závěr pochválím zdařilé výtvarné provedení tohoto fantaskního almanachu.

18 24.11.2024

Četbu téhle knihy je ideální si naplánovat na čas vánoční. Obsahem je jedenáct nadpřirozených bytostí. Jmenovitě: divoženka, hejkal, polednice, šotek, hastrman, můra, čert, permon, bílá paní, bezhlavý rytíř a fext. Poslední kapitola je věnována Divokému honu, nebo též Divoké honbě, či Štvaní, což je označení pro skupinu démonických bytostí. Jednotlivá témata jsou velmi pěkně zpracována a kniha je nádherně ilustrována. Z celého obsahu pro mě byla určitě nejzajímavější právě ona Divoká honba. Pokud bych měl jmenovat, jestli mi zde nějaké zásadní bytosti chyběly, tak snad obři (Krakonoš), draci, vlkodlaci, vampýři a pekelní psi. Kniha se opravdu povedla a určitě ji doporučuji.
Citace: Za temných nocí, kdy se krajinou prohání vichřice, láme stromy a cupuje doškové střechy na kusy, vyráží do lesa i divoký hon. Kavalkáda přízračných jezdců na koních se zběsile žene úvaly, roklemi i stráněmi, aby se vzápětí vznesla na oblohu křižovanou blesky, doprovázena smečkou loveckých psů, vlků, koček a další havěti.

20 23.11.2024

(SPOILER) Příběh odehrávající se z největší části v podhorském lázeňském městečku mimo jiné ukazuje, co způsobilo, že po válce bylo více partyzánů, než za války. Žít v té době opravdu nebylo jednoduché. Osudy hlavních hrdinů a dvou psů, Dity a Hunda (Otty) byli zajímavé. Škoda jen, že charaktery postav nebyli o něco hlubší a že šťastných náhod a pohádkových konců bylo na jednu knihu snad až moc. Přesto jsem spokojený a na závěr pochválím nádhernou obálku.
Citace: Pak už slyšel jen hluk, křik, ránu, pak druhou. Ucítil bolest, horko, chlad. Zahlédl ještě fenu, jak zmateně pobíhá kolem. Ozvala se další rána. Pak fena ležela vedle něj. Třásla se. Posunul se co nejvíce k ní, i když to bolestí téměř nešlo. Dívali se ještě chvíli jeden druhému do očí, hlavy měli těsně u sebe, tak jak vždycky rádi lehávali. A pak už nic neviděl ani nic necítil.

29 17.11.2024

Tahle kniha je vystavěna na nádherných ilustracích tištěných na kvalitním křídovém papíře. V tomto ohledu by ji více slušel větší formát a pevná vazba. Ohledně obsahu o samotném čarodějnictví se člověk moc nového a zajímavého nedozví. Proto také ubírám jeden, v čarovných bylinách namáčený pentagram. Chválím v závěru umístěný seznam ilustrací a rejstřík. Knihu doporučuji pro již zmíněné, působivé ilustrace.
Citace: Na konci středověku přikládali lidé lesu tajemný význam, báli se do něj vkročit. Byl to svět strašidel a smyšlených postav, místo, kde žila divá zvěř. Pro démonologa Bodina to bylo místo pro "fauny, satyry, kteří nejsou ničím jiným než démony a zloduchy".

20 10.11.2024

Spojení sci-fi a hororu je dokonalé a nápad vykopat mimozemského tvora z ledového hrobu v Antarktidě je geniální. Znám film i povídku a proto jsem sáhl i po této novele. Popis Antarktidy a základny je zdařilý. Jednu hvězdu strhávám za mírně chaotický děj v prostřední části knihy. Ne vše bylo dle mého řádně popsáno a vysvětleno. Pokud bych děj předem neznal, nevím, jestli bych jej úplně pochopil. Jinak jsem ale spokojený. Ve svém žánru se jedná o kultovní záležitost.
Citace: "Určitě ji chceš tahat ven?" zeptal se Copper Blaira. "Jak říkal Vane, pokud jde o míru agresivity, postavil bych Věc do ringu proti kříženci do kouta zahnané krysy, křovináře sametového a středověkého ďábla ještě čpícího sírou pekelnou."

22 10.11.2024

Vítejte ve světě, kde jsou někteří lidé horší netvorů a někteří netvoři lepší lidí. Vítejte ve světě Midian, které je místem mimo naši sféru, místem mimo prostor a čas, místem, kde živí už nejsou živí a mrtví ještě nejsou mrtví. Ke čtení jsem si zvolil příhodný dušičkový čas. A až se někdy dostanu na starý opuštěný hřbitov, budu zrakem pátrat po zdi mauzolea, zda zpoza mříží nezahlédnu zvědavý Babettin zrak.
Citace: Dospěly k otvoru ve stěně, příliš malému na to, aby se jím mohla protáhnout dospělá osoba. Babette jím prolezla do prostoru velkého asi jako lednička, a stejně studeného, který ji sloužil jako skrýš. Tam se posadila, aby popadla dech, a citlivýma očima rychle pronikla černočernou tmou. Byla obklopena několika svými poklady. Panenkou z trávy a věnečkem jarního kvítí; dvěma ptačími lebkami a nepočetnou sbírkou kamínků. Navzdory své jinakosti byla v tomto ohledu Babette stejná jako každé jiné dítě; citlivá, ritualistická. Toto byl její svět.

18 03.11.2024

Mnohovrstevnatý román a rodinná sága s možná až moc pohádkovým koncem. V knize je hodně informací o Zlínu a o firmě Baťa, mě však ponejvíce zaujala pražská linka z roku 1989, kdy jsem si připomněl tehdejší dobu a atmosféru a také drobná německá odbočka s vyřezávaným koníkem. Kniha je to určitě čtivá, jen těch šťastných náhod zde bylo snad až moc.
Citace: "Vy jste Čech, jestli se můžu zeptat?"
"Jen napůl, po matce. Narodil jsem se na usedlosti nedaleko odsud, na české straně. Otec byl Němec a za války musel narukovat. Sloužil ve wehrmachtu, dostal se skoro až k Moskvě a padl u Borodina. Tam co s Rusem válčil už Napoleon."

26 28.10.2024

Tuhle knihu tvoří nejpodivnější případy amerického soukromého psychiatra Notwedinga. Nápad je to dobrý, ale když tuhle sbírku povídek srovnám s podobnou, kterou tvoří zajímavé příhody podivínského profesora Kesslera, tak ty Kesslerovi jasně vítězí. Stejně jako u Kesslera, i v případech od Notwedinga jsou jádrem většiny povídek nějaká ta morální dilemata. Za nejlepší případy považuji tyto dva: Profesor Cabbert, divotvůrce a Přízraky doktora Frankesteina.
Citace z povídky Sběratel zoufalství:
Pak dědeček zemřel a s ním i krajina mého dětství.
I krajiny umírají jako lidé.
Kolikrát jsem se později chtěl na místo staré farmy vypravit, ale věděl jsem, že už by to byla docela jiná krajina -
Stačí, aby odešel jeden jediný člověk -
A krajina, ve které jsme s ním žili, je rázem jiná.
Zemřela.

15 20.10.2024

Divoká labuť přináší známé pohádky v realističtějším provedení, nebo převedené do současného světa. Nápad je to dobrý, patrně nikoli původní, ale samotné provedení nebylo vždy povedené. Začátek byl slabší, ale potom se to trochu rozjelo. Za nejlepší povídku/pohádku považuji tu, pojmenovanou Opičí pracka. Na závěr ještě pochválím povedené ilustrace japonské ilustrátorky Yuko Shimizu.

22 19.10.2024

Čachtická paní Joža Nižnánského byla naší oblíbenou dětskou hororovou četbou. Později jsme z magnetofonového pásku poslouchali hypnotickou skladbu angličanů VENOM nazvanou Countess Bathory a alba švédského kultovního projektu BATHORY, který byl po nechvalně proslavené hraběnce pojmenován. Tahle kniha přináší informace, jak to tenkrát pravděpodobně s krvavou hraběnkou bylo. Dozvíme se jak to vypadalo v tehdejších Uhrách, jak se ubíral hraběnčin život a život dalších důležitých osob spojených s tímto případem, také to, kde je Alžběta pravděpodobně pohřbena, dále rovněž to, nakolik se Nižnánského román blíží realitě a mnoho a mnoho dalších zajímavých údajů. Překvapilo mě, že Báthoryové byl germánský rod. Autor si dal opravdu záležet, aby posbíral ty nejzajímavější a nejpřesnější informace. Samozřejmostí jsou přidané ilustrace.
Citace: Příznačný byl i rodový erb Báthoryů. Je známo něco přes deset jeho modifikací. Jde však jenom o formální obměny. Co se týče obsahové stránky, skládá se báthoryovský erb vždy z červeného štítu, na němž jsou tři bílé nebo stříbrné vlčí zuby. Ať už mají zuby formu heraldické figury - tři klíny, nebo naturalistickou podobu - zuby vyrůstající z čelisti, je třeba brát je z obsahové stránky jako rovnocenné.
Část textu VENOM - Countess Bathory:
Žije ve svém vlastním pekle, Hraběnka oblečená v černé.
Život tak vzdálený - Smrt tak blízkou
Žádná krev, které by vrátila čas zpět.
Hradní zdi se blíží, Teď je zmrzačena časem.
Vítá smrt s otevřenou náručí - zabiják otáčí list.
Hraběnka Bathory
Hraběnka Bathory

23 13.10.2024

Tohle je takový humorný bestiář. Jelikož je to poměrně útlá knížka, tak obsahuje pouze některé z mytických zvířat a jiných bytostí. Já sám jsem postrádal zejména kapitoly o ghúlech a vlkodlacích. Nejvíce mě zajímaly části, které se vztahují k západním a severským duchovním systémům. Současný autor, který by pojal knihu stejným způsobem jako Borges by sem dnes mohl zařadit i Schrödingerovu kočku. Kniha obsahuje hodně pěkných a nezbytných ilustrací a vydání z roku 1988 má velmi pěknou obálku s drakem. Tenhle titul bych doporučil čtenářům, kteří holdují fantastice, nebo těm, kteří začínají objevovat kouzlo bestiářů.
Citace: V germánských mýtech drak střeží drahocenné předměty. Tak v Činech Beowulfových, sepsaných v Anglii někdy v 8. století, se objevuje drak, jenž tři sta let hlídá poklad. Jeden uprchlý otrok se skryje v jeho jeskyni a odnese si džbán. Drak se probudí, zjistí krádež a rozhodne se zloděje zabít; každou chvíli se však vrací do jeskyně, aby se podíval, zda není džbán na místě. (Pozoruhodný nápad básníka přisoudit obludě nejistotu tak člověčí.) Drak začne sužovat království, Beowulf ho vyhledá, pustí se s ním do boje a zabije ho.

20 12.10.2024

Čtveřice silných příběhů z nelehké doby, kdy se rozorávali meze a lidem se křivil charakter. V první novele řeší agronom Ondřej nejen problémy s místními lidmi, ale též vlastní citové. V novele Lítost zakouší veterinář problémy s alkoholem. V novele Závěj řeší Karel mimo vztahových problémů též střet se smečkou zdivočelých psů. Poslední novela Svatá noc předkládá unikátní střet mezi komunistickou ideologií a křesťanským náboženstvím. K Procházkově stylu patří jeho jedinečná nestrannost. Kniha je to velmi čtivá a doporučuji ji čtenářům, které zajímá život na moravské vesnici v padesátých letech minulého století.
Citace: Lesník, jehož jméno bylo příliš složité k zapamatování, vysázel v Bavorsku hektar Quercu borealis a hektar nějakých tamních dubů. A koupil si koženou knihu plnou pergamenových listů. Do pravého horního rohu vepsal letopočet 1811. Tak byl založen pokus, který dub je lepší. Onen lesník každých pět roků měřil a zapisoval do té knihy. To vykonal třikrát a zemřel. Jeho zástupce zapsal pět měření. Duby rostly a v knize se střídaly rukopisy. Neví se kolik generací lesníků na tomto pokusu již zemřelo; ale duby z roku 1811 mají sto padesát roků, což je dubové mládí. Kniha v kožené vazbě existuje a pokus bude uzavřen v roce 2011. To těm dubům bude dvě stě let. Uvidí se, jaké vlastnosti má Quercus borealis!

21 06.10.2024