Návrat nežádoucí
Lenka Potůčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508481/bmid_navrat-nezadouci-Lhj-508481.jpg
4
287
287
Příběh zdravotní sestry v neklidném českém pohraničí po roce 1945. Strhující román o osudech mladé zdravotní sestry se odehrává v kulise poválečných československých dějin. Dívka se vrací domů z koncentráku a u Drážďan se k ní přidá malé nemluvící děvčátko. Po návratu do Čech zamíří s holčičkou do nemocnice v pohraničí, kde najde práci. Obě se spolu postupně sžívají a vzniká mezi nimi vztah matky s dcerou. Prožívají tu divoká poválečná léta, odsun Němců Rudými gardami i nástup komunistů, jejichž praktiky hrdince často připomínají roky prožité v lágru. Přes mnohé těžkosti zde obě nakonec najdou nový domov, přátele i lásku...... celý text
Přidat komentář
Čtivá kniha o obyčejných životech lidech lidí v těžkých dobách.Člověk se trochu něco dozvěděl.Přijde mi,že příběh lze ještě dále rozvinout a tak mám trochu pocit neukončenosti :) Jinak jsem si knihu moc užila.
Hezká kniha, čtivá. Co mi hodně vadilo, byly chyby v textu. Nadbytek čárek bylo velmi časté a překlep my a mi. Na to, že je to prvotina autorky, klobouk dolů.
Za letošní léto jsem přečetla pár válečných knih. Tohle je jedna z nich.
Napínavý román od české autorky.
Rückkehr unerwünscht - název knihy i v češtině vypovídá za vše. Dvě slova napsaná v obvinění a zprávě o převozu vězeňkyně, o kterých vůbec nevěděla do chvíle, kdy se sama nejen postavila na vlastní nohy, ale.. To bych hodně předběhla, Pojďte o kousek zpět. Do r. 1943, kdy se Marie zesláblá, vyčerpaná a vyhublá pokouší najít místo, kde žila velkou část života. S pomocí malé dívky Aničky, kterou potká v situaci,ve které by se nechtěla ocitnout ani jedna z nich, své rodiště najde, ale to uvidí, se zdá být jako kulisa ještě nenatočeného filmu. Aussig, tedy Ústí, se původnímu stavu nepodobá ani v nejmenším. Potrvá než se opět stane tím místem, které si pamatuje.
Marie Velichová si vyřídí nejen byt pro sebe a Aničku, se kterou se za těch pár dní, co byly vedle sebe, spřátelila na úroveň matky a dcery, ale i další, osobní věci. Třeba to, jak to tehdy všechno bylo.
Dějinné událostí na sebe nenechaly dlouho čekat. Trauma z války, které má v duši i Anička, která jedné noci ze sebe sype jedno německé slovo za druhým, se musí léčit pomalu. Nabídka nečekané, ale vzhledem k poválečnému stavu pracujících osob nápomocné práce, ale i nastupující komunismus.
Z každého šel strach, smutek, ale i radost a hlavně naděje.
Osobně knihu hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Proč? Kniha je nesmírně čtivá, popisuje dobu nadějí, která se proměnila v dobu zmaru. Líbilo se mi, jak autorka vykreslila jednotlivé postavy a místa. Připadala jsem si, jako bych je všechny znala osobně.
Přenesla jsem se přes nové jméno hlavní hrdinky. Prošla koncentrákem, tak co můžu vědět.
Nicméně plně jsem rozuměla jejímu váhání se znovu sblížit s mužem. Souhlasím s názory, které autorka postavám dala.
Vadilo mi, že jsem měla při čtení faktické otázky, na které jsem nedostala odpovědi.
Proč dělala Anička zkoušky o asi rok dřív? Jak to, že Martin nesloužil u PTP?
Pohnutá doba, pohnuté osudy, silná kniha. Todle bych zařadila do povinné četby, aby se nezapomělo.
Návrat nežádoucí... Český román z pohnuté doby...
První zhruba půlka skvělá, knihu - i když zatím nedočtenou - jsem doporučovala známým. Bohužel druhá půlka už pro mě těmi různými vztahy ztrácela na uvěřitelnosti. A mrzí mě to.
Nechytlo mě to tedy tak, jak to vypadalo na začátku a jak jsem doufala. Čtyři hvězdy budou tak akorát :-).
Pěkný román z prostředí osídlovaného českého poválečného pohraničí a zároveň docela náročný úkol zmapovat období protektorátu, konec války až do let padesátých. Hlavní postava změní jméno sobě i holčičce, čímž oběma zkomplikuje život. Ona sama je pro svou rodinu ztracená, matce pošle jen pár omluvných dopisů bez zpáteční adresy a z jiné pošty, aby zůstala v utajení. Chce být dobrou ,,matkou", ale co ta její ? Myslí na ni vůbec, jak jí asi je, jak se o ní strachuje a jak se jí stýská ?
Krásný silný příběh z opravdu těžkých dob války a 50. let a ještě v pohraničí, kde to určitě nebylo jednoduché, nádherně čtivě napsáno, kdy na konci knížky se nechcete s hlavnímu hrdiny loučit
Těžké časy, ve kterých by jeden opravdu žít nechtěl. Přesto se mi kniha, resp. příběh velmi líbil.
Moc pěkný, silný příběh jedné zdravotní sestry, odehrávající se hlavně v pohraničí v letech 1943 - 1955. Kdy hrůzy koncentračních táborů a nacistického režimu střídá režim komunistický, stejně zrůdný a hodně si podobný....
DOPORUČUJI
Děkuji autorce, protože až teď jsem se dozvěděla proč si manželův děda jako politický vězeň ( Bory a Jáchymov) neodseděl celých deset let, ale po 7 letech byl propuštěn ....(ani můj muž to nevěděl)
Solidní, víceméně oddychové čtení, přečteno na jeden zátah, se zvědavostí, jak to dopadne. Dobře členěné, vcelku krátké kapitoly. Kratší věty. Dobře se to čte, člověk se v tom neztrácí. Přiměřený počet postav, lehce zapamatovatelných.
K pousmání byly některé stále stejné opakované situace (zejm., kdy hlavní hrdinka navštěvuje s "dcerou" sestru v Praze). Knížce by slušela lehká odtučňovací kůra. Na druhou stranu zajímavý popis reálií, jak to vypadalo v poválečných Sudetech. Zdařile vykreslené charaktery postav. Pokud by byl druhý díl, ráda bych si ho přečetla.
Tedy: určitě lze doporučit, ale dílo které vstoupí do dějin to není. Je to však prvotina autorky a v tomto ohledu určitě tleskám.
Řekl bych, že je to výborná kniha, škoda, že pokračování asi nebude. Líbil se mi celý příběh a i konec docela šel. Musím dát plný počet bodů.
Čtivě napsaná kniha, postavy mají hloubku, jen konec je takový useknutý. Mě by zajímalo, jak to bylo dál. 3,5*
Příběh mě zaujal. Mám ráda příběhy z nedávné minulosti. Musím uznat, že na prvotinu to bylo velice čtivé. Je pravda, že ke konci příběhu se některé děje opakovaly, ale to bylo předvídatelné. Někdo se tu divil, že se tehdy jedly stále buchty. Ano, jedly. U mé babičky se pekly téměř každý týden a byly úžasné. Ale zpátky ke knize. Marie byla váhavá a ustrašená, ale to byl každý poté, co zažil trauma v koncentračním táboře. V jejím životě bylo pro mne pár nepochopitelných okamžiků, ale co já vím, jak bych se zachovala sama. Dávám 5 hvězd z mého pohledu za zdařilé dílo.
Zajímavé podání života v pohraničí po roce 1945. Někdy jsem trochu nerozuměla hlavní hrdince, ale jinak velice zdařilá kniha.
Téma knihy bylo zvolené velmi dobře, ale samotný příběh pokulhával. Chyběl mi hlubší vhled do mysli hlavních postav. Ti, kteří se rozhodli odejít do pohraničí za novými začátky, k tomu museli mít přece důvod a museli o tom přemýšlet, avšak nic z toho napsáno nebylo. Hlavní hrdinka mi nepřišla sympatická, díky absenci jejích myšlenek a pohnutek a několikrát jsem se přistihla, že bych i chtěla, aby se jí něco dramatického stalo a příběh konečně dostal spád.
Nicméně je to prvotina a třeba říci, že ne úplně nepovedená.
Strhující to tedy nebylo, jenom místy napínavé. "Drobně se pousmála", to se tam fakt nemuselo tolikrát opakovat. Těch "buchet" zas tolik nebylo. Co měli také lidé jíst po válce v pohraničí, aby hlavně nasytili děcka. Hlavní hrdinka mně k srdci neprirostla, taková nemastná neslaná. A vlastně nikdo tam. Konec mně zase tolik otevřený nepřišel.
Jestli chystá autorka pokracování, tak snad ví čeho se vyvarovat - drobného pousmání a opakujících se úvah, myšlenek, vzpomínek, otázek hlavních hrdinů příběhu. Zkrátka "strhnout to". Ale na to, že je to její prvotina, tak za mě lepší než Šikmý kostel nebo to od té Horáčkové, nemůžu si ani vzpomenout co.
Myslím, že období druhé světové války a padesátých let bylo jedno z nejtěžších, které český národ zažil. Sotva se lidé jakž takž vzpamatovali z války, čekal na ně další teror a útisk. Autorka umístila hlavní část děje do poválečného pohraničí, kde bylo všechno ještě těžší.
Okolnosti příběhu mi hodně připomínaly Zdivočelou zemi namixované s Přísahám a slibuji. Hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla. Byla taková nemastná neslaná, váhavá. Stále se drží stranou, hlavně aby moc nevyčnívala. Je to pochopitelné, po tom, co prožila za války, ale s postupujícími léty příběhu je to únavné až otravné.
"Drobná pousmání", na které odkazují hodnotící níže mě tak nedralo, já jsem si vypěstovala alergii na slovo "aureola"
Návrat nežádoucí
Kdo zkřížil jejich cesty? Mladé ženy, jež se neměla již nikdy vrátit z lágru a malého osamělého děvčátka vydaného napospas běsnícím dnům konce války. Nejprve sledujeme jejich nebezpečnou cestu hroutícím se nacistickým Německem a poté obtížný život v komunistickém Československu, až do jara roku 1955. Chválím vylíčení dobových dějinných událostí a osobně mě potěšila i malá odbočka do Houslí v Lysolajích, ke kterým mám vztah. Trošičku mě mrzí, že jsem se nedozvěděl, kdo byl Karel Werner a také bych uvítal nějaký ten epilog po letech. Na závěr pochválím pěkný obal, včetně snad rozbombardovaných Drážďan na zadní straně. Tento historický a dojemný román z poválečného pohraničí rozhodně doporučuji.
Citace: Začala zima. Období, kdy jsou noci delší než dny a všechno je zasypané sněhem. Lužické hory v sobě měly nostalgický nádech. Vyzařovaly až tajemnou magičnost. Uvědomovala si, jak málo o nich předtím věděla. Když ještě žila v Praze, brala ji jako středobod svého života, který nikdy neopustí. A ocitla se tady. Uprostřed divukrásné přírody.