Dálnice přehled
Lenka Potůčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530176/bmid_dalnice-65ea93d664b60.jpg
4
15
15
Autorka úspěšné knihy Návrat nežádoucí tentokrát sleduje osudy jedné české rodiny v letech 1984–1990. Matka Renata se nevrátí ze zájezdu do Rakouska, aniž o její emigraci věděli její manžel Richard, dcera Simona a syn Marek. Celé rodině se tak převrátí život naruby. Octnou se v hledáčku StB – Richard je šikanován bezpečností a přeřazen na horší místo, Simona těžce snáší odchod matky, zanedbává učení, a nakonec není přijata na oděvní průmyslovku, po níž toužila, Marek, studující na UK medicínu, je vyloučen ze školy a musí nastoupit na vojnu. Každý se se ztrátou Renaty vyrovnává po svém, nejhůře dopadne Marek, jenž na konci vojny kvůli osobním výhodám podepíše spolupráci s StB. V roce 1990 Renata přijíždí do Prahy. Jaké bude její setkání s bývalým manželem a dětmi?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dálnice. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (4)
Renata, matka od rodiny, se díky své práci dostane do Rakouska a rozhodne se tam zůstat. A jelikož je právě rok 1984, ovlivní její rozhodnutí celou její rodinu. Manžel je přidělen na horší práci, syn musí přestat studovat medicínu a dcera nese její útěk nejhůř, a navíc se nedostane na svou vysněnou střední školu.
Podle anotace jsem se na tuto knihu velmi těšila, moc ráda čtu příběhy z naší historie, bohužel, kniha mi vůbec, ale vůbec nesedla.
Na začátku bylo fajn, že šla autorka hned k věci, žádné dlouhé řeči kolem. Když se rodina dozvěděla o emigraci matky a manželky, byly v příběhu cítit emoce, prožívala jsem s nimi jejich šok a bolest. Ale to bylo celé, co se mi na příběhu líbilo. Když jsem se dostala zhruba na stranu 50, začala jsem trpět a trpěla bohužel až do konce.
Příběh vidíme z pohledu jednotlivých členů rodiny, je fajn, že vidíme každému do hlavy, co prožíval, ale zároveň čteme stále to samé, jen to má jiného vypravěče. Co mi opravdu hodně vadilo byly otázky. Otázky typu Proč to udělala? Šlo by to změnit? …. Tak takové otázky byly na každé druhé straně. Neustále ty samé, zbytečné, nudné. Příběh se neskutečně táhl, nic moc se v něm nedělo a chyběl tomu i pořádný závěr.
Moc mě to mrzí, ale s autorkou jsme se bohužel vůbec nepotkaly.
2,5*/5*
Už dlouho jsem neměla z knížky tak rozporuplné pocity. Na jedné straně mě příběh bavil, chytil a nepustil. Dálnici jsem přečetla za tři odpoledne (a teď mě docela mrzí, že už mám dočteno). Na druhou stranu byla v románu spousta jazykových nedostatků a chyb, které mě rozčilovaly (a několikrát jsem byla v pokušení knihu zahodit a
nedočíst). Zhruba na prvních 50-ti stranách 8x něco někoho "vrátí do reality", opakují se slova, pocity hrdinů jsou vyjadřovány stále stejnými otázkami. Některé věty jsem četla několikrát, než jsem pochopila, že opravdu nedávají smysl. (Například: "Žádný otevřený spor mezi sebou neměli, i když si šli vždycky z cesty.")
Během čtení mě několikrát napadlo, proč do konečné úpravy textu nezasáhla redaktorka. Opravdu knihu četla?
Otevřený konec mě nakonec zklamal. Poslední kapitoly působí, jakoby autorka nevěděla, kam se svými hrdiny chtěla dojít.
Suma sumárum je to za tři (hvězdy).
P.S. Metafora "ďábel" v souvislosti, ve které ji autorka používá, je lehce úsměvná.
Související novinky (1)
Rebel, Samotářka a další knižní novinky (16. týden)
14.04.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dálnice v seznamech
| v Právě čtených | 6x |
| v Přečtených | 19x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 56x |
| v Chystám se číst | 111x |
| v Chci si koupit | 40x |
| v dalších seznamech | 2x |
Dálnice
Ja vzdycky jen knihu ohodnotim hvezdickami,ale komentare nepisu. Dnes delam vyjimku,protoze zatim napsane komentare se mi vuci knize zdaji nespravedlive. Nevim kolik let bylo ctenarum a jestli si dokazou predstavit,jak to tenkrat u nas vypadalo. Mne se kniha libila moc,uz proto,ze postavy nebyly jednoznacne cerne nebo bile. I ten otevreny konec mne nezklamal,bud napise autorka pokracovani anebo to zamyslela tak,ze vlastne nikdo nevime co bude dal. Ocenuji to,ze autorka z pribehu neudelala cervenou knihovnu,nejsou vsichni na konci stastni,jak to casto byva. Nepodari se vsem nahradit jednu lasku hned nekym,mnohdy jeste lepsi. Takze za mne kniha,ktera se krasne rychle cte a po precteni je o cem premyslet.