Návrat nežádoucí
Lenka Potůčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508481/bmid_navrat-nezadouci-Lhj-508481.jpg
4
280
280
Příběh zdravotní sestry v neklidném českém pohraničí po roce 1945. Strhující román o osudech mladé zdravotní sestry se odehrává v kulise poválečných československých dějin. Dívka se vrací domů z koncentráku a u Drážďan se k ní přidá malé nemluvící děvčátko. Po návratu do Čech zamíří s holčičkou do nemocnice v pohraničí, kde najde práci. Obě se spolu postupně sžívají a vzniká mezi nimi vztah matky s dcerou. Prožívají tu divoká poválečná léta, odsun Němců Rudými gardami i nástup komunistů, jejichž praktiky hrdince často připomínají roky prožité v lágru. Přes mnohé těžkosti zde obě nakonec najdou nový domov, přátele i lásku...... celý text
Přidat komentář
Moc pěkně napsaná kniha, která mi osvěžila historické události. Je smutné vidět, co dokáže člověk člověku dělat. Příběh Marie a Aničky, nelehký, smutný, ale také dojemný. Prvotina, která v mém srdci dlouho zůstane a budu se těšit, že spisovatelka vydá další knihu.
Hezké jemné čtení o velice těžké době. Zamilovala jsem si Aničku, ta mě v knize bavila úplně nejvíc. Doporučuji a děkuji....
(SPOILER)
První část se mi velice líbila. Podle mě autorka velice dobře popsala rozháranost osoby, která se z vězení vrátí domů a chce navázat na svůj tehdejší život, ale ono to nejde, protože osoby z její minulosti žily dál a už jsou jinde než Marie.
Chápala jsem tedy, že se snažila najít nový život v pohraničí, ale nedokázala bych odejít a nerozloučit se s rodiči. A to jak utekla Mildovi, mi přišlo takové sobecké a nepochopitelné. Ano, dělala to kvůli Anně, ale myslím, že to byla zbytečná obava.
Přesun do pohraničí byl zajímavě popsán. Odsuny, prázdné domy, vztahy mezi Čechy a Němci
A pak přišli k moci komunisti. No, je hnusné, že lidi dostali v pohraničí domy, pole, fabriky, aby všechno znova rozjeli a komunisti je vyměnili zasloužilými soudruhy.
Je zase ale fakt, že ke konci už to bylo jenom o vztazích, ale o tom je asi život.
Ještě jsem si přečetla ostatní komentáře ohledně gramatických chyb a musím říct, že jsem se tak začetla, že mě při čtení nerušily a to se mi stane málokdy.
Pěkný příběh, odehrávající se převážně v pohraničí těsně po válce a poté v padesátých letech, které se v krutosti, strachu, udávání, zavírání a vraždění lidí, nesouhlasících s komunisty či bránícími svůj majetek, nelišilo v ničem od tragických let válečných. Ta doba je zakomponována do příběhu zdravotní sestry Marie velmi dobře, srozumitelně a zejména mladší generaci, která by po této knize sáhla, by mohla leccos osvětlit. Za to patří paní autorce velký dík. Samotný příběh má pomalejší tempo, je dosti po(drobný), (ano, i já si všimla jako moje oblíbená boeink nadužívání slova "drobný", na spojení "drobně se usmála" dlouho nezapomenu :-)), někdy se mi zdálo, že se některé situace zbytečně opakují. Ale ve výsledku je kniha více jak sympatická( a navíc prvotina), která se četla opravdu dobře, držela mě v napětí a byla jsem zvědavá na další osudy Marie, Aničky, ale i mnoha dalších postav, se kterými se v knize seznámíte. Autorce moc držím palce a jelikož konec se jeví jako otevřený, ráda si přečtu případné pokračování příběhu. A všem čtenářkám, které mají rády příběhy obyčejných lidí ve víru nepříliš dávných historických událostí a mají rády české prostředí, tuto knihu vřele doporučuji.
Dočteno dnes v půl druhé ráno, jinak to prostě nešlo:-). Příběh má spád, postavy nejsou černobílé a vy se nemůžete odtrhnout. Autorka připomíná události z poválečné historie, které jsou dobře známé. Dělá to i z pohledu lidí, kteří se o politiku nezajímali a kteří tím byli i přesto silně ovlivněni. Je dobré si občas připomenout, že i když dnešní doba není ideální, byly doby daleko horší. Moc hezké čtení, určitě doporučuji!
Moc hezký příběh o zdravotní sestřičce.
Děj se začíná na konci války, kdy je Marie zatčená gestapem a odvezená do Ravensbrücku, kde zázrakem přežila, ikdyž měla status "návrat nežádoucí".
Po osvobození se ji podaří odejít a cestou do Čech se k ní přidává malá holčička, které se ujme. Záhy ji začne vydávat za svoji dceru.
Postupně pátrá, kdo že ji udal a proč se dostala do koncentráku.
Stěhuje se s Aničkou - jak holčičku pojmenovala - do bývalých Sudet, do městečka Krásná Lípa, kde se snaží o nový život.
Jestli se to Marii povedlo, to si přečtěte sami.
Co na knize oceňuji, tak že autorka nenásilně připomenula historické události.
Osidlování Sudet, po té postupně čím dál větší vliv komunistů, následné znárodňování, včetně tlačení drobných zemědělců do jednotného družstva.
Připomněla i měnovou reformu a jak se obyčejným lidem žilo.
Co je k zamyšlení, tak jak se v nedávném čase opakovaly nepříjemné události.
A to zatčení gestapem a po ani ne deseti letech to samé jen příslušníky Stb.
Bohužel se vše dokola opakuje.....a lidé zapomínají.....
A ještě - co musím vytknout. V knize jsou dvě do očí bijící hrubky. Jedna je spojení slova a předložky - to budiž. Ale ve slově mi/my (str.359) by se to stát nemělo.
I tak ji doporučuji k přečtení.
V papírech měla mladá žena napsáno "Návrat nežádoucí" a přesto měla to štěstí, že se po válce vracela z koncentračního tábora v Německu a po cestě se ujme malé, asi německé, němé holčičky. Vrací se do rodné Prahy, kde ale dlouho nezůstane. Díky jedné spoluvězenkyni je zajištěná a přijímají ji i její přátelé, kteří jí v začátcích nového života velmi pomůžou. Jako zdravotní sestra přijímá práci v nemocnici v pohraničí a stará se o svou "dceru".
Děj je od r. 1943-1955 a dalo by se říci, že historie se neustále opakuje a lidé jsou nepoučitelní.
- odsun Čechů - odsun Němců
- darování - rabování
- nacisté - revoluční gardy, následně STB
- nacismus - komunismus, demokracie?
- koncentrační tábory - politické tábory pro nežádoucí
a tak by se dalo pokračovat.
Připomíná mi tom, co jsem také četla, jak lidé obrátili naruby sedm hlavních hříchů a vyhlásili je za ctnosti:
- pýchu nazvali zdravým sebevědomím
- lakomství zákonem ekonomiky
- smilstvo zdravým biologickým instinktem
- nestřídmost vyšší životní úrovní
- surovou závist a nenávist bojem o spravedlnost a politickou svobodu
- hněv rozhořčením nad názorem druhých
- a lenost nazvali filozofickým postojem
Této mladé autorce, jak se jí v této krásné knize podařilo toto vše nenásilně vyjádřit. Mělo by to být povinnou četbou. Hodně jsem načerpala, děkuji.
Hezký a zajímavý příběh o zdravotní sestřičce, která cestou domů z koncentračního tábora potká malou holčičku - té se ujme a přijme ji za svou. Spolu tak zvládají nelehká poválečná léta a zažijí spoustu okamžiků - hezkých i méně hezkých. Dozvídáme se, jak se žilo v pohraničí a jak se měnila politická situace a tím i život lidí a lidé samotní. Kniha se četla dobře, ale stejně mi v ní chybělo takové to "wau". Možná je to tím, jak rychle v příběhu běžel čas.
Nedá se říct nic jiného než - perfektní
Diky , na první knihu přímo dokonalé.
Fakt mě bavila
Těším se na další, jestli někdy bude ?
Kniha mě mile překvapila. Zajímavý příběh a moc pěkně napsaný. Oblíbila jsem si Marii, Aničku i doktora Kalistu a ostatní obyvatele Krásné Lípy. Jejich osudy byly tak hezky popsané, že jsem během čtení občas měla pocit, že tam bydlím s nimi a jsou to moji sousedé. Člověku až zatrne, že zločiny nacistů a zločiny komunistů jsou si tam moc podobné. Jediné, co bych lehce vytkla je, že tam pořád někdo "hlavě jedl". Jinak mě kniha opravdu nadchla a dávám do doporučených.
Příběh ženy z rozmezí let 1942-1955 v ČR a okolí mně místy docela dostal, i když nejsem na tento typ literatury příliš zaměřen. Její život byl plný drsných událostí koncentrák, pohraničí ale také lásky a péče o malou německou dívenku, která ztratila své rodiče, při divokém osvobozování její země. Je toho samozřejmě mnohem více a zvláště ženy si zde mohou užít pořádnou dávku hlubokých prožitků a emocí.
Je konec války a mladá zdravotní sestřička se vrací z Ravensbrücku do Prahy, kde před zatčením pracovala v nemocnici na Karláku. Cestou přes vybombardované Drážďány se její cesta spojí s malou šestiletou holčičkou, která prožívá šok a nemluví. Společně se dostanou do Prahy a začne i jejich společný život. Nejprve v Praze, ale později, když dochází zabydlování pohraničí po odsunu Němců, tak se spolu vydají do Krásné Lípy, kde Marie začne pracovat v místní nemocnici...... V knížce je dobře popsaná doba po válce a 50. léta, kdy se dostávají k moci komunisti. Skoro mi bylo líto, že už mám knížku dočtenou a brala bych i další pokračování v Mariině životě, určitě by bylo o čem psát.
Příběh zdravotní sestry, která se vrací z koncentračního tábora, kdy na své cestě potkává opuštěnou holčičku, která nemluví. Obě se dostávají do Prahy a následně se stěhují do pohraničí, kde si budují nový život.
Kniha je čtivá, i když příběh není nijak zvlášť originální. Ukazuje, co se dělo v naší republice a hlavně v pohraničí po válce a v 50. letech.
Rozhodnutí , která hlavní hrdinka udělala nebyla jednoduchá a
pro mě někdy trochu nepochopitelná.
Tato kniha mě hrozně mile překvapila. Náhodně jsem se k ní dostala a musím říct, že byla krásná. Napsaná byla moc hezky,bylo v ní spousty pravdy a celá doba i když byla nelehká byla popsána citlivě, čtivě a už se těším až autorka vydá další knihu..kdyby bylo pokračování tak už teď se moc těším.
Příběh mapující krutou část historie naší vlasti mě zaujal. V dobách, kdy stačilo, aby kdejaký moula podepsal stranickou přihlášku a už byl z něho mocipán nebylo snadné žít. Při čtení jsem si často kladla otázku, jaký byl rozdíl mezi nacisty a komunisty v 50. letech minulého století. Podle mě žádný.
Časem jsem si vytvořila těžkou alergii na větné spojení "pohledem pohladil".
Téma zajímavé, i když poválečné Sudety jsou téma časté a možná už vyčerpané. Děj se od půlky knihy někdy zbytečně vlekl a měla jsem pocit, že se pořád zbytečně točí kolem samých jedniček, prázdnin v Praze a Štědrého dne. Někdy bylo zbytečně mnoho patosu. Myšlení Marie jsem občas vůbec nechápala, nebylo mi jasné, co vlastně chce.
Neplač, muchomůrko...
Zaženeš hlad suchou kůrkou
a napiješ se vody z kaluže...
Snad cestou potkáš anděla,
který ti pomůže...
SPOILER
Nejdříve drobná kritika: román je psán zvláštním způsobem, poměrně málo dialogů, které přitom ale každý příběh podstatně víc oživují. Tím pádem čtenář(ka) získává někdy dojem, že (pokud by byl psán v ich formě) jde spíš o deník. Děj je dost popisný, to se stalo a pak zas ono...
Také jsem narazila na něco málo chyb a řekla bych, že i ojedinělou nelogičnost. Když už jsem u těch dialogů, některé jsou příliš knižní, lidé se takovým způsobem běžně nebaví. Také malá holčička by asi nepoužila ve skutečnosti některé obraty.
To všechno je ale celkem zanedbatelné, protože to příběh Návratu velmi dobře vyvažuje. Zvykla jsem na vše, co zde drobně kritizuji a protože jde o záležitost velice dobře promyšlenou, nemám zvláštní výhrady :-). Ani vůči často používanému drobné, drobně. Docela snadno si představím třeba takový jen naznačený drobný úsměv. Krása :-).
Příběh je zasazen do doby, kterou jsem naštěstí nezažila. A tak poznáváme Marii, což je její falešné jméno, pravé se nedozvíme, která prošla koncentrákem a přežila ho. Vrátí se domů, do Prahy, kde se mnohé změnilo, nejvíc ale ona. Bojí se prozradit, že se ujala osiřelé dívenky, bojí se asi mnoha věcí, a proto se rozhodne úplně změnit svůj život.
Je hodně nerozhodná, zvlášť později, když se jí naskytne příležitost milovat a být milována. Proč to nepřijme jednoduše a s radostí? Tady jsem pochopila, že ona se stále bojí. V pohraničí je hodně bouřlivě a pozdější vývoj ve státě nesvědčí tomu, že budoucnost bude růžová. Po únoru 48 se bojí už skoro všichni. Jenže Marie, ač nám autorka poskytla naštěstí jen málo popisů, navíc prožila okupaci a hrůzu lágru! Můžeme se jí divit, že je rozpolcená?
Je tu pár pořádných oslích můstků, ale ať, každý potřebuje i štěstí, nejen trampoty. Marie proto vlastní poklad Monte Christa, má dokonalé falešné dokumenty a falešný rodný list pro svoji dcerku, která je vlastně malá Němka... Potkala totiž na své cestě několik dobrých andělů, z nichž jeden je velmi tajemný a můžeme jen hádat...
Nemohu, než popsat jednu geniální scénu. V průběhu četby, když se děj přesune do pohraničí a naše hrdinka se zabydluje, zaměstnává, seznamuje, jsem trochu pozapomněla na úvodní část... Na koncentrák, na to, co předcházelo...
Na začátku knihy pro Marii do práce přijdou dva gestapáci, zatknou ji, skončí nakonec v lágru a v jejích papírech je razítko Návrat nežádoucí.
V nové době, když do nemocnice kde pracuje vtrhnou estébáci a udeří na ni, žádají informace, se jí všechno pozpátku vybaví... Ta druhá situace je totiž identická s tou první! Jen v bleděmodrém.
A vo tom to je, vážení. Že historie se pořád opakuje, že spravedlnost neexistuje, že dobro pořád musí vést boj se zlem, boj někdy marný... Že takový je ten život lidský.
Knihu rozhodně doporučuji a musím poděkovat příteli z DK, který mi ji daroval. Díky, kámo!
:-)
Štítky knihy
Praha tajemství komunismus zdravotní sestry poválečná doba Krásná Lípa Ravensbrück poválečné odsuny Němců
Návrat nežádoucí
Pěkný,ale ke konci už mi to připadalo jako červená knihovna.