Děsy první republiky
Marek Skřipský
Může cesta k jiným světům vést z bohnického „hřbitova bláznů“ přes malebnou historickou Třeboň a zároveň keňskou džungli? Kolik děsivých tajemství skrývá ospalá, bohem zapomenutá víska poblíž Nového Jičína? Jak se stane, že při tahu noční Prahou uvíznete hned v několika realitách najednou? A proč každý z nájemníků brzy opustí ten krásný dům, co po staletí stojí v Pustkovci na Ostravsku? V příbězích rámovaných lety 1934–1937 dávají čtyři staří muži nahlédnout do svých prazvláštních vzpomínek. Archeolog, četník, strojní inženýr a tovární jezdec tatrovky… ti všichni vydávají svá svědectví o dávných dnech, kdy bezpečný svět jejich domovů navštívilo – tolik vzdálené, a přitom tak blízké – znepokojivé neznámo.... celý text
Přidat komentář


Čtyři povídky v žánrovém duchu weird fiction, odehrávající se v kulisách první republiky. Autor mi udělal velikou radost, když pro úvod první povídky zvolil jako místo děje bohnický ústavní hřbitov, který je dnes v lidovém podání znám spíš pod názvem hřbitov bláznů. Chválím rovněž, že autor začleňuje do děje také skutečné historické postavy. Třeba hrobníka Slavatu nebo pátera Otakara Hrušku. Ke knize mám ale i pár drobných negativních připomínek. Ne všechny slovní obraty mi zapadají do slovníku první republiky a ne všechny motivace některých postav mi přijdou stoprocentně logické. V příbězích je spousta žánrových klišé a nic moc nového nepřináší, ale to za negativní nepovažuji. Atmosféra je vcelku dobrá a děj čtenáře vtáhne do bizarních, fantaskních světů. Líbí se mi též, že díky tomu, že vlastně nahlížíme do prazvláštních vzpomínek čtyř vypravěčů, tak máme i takovou drobnou dohru, jak skončili osudy hlavních hrdinů daleko v budoucnosti. Kniha mě pobavila a potěšila a o to jde především.
Citace: Ustupující zima stále dovedla být protivná, zvlášť tady, bezmála v polích za starými Bohnicemi. Pršelo a z ocelově šedého nebe se mezi dešťovými kapkami snášely k zemi rovněž první nesmělé sněhové vločky. Stál jsem nad strýcovým hrobem sám, pouze v přítomnosti dvou hřbitovních zřízenců, hrobníka Slavaty a pátera Hrušky, duchovního správce bohnické léčebny.


Oproti předchozím knihám jde o slabší kousek. Třetí povídka je zbytečně překombinovaná, v druhé chtěla doladit vedlejší dějová linie. Přesto jde o zábavné čtení a pro čtenáře kteří jeho knihy neznají by mohla být kniha pěknou vstupní branou k jeho tvorbě. Fanoušky naopak potěší Bronský a Parma v epizodních rolích.


Jako vždy se mi kniha líbila, Marek Skřipský má dar vtáhnout čtenáře do děje a nenudit ho...mysteriózní povídky měly pro mne zvláštní kouzlo, vše v nich mělo smysl i správně namíchanou špetku bizarnosti. Vřele doporučuji dalším čtenářům a pro sebe dávám na polici...Ráda si přečtu znovu :-)


Nejedná se o horor, jak by název mohl naznačovat, ale o sbírku mysteriózních povídek z konce první republiky. Všechny jsou zajímavé, svým způsobem milé a náležitě uzavřené. A líbilo se mi, že v posledním příběhu ulovil netopýřího varana šikovný beauceron. Všechny příběhy mají něco do sebe, a pokud jste četli třeba Ostravská mystéria nebo Ve službách republiky, vřele můžu doporučit i tuhle knížku.
Jakožto fanynka českých autorů a první republiky, nebo obecně naší historie, dávám hvězdiček pět, objektivně by se patřily asi čtyři:)


Bizarní, ale zajímavé. Takový horor po Česku. Autora jsem si objevil díky literární historii tajné služby a tak mne zajímalo, co píše dál. Pobavilo, i díky bohnickemu hřbitovu, který jsem párkrát navštívil. Některé povídky jsem čekal, že skončí podle Lovecrafta, ale bohužel byly tu přechody do jiných světů.
Autorovy další knížky
2019 | ![]() |
2015 | ![]() |
2015 | ![]() |
2018 | ![]() |
2017 | ![]() |
Pěkná krátkometrážní kniha. Od autora je to má první a mám zakoupené i další, protože se točí kolem témat jako okultismus v kombinaci s první a druhou republikou, potažmo společnosti Thule, ke kterému se mi moc knih nedostává a přesto jej mám opravdu rád.
Tato je první kterou jsem četl a po náročnějších dílech to bylo přesně to co jsem potřeboval. Všechny povídky jsou zajímavé, ale třetí bych hodnotil asi jako nejslabší a ke konci ve mně zanechala pocit pár nezodpovězených otázek (na které asi budou znát odpověď čtenáři všech ostatních knih, když se zde vyskytují postavy o kterých zatím krom povídek nic nevím).
Vzhledem k období, ve kterém se kniha odehrává jsem sebe sama nemohl ubránit od srovnávání s Lovecraftem (nevím proč, ale ta doba a okultismus mne automaticky vedou jeho směrem). Jediné, co bych tak knize vytknul je slabší třetí povídka a styl mluvy....občas mi některé výrazy do daného období neseděli a nebo.... jsem jen příliš zaujatý Lovecraftem, který mne vtáhnul právě i mluvou a stylem vyjadřování pro tu dobu tak typickou.
Za mne je to ale krásná práce a těším se na další knihy!