Daleko od hlučícího davu
Thomas Hardy
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251049/bmid_daleko-od-hluciciho-davu-Ext-251049.jpg
4
500
500
Román Daleko od hlučícího davu patří k nejzářivějším pokladům anglické literatury. Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje další generace čtenářů? Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje romantickou love story s upřímným, otevřeným vylíčením anglického venkova; nejedná se však o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha prodchnutá nostalgií. Právě naopak, v mnoha ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých postav světové literatury, podobně jako její tři velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel, postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy. Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy jihoanglické krajiny i života na venkově, zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo, které nepochybně stojí za přečtení i dnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Far from the Madding Crowd, 1874
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že knížku jsem si půjčila, protože jsem chtěla jít na film do kina. Do kina jsem nakonec nešla a podívala se na filmovou verzi z roku 1998. A pro Ty, kterým se knížka líbila jako mně ji rozhodně doporučuji - je opravdu podle knížky.
I pro mě byly některé pasáže z knihy ne úplně čtivé, ale jiné zase moc. Líbil se mi popis života na venkově, líbila se mi Bathsheba a samozřejmě Oak - to je krásná postava. A jsem ráda, že knížka dopadla tak, jak dopadla.
Daleko od hlučícího davu je takový ten typ bichle, které bych se normálně během školního roku vyhnula, protože by se mi nevešla do kabelky a vůbec je dost těžká na to, abych ji s sebou všude tahala, jak jsem u knih zvyklá. Navíc to není vyloženě napínavé a čtivé tak, že byste se od toho nemohli odtrhnout. O tomhle díle jsem se dozvěděla jen díky tomu, že nedávno do kin přišel stejnojmenný film; trošku ostuda, ale na střední jsme viktoriánské období dost přelétli a já tak četla pouze Austenovou. Každopádně letní prázdniny mi připadají jako skvělé období na to dohnat mezery a přečíst si knihy, na které vám normálně nezbývá čas. ...
Velmi se mi líbila práce s očekáváním čtenáře i popisy krajiny, ráda se k ní někdy vrátím.
Ja ako žena som si myslela, že príbeh budem prežívať spolu s Bathshebou, ale mýlila som sa. Omnoho viac ma bavilo sledovať chovanie a činy Oaka, Boldwooda a ku koncu aj Troya. Všetci traja ju milovali, ale každý iným spôsobom. Vnútorné rozpoloženie a pohnútky jednotlivých postáv Hardy spracoval naozaj výborne. Na začiatku ma kniha až tak nechytila, ale potom ma to bavilo čím ďalej viac. Ku koncu sa toho udialo veľmi veľa a aj koniec bol na môj vkus prirýchly. Niektorým činom hrdinov sa povenoval viac, nádherne ich vysvetlil, úplne ste chápali, prečo sa zachovali, tak ako sa zachovali, ale inokedy akoby niečo poriadne nevysvetlil a prešiel ich len tak po povrchu. Verím ale, že na tú dobu (rok 1874) to musela byť vskutku moderná kniha. A ja? Ja by som si vybrala Gabriela. :-)
První setkání s T. Hardym ve mne evokuje cosi mezi Větrnou hůrkou a Tomem Jonesem. K autorovi mne "zavedla" Virginia Woolf. Píše totiž ve svém Deníku, že ho 25. července 1926 navštívila v spisovatelově domě v Dorchesteru. "Dovnitř naklusal pomenší veselý stařík s odulými tvářemi a vesele a věcně nás oslovil, spíš jako by šlo o doktora či advokáta, říkal "Takže tedy -" a tak podobně, když podával ruku. Měl na sobě oblek z hrubé šedé látky a proužkovanou kravatu. Jeho nos jako by měl kloub a konec se ohýbal dolů. Kulatý bezkrevný obličej, oči už trochu vybledlé a poněkud vodnaté, ale celkově působí veselým a energickým dojmem. Choval se nesmírně přívětivě a uvědomoval si své hostitelské povinnosti."
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem knihu četl v anglické verzi penguin readers, ale připadalo mi, že čtu titul červené knihovny. Obzvlášť to dramatické rozuzlení. A typizované postavy... Možná však právě hlubší dokreslení ve verzi chybělo.
Velká část díla se odehrává v monotónní rovině plné nerozhodné bezstarostnosti. Ti chlapi se kolem ní točili. Trochu jsem očekávala nějaké rozuzlení na způsob sladkých románů pro ženy. A pak najednou bum prásk: tolik mrtvých. Nicméně, kniha mě velmi směle držela napjatou až do konce. Trochu bloumám, zdali vše vzniklo v Hardyho fantazii nebo zdali našel inspiraci u lidí z reálného života. Závěr, ač měl budit dojem střízlivého happyendu, mi spíš vykouzlil lehkou pachuť v ústech po všech těch tragických událostech předtím.
Příběh z anglického venkova popisující vztah statkářky a jejího zaměstnance, který musí projít velice dlouhou dobou, než konečně oba přijdou na to, že k sobě patří . Velice zdařilý popis prostředí té doby, včetně vztahů mezi lidmi. Film natočený podle této knihy s herci Batesem a Christie jsem bohužel ještě neviděl.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1981 |  Daleko od hlučícího davu |
| 1956 | Tess z d'Urbervillů |
| 1975 | Neblahý Juda |
| 1975 | Starosta casterbridgeský |
| 1975 | Lesáci |
Myslím, že je nutné mít rád klasiku, aby bylo možné tuto knihu přečíst .... Ale máte-li ji rádi a ještě k tomu jste alespoň v hloubi duše romantici, prosím nenechte se odradit množstvím stran a pusťte se do ní! Uvidíte, že stojí za to :-)