Tess z d'Urbervillů přehled
Thomas Hardy
John Durbeyfield zjistí, že je potomkem rodu D'Urbervillů, jednoho z nejstarších rodů v celé Anglii. Nedaleko jejich rodné vesnice bydlí žena jménem D'Urbervillová, o níž se John se svou ženou Joanou domnívají, že je jejich vzdálenou příbuznou. Vyšlou tedy svou dceru Tess, aby se k staré paní přihlásila jako příbuzná. Tessiným úkolem bylo požádat o finanční pomoc, nebo o nějaké zaměstnání...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1956 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Tess of the d'Urbervilles, 1891
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tess z d'Urbervillů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (91)
Celou knihu jsem si připomínala v jaké době Thomas Hardy tuto knihu psal. Pokud jsem to vzala na dnešní dobu tak jsem nechápala, ale když jsem se díky skvěle popsanému prostředí přenesla do jeho doby tak je to naprosto úžasné dílo a chápu, že byl kritizován.
Tess je 16let kdo z nás by se v tomto věku nenechal ovlivnit rodiči? I přesto, že ví jak je to nesmyslné tak poslechne. Část věcí nechává autor, aby si čtenář domyslel. Na jednu stranu ji chápu, že udělala co udělala. Její lásku i trápení jsem prožívala s ní. Kniha je opravdu hodně emotivní. Několikrát jsem musela přestat i číst, abych danou pasáž dokázala sama v sobě zpracovat.
Konec mě naprosto dostal do kolen. Takový závěr jsem opravdu nečekala. Ano, vím, že konec má být vyvrcholením příběhu, ale že až takhle? Vzalo mi to dech a nemohla jsem ani mluvit.
Z knihy si odnáším hlavně to, že nezáleží v jaké době žijeme, ale ve všech našich vztazích je důležitá KOMUNIKACE.
Nazvala by som - krst ohňom pre moje štúdium anglickej literatúry - prvý obsiahly román v origináli, prečítaný pod hrozbou termínu a ešte aj prezentácie tohto diela na seminári, kde mi bolo úplne jasné, že vzhľadom k ostatným študijným povinnostiam si spolužiaci prečítajú maximálne komplexnú recenziu, ale skoro 500 stránkový kúsok ťažko aj vo vlastnom jazyku... Tak aj bolo :D Prípravu bolo treba vystavať, dielo vysvetliť nielen dejovo, ale predovšetkým literárno-kriticky a hlbokým rozborom (to bol náš odbor) a súčasne nepotopiť kolegov, aby nedostali za FX, že to nečítali. Oriešok a podarilo sa suprovo! Myslím, že zásluhou výborného diela, ktoré sa síce číta v angličtine náročne, ale tie popisy a jazyk sú báseň, nádhera, srdce literáta spieva, príbeh je chytľavý a zostal vo mne roky-rokúce, ako jedna z najlepších toho predmetu... Dokonca, keď som prvú knihu v angličtine stratila (zabudla na zastávke MHD), makala som na brigáde ako ďas, len aby som si ju mohla znova kúpiť a mám ju doteraz. Chcela by som si prečítať ešte v preklade...
Související novinky (1)
Loď plná nevěst, Naděje v nás a další knižní novinky (18. týden)
30.04.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tess z d'Urbervillů v seznamech
v Právě čtených | 10x |
v Přečtených | 584x |
ve Čtenářské výzvě | 103x |
v Doporučených | 40x |
v Knihotéce | 282x |
v Chystám se číst | 458x |
v Chci si koupit | 82x |
v dalších seznamech | 16x |
Autorovy další knížky
1981 | Daleko od hlučícího davu |
1956 | Tess z d'Urbervillů |
1975 | Neblahý Juda |
1975 | Starosta casterbridgeský |
1975 | Lesáci |
Mám rád Thomase Hardyho, který se proslavil především jako básník skutečného anglického venkova z fiktivního hrabství Wessex. Jeho poetická vyprávění o venkovském životě jsou plné nádherných obrazů a silných příběhů. Chtěl jsem si některou z jeho knih po čase, v řádu několika let, znovu připomenout, a tak jsem tentokrát sáhl po Tess z d´Urbevillů. Rovnou mohu říct, že moje pocity jsou rozporuplné na škále od mírného zklamání po mrazivé ohromení.
Začnu mírným zklamáním. Hardy je v této knize velmi upovídaný a stylově až rozvláčný. Což do jisté míry škodí příběhu i prostředí. Především pro vnímání netrpělivého dnešního čtenáře. Do charakterů, jejich myslí, krajinomalby i celkové dění se popisem noří, natolik hluboko, že pro čtenářskou fantazii mnoho prostoru nezbývá. Povídavost autorova může jeho dílu touto vatou uškodit tak, že na čtenáře nedolehnou plnou silou všechny ty petardy, jimiž je příběh Tess z d´Urbevillů plný. Čímž se dostávám k tomu, že právem je tento román považován za autorův kritický realismus. A co je na tom možná ještě děsivější, myšlenkou stále přesahuje do dnešní doby.
Všichni do jednoho jsme více nebo méně svazování společenskými konvencemi. A ty mohou mít kardinální a fatální následky pro jedince. Konvence mohou být brutální a brutální je příběh Tess. Ta je sice prostá, až submisivní venkovská dívka, jejíž charakter může působit méně zajímavě výrazně a propracovaně než taková Batsheba z Daleko od hlučícího davu. Tess v této knize figuruje spíš jako symbol, kolem něhož se soustřeďuje neštěstí, které by v reálu snad ani nešlo vydržet. Pod jhem konvencí však úpí a trpí také ostatní postavy, ať se jedná o Aleka, Angela nebo rodiče Tess (ti tu působí jako komický, při nejmenším úsměvný, faktor příběhu, aniž by ztráceli vliv na jeho dění).
Obrazy, které Hardy v krajině maluje, jsou dvojího druhu. Ty pozitivní a povzbudivé jsou samozřejmě zemědělského rázu venkovského života. Především v mlékárně v Talbothays, což je snad jediná část románu, která působí utěšeně a romanticky. Do detailu popsané fungování mlékárny oživuje venkov konce devatenáctého století do pohyblivé pohlednice. Stejně tak Hardy implementuje postupné zavádění nových technologií v oblasti zemědělství, což je třeba krásně vidět na parní mlátičce při sklizni. Nezapomíná ani na změnu "politiky", kdy venkov už není statickým místem žijícím svým klidným pomalým způsobem, ale prostorem, kde se lidé rychle mění a s nimi jejich jistoty, či spíše nejistoty. Tolik k příběhově pozitivní stránce, která je "pouhým" kontrastem a opakem brutality.
Největším zlem a zloduchem, z něhož mi bylo až fyzicky zle, byl Alek d´Urbeville. Hejsek a zlý duch Tess, kterou zničil, naprosto zdecimoval, odsoudil k zániku. Ta se, s jistým stoicismem, snaží smířit s osudem skutečně krutým a vyobrazeným. Už první cesta kočárem ve společnosti Aleka je skutečně děsivá i pro čtenáře. Později to vygraduje scéna se znásilněním, brutální především tím, že je pouze naznačena. Tess, aby toho nebylo pro ni málo, ztratí své dítě. Když už si čtenář myslí, že se všechno zlé v dobré obrátí a Tess najde oporu v náručí Angela, dojde k tvrdému vystřízlivění. To už by jeden nad Tess ronil slzy. U románu by jeden očekával alespoň happy end. Ale kdež, tragédie se nejen sčítají, nýbrž vyvrcholí něčím na výsost neočekávaným. Po ubíjejících stránkách plných popisů, padla mi čelist pro naprostou nepřipravenost.
Jistě je tímto lépe srozumitelné, proč jsou mé pocity poněkud rozporuplné. Když už jsem se prokousal onou zmíněnou vatou, padl na mě plnou vahou brutální a silný příběh. Který ani nevím, jak pořádně vstřebat. Jedna myšlenka je autorem opakovaně jmenována v knize: "Neměl bys posuzovat člověka podle jeho minulosti, ale podle toho, co je jeho cílem/zájmem/účelem/myšlenkou" A tuhle lekci Hardy uštědřil tvrdým způsobem nejen Tess, nýbrž i svým čtenářům.