Daleko od hlučícího davu
Thomas Hardy
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256991/mid_daleko-od-hluciciho-davu-256991.jpg
4
500
500
Román Daleko od hlučícího davu patří k nejzářivějším pokladům anglické literatury. Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje další generace čtenářů? Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje romantickou love story s upřímným, otevřeným vylíčením anglického venkova; nejedná se však o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha prodchnutá nostalgií. Právě naopak, v mnoha ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých postav světové literatury, podobně jako její tři velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel, postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy. Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy jihoanglické krajiny i života na venkově, zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo, které nepochybně stojí za přečtení i dnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Argo
Originální název:
Far from the Madding Crowd, 1874
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi líbila celkem hodně. Třeba popisy krajiny a chovu ovcí mi přišly dobré a vlastně mě tu a tam zaujaly i víc než děj. Prostě si myslím, že se autorovi díky těmto popisům podařilo dobře vyjádřit atmosféru místa, kde se děj odehrává. Knížka je zařazená jako podobná "Pýše a předsudku", ale třeba pro mě stojí "Daleko od hlučícího davu" o mnoho stupňů výše. Není tam tolik planých rozhovorů, naštěstí také ani žádné plesy a šaty, dívčí štěbetání apod., které mě v "Pýše a předsudku" málem umořily. Romantiky taky naprosto přiměřeně, tj. spíš méně než více :-)
Jako romance je to půvabné až roztomilé, a k tomu se dozvíte hrozně moc o podobách krajiny a chovu ovcí! Že hrdinka vyvolává v leckterém čtenáři nutkání použít výchovného pohlavku (zejména v kontrastu s Gabrielem), to mi připadá přirozené. Osamostatnit se v prostředí, které u člověka samostatnost nepředpokládá, vyžaduje smělost téměř nutně hraničící s unáhleností a hloupou tvrdohlavostí. S časem a zkušenostmi se to poddá, jak vědí rodiče všech bývalých puberťáků.
Ve zdejších komentářích je málokdy zmiňován humor, ale mně kniha opravdu připadala vtipná. Autor se, pravda, ještě drží jakéhosi třídního rozdělení a při utahování si z lidských nectností vystačí s čeledíny a ženským služebnictvem, vzácně se plamínek ironie dotkne i samotné Batsheby. V tom se liší od mé oblíbené Jane Austenové, která své hrdiny tepe hlava nehlava.
Kniha se mi libila, namet byl zajimavy. Zezacatku bylo velice tezke ji cist, kvuli rozsahlym popisum, ale po nejake dobe si clovek zvykne nebo je vzdy muze preskocit... :D
Kniha se vleče díky popisům, kterých je víc než samotného děje. Nicméně to dodává tu správnou atmosféru a příběh jsem si vychutnala s vědomím, že jsem na chvíli opustila shon 21.století.
Je pro mě velkou záhadou kde Gabriel Oak vzal tu trpělivost čekat a doufat. Hrdinka mi byla protivná a nepodařilo se mi k ní najít cestu, i když jsem se snažila.
Nádherná knížka :) Hned jsem měla chuť pořídit si ovečky :D
Spoiler...:
Očekávala jsem spíš tragický konec, ale i tak byl závěr moc hezký.
Knihu jsem chtěla přečíst už dávno, protože mě zajímalo, co si pod pojmem romantika představí muž. A heledmě, ukázalo se, že to vůbec není špatný. Postavu Gabriela Oaka si zamiluje snad každá žena.
Že by i muži mohli být romantici?
Velmi kvalitní román ukazující společnost a její tehdejší zvyky. Jediné, co mi trochu vadilo, byly místy zbytečně rozsáhlé popisy krajiny na úkor postav, což ale závěr vyvážil.
Tuto knihu jsem dle vsech indicii vytipovala jako pro me tu pravou. Bohuzel jsme se ale navzdory vsem sympatiim nespratelili.
Duvodem je urcite spisovatelsky styl. Vypravec ma vztah ke krajine a zapadum slunce, charakterizaci postav je ovsem venovano jen nepatrne vice prostoru jak popisu ovci a pastvin. Na 400 stranach jsou mezi Gabrielem a Batshebou pouze dve sceny, ktere bych oznacila jako romaticke. Oakova laska, tedy ta stala a nikoliv vasniva a pomijiva (Troy) ci maniakalni posedlost (Boldwood), je popsana vlastne jen pouze skrze ciny a cca. dve vety. Tezce ocekavany konec ctenar rozmazane zahledne jako z TGV. Vlastne bazina, u ktere Batsheba stravi noc, je popsana dukladneji a s vetsim citem nez zavrseni dila.
Toto jsou duvody, proc se kniha me dusi nepriblizila, ovsem stejne tak se neda odsoudit a vlastne se mi celkem vzato libila. Mozna je to jen odtazity Hardyho styl: k tomu potrebuji precist vice jeho del, abych to umela posoudit. Jako koncept je to vyborne, ale bohuzel tak nejak chirurgicky sterilne napsane.
V originale navic jazykovy orisek; takto tezkou anglictinu ma dle me zkusenosti jen Joseph Conrad a Nathaniel Hawthorne. Toz to jsem urcite nerozumnela vsem popisovanym odstinum vyparu mocalu a perleni ranni rosy na kapradinach, co naplat.
Jako první jsem viděl film z roku 2015, a ten se mi hodně moc líbil. Prostě mě to dost sedlo, a tak jsem říkal, že by nebylo od věci zkusit, jaká je kniha. Kniha se četla poměrně dobře. Thomas Hardy umí bravurně popisovat a vykreslovat charaktery, krásně prodává příběh a nikam nespěchá. A já bych byl maximálně spokojený nebýt dvou věcí. První je Hardyho vykreslování okolí. Je to krásná práce se slovy a s jazykem, ale místy to zbytečně zdržuje od děje, a někdy se to nečte zrovna snadno. A tou druhou věcí, je trochu uspěchaný konec. Čekal jsem něco více, než to co jsem dostal. Nicméně stále s klidným srdcem můžu tvrdit, že jsem četl krásnou knížku, se zajímavými postavy(Oak a Batsheba) a s hezky napsaným romantickým příběhem.
Přijde mi, že je u nás anglická literatura 19. století dost opomíjená. Ve škole se učí převážně o Jane Austenové, případně sestrách Bronteových, Hardyho jsem tak objevila až v dospělém věku. Daleko od hlučícího davu je skvělou sondou do osobnosti mladé ženy, která je zasažena velkou zodpovědností a především různým typem citů ke třem různým mužům. Hardy postavu Bathesby skvěle vykreslil a potvrdil, že ženy a jejich rozhodnutí týkající se mužů se za posledních 150 let moc nezměnilo.
Jednou jsem se pokoušel číst slavnou Jane Austen. A stále nechápu, proč je ona tou ikonou literární romantiky. Stejně jako u Tolstého Kareniny oceňuju u Hardyho působivost vykreslení citů jednotlivých postav a vztahů mezi nimi. Zde podtrhnuto občasnou trefnou ironií. Alespoň co se první poloviny knihy týče. Druhá už je na tom o něco hůře a tempo snižuje místy přílišná popisnost. Ale dá se přežít, stejně jako trochu hluché finále ve znamení, kdo si počká, ten se dočká.
Na svou dobu působivé milostné drama sebevědomé Bathsheby, která po životních peripetiích dochází ke konečnému rozhodnutí.....
Styl psaní odpovídá době, v níž autor tvořil...
Zajímavý silný román, prodchnutý popisy malebného anglického venkova. Přiznám se, že ze začátku mi spousta těch popisů spíš vadila. Pak se příběh trochu rozproudí a všeho je tak akorát. Všechny postavy prodělaly zajímavý vývoj, nejvíc asi hlavní hrdinka Batsheba. Nejvíc jsem si ale oblíbila Gabriela.
Je to moje druhe citanie, po prvy krat som to vnimala uplne inak. Nezaujala natolko.
Kniha se čte jedním dechem. Knihy Thomase Hardyho sice mohou pro někoho být obtížné, ale pro mě to byla jedna z nejhezčích a nejmilejších knih. Rozhodně doporučuji :-D
Knihu jsem četla, protože se jedná o klasiku a jen proto jsem ji dočetla. Je v ní tolik vášně asi jako... v Angličanech.;) Myslím, že je to klasika, která už je trochu za zenitem. To už si raději přečtěte Pýchu a předsudek, knihu, která nestárne.
Tohle je jedna z knih, které byly jistě ve své době přelomové a měly velký význam ve vývoji literatury. Chápu to, ale dobře se mi to nečetlo a mám hodně výhrad ke všem ženským charakterům, které jsou zjednodušené až ke karikatuře.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1981 |  Daleko od hlučícího davu |
| 1956 | Tess z d'Urbervillů |
| 1975 | Neblahý Juda |
| 1975 | Starosta casterbridgeský |
| 1975 | Lesáci |
Když muž miluje ženu... V knize, kterou napsal muž, ačkoliv toto téma obvykle zpracovávají ženy... A ještě k tomu ji stvořil v období kolem 1870! Ať navždy žije a vzkvétá stará dobrá Anglie! Alespoň v románech!
Porovnala bych dvě věci tehdy a dnes. První je - jenom naoko zdrženlivá, a trvalá láska, jíž Gabriel miluje Bathshebu. Dnes se trvalá láska totiž moc nenosí, není na ni vůbec trpělivost.
Druhou by nám mohli potvrdit i naši ne tak vzdálení předkové: samostatnost a zodpovědnost lidí v mladém věku. Bathsheba má sotva dvacet let, když zdědí statek po svém strýci a ujme se jeho správy. Schopný a zdatný Gabriel je rovněž docela mladý, bez příbuzných, a jeho cílem je osamostatnit se za každou cenu a získat dobré postavení poctivou usilovnou prací.
Ale toto není těžištěm románu. To tkví v popisu lidí a jejich života, lidí pohybujících se v určité venkovské oblasti v průběhu několika let. A je to kniha bohatá dějem, romantická, dramatická, zajímavá, zábavná a místy jakoby skrytě úžasně vtipná, i když některá sáhodlouhá souvětí autor mohl rozdělit i na tři, čtyři kratší věty...
Poměrně velký rozsah, absolutní absence erotických scén, žádné krvavé mordy, jen každodenní život, tak jak se vyvíjí a více nebo méně působí na všechny postavy - to může odrazovat od čtení. Kdo má rád podobná témata, čtení si naopak užije.
Román byl vícekrát zfilmován, v poslední verzi z roku 2015 je potěšením pro oko překrásná Bathsheba s dolíčky ve tvářích a spolehlivý solidní Gabriel - žádný manekýn vydřený posilovnou, ale pravý urostlý, silný mužný hrdina, kterého by si pro svůj život mohla přát každá žena... :-)