Ďaleko od hlučného davu
Thomas Hardy
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234235/bmid_daleko-od-hlucneho-davu-imy-234235.jpg
4
500
500
Román zpodobňuje venkovský svět ve spleti vášní, lásek a konfliktů. Příběh o citovém zrání statkářky Bethsheby Everdenové byl v šedesátých letech 20. století zfilmován.
Přidat komentář
Thomas Hardy si hraje se slovy tak úžasně, že každý jeho odstavec vydá za další příběh.
Jelikož nemůžu říct, že mou inspirací k četbě této knihy mi byl film, aby mi zase nevymazali další komentář,..
Vzdávám hold velkému spisovateli.
Román Daleko od hlučícího davu vás skutečně zavede do malebného venkova 19. století. Příběh pomalu plyne a mění se pozvolna, stejně jako příroda během jednotlivých ročních období. A do těchto scenérií je zasazen osud tří mužů a jedné těžce zkoušené ženy... Knížka se i po tolika letech čte velice dobře, nicméně v tomto případě musím vyzdvihnout kvalitu filmového zpracování, které se mi líbilo o hodně víc.
Kniha zcela splnila očekávání. Styl i děj odpovídá době, ve které kniha vznikla. Očekávejte tedy pomalý příběh, obsáhlé popisy a absenci milostných scén :) Mě kniha moc bavila, bylo to pomalé, vtipné i zajímavé. Hlavní hrdinku bych teda hned na začátku propleskla, ale to by potom zcela zmizela celá zápletka. A navíc. Hrdince je v příběhu 20... Jak bych takovou tíhu odpovědnosti s vedením statku zvládla já? Nebuďte na ni přísní a užijte si krásně napsanou knihu. Obdivuhodné, že takovou romantiku napsal muž. Další "klasika" ze seznamu "musím přečíst" odškrtnuta. Doporučuji.
Knihy z dané éry mám ráda a obvykle mi nevadí ani popisnější a pomalejší styly psaní. Tady jsem to ale dotáhla na stranu 160 a po delším uvažování tuto knihu odkládám (což dělám opravdu málokdy). Možná ji jednou (nějak) dočtu, už proto, že mě opravdu zajímá, kde je schovaný ten romantický příběh (resp. jakýkoliv smysluplný) příběh, jenž si zde vysloužil tak vysoké hodnocení. Škoda, že není Daleko od hlučícího davu satira, mně totiž připadá, že se jí to velmi blíží - směji se hlouposti postav, ty působí jako karikatury, o ději nemluvě. Čekala jsem hodně, ale bohužel jsme si s panem Hardym evidentně těžce nepadli do noty.
Dostal jsem chuť na romantiku, a tak jsem po dlouhé době sáhl po krásném příběhu Thomase Hardyho, který se mi nějaký čas vracel do myšlenek. Poprvé jsem jej četl v roce 2015, kdy četba dostala povýšení posledním - a vynikajícím - filmovým zpracováním se skvělým castingem v čele s Carey Mulligan, Matthiasem Schoenaertsem, Michaelem Sheenem a Juno Temple.
Návrat na jihoanglický venkov oblasti Wessexu byl nanejvýš příjemnou procházkou plnou živých scén, emotivních okamžiků, životních poučení, dramatických chvil. Nezbytně jsem propadl plnému prožívání osudů postav. Ať to byl navenek stoicky klidný Gabriel Oak, jehož trpělivost se rovná svatým; Batsheba bojující s životním postavením, mládím i vlastními city a čelící jejich důsledkům; Liddy Smallbury, Batshebina vždy věrná služebná a společnice v jedné osobě; Joseph Poorgrass, stydlín vždy připraven s morální průpovídkou amatérského kněze. A pak mé dvě oblíbené postavy - Fanny Robinová, jejíž osud by pohnul kamenem, a farmář Boldwood, sympaťák s odtažitým přístupem, kterého nakonec doženou vlastní city.
Hardy napsal výbornou knihu. Není to prvoplánová "romanťika", je to zároveň velmi panoramatická oslava anglického venkova přelomu 19. a 20. století (především co se ovčáctví týče), jeho obyvatel, kteří skutečně nejsou analfabeti a "vidláci". A též jde o román psychologický, což je myslím nejvíce vidět na postavách Boldwooda a seržanta Troye.
Krásný příběh o nerozhodnosti a zmatenosti nad vlastními city. Nezklamala ani filmová verze
Odolala jsem se nejdříve podívat na film, aby mě ten vizuál neovlivňoval. Knihu jsem četla na dvakrát, protože mě hlavní hrdinka zpočátku neskutečně iritovala. Nechápala jsem, jak může mít Gabriel rád takovou krávu. Ale čtivost díla mě znovu přitáhla. Další věc, kterou jsem nechápala, byla hierarchie. Vlastníků hospodářství bylo všude možně plno, ale nikde jsem se nesetkala s příkladem, že by se zaměstnanci takto dobrovolně nechali ponižovat a podřizovali se. U nás bylo zvykem zaměstnavatele na vesnicích oslovovat "hospodáři, hospodářko." Určitě ne "pane, paní." Možná se to týkalo jen jí, ty její výstřelky a manýry, nechápu ale, proč to ostatní trpěli. Nelitovala jsem jí a vše, co se jí stalo, si zavinila sama svou hloupostí. Aspoň potom trochu zmoudřela a ponaučila se. Ten konec je moc zrychlený, údajně napsán na objednávku. Snad ho autor na poslední chvíli předělal, proto je tak odbytý? Hodnotím vysoko za velkou čtivost, příběh sám už tak zajímavý nebyl.
Je to zkrátka nadčasová zápletka, nadčasová, a na svou dobu to opravdu bylo dost, je i povaha ženské hrdinky. Možná právě proto, že jsme od hlučícího davu, tak je děj a popis rozvleklý. Někde až příliš podrobný. To by mi ani tak nevadilo, mám moc ráda filmovou verzi z roku 2015 a Gabriel je zkrátka zamilováníhodný. Vadí mi ale ty někdy příliš komplikované a šroubované věty. Někdy v polovině nevím, o čem že Hardy vlastně píše.
Příběh se četl opravdu krásně. Čersvý vzduch venkova jsem vdechovala na každé stránce a barvité popisy prostředí jsem si užívala. Jemný příběh plyne pomalu jakoby spíš mimochodem, a tím právě se mi zdál tak opravdový. Autorova charakteristika postav, jeho úvahy o životě, času a především o lidské povaze a jejích strastech byly obohacující a nutily mne se zamyslet.
Co se týče samotného příběhu, bylo hodně poznat, že jej napsal muž, což ovšem nepovažuji ani za špatné, ani za dobré. O Betheshebě, jako o hlavní hrdince, se hodně píše a mluví a celý příběh se odehrává kolem ní a kvůli ní. Přesto zase tolik se o ní jako o člověku nedozvíme. (Narozdíl třeba od seržanta Troye a dalších). Gabriel Oak (jakožto hlavní kladný charakter příběhu) se mi zdál asi až příliš dokonalý a možná by si zasloužil více prostoru. Přesto malebný příběh.
"V Boldwoodově vzezření nastala změna oproti jeho předcházejícímu chladu; a jeho tvář dosvědčovala, že statkář nyní poprvé žije mimo své obranné valy a že si bojácně uvědomuje, jak je nyní nechráněný. Je to obvyklá zkušenost silných povah, když milují."
Klasika prověřená časem málokdy zklame. Hlavní hrdinka je tedy občas trochu na přes ústa a samotný závěr možná lehce uspěchaný, ale jinak je to opět lahůdka. Snad nejlepší jsou scény s vedlejšími postavami, jejich trampotami a popisem každodenního života, ale i propracování postav a zápletky je výborné. Bylo to zkrátka příjemné zastavení daleko od hlučícího davu.
Těch pár filmových verzí, co jsem viděla, jen potvrzuje, že takovou předlohu prostě uctít pohyblivými obrázky, aniž by z opulentní hostiny čarokrásných popisů lidského snažení i hnutí mysli nezbyly jen drobečky z panského stolu, při nejlepší vůli nelze. Klaním se autorovi a klaním se paní překladatelce.
Vlastně ano. Docela dost ano. Přiznávám se, že jsem si knihu tolik neužila, vzhledem k tomu, že jsem přednedávnem viděla film, a tak se mi pořád do čtení vnucovaly zrychlené filmové scény; ale jako pre-psychologický román výborné, zvlášť ke konci, kde se hodně těžko odtrhávalo... Popisy a charakteristiky skvělé, a stačily rozhovory. Klasika, kterou nejde v kánonu opominout.
Zklamani. Vlastne nikoho jsem nechapala, nikdo mi neprirostl k srdci a motivace k cinum byly snad ve vsech pripadech uplne absurdni a neuveritelne. Plno reci o citech hlubokych jak tun, ale kdyz na ne melo dojit, tak prd, nebo sup sup ve dvou vetach. Stejny motiv by Austenka sepsala tak, ze i ten papir, na kterem je kniha vytistena, by bulel jak zelva, ale takhle jsem jen rada, ze to mam za sebou a dam si uplne prvoplanovou slintarnu, abych si spravila chut.
Příběh statkářky Batsheby, která musí být hodně silná, aby se zvládla postarat o zděděný statek, navzdory počasí, přírodě i lidem. Dá se ale říct, že vedení statku zvládá lépe než vztahy ke třem osudovým mužům. Přestože jí nejvíce pomáhá obětavý ovčák Oak Gabriel a má o ni zájem i bohatý statkář Boldwood, tak se Batsheba bláznivě zamiluje do seržanta Troye, který si její lásku vůbec nezaslouží.
Batsheba mne svým chováním notně rozčilovala, nechápala jsem, jak jinak schopná žena může takhle ztratit hlavu. Ale to se bohužel stává i v životě, nejen v knihách...
Za mne děj knihy zajímavý, ovšem styl odpovídá době napsání knihy, takže některé pasáže (hlavně rozhovory o ničem) jsem přeskakovala.
Od této knihy jsem očekávala romantický příběh zasazený do patřičného období. Dostala jsem spíše milostné drama hrdinky kterou miloval muž, jehož hned na začátku pohrdavě odmítla. Mohla s ním mít nádherný život. Řídila se ovšem svým srdcem a to ji zavedlo na takové scestí, že si to ti, jež nečetli nedovedou ani představit. Nechci prozrazovat děj a tak jen řeknu, že bych si pro hlavní postavy příběhu představovala romantičtější konec.
Mám nutkání srovnávat tento příběh s knihami J. Austeinové protože, mi připadají prostředím i dějem velmi podobné a musím říci, že jsem s nimi byla daleko spokojenější. Asi to bude tím, že tuto knihu napsal muž a ti na tu romantiku moc nejsou. (Jak kteří, samozřejmě.)
Opět úžasný čtenářský zážitek a v tomto případě doporučuji i filmové zpracování. Četla jsem ji kdysi dávno na střední a tento měsíc si dala po xy letech opáčko. Hardy byl mistr popisu a stejně jako jsem na začátku měsíce psala u rereadingu TESS Z d'URBERVILLŮ, čas od času je zapotřebí sáhnout po dílech klasiků. Je to úplně jiné čtení, než současná moderní tvorba a konkrétně mně to vždy udělá dobře na duši, zklidním se, zastavím se a ocitnu se někde úplně jinde....
K této knížce jsem se dostala přes film, který běžel v televizi. Ač se kniha velmi těžko četla, příběh byl plný děje, lásky, zklamání a malebné krajiny. Hlavní hrdince jsem moc fandila a jsem ráda, že to tak dobře skončilo. Poté jsem viděla také film, ale knize se vyrovná jen zčásti :o)
Jsem ráda, že jsem si konečně přečetla tento starý a nevšední příběh. A teď si mohu pustit i film a vychutnat si to znovu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1981 |  Daleko od hlučícího davu |
| 1956 | Tess z d'Urbervillů |
| 1975 | Neblahý Juda |
| 1975 | Starosta casterbridgeský |
| 1975 | Lesáci |
Opravdu půvabný romantický příběh.Z počátku jsem se musela sžít s pro mě zdlouhavými větami a někdy až trošku nudnými dialogy,ale postavy svými charaktery si mě získaly na celé čáře.Gabriel Oak, toť ryzí muž, inteligentní,čestný a zásadový.Bathsheba je na počátku citově nevyzrálá dívka bojující o svou nezávislost v mužském světě a jak už to tak bývá ,než se tihle dva sejdou ,uplyne ještě hodně vody .
Jednu hvězdu strhávám za urychlený závěr