Dallas 63
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460003/bmid_dallas-63-UwU-460003.jpg
5
1857
1857
2. vydání Dne 22. listopadu 1963 otřásly americkým Dallasem tři výstřely. Prezident Kennedy zemřel a svět se změnil. Stephen King zve čtenáře na cestu časem do 50. let minulého století, až ke dni, kdy bude JFK zastřelen, ledaže… Jake Epping, pětačtyřicetiletý učitel angličtiny, se vydává na šílenou misi, při níž má Kennedyho vraždě zabránit. Začne vést nový život pod jménem George Amberson v novém světě, kde žije Elvis, neklidný samotář Lee Harvey Oswald a krásná středoškolská knihovnice Sadie Dunhillová, která se stane láskou Jakeova života – života, jenž porušuje všechna běžná pravidla času.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
11/22/63, 2011
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Mám Kinga rád, ale ty jeho "novější" počiny mi prostě nějak nejdou po chuti. U této knihy se mi zdá, jako by nastával Kingův přelom... mísí se to tady se starým, dobrým Kingem a Kingem utahaným, furtdokolově vysvětlujícím, tak aby to pochopil i úplný retard. Jake Eping je George Amberson... my víme! Jeho úkol je zabít toho a toho, z důvodu takového a takového.... MY víme! Jake miluje Sadie, Sadie miluje Jaka... MY VÍME!!! Hlavně ta love story linka, která mi přišla ze začatku fajn a milá a samozřejmě pro přiběh důležitá, mi časem přišla otravná až k zblití. Při asi stém vyznávání lásky jsem převracel oči a nemohl se dočkat, kdy se už dostaneme k jasně očekávaném konci a Jakeova milá chytne kulku (kdo to nečekal? Je tady někdo takový?) Mám rád cestování časem, mám rád Kinga, k této knize jsem ale vzhledem k roku vydání přistupoval skepticky a nakonec jsem se nechal umluvit jejím 77 místem v žebříčku nejlepe hodnocených knih. Když pominu ty cukrkandlové, přeslazené, limonádové pasaže, tak byla knižka čtivá a starý dobrý King ještě převládal, ale 77 místo určtě ne. Na jedné misce vah mám klasické Řbitovy zvířatek, Osvícení, Noční směny atd., na té druhé jsou romany s Holly Gibneyovou, Billy Summersem a úlety typu Povznesení. Dallas řadím někam mezi ně, spíše ještě směrem k zlaté eře Kingovy tvorby. Pevně věřím že kdyby to King napsal přes cca 30lety, tak by napsal depresivnější konec, který by nám vyrazil dech. Něco na styl, že se Jake zacyklí v časové smyčce, stane se z něj blábolící muž se žlutou kartou a sám sobě (svojí mladší verzi) se stále dokola snaží zabránit změnit budoucnost, protože už ví to co ví.
Upgrade... nebo spíš downgrade :D Poté co jsem příběh převyprávěl přítelkyni a hlavně kvůli konci, který byl tak moc happy endovský, musím jít s hodnocením ještě níž... je mi to líto, ale já prostě radši ty špatné konce s pointou kde věci nedopadnou až tak dobře jak by se na první pohled mohlo zdát.
P.S. strašně mě mrzí že starší tituly už mám vesměs všechny přečtené a nemůžu udělat to co udělal Holly s Agathou Christie
P.P.S. Když jsem tady zmínil jméno Holly... románu který má v názvu stejné jméno se radši velkým obloukem vyhnu.
(SPOILER) Jak jsem od Kinga zvyklá na špičkově napsaný knížky, kde není ani jedno slovo navíc, tak tady jich bylo navíc dost. Ze začátku se příběh úžasně rozjíždí, když jsem došla k pasáži, kde se dozvíme, kam Al mizí, nemohla jsem se od čtení odtrhnout, hltala jsem Jakeovy první kroky v minulosti a jeho plány pro příští velkolepý návrat. A pak když se dostal do Derry těsně po ději románu To a potkal tam Bev a Richieho a mluvil s nimi? Wow. Jenže když Jack opustil šílené Derry a vydal se do Texasu, román se začal vléct a ztratil napětí. Celou dobu jsem si říkala, proč King zvolil vstup do minulosti celých pět let před atentátem na Kennedyho? To nemohl Jack vylézt u fabriky o dva roky později, aby se v minulosti plácal a čekal na svou hlavní akci třeba jen tři roky? Protože jeho život na texaském maloměstě, učitelování, organizování školního divadla a románek s běžnou texaskou ženou nebyly žádná velká zábava. Téma knihy je fakt zajímavé, cesty do minulosti mě hodně baví číst a nevzpomínám si, že bych někdy četla něco podobného, kdy se hrdina pokusí zvrátit zpětně historickou událost. A příběh je úžasně rozehraný a napínavý, jenže pak přežívání hlavního hrdiny v Texasu a občasná kontrola budoucího pachatele, jestli ještě žije, knihu trochu zabíjí. Aby nakonec přišla epická akce v poslední minutě. Úplný závěr, kdy Jake propadl nebezpečnému kouzlu zdánlivě neškodných resetů minulosti, kdy se přece dá snadno všechno napravit, přestože ho muž s oranžovou kartou důrazně varoval, hodně připomíná jinou Kingovu postavu, otce že Řbitova zviřátek. Vždyť se to přece dá všechno napravit, že jo, sice už to minule tak úplně nevyšlo a vesmír mu dává najevo, že to, co dělá, není správně, ale když tady je ta možnost, tak ji přece ještě jednou využiju, jenom jednou, vždyť jde o člověka, kterého miluju a který nesmí takhle skončit. Ve Řbitově to bylo dítě, v Dallasu žena. Tohle jsou strašně působivý momenty, který může King klidně psát pořád dokola, protože v tom je mistr.
(SPOILER) Oswald zabil nejen Kennedyho (asi teda, King to tady čtenářům vehementně tlačí, jeden z mnoha mínusů knihy), ale i tenhle román. Námět je zajímavej a čekal jsem proto mnohem víc, než jsem nakonec dostal, tím spíš, že na obalu knihy stojí jméno Stephen King. Rozvláčnost je u Kinga typická, za mě teda obvykle není na škodu, tady už to ale King přepískl, nedal do toho běžnou porci vypravěčského umu a tak celek poněkud vyšuměl. Kniha nejlíp funguje v linkách mimo tu hlavní, samotná zápletka se sledováním Oswalda a snahy o překažení atentátu je tam v podstatě nejslabší. Oswalda King popsal totálně černobíle, stejně tak Kennedyho, tohle teda moc nemusím, za mě jen politická naivita. Přitom linka se školníkem byla super, velmi potešila zastávka v Derry, feeling byl z většiny velmi příjemnej. Co mě ale zklamalo maximálně byl konec, za mě hodně slabej, urychlenej, bez velkýho efektu. Hodně by mě zajímalo, jak to King plánoval zakončit sám, pokud tenhle konec vymyslel jeho syn. Tady žádná velká euforie nepřišla, spíš naopak, celou dobu se těšíte na velké finále, abyste nakonec zjistili, že velký vrchol máte už dávno za sebou někde v první polovině knihy. Už jsem těch Kingů pár přečetl (zatím však stále málo, netřeba si nic nalhávat), abych věděl, že tohle je hluboko pod Mistrovými možnostmi.
Už několikrát jsem tu zmiňoval, že Kingovy nehororové knihy mám snad raději, než jeho nesmrtelné horory, a Dallas 63 mne v tomto tvrzení opět utvrdil. Skvělý příběh protkán skutečnými historickými fakty a situacemi Vás dokáže uchlácholit romantickou linkou, kdy příběh zkrátka plyne stránku za stránkou a unáší Vás na klidných vlnách, když v tom přijde bouře a dechberoucí situace pročísnou vyprávění jako blesk z čistého nebe. V mém "Kingově žebříčku" vystoupal Jake Epping se svým výletem do minulosti na první příčky.
Tato kniha se v mnoha žebříčcích Stephena Kinga vyskytuje na prvním místě a nadchla i mě. Příběh o cestování v čase promíchaný s životem učitele na malém městě je skvělý. I přes větší délku nemá hluchá místa, postavy jsou propracované a uvěřitelné, vlastně nejméně mě zaujala linka s atentátníkem, přecejen je to Čechovi trochu vzdálená látka. Jinak super, správný "kingovský" konec to dělá ještě více uvěřitelným.
Jedním slovem..... SKVĚLÝ!
King je můj oblíbený autor a nezklamal. Napětí od začátku do konce. Doporučuji!
Hodně zajímavý román od krále hororu o cestování v case a důsledky které toho můžou nastat.
Hlavní hrdina se díky tak zvane králíci nory kterou mu může jeho přítel ukáže dostat a roku 2011 do roku
1958. Rozhodně se v tom roce zůstat a prožít život v Americe až do roku 1963 aby zabránil atentátu na, Kennedyho poznává při tom život v té doby úkol se mu prez vydatné problémy podaří uskutečnit ale tim úplně změní historii. Román tím naznačuje jaké problémy může způsobit cestování casem. Rád si knížku po čase zase rád přečtu.
Za mě nejlepší kniha od Kinga...úplně jsem ji "vdechla" a to má přes 700 stran :-)
Naprosto krásná knížka, ve které naleznete od každého žánru trochu. Naprosto mě strhl a upoutal příběh a postavy. Výborně vykreslený svět Ameriky té doby, zvyky, mluva a prostě vše co má Mistr v malíku ;) Zase jsem byl smutný že už je konec. Na efekt motýlích křídel věřím.
Cestování v čase? King a jeho trochu absurdní příběhy? Prostě kombinace, které neodoláte a já jsem rád, že sem neodolal. Musím to trochu vstřebat ale bavilo mě to moc.
Stephen King v tomto díle ponořil do komplexního příběhu o cestování v čase, přičemž rozvíjí příběh, který se dotýká otázek možností a omezení tohoto fenoménu, vlivu jednotlivce na historii a zda je vůbec žádoucí minulost měnit. Žádné Clarkovské Sci-Fi však nečekejte. I přes svou obvyklou tendenci k rozsáhlému portrétování postav a jejich propletených osudů, v Dallas 63 King skládá kompaktnější, ale stejně silnou mozaiku charakterů. Příběh, odehrávající se především v malém městečku, udržuje soubor postav kompaktní a tím se kniha stává zaměřenější na své hlavní téma - zkoumání důsledků rozhodnutí při manipulaci s historií. Celý román jsem přečetl jedním dechem, přičemž jeho závěr, typicky "Kingovský", byl hořkosladký a pro pravidelné čtenáře tohoto autora víceméně předvídatelný.
Třikrát ach ! Tohle bylo něco. Nejlepší kniha od Kinga. Tak tady nechybí vůbec nic, má to naprosto všechno. Tohle si prostě musíte přečíst. Bála jsem se, že kniha bude složitá, ale není třeba se bát, skvěle vysvětlené historické kontexty.
Na knize jsem si opět uvědomila, že už mě zoufale nebaví ty napínavé části, kvůli kterým asi tohoto autora mnozí volí. Byla jsem ve velkém pokušení knihu odložit, několikrát. Co mě u ní udrželo, krom toho, že nerada vzdávám knížky před koncem? Asi pasáže, kdy si Jack žil svůj obyčejný život. Srovnání Dávnolandu a dnešní Ameriky bylo někdy dost nostalgické, ale vlastně skvělé. Závěr knihy zvedá moje hodnocení na tři a půl, i slza ukápla.
Četla jsem to dlouho, snad tři měsíce (mám na čtení čas jen před spaním). V takových případech mám občas problém zapamatovat si detaily ze začátku knihy. Za mě byly popisy už občas opravdu zdlouhavé a uvítala bych větší svižnost. V polovině jsem to téměř vzdala, pak se to pro mě zase rozjelo a ke konci už jsem se vyloženě nemohla dočkat, zda a jak se "to" stane.
Obecně to mám s Kingem tak, že "čím míň duchové, tím líp". Tady stačilo v podstatě "jen" přijmout fakt, že lze cestovat časem. (Btw můj favorit je trilogie Pan Mercedes v audiu, Jan Kanyza je tam skvělý.) Některé pasáže byly úžasně barvité, efekt motýlích křídel mě zajímal vždycky, konec byl pro mě smutný, dojemný i nadějeplný.
Jsem ráda, že jsem si to přečetla. Jen bych uvítala celý příběh víc zhuštěný.
(SPOILER)
Co mě na knize nejvíc znechucovalo, bylo, jak se nám King snaží vnucovat své politické názory - Kennedyho prostě zabil Oswald, kdo věří jiným teoriím, je konspirátor, který na to má sice právo, ale přesto přece všichni víme, že je to blbec, že? Resignoval i na popis Oswaldovy povahy z různých úhlů - hlavně mu nepřiznat ani jednu dobrou vlastnost - pokud se o to přece jen někdy pokusil, hned za tím následoval původní odsudek. Skoro jako by to psal na objednávku. Postavy jsou černobílé, hlavní představitel a jeho milá se často ocitají v centru kýčovitých projevů sympatií okolí, o milostných scénách ani nemluvím.
Děj je často vatovitý, a proto zdlouhavý. Autor se v knize podle mého názoru snaží být vtipný za každou cenu a rád vyslovuje všeobecné pravdy, aby se zavděčil co největšímu počtu čtenářů. Konec rychlý, nedotažený, přišlo mi, že to už chtěl ukončit, děj se co děj. V neposlední řadě jsem byla zklamaná z překladu.
Pár věcí se mi přece jen líbilo. Harryho slohová práce s pravopisnými chybami, které ještě umocňovaly hrůzný dojem, srovnávání 50. let se současností a scéna Jakeova bití. King má na hrůzu talent, to je bez diskuse. Bohužel ale nemůžu dát ani jednu hvězdičku, je mi to líto. Moje první setkání se spisovatelem, škoda, ale dám mu šanci, chystám se na Řbitov zviřátek.
Štítky knihy
alternativní historie cestování časem John Fitzgerald Kennedy, 1917-1963 zfilmováno – TV seriál rok 1963 Stephen King, 1947-Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Jo, vzala jsem autora kvůli Čtenářské výzvě a na doporučení. Jo, a bavilo mne to, od průchodu časem a disonance strun reality až po ten všední život přelomu padesátých a šedesátých let. Celé mi to připadalo jako klubko navazovaných nití, které se kutálí kolem, a já se jen trochu divím, jaké barvy se mi objevují. Jo, bavila mne i ta vztahová "limonáda" a jo, dění ohledně atentátu mne šponovalo tak, že jsem musela číst a číst. Takže na to, že bych tohoto autora sama asi nevyhledala, jsem spokojená. Nicméně uznávám, že pro znalce to mohlo být trochu řídké... uvidím, jestli někdy sáhnu ještě po něčem dalším.