Dám ti aj slnko

01.07.2019

Srdcová záležitost.

29.06.2019

Na 150 stránce jsem se upřímně nudila, nechápala co na té knížce všichni mají. Postupně mě ale začala vtahovat do děje a já jsem hltala stránku za stránkou.

Autorka psala tak zvláštně a mě se to hrozně líbilo. Sice nechápu, co přesně se mi na tom líbilo, ale líbilo se mi to.

Bylo super vymyšlené, že každá postava měla jedno časové období. Jediné mínus: příliš, příliš dlouhé kapitoly.

07.06.2019

Jestli hledáte knížku, do který si chcete lepit lepíky a zatrhávat zvýrazňovačem a přepisovat si z ní citáty na nástěnku, tak tahle je pro vás.

06.05.2019

Tahle knížka je prostě můj själsfrände❤️

Nemůžu jinak, než hodnotit plným počtem, protože to bych této knize neskutečně krivdila. Proto me také velmi překvapuje, ze dosáhla průměrného hodnocení jen 87% protože by si tutove zasloužila více. Jako potterovsky fanda už od mala, si Vězeň z Azkabanu po dlouhou dobu drzel své místo me nejoblíbenější knihy. Ovsem i přes to, ze se tyto dvě knihy žánrově poměrně dost liší, nemůžu jinak než přiznat, ze už mám nejoblíbenější knihy dvě.

Osobně mám radši (ale jsou samozřejmě i výjimky), když je kniha vyprávěná v -ich formě, takže jsem u Dám ti slunce byla příjemně překvapena, když se mi dostalo přesně takového vyprávění. A to hned z pohledu dvou dvojčat, Noaha a Jude, kteří si oba získali moje srdce, i když pokud mám být upřímná a říct, ke kterému z dvojčat jsem měla blíže, jednoznačně musím říct, ze jim byl Noah. Tak moc jsem se v něm viděla a cítila, až to bylo děsivé, i když jsem tedy v době, kdy jsem tuto knihu četla poprvé, byla téměř o tři roky starší, než Noah. I přes to mě dokázal okouzlit. Abych se ale věnovala také Jude, která na rozdíl od citlivého a zamlklého Noaha, měla ovsem také neco do sebe, její pasáže vyprávění byly převážně humorně a sympaticky podané, což jsem velmi ocenila.

Je to také jedna z těch knih, u kterých nezáleží na věku. Můžete ji číst prakticky kdykoliv a stejně vás vždy okouzlí a dojme.

Dej má spád (i když by jste se tu logicky žádných extra akčních scén nedočkali, jelikož je to spíše umělecká dávka o životě, která si na nic nehraje), ubýhá tak rychle až se nestačíte divit a najednou jste na konci a zjistíte, ze jste poslední čtvrtinu knihy probrečeli jako želva :,)

Co se stylu psaní týče, nejradši bych Jandy zlíbala. MILUJU její styl. Její schopnost skvělého používání metafor je mým absolutně oblíbeným prvkem, který využívá (nejen v této knize;)) obzvlášť tedy, pokud se jedná o knihu s uměleckým zaměřením. Tím autorka krásně reprezentuje umělecké nadání Noaha a Jude a tvoří tak z knihy ABSOLUTNĚ nádherný a poetický příběh, který pohladí na duši a na srdci

Za jeden rok jsem ji stihla přelouskat už 3x (i přes to, že si říkám, kolik je knih, které jsem ještě nečetla a mám v plánu si je přečíst a stejně dám zase přednost této), což svědčí o tom, jak moc ji mám ráda a kolik pro mě znamená. I za ty tři jízdy, které jsem opětovně s Jude a Noahem strávila, stále nemohu s jistotou říci, že bych znala každý citát, každou krásnou myšlenku, či průběh děje nazpaměť, vždycky, když po ní znovu sáhnu, překvapí mě něčím novým, dosud nejobjeveným.

Příběh Noaha a Jude, obyčejných smrtelníků, kteří chybují jako my všichni ostatní, ale neobyčejně nadaných fantazií a uměleckými schopnostmi a hlavně lidskostí a láskou, mě vždycky bude provázet životem a nikdy na ně nezapomenu, vždycky se k nim budu vracet, protože jsem jednoduše s nikým tolik nesoucítila a necítila se tolik kouzelně, jako právě s nimi.

24.04.2019

Hodně podnětů k přemýšlení, hodně poetiky a povznesení.
Popis niterných pocitů postav se mi dostal až pod kůži. Vyrovnávají se s dospíváním, s křivdou, s pocitem vlastní viny, se smrtí blízké osoby. Každé z dvojčat se s tragédií vyrovnává úplně jinak. Vyprávění má pro mě nesmírně krásný umělecký podtext. Jude prokládá své prožitky citáty o životě, konzultuje vše se svými již zemřelými nejbližšími. Noah zase vidí svět s obrovskou představivostí, v barvách, které málokdo vidí. Povznášející!

Kdyz jsem tuto knihu cetla poprve moc me nenadchla tak jsem ji odlozila ale kdyz jsem ji cetla po druhe tak me neskutecne nadchla! Miluju jak byla plna umeni, ale moc se mi tam nelibila ta obcasna magie. Ale jinak skvely

19.04.2019

Začátek je velmi nudný, ale po půlce se kniha rozjede a vy se nemůžete odtrhnout!

16.04.2019

Obyčejně knihy tohoto tipu nečtu, ale tato se přesto dostala mezi jedny z nejhezčích a nejlepších knih, co jsem kdy četla. Ze začátku jsem se nemohla začíst a zorientovat, co se tam vlastně děje, ale jakmile si to všechno sedlo, tak jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Vřele doporučuji:).

06.04.2019

Ze začátku jsem měla problém se do toho začíst. Přišlo mi to celé zmatené, ale potom jsem se už od příběhu nemohla odtrhnout. Zaujala mě především představivost hlavních hrdinů, ale předchozí kniha Nebe je všude se mi líbila mnohem více. Každopádně jsem ráda, jak to nakonec dopadlo. :)

27.03.2019

AUTOPORTRÉT: (Žena má v srdci ukrytou dívku, z níž sálá barevna duha).
Asi tak, milí budoucí čtenáři. Děj je totálně předvídatelný, konec absolutní klišé. Ale ti dva - Noah a Jude - ti si vás získají a už nepustí. A obvzlášť jsem si oblíbila Noahovy představy a pojetí světa. Dušička se mi z nich tetelila.

17.03.2019

Mám smíšené pocity.... přečetla jsem rychle a snadno a forma vyprávění (on ve 13 letech a ona v 16 letech) je nesporně zajímavá, stejně jako několik hlavních zápletek a vztahů, ale....to třináctileté vyprávění mě moc nebavilo a navíc to, jak to do sebe na konci zapadlo bylo jednak hodně nepravděpodobné a navíc mi to přišlo trochu tak nějak uměle vykonstruované, aby měl čtenář radost. Přidávám hvězdu za to obrazové vidění světa, mívala jsem to v dětství podobně. Za přečtení to stojí, ale mezi klenoty mé knihovny se to řadit nebude.

Tuhle knihu jsem bohužel nedočetla. Téma knihy mi přišlo zajímavé, ale nesedělo mi to zpracování. Postavy mne nebavily a v polovině knihy jsem se přistihla, jak mám nutkání všechno přeskakovat. Přišlo mi, že se autorka pořád plácá na jednom místě a děj se zbytečně natahuje. Snaha o poetický styl psaní tomu moc nepomohla. Kdyby se kniha trochu proškrtala, bylo by to lepší.

20.02.2019

Páni, tak tohle jsem teda opravdu nečekala, myslela jsem si, že si přečtu klasickou oddechovou knihu pro mládež, ale našla jsem tam mnohem víc. Chápu, že někoho kniha nezaujala, jelikož kniha moc nepřinese a k tomu je napsaná trochu jinak než většina knih, ale můj případ to není. Já jsem této knize úplně propadla, tak umělecky popisované strasti běžného života to mě dostalo, nehledě na to že to umění vykřikuje z každé částečky této knihy. Plus krásně popsané pouto dvojčat. Oblíbila jsem si každou postavu, která zde vystupuje a prostě jsem jim fandila až do konce, i když to bylo lehce předpovídatelné, ale vůbec mi to nevadilo. Myslím si, že tuto knihu budu mít dlouho v hlavě.

18.02.2019

Ten název možná slibuje víc, než dostanete. Poetické vyprávění o tom, jak jsou lidé navzájem propojeni, nebo jak funguje vztah mezi dvojčaty, ale hlavně jak se vyrovnat s náklonností ke stejnému pohlaví. To všechno najdete, pokud budete dostatečně trpěliví čtenářsky. Já jsem musela občas přeskakovat a proto hodnotím, tak jak hodnotím...

18.02.2019

Ach bože, tohle mě taaaaak strašně moc nebavilo, a já si říkám, co je se mnou špatně. Nechápu těch skoro 90 % tady, nechápu, jak to někoho mohlo bavit. Totálně mě nezaujal styl psaní. Knížka zbytečně dlouhá, čtivých částí bych spočítala na prstech jedné ruky. Nevím, možná by mi druhé čtení prospělo, možná bych změnila názor... Ale to je pro mě momentálně zcela nepředstavitelné.

07.02.2019

Neuvěřitelně silný příběh! Potuto Judy a Noaha můžeme všichni jen obdivovat! Při čtení mi docházelo, jako moc je svět malý. :)

Neprodá někdo tuto knihu? případné info prosím na e-mail dahlia410@seznam.cz Díky

06.02.2019

Tohle je jedna z těch knih, kdy jste nakonec rádi, že jste to vydrželi přečíst až do konce. Jako celek se mi totiž příběh líbil. Ale bohužel mě bavil s kolísavou tendencí a po každé čtenářské pauze mi chvíli trvalo, než jsem se znovu začetla. Myslím, že to mimo jiné způsobil i styl vyprávění. Přestože byl popis barvitý a květnatý, něco mě na něm zároveň šíleně rušilo a nesedělo mi.

Přesto však knížce nemohu upřít body za zajímavé zápletky a plastické, nikoli černobílé postavy. Za snoubení minulosti s přítomností a fantazie s realitou... Doporučuji spíš mladším čtenářům. A když už se do čtení dáte, vydržte to, ačkoli možná občas budete s knížkou zápasit - není to ztráta času. 65 - 70 %.

21.01.2019

Kniha se mi moc líbila.