Dám ti slunce
Jandy Nelson
Jude a její dvojče Noah jsou si neuvěřitelně blízcí. Když je jim třináct, Jude pochopí, že je krásná, a Noah zas, že je gay. Třináctiletý Noah má kromě své sestry už jen jedinou lásku: kreslení. A dělá všechno pro to, aby se dostal na prestižní uměleckou školu. Jude naproti tomu víc řeší kluky. O tři roky později je všechno jinak. Na školu snů se dostala Jude, ale je z ní zakřiknutá šedá myška, co se schovává za své výtvory. Z Noaha se stal pařmen a lamač dívčích srdcí. A jejich máma je mrtvá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
I'll give you the sun, 2014
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha má v sobě něco, co nedokážu popsat slovy.
Něco, co jsem ještě u žádné knihy nezažila.
Ne každého tahle kniha zasáhne jako mě,buď to kouzlo v ní najdete po pár stránkách nebo nikdy.
Zajímavý námět... Skvělá anotace... Děj nudný... Nějak mi to nesedlo... Kniha se sice četla rychle, ale nějak mě nezaujala... Hlavní hrdinové, kterým bylo 16 vedli dialogy jako by jim bylo 25... Často se v knize mluvilo s mrtvým a pitvalo se umění... Od této knihy jsem podle recenzí čekala strašně moc... A nedostala jsem skoro nic... Někomu to třeba přijde záživné, ale mně prostě ne...
Přečetla jsem ji během dovolené, po dlouhé době jsem se nemohla odtrhnout od knížky.. Moc krásné čtení.
Touhle jsem si trochu ulevila od maturitní četby na letošní dovolené. Četla jsem ji sice v angličtině, ale asi si pořídím i český překlad, abych se podívala, jak se s některými pasážemi popasovali. Protože wow. Čekala jsem lehkou romanci a oddechovku, která by mě zahřála u srdce. Jenže ona dokázala mnohem víc - místy mi vstupovala vláha do očí, na hrudníku mi bylo těžko a mozek mi šrotoval. Byla jsem víc než vděčná za právě absolvovaný rok semináře estetiky, protože bez něj bych toho neznala ani půlku. Jude mi trochu lezla na nervy, alespoň ze začátku, ale pak se vše srovnalo a konec mě ukonejšil k blaženému pocitu.
Kéž bychom tu měli více takových knížek.
Bylo to strašně super, ač jsem to po prvních 116 stránkách odložila a vrátila se k tomu až po pěti měsících. Pravda sice je, že s Noahovými kapitolami jsem válčila, ale Jude mi vždycky tak zvedla náladu, že jsem to dala a četla vše jedním dechem......citáty, text, vtípky...no prostě všechno...
Jak já říkám "Některé knihy prostě potřebují čas". a myslím, že k téhle to naprosto sedí....
Každá holka by měla mít svého Noaha a každý kluk svou Jude, aby si navzájem mohli vyměňovat slunce...
Z této knihy jsem absolutně přenadšená . Řadí se rozhodně k nejlepším knihám, jaké jsem kdy četla a má obrovský potenciál.
Je nesmírně chytrá, plná citu...
Autorka do ní namíchala všechny barvy světa...
Do dneška jsem si myslela, že Johna Greena nikdo nepředčí...
Já vážně nevím, co říct. Od knížky jsem nic moc neočekávala, ale tohle... To jsem necekala už vůbec. Postavy, příběh a to všechno bylo naprosto perfektní. Normálně mě knížky tohohle typu nebaví. Tahle je ale top. Vazne. Příběh mě zasáhl, což se mi stane málokdy. Kdyby to šlo, dam tomu 264728 hvězdiček!
tahle kniha dává slunce :) moc krásně napsáno, děj i fantazie mě krásně pohltily. Zhltla bych to jedním dechem, ale i nucená 14 denní pauza nic neznamenala a hned od další stránky jsem byla myšlenkami zase zpět v příběhu.
Kniha má neuvěřitelnou hloubku. Jediná zápletka je vlastě rodina a umění. Na tyto dva body narazíte na každé stránce. Zprvu jsem se nějak nemohla vžít do role Jude. Přišla mi strašně otravná s tou Biblí a s tím, jak všechny pořád ignorovala. Pak se to ale zlomilo a já jsem ji začala doslova žrát :D. Taky se mi líbilo to, že když jste konečně vyřešili jeden otazník, objevily se další dva... Kniha má výborné zakončení, po kterém vám nezbude ani jedna otázka a pokud si myslíte (stejně jako já), že je tato kniha spíš smutná než veselá, je to právě naopak. Téma se zdá být velmi pesimistické, ale ono tak úplně není... Je pravda, že v určitých částech knih si dvojčata nerozumí, nekomunikují spolu a jsou smutní, pak se ale dočkáte konce a změníte názor ;)
Za mě stoprocentní doporučení...:)
Rozhodně nejlepší knížka, kterou jsem četla za poslední dobu. Bavila mě od začátku až do konce, a proto ji můžu všem doporučit! :)
Knížka byla boží, ale příšerně pomalu se četla. Spousta věcí, co mě zajímala, nebyla ani zmíněna. Za to spousta detailů, o které jsem nestála, jen natahovaly příběh, popisována velmi podrobně. Příběh se mi líbil, ale začátek byl děs, myslela jsem, že knihu odložím. Naštěstí jsem ho překonala a dočetla a jsem ráda. Bylo to takové pohlazení na duši. Škoda jen, že tam nebylo více humorné linky, např. když Oscar přistihl Jude, jak si povídá s babičkou, a pak si z ní utahoval. :) A také ten závěr. Konečně se to posunulo a konec. Grrr. Bych místo cca prostředních 150 stran přidala 50 ještě na konec. Ale i tak, jsem spokojená.
Kniha má skvělí a naprosto dokonale šílený příběh. Některým lidem je opravdu souzeno potkat se ve stejném příběhu.
Dám ti slunce a všechno okolo nás za jediný kouzelný obraz. Kniha je čtivá od začátku do konce, příběh o sourozencích je od začátku skvěle propojený, zajímaví a hlavně plný nezodpovězených otázek. Knihu doporučuji protože má u mě stejný úspěch jako Nebe je všude.
Měla jsem teď tříměsíční čtecí krizi, ale touto knihou byla krize prolomena a co víc - ač ze začátku nenápadný příběh dvojčat mě nadchnul svým stylem, svým příběhem a svým koncem...
Některé pasáže mě pobavily (třeba při hře kámen-kámen, nůžky-nůžky... mám doma také dvojčata kluka a holku a ani oni si nemůžou "střihat").
Některé pasáže mě rozesmutnily, jiné (především ty závěrečné) mi vehnaly do očí slzy..
Ale celkově jsem knihu přečetla na jeden nádech a jsem za to moc ráda...
z této knihy jsem absolutně nadšená.... má obrovský potenciál, je neskutečně zajímavá a velmi pěkná....donutí vás přemýšlet, je čtivá ale zároveň ji nepřečtete za jeden večer.... velmi doporučuji