Dám ti slunce
Jandy Nelson
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260443/bmid_dam-ti-slunce-4j7-260443.png
4
890
890
Jude a její dvojče Noah jsou si neuvěřitelně blízcí. Když je jim třináct, Jude pochopí, že je krásná, a Noah zas, že je gay. Třináctiletý Noah má kromě své sestry už jen jedinou lásku: kreslení. A dělá všechno pro to, aby se dostal na prestižní uměleckou školu. Jude naproti tomu víc řeší kluky. O tři roky později je všechno jinak. Na školu snů se dostala Jude, ale je z ní zakřiknutá šedá myška, co se schovává za své výtvory. Z Noaha se stal pařmen a lamač dívčích srdcí. A jejich máma je mrtvá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
I'll give you the sun, 2014
více info...
Přidat komentář
Začalo to nadějně. Umělecké prostředí mě okamžitě okouzlilo a vtáhlo do děje. Bohužel postupně mě toto okouzlení opouštělo a já se do čtení musela nutit víc a víc.
Jedním z důvodů byla délka kapitol. Střídají se zde dva pohledy, Jude vypráví přítomnost a Noah minulost. Tohle by mi nevadilo, kdyby jednotlivé kapitoly nebyly tak brutálně dlouhé. Než jsem dočetla Noahovu část, zapomněla jsem, jak skončila ta Judyina a na co se vlastně navazuje.
Co mi vadilo ještě více a co mě odrazovalo od čtení, byl Noah. Ze začátku jsem pro jeho chování měla pochopení, ale postupně jsem s ním ztrácela trpělivost. Až na posledních 30 stran v knize, kde se konečně vzpamatoval, byl nesnesitelně toxický. Všechny nesnáší, vlastnímu otci a sestře přeje smrt, dělá naschvály apod. S nikým nemá soucit, jediný, na koho myslí, je on sám. A jeho chování je ospravedlňováno tím, že je smutný. Jo, protože, když jste smutní, tak se k lidem kolem sebe přece můžete chovat jak...
V závěru se sice jeho jednání změní a jde vidět, že za ty dva roky prošel nějakou změnou. Avšak bohužel ta změna jde vidět jen na posledních třiceti stranách.
Moc mi neseděl věk dvojčat. Na to všechno prostě byli příliš mladí. Autorka jim mohla dva roky přidat, aby to působilo realističtěji.
Naše dvojčata ve třinácti experimentují a poznávají svou sexualitu. Já nevím jak vy, ale já ve třinácti experimentovala max tak v kuchyni s jídlem, přičemž moje pokusy se málokdy daly pozřít. A sex pro mě bylo sprosté slovo.
Z přečtení knihy si odnáším dávku inspirace. Mám chuť jít malovat nebo se podívat do muzea. To se musí nechat. Přesto se přiznám, že jsem z knihy trochu zklamaná. Čekala jsem víc.
Kniha o dospívání a emocích s nimi spojené s dvojčaty, které proti sobě soupeří a zase skládají své vztahy zpět. Řeší se zde rodinné vazby, trauma a láska. Všichni v rodině jsou rozbití, ale ne všichni jsou spravení. Vyprávěno ve dvou časových linkách a z pohledu bratra i sestry. Probíhá zde mnoho myšlenkových a emocionálních pochodů.
Úžasná knížka plná emocí. Ačkoli je asi psána pro mladší, než jsem já, ponořila jsem se do ní jako do rozbouřeného oceánu. Příběh se mnou smýkal ode zdi ke zdi, chvíli jsem se musela smát a chvíli zase plakat. Jediné, co mě mrzelo, je málo rozepsaná gay linka, ale i tak patří tato knížka v Young adult kategorii mezi moje nejoblíbenější.
Moc jsem si tuto knihu přála milovat, ale psaní mě moc nezaujalo a zjistila jsem, že v některých oblastech nevím o čem čtu i přesto jsem četla dál, protože mě zajímalo, proč sourozenci přestali mluvit.
Tento příběh je vyprávěn prostřednictvím duálního pohledu, které mám ráda. Všechny Noahovy kapitoly jsou vyprávěny v minulosti, když mu bylo třináct, a všechny Jude kapitoly jsou vyprávěny ze současnosti, kde jí je šestnáct letech. Stane se něco, z čeho jsou dvojčata zraněná a rozzlobená. Hádají se a dělají si věci navzájem. Oba žijí s lítostí a smutkem.
Viděla jsem spoustu pěti hvězdičkových recenzí, ale já patřím mezi menšinu, které se kniha moc nelíbila.
Kniha má pomerne vysoké hodnotenie. Mňa síce neohúrila, na päť hviezdičiek to u mňa nie je, ale čítalo sa to dobre.
Přečtená před lety.
Původně jsem o téhle knize nechtěla psát žádný komentář. Nevěděla jsem co, ze začátku mi přišlo, že čtu příběh obyčejných dvojčat, která mají nastoupit na prestižní výtvarnou školu, ale později se vše změní... tím pádem i můj názor na tenhle YA román. Na školu se dostane jen jedno dvojče (důvod je skrytý mezi řádky...) - sestra Jude, calamity Jane jak ji někdy přezdívají kvůli její neobratnosti, ale částečně proto, že je trochu outsider, tichá a samotářská. Nosí s sebou bibli po babičce, kam si nejen zapisuje osobní rady ,ale čte si příspěvky ostatních z dob, kdy babička ještě žila. Máma o ní často mluvila spolu s jejich bratrem Noahem (pro změnu gayem) rok předtím než se zabije v autě...
Co by si čtenáři příběhu měli odnést?
1) nesuď knihu podle obalu , příběh může být zajímavý
2) Také nezajímavý děj dokáže ovlivnit
Ke knize jsem se dostala díky naší didaktičce na fakultě v rámci jejího předmětu Literatura Young Adult, kam jsem zavítala vyloženě náhodou. Půjčila mi ji a já jsem za to moc ráda, asi to tak mělo být :-) Příběh je nádherný, četla jsem ho jedním dechem, chytil mě za pačesy a už nepustil. A asi jsem se zamilovala do Oscara.
U spousty dějových linek mě překvapilo, kudy se vůbec linuly a celkově příběh úžasně a nečekaně zapadl do sebe.
Četla jsem již podruhé, tentokrát anglicky, a líbilo se mi to snad ještě víc. Všechno je tak krásně, barevně a umělecky popisované. Přiměje vás to se prostě podívat na list a žasnout, přemýšlet o tom, jaké jste zvíře a jakou barvu má vaše duše a to stejné i u ostatních lidí. Všechno kolem vás dostane zářivější barvy. Příběhy jsou hezké a milé, anglické vydání je nádherné v Noahových částech jsou jakože prokreslené stránky, u Jude občas strana vypadá jako vytrhnutá z bible. Skvělé čtení na léto, můžu jen a pouze doporučit!
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Slyšela jsem na ní chválu a doporučení z více stran. A musím říct, že je opravdu úžasna, celý ten příběh lásky, zrady, nadpřirozena, osudu, umění, smíření a usmíření a jeste dalšího mě úplně pohltil. Kniha je plná nádherných slovních spojení.
Knihu jsem četla dvakrát a miluju ji. Jestli je nějaká kniha dokonalá, tak TAHLE.
Krásný příběh o první lásce, dospívání, ale také vypořádávání se smrtí blízké osoby.
Poprvé jsem knihu četla v roce 2017, kdy jsem si ji zamilovala. NoahJude jsem si zamilovala. Babičku Sweetwinovou a její bibli jsem si zamilovala. Každý citát a každé moudro mi stále znělo v hlavě a pořád jsem nad příběhem přemýšlela.
Po 5 letech jsem vzala knihu do ruky podruhé a s nadšením se vrhla do čtení. A... pořád tu knihu miluju. I když jsem věděla, jak dopadne, hltala jsem každou stránku.
"Potkat toho pravého je jako vstoupit do domu, kde už jsi byl - poznáváš nábytek, obrázky na zdi, knihy v poličkách, obsah zásuvek.
Kdyby to bylo nutné, našel bys cestu i potmě"
"Některým lidem je prostě souzeno potkat se ve stejném příběhu."
Tak tohle bylo velké překvapení! Jakože fakt velké. Hlubokomyslné, nutící k zamyšlení, místy zajímavě lyrické. Nerozumím jen jediné věci - a to klasifikaci YA - za sebe (matku 13letého dítěte) bych řekla, že to je plně vyspělá, artová, nádherným jazykem oplývající kniha, kde jsem se až zajíkala nad inteligentními přirovnáními, ale i humorem a nemohla přestat číst na úkor spánku. Normálně mi ezo-věci vadí, ale tady, tady mělo všechno svůj důvod (nevěřila bych, že tohle někdy já-skeptik napíšu), a vlastně by se dalo říct, že ten důvod je i racionální. Krása. Fakt. Tahle kniha ulpí.
Kniha, která byla jedním z velkých hitů, když jsem studovala střední školu. Já se k ní sice dostala, až teď, ale naprosto chápu, proč jí všichni vychvalovali. Z počátku jsem si nemohla zvyknout na délku kapitol a střídání dvou pohledů s velkým časovým rozdílem, ale jakmile jsem se do kniha začetla, nemohla jsem přestat. Nečtu knihy s homosexuálními hrdiny, protože mám problém se do jeho příběhu vžít, ale Noahův příběh byl tak pomalý a křehký, že jsem se nemohla dočkat momentu, kdy se stane něco víc. Možná právě díky tomu, že jeho příběh byl více o hledání své podstaty a vypořádání se s emocemi než o sexu, jsem se mohla do knihy vžít a užít si každou stránku. Více mě asi bavila linka Jude, kde jsem (asi jako všichni) čekala na TU romantickou linku, kterou prostě v YA chcete. Sice to znovu není ta milostná linka, jak jsme zvyklý, ale stejně z vás vymačká emoce.
Během celé knihy dostanete střípky, které se vám slepí, až na konci a pro mě osobně to bylo jedno velké wau. Škoda, že od této autorky máme jen dvě knihy, protože bych rozhodně chtěla víc.
Pro mě to byla krásná knížka....nevím co dodat na chvilku jsem utekla do fantazie písečných soch,spousty barev na plátně i papíře....a ke dvoum dětem,kteří k sobě našli tu správnou cestu...:o))
(SPOILER)
Artova kniha!
Velmi umelecké spracovanie, ktoré neskusne každý. Ja tam nepatrím. Jude mi isla často hore krkom, ale Noaha som mala rada. Opisy umeleckého razu pre mna vekmi brzdili dej. Ak vam to nesadne po prvých 2 kapitolách, tak cely dej knihy je v podstate na posledných 30 stranach v rozuzleni.
Plus dosť mi vadil pocit, ze autorka sa snazila napchat do 1 knihy snad všetky problémy sveta.
Zpočátku mi trvalo se do knihy začíst, ale nakonec se mi moc líbila. V knize je snad vše, co se od ní očekává, láska, spousta myšlenek, plno zvratů, pro mě zajímavé i vtipné rozhovory postav, obrazy Noaha, amulety Jude... Zkrátka pěkné čtení.
To byla ta nejzvláštnější knížka, co jsem četla. Jedna z těch, u kterých Vám na chvíli utečou myšlenky a musíte se vrátit zpět.
Začátek mě úplně neuchvátil a chvíli mi trvalo si zvyknout na časté závorky (u Noaha obrazy u Jude myšlenky a hovory s mrtvými), ale pak.....krásný.
Některé myšlenky se mi tak líbily, že jsem si je hodila i na papír :o)
Za mě super
Dám ti slunce
Kniha u mňa ležala roky na poličke až nadišiel jej čas - no medzitým sa mi dosť výrazne zmenil čitateľský vkus a nejako som sa nedokázala začítať. Nepopieram, že príbeh mohol byť nakoniec pýtavý a zaujímavý, ale nedokázal ma presvedčiť, aby som pokračovala v čítaní. Som už proste stará na tento žáner :D.