Dám ti slunce
Jandy Nelson
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260443/bmid_dam-ti-slunce-4j7-260443.png
4
890
890
Jude a její dvojče Noah jsou si neuvěřitelně blízcí. Když je jim třináct, Jude pochopí, že je krásná, a Noah zas, že je gay. Třináctiletý Noah má kromě své sestry už jen jedinou lásku: kreslení. A dělá všechno pro to, aby se dostal na prestižní uměleckou školu. Jude naproti tomu víc řeší kluky. O tři roky později je všechno jinak. Na školu snů se dostala Jude, ale je z ní zakřiknutá šedá myška, co se schovává za své výtvory. Z Noaha se stal pařmen a lamač dívčích srdcí. A jejich máma je mrtvá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
I'll give you the sun, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Na začátku jsem se do knihy vůbec nemohla začíst. Postupně mě dej začal více zajímat, ale mám několik věcí, co mě na knize nebavily: umělecká hatmatilka (např. Obraz chlapce nohama dolů), docela složité myšlenky a monology na to, jak jsou dvojčata stará, trošku neuvěřitelný příběh (že ten který ji učí, je milenec její matky, kluk z obrazu bratra je první láska), dlouhé popisy a myšlenky na úkor děje. Více bych taky uvítala, kdyby kniha neskončila happyendem. Všichni skončili šťastní, Jude zase byla normální a vyřešilo se to za den.
Pokud vám ale tyto věci nevadí, určitě se vám kniha bude líbit. Byla milá, děj vás za chvíli vcucne.
A ještě si myslím, že by si kniha zasloužila hezčí obálku.
Začínala jsem četbu s nízkým očekáváním, asi jsem myslela, že to bude něco podobného knihám jako je Muffin a čaj, ale není tomu tak.
Dokonce i teď, když už je kniha zavřená, ve mně stále rezonují některé věty a fráze.
Myšlenky knihy a příběh ke mně hluboce promlouvaly a chvílemi jsem nevěděla, jestli se smát nebo plakat nebo oboje zároveň, konec knihy naštěstí vše spravil.
Určitě stojí za přečtení! Pokud ale hledáte jenom nějakou oddechovku, doporučuji spíše sáhnout po něčem jiném.
Nádherně napsaná knížka plná skvělých myšlenek, ke které se určitě ráda budu vracet
Velice milá kniha. Jediná škoda, že jsem ji nečetla mladší, protože věřím, že by na mně zanechala ještě větší dojem. Každopádně, když teď někde knihu zahlédnu, tak mám chuť vytesat sochu a to má taky své kouzlo :DD
Krásná kniha! Přečetla jsem ji za chvilku a byla z ní občas smutná a občas naprosto nadšená. Styl psaní je naprosto skvělý.
Dva neobyčejné příběhy, které jsou protkány uměním, chybami, přiznáními a taky odpuštěním a pochopením. Krásně ukazuje na to, že každý děláme chyby, ale hlavní je si je přiznat...
Trošku mě občas vytáčelo, jak jsou kapitoly ukončeny. Každá kapitola = změna pohledu a tím, že jsou kapitoly dlouhé, je ještě víc otravné, když jedna z nich skončí napínavě. Pak musíte přečíst spoustu stránek, aby jste se dozvěděli, jak že to bude s tou Jude (jedna z hlavních hrdinek)
Když ale přehlédneme fakt, že to díky tomu přečtěte za chvíli, knížku naprosto doporučuji
Řekli byste, že máte před sebou typickou YA na léto . Román pro mládež sice jo, ale pohodička na pláži to úplně není. Zvlášť pokud pokid je hlavním tématem smrt blízkých, nejistá škola, kamarádi a hledání přátel tím jiným, divným způsobem.
Tak tohle bylo fakt úžasný. Nemám slov... Úplně mě to vzalo... Zamilovala jsem si Noaha, akorát mě dost mrzelo, že s Brianem neměli více společných chvil, tak moc mě bavilo číst o nich dvou. Prostě moc doporučuji.
Tohle je TA kniha, ne kniha, dílo. Neuvěřitelně nádherné dílo plné smutku, naděje, druhých, třetích, čtvrtých a čtyřicátých šancí na život, šťastný život. Kniha kvůli které cynik jako já čte, díky které věří na další šance nejen pro hrdiny knihy, ale také sám pro sebe. Kniha plná umění, lásky a lidských chyb, které se zdají být nenapravitelnými, ale pokud hodně chcete a hodně se kajete, nakonec zjistíte, že možná i vy dostanete druhou šanci, šanci vše napravit. Děkuji.
Honem, přej si něco.
Využij tu druhou (nebo třetí nebo čtvrtou) šanci.
Přetvoř svět.
Příběh se čte jedním dechem. I člověk, co je dávno dospělý si v tom najde svoje. Přes optiku hlavních postav zapátrá i ve svém mládí. Jediné co bych knize vytkl je poněkud zvláštní náhodná propletenost, ale... ale... nakonec mi to ani tak nevadilo. Hlavní téma je za mě poukázání na to, jak si občas lidi nerozumí a jak spolu mnohdy málo komunikují a vytvářejí si kupu domněnek, které mohou být od pravdy dost daleko...
Nemyslím si, že je tato kniha vyloženě špatná, spíš jsme se minuly. Nesedlo mi umělecké prostředí a v některých situacích pro mě bylo těžké pochopit, proč se sourozenci chovají jak se chovají, až mě někdy jejich činy naštvaly.
Byla to moc pěkná kniha, ale přišlo mi, že se tam všechno děje až moc rychle. Nevyhovovaly mi hlavně ty dlouhé kapitoly a občas jsem se ztrácela v tom, co je z pohledu Noaha a z pohledu Jude. Podle mě je škoda, že se pohledy střídaly, protože tak jsem nemohla do hloubky poznat ani jednu z hlavních postav. Jinak samotný příběh se mi líbil, spojitosti byly dobře promyšlené a pěkně to do sebe zapadalo.
Jude a Noah, sourozenci, dvojčata, umělci, stejní a zároveň jiní. Tohle skvělý a poetický dílo se hodně povedlo. Drama v rodině, v lásce, hledání identity, dospívání, tajemství, hrabání se vlastních sračkách, obrovskym žalu a vše prosycený uměním. Dva příběhy, různé časové roviny, kde jsem se ze začátku trochu ztrácel, ale pak jsem do toho vklouzl. Emoce na mě stříkaly z každý stránky. Kniha se svýma 354 stránkama byla krátká. Mrzí mě, že tady bylo více Jude a málo Noaha, oba příběhy si zasloužily stejnou část knihy, protože místama byla kniha lehce utahaná kvůli Jude a Noah mohl dostat prostor a né to nahňácat na do poslední stránky. Konec byl trošku moc vyumělkovanej, ale to už je moje guilty pleasure.
Po dlouhé době kniha, která mě fakt bavila. Popisy uměleckých prožitků jsou tak dokonalé, že i někdo tak umělecky tupý jako já to cítil. Citová rozervanost mladí, hledání a hájení vlastní identity, bavilo mě to. Knihu vracím do knihovny a jdu si koupit vlastní. A kde je kruci Ralf???
Krásná kniha! Dva naprosto neobyčejné příběhy protkané uměním. Přišlo mi až neskutečné jakou fantazii a cit pro umění kniha obsahuje. Četla se jedním dechem, moc doporučuji
Jako první velice oceňuji obrovskou originalitu a velice nevšední a originální provedení celé knihy. Líbilo se mi že byla kniha až po okraj naplněná uměním, jelikož umění zbožňuji a ráda se v tomto oboru vzdělávám. Kniha přinášela mnoho krásných a nevšedních myšlenek , nad kterými jsem mnohdy delší dobu přemýšlela a mrzelo mě že mám knihu půjčenou z knihovny, jinak bych určitě i lepíkovala a lepíků by v této knize určitě nebylo málo, protože myšlenky měla kniha doopravdy úžasné a velice často jsem nad nimi přemýšlela.
___
Kniha byla psána ze dvou úhlů pohledu, tím pádem jsem měla možnost poznat obě postavy lépe . Též mi přišlo zajímavé že byl příběh psán ve více časových rovinách, chvilku jsem si na to zvykala, ale později mi to žádný problém nedělalo. Hlavní postavy jsem měla moc ráda, ale přece jen jsem si více oblíbila Noaha, který mi neskutečně přirostl k srdci a neskutečně jsem mu ve všech jeho snech podporovala i když se ne vždy zachoval úplně správně. Jude jsem měla ráda také, ale ne vždy a ne tolik jako Noaha, který mi byl více sympatický, též jsem si poté neskutečně oblíbila Briana, takže o skvělé a sympatické postavy nebyla nouze. Chvílemi mi asi všechny postavy lezly na nervy díky svým rozhodnutím, ale to patří asi ke každé knize.
__
Styl psaní mi ze začátku přišel takový zvláštní , ale v průběhu příběhu jsem si na něj zvykla a i mi vyhovoval. Hlavně mě nadchly ty skvělé myšlenky , ale o tom jsem se již zmiňovala. Kniha byla naplněna mnoha pocity a čtenář prožíval vše spolu s postavami.
__
Co se zvratů a překvapivých momentů týče , tak jich zde bylo celkem dost, což také oceňuji, protože si bez nich nemohu představit dobrou knihu. Hlavně se mi líbilo jak do sobe ty 2 časové linie zapadaly a na konci knihy se vše propojilo a vše do sebe perfektně zapadalo.
__
Kniha má velikou šanci se zařadit mezi mých top 10 knih tohoto roku, tak jsem zvědavá, zda si tu top 10 obhájí.
Velice překvapivá kniha, toto jsem od ní nečekala, tolik vrstev, jsem moc ráda, že jsem se nenechala odradit obálkou a anotací, kniha je jiná a mnohem mnohem lepší.
Román o lásce, ale také o tom, jak si ničíme život lží a vlastní vinou. Je to vztahovka, zajímavě psaná hlavně z pohledu imaginace. Ale té erotiky tam bylo trochu moc, když přihlídnu k tomu, že hrdinům je něco málo přes třináct. Taky citáty a různá moudra, která vám Google najde mraky, mě časem štvaly. S korekturou překladu se opět nikdo nepředřel, chybí písmena, interpunkce a občas i celé slovo. Jinak dobrý, ale znova to číst nebudu.
Než jsem si tuhle knihu přečetla, ležela mi pár měsíců na poličce. Proč? Z jejího přečtení jsem měla obavy. Drtivá většina názorů, které jsem na Dám ti slunce četla, byla pochvalných a vynášela tuhle knížku až do nebes. A já se jednoduše bála, že budu zklamaná.
To se ale nestalo.
Číst tenhle skvost bylo pohlazení po duši - velkou zásluhu na tom má ten nádherný styl psaní, který mi připomíná moje milované Dej mi své jméno. V textu se nachází tolik krásných myšlenek, vět a slov... To vysvětluje tu spoustu lepíků, kterou v knize mám.
I po příběhové stránce je to zmáknuté na jedničku, příběh jsem prožívala společně s hlavními hrdiny, do kterých jsem se dokázala snadno vcítit... A když už jsem u těch hlavních postav, tak na těch to celé stojí. Oblíbila jsem si Jude i Noaha, ale Noah je mému srdíčku i přesto dražší - máme k sobě blíž než s Jude.
No je to nádhera, co vám budu povídat, to jste nejspíš poznali z těch řádek nahoře. Já upřímně nevím, co víc bych k tomu řekla, než to, že je to plné emocí a že je to jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla.
Důkaz? Po dočtení jsem si objednala Dám ti slunce v originále. Jo, mám ho doma dvakrát.
A ještě musím pochválit překlad – po srovnání některých části s originálem jde jasně vidět, jak moc je zdařilý.
Rovněž chci pochválit obálku a grafické zpracování – to se taky povedlo na jedničku.
Tahle knížka mi v tomhle rybníčku přijde trochu zastrčená do pozadí a to je škoda. Tak ji prosím dejte alespoň šanci.
Dám ti slunce
nejak me to nechytlo. ale asi jsem jen na jiny typ knizek..