Dáma s kaméliemi
Alexandre Dumas, ml.
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455846/dama-s-kameliemiq1xdx4-yXO-.jpg
4
1275
1275
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1923 , Jan ToužimskýOriginální název:
La Dame aux camélias, 1848
více info...
Přidat komentář
Příběh jsem přečetla jedním dechem. Život Dámy s kaméliemi byl v podstatě velice smutný, i když si žila nad poměry. Dílo mě příjemně překvapilo a myslím, že se k němu ještě někdy vrátím.
"Muži usilují stůj co stůj dozvědět se, co je zraní."
"Kdyby každá ženská, která začíná tohle hnusné řemeslo, věděla, jaké je, byla by raději pokojskou."
Klasika - ano souhlasím, velký a hluboký příběh o lásce - souhlasím, ukázka romantické literatury - rozhodně ano. ALE, nesedlo mi to, příliš utahané a uvzdychané. Buď jsem to četl ve špatném věku, nebo v jiné době, možná obojí.
Opravdu jedinečný a krásný příběh o smrti, lásce, prostituci a penězích. Jak může dopadnout život v luxusu s penězi od velmi bohatých milenců a proti tomu čistá láska... Jsem dojatá. V příběhu si člověk uvědomí co je vlastně důležité. Hrdinka dala přednost rodině svého milého před vlastním štěstím - s možnou vidinou společné budoucnosti? Dala přednost chudému chlapci před bohatým vévodou. Chtěla jednou zakusit kousek štěstí aspoň na jeden prchlivý okamžik, avšak zbytek protrpěla trápením se zlomeným srdcem. Přesto stačilo tak málo a mohlo být vše jinak. Kdyby on otevřel oči a nenechal se opít rohlíkem. Stačilo, aby projevil více zájmu a mohla být nadosmrti jeho.
"Kdyby každá žena, která začíná tohle hnusné řemeslo, věděla, jaké je, byla by raději pokojskou. Ale nedá nám to. Z marnivosti nás vábí krásné šaty, kočáry a šperky. Věříme tomu, co slyšíme, protože i prostituce má svou víru, a postupně opotřebováváme své srdce, tělo i krásu. Děsí se nás jako dravých šelem, opovrhují námi jako vyvrheli, pohybujeme se jen mezi lidmi, kteří od nás vždycky víc přijmou, než sami dají a jednoho krásného dne pojdeme jako psi, když napřed o všechno připravíme jiné i sebe."
"Rozdáváme se hned pro to, hned pro ono. Někteří muži by se pro nás zničili a nic by od nás nedostali, a jiní nás získají na kytici. Naše srdce má své rozmary."
"Ne, ne, " řekla téměř s hrůzou, "byli bychom příliš nešťastní, nemohu ti už přinést štěstí, ale do svého posledního dechu budu otrokyní tvých rozmarů. V kteroukoli hodinu denní nebo noční by sis mě přál mít, přijď, budu tvá, nespojuj však svou budoucnost s mou, byl bys příliš nešťastný a mě bys také dělal nešťastnou."
Asi nemohu říct, že by mě dílo v něčem zásadně překvapilo, ale napsané je moc hezky a jako příběh, který vás bude provázet pár dní, dostačující.
Knihu jsem četla již na gymnáziu, během četby se mi děj postupně vybavoval. Odpočinková četba.
Tak tato kniha je velice pěkně napsaná,první polovina je dobrá,ale druhá je super..Konec se trochu vlekl,ale to byl asi spisovatelův záměr.Doporučuji.
Četla jsem knihu díky čtenářské výzvě a ptám se ... proč jsem jí nečetla dřív? Na to, v jakém roce byla psaná, se mi četla opravdu dobře. Jedním slovem bych jí popsala "wau". Ke konci i ukápla slza, přiznávám :) Přečtená za jeden jediný den, nemohla jsem z ní odtrhnout zrak. Je opravdu dojemné, jak kurtizána chtěla (a změnila) život kvůli muži, do kterého se zamilovala. Občas mě rozčilovala Armandova podezíravost vůči ní. Ale i on jí bezmězně miloval, stejně jako ona milovala jeho..a ty její dopisy na konci knihy, které byly určené pro něj ... dokonalý. 10 z 10ti.
Pocity zamilovanosti s dopodrobna popsanou euforií štěstí i neštěstí, žárlivostí, bezmocností, ješitností, radostí i velkou bolestí, popsáno tak, že jsem s hlavním hrdinou, ač jsem žena, cítila vše, až do morku kostí. Prostě láska se vším všudy, kterou budeme my, co nejsme z kamene, cítit naprosto stejně, ať žijeme v jakémkoli století, a dokud bude existovat život na téhle zemi. A stejně, jako před cca 40 ti lety, i tentokrát skropily poslední stránku knížky slzy.
V dnešní době obtížně čtitelné, nezaujme tolik lidí jako moderní romány ,ALE .... autor knihu napsal, bezmála, před 200 lety. Je stále krásná, smutná, v jedné větě nemůžete Markétu ani vystát a v té druhé ji už litujete. Zkusme se na příběh nedívat povrchně....
(SPOILER) Krásný a smutný příběh jedné lásky která skončí tragicky.Přesto se dobře četla a opět se k ní ráda vrátim.
Příjemně čtivé, zamilované, smutné, dojemné i tragické nastínění doby minulé. Děj ničím nepřekvapí, ale některé myšlenky jsou evidentně věčné. Uražená ješitnost a zamilovaná kurtizána - sladké klišé, ale posmrtně doručené dopisy pohnou kdekým...
Krásný a smutný příběh, který mě přiměl Markétu i litovat. Zároveň si říkám, jak nadčasový příběh to vlastně je.
Zpočátku jsem byl okouzlen atmosférou zapomenutých časů, kdy smetánka pobírala rentu, a samozřejmostí bylo, že si muž na úrovni – třebaže ženatý – vydržoval metresu. Jakmile však došlo na klíčový motiv celého románu, začala mě zápletka notně nudit, protože její vývoj nepřekvapil prakticky ničím, přičemž závěr je navíc znám od prvních stran. Přesto mě Alexandre Dumas ml. dokázal dojmout a to i přes určitou povrchnost vztahů, svázaných společenskými konvencemi či nepochopitelné jednání ústředních postav, které namísto toho aby problém řešily, jej buď ignorují, nebo schválně nechávají vyhrotit. Ale jak je to jednoduché, tak je to krásné a závěrečné dopisy od Markéty se neobejdou bez slz. Upřímně, čekal jsem od knihy něco úplně jiného než životní příběh ženy, která se obětovala mužům, ať už pracovně, nebo osobně. Ale zklamán jsem nebyl, minimálně po literární stránce jde o velmi lehký a svěží text. Což s ohledem na sto sedmdesát roků, jež uplynuly od prvního vydání v originále, je co říct.
Autorem nejproslulejšího komentáře k Dámě s kaméliemi je bezpochyby Vivian.
????
No, Vivian Wardová.
?????
Přeci ta od Edwarda Lewise.
???????
Tuto dvojici zná určitě každý…
Pamatujete si tu scénu, kdy se Vivian Wardová ( Julia Roberts) bojí, že nebude rozumět, když ji chce Edward Lewis ( Richard Gere) vzít na La Traviatu do divadla v San Francisku? A on ji ujišťuje, že bude stržena příběhem a děj určitě pochopí.
Při závěrečném obrovském potlesku stojí dojatá Pretty Woman v loži a po tvářích se jí koulí slzy dojetí… a její partner se při pohledu na ni potutelně usmívá.
Měl pravdu.
Tento hluboký příběh nestačí pouze přečíst nebo vidět, je potřeba nechat se strhnout dějem a prožít jej spolu s hlavní hrdinkou.
Štítky knihy
19. století zfilmováno Francie francouzská literatura prostituce Paříž autobiografické prvky
Začátek me velice bavil, i když musím říct, že i tak mi zamilovaní Armanda přišlo velice náhlé. Viděl ji, byla hezká, tak se zamiloval. I zbytkem knihy lomcovaly rychlé vášně a city. Konec byl zkrátka ubrečený, musela jsem knihu odložit a pak jsem to utrpení Markéty rychle přečetla, ať už to máme obě za sebou.
Pokud někdo hledá ideální příklad literárního romantismu, tak může sáhnout po této knize. Je to ukázkový příklad.