Pohřeb na přání
Anthony Horowitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529706/bmid_pohreb-na-prani-659bdd7088e6b.jpg
4
76
76
Daniel Hawthorne a Anthony Horowitz série
1. díl >
Jednoho krásného jarního rána navštíví Diana Cowperová, bohatá matka slavného herce, pohřební ústav, aby si domluvila svůj vlastní pohřeb. O pouhých šest hodin později je mrtvá, kdosi ji v jejím vlastním domě uškrtil šňůrou na závěsy. Na scénu přichází Daniel Hawthorne, výstřední, leč geniální detektiv, kterého sice od policie vyhodili, ale občas si ho zvou ke složitým případům jako konzultanta. A protože by si k občasným melouchům u policie rád něco přivydělal, přijde s nápadem, že by mohl své případy vydávat knižně. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by ho při práci sledoval a po vzoru doktora Watsona všechno zaznamenal. Los padne na Anthonyho Horowitze, známého spisovatele a scenáristu, se kterým kdysi Hawthorne coby expert na vraždy spolupracoval na jednom seriálu. Anthonymu se sice do spolupráce s tímhle mimořádně nepříjemným člověkem vůbec nechce, případ ho však začne zajímat, takže navzdory všem pochybnostem nedokáže nabídce odolat. Najednou se ocitá uprostřed příběhu plného nečekaných zvratů a falešných stop. Navíc postupem času vychází najevo, že pár temných tajemství skrývá i jeho společník.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2024 , ArgoOriginální název:
The Word is Murder, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha je záměrně napsána v takovém staromilském stylu a la Sherlock Holmes. Bohužel to mi asi nejvíc vadilo - kdy různé vsuvky, popisy a úvahy, které nesouvisely s vyšetřováním, brzdily odvíjení děje. Uvidíme, zda další díl autor lépe vybalancuje :)
Velmi příjemná a veskrze anglická detektivka. Zajímavý detektiv i zápletka. Kniha byla dostatečně napínavá a dobře se četla.
Naprosto fantastický druhý díl nové Horowitzovy série. Autor bloody umí. Naprostá spokojenost. Přečetl jsem už i další díly v angličtině, pokud přeloží do češtiny, máte se na co těšit, muhehe.
3/5 Ačkoliv jsem jako malá autora opravdu milovala, zdá se mi, že se A. Horowitzovi stále nedaří, alespoň v mých očích rozhodně, vystoupit ze stínu Alexe Ridera.
Co mi na knize vadilo tentokrát. Rozhodně styl vyprávění, kdy kvůli tomu, co si na sebe Anthony upletl, tak neustále vstupoval do dění připomínkami vypravěče, bylo to místy rušivé až otravné a i to sem tam připomínalo tištěnou reklamu na jeho předchozí díla. A ten kostrbatý sloh, který určitě nebude dílem překladatelky, protože tu už krapet znám z jiných děl. Za další v této knize se kombinuje údajně skutečný případ s fikcí a opravdu bych ráda viděla někoho, kdo by dokázal rozlišit, co je skutečnost a co fikce. Kvůli tomu, abych to rozlouskla, jsem ji ale nečetla. To se vyštěnilo až mnohem později v průběhu čtení. Prostě jsem byla zvědavá na další autorovu knihu, a teď jsem mírně roztrpčená.
Na závěr bych ale měla ocenit námět. Opravdu neotřelá je i forma vyprávění, jen hůře uchopená. Co mě ale nejvíce zaujalo byly jednotlivé autobiografické prvky např. jak se píše scénář, co vše si pro jeho napsání autor musí nastudovat a celé to pozadí psaní scénářů a co je potřeba pro jejich úspěšné převedení na filmové plátno atd. Uznávám, ale že mě to zaujalo, i když ve výsledku je to dost zdržovačka a někdo by to mohl označit i za vatu a i to mnohé vypovídá.
Ve výsledku se jedná o celkem průměrné dílko, ale jelikož je to docela stará záležotost a v zahraničí už stihly vyjít 4 další díly, tak mě to neodradilo natolik, abych si nepřečetla volné pokračování, které u nás brzy vyjde (Rozsudek smrti, 2024) a z kterého, jak doufám si konečně sednu na zadek.. Prostě uvidíme, jak se to vyvine a zda k lepšímu.
Horowitz je můj oblíbený autor a umí skvěle napsat cokoliv.
Toto je moc dobrá detektivka a pro fanoušky klasické detektivky MUST READ.
Co mají společného seriály Vraždy v Midsomeru nebo Hercule Poirot a tato kniha?
Autora
Právě Anthony Horowitz napsal scénáře k uvedeným známým seriálům a nespočet knih nejen pro dospělé, ale i děti. A na svědomí má i tuto knižní novinku.
Jde o klasickou detektivku, avšak ze současnosti a navíc ve velmi originálním pojetí.
Obsadil sebe jako vypravěče a spisovatele do hlavní role. Z vyprávění se dozvíte mnoho zajímavostí z jeho tvorby a zároveň knižního prostředí. Pátráním po pachateli vraždy ho bude provázet velmi osobitý, možná až nesnesitelný, detektiv Hawthorne.
A jak to u dvojic v detektivkách bývá, jeden hot a druhý čehý, přesto mě jejich styl vyšetřování moc bavil. Líbilo se mi postupné seznamování s možnými pachateli, hledání motivů, ale i spřádání verzí vedoucí k objasnění.
Vlastně jsem zatím neprozradila to hlavní, zápletku. Tady ji máte: Jednoho rána navštíví bohatá matka slavného herce pohřební ústav, aby si domluvila svůj vlastní pohřeb. Ještě týž den, o 6 hodin později, je nalezena ve svém bytě uškrcená.
Tak se přiznejte, kdo další si knihu přečte? Za mě velké doporučení pro milovníky anglických detektivek stylu Sherlock Holmes.
Půjdu trochu proti proudu. Mě to opravdu nebavilo, a to mám detektivek načtených hodně. Moje pocity z knížky byly trochu jako na horské dráze: chvíli nadšení, že je to jiné a chytře vtipné, pak zase zklamání nad neuvěřitelnou nudou a zdlouhavým zbytečným textem. Bylo to pro mě moc ukecané. Dlouhé popisy nebo rozhovory, které nikam nevedly. Konečné rozuzlení a vysvětlení ve stylu Agathy Christie bylo sice fajn, ale ani tak to nezachránilo. Dočteno jen díky tomu, že jsem některé pasáže jenom tak rychle přeletěl, což běžně nedělám.
Poklidná detektivka napsaná s velkou nadsázkou. Zajímavý koncept, kdy autor sám sebe dosadil jako jednu z vyšetřujících postav do děje. Není jen anonymní vypravěč, ale zmiňuje i svojí konkrétní práci, své knihy a scénáře k TV seriálu. A funguje to myslím dobře, bavila jsem se a zápletka nebyla nezajímavá. Jedinou mini výhradu bych měla k detektivu Hawthornovi. Ten byl na můj vkus příliš svérázný, i když uznávám, že souzněl s atmosférou celé knihy. 4,5 hvězdičky
Můj oblíbený autor a další skvělá čtenářská krimi/detektivní lahůdka.
Je škoda, že v Čechách není tak známý ( marketing = 0).
Autor oíše skvěle a rozhodně by si zasloužil se dostat do většího povědomí.
Toto bylo něco tak úžasného, že to snad ani není možné. Originální, vtipné, ryze britské, herculovské, sherlockovské, bylo tady všechno, co já miluju na klasických anglických detektivkách.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
(SPOILER)
Jednoznačná lahůdka. A to jsem se na začátku vyděsila, když jsem zjistila, že stejný autor napsal Mnoho strak věští vraždu, protože to se mi nelíbilo vůbec. Ale tento koncept byl velmi osvěžující a detektivka sama o sobě dokonalá.
Autor udělal sám ze sebe jednu z postav a byl to naprosto geniální tah. Samozřejmě jeho spojení s chytrým, schopným, nesnesitelným Hawthornem připomínaly Holmese a Watsona (nebo Poirota a Hastingse), nicméně prvek nesklouzl k trapnosti a klišé, naopak působil přirozeně.
Pátrání po pachateli obskurních vražd mě bavilo, takže jsem knihu nedokázala odložit. Další plus představovalo to, že byl příběh opravdu důkladně domyšlený, a nakonec všechno dávalo smysl. Autor trousil stopy dostatečně velkoryse, abych se necítila ošizena. Ne, vraha jsem neuhodla, omlouvá mne jenom to, že klíčová informace padla až v závěru. A ten dramatický konec mě přikoval k židli, ani ich-forma mi nebránila ve strachu o vypravěče.
Za břicho jsem se nepopadala, ale občas tísnivou atmosféru prořízl vtípek jak víno:
„Neznám vás odněkud?“
„Jsem Steven Spielberg.“
„Děláte do filmu?“
Sympatické postavy, funkční dialogy, přiměřené množství trefných popisů, takže děj neplaval ve vzduchoprázdnu, dokonce mi neskřípal ani překlad a netrápily pravopisné či stylistické chyby, za to poklona, to už se dnes nevidí často (ačkoli by to mělo být běžné). Další palec nahoru za vtipný název i obálku.
Zkrátka kvalitní detektivka klasického střihu se sympatickými, osobitými vyšetřovateli, spletitým příběhem, zajímavými, plastickými postavami a bez logických nesrovnalostí.
Rozhodně doporučuji.
Výborná detektivka, nemám co vytknout.
Nic strhujícího, ale tím lépe - vychutnala jsem si ji hezky pomalu a užila si o to více. Kromě samotné krimi zápletky mi přišlo vhod i vše, co autor zmínil o sobě. Předchozí pochvalné komentáře krásně vystihly pozitiva knížky, nedokázala bych to lépe. Takže už ji jen vřele doporučím!
Novinka Anthonyho Horowitze mě opět utvrdila v tom, že tohle bude můj oblíbený autor.
Tentokrát je hlavní postavou románu sám Anthony, který líčí, jak ho oslovil nerudný detektiv Hawthorne, aby napsal detektivku, v níž bude právě Hawthorne hlavní postavou. Shodou okolností začíná vyšetřovat případ vraždy ženy, jež si ráno objednala pohřeb a již pak odpoledne téhož dne někdo skutečně zabil, a přizve Anthonyho k vyšetřování, aby získával materiál k psaní hned z první ruky.
Na posledních knížkách, které u nás od Horowitze vyšly, mě úplně nejvíc baví rafinovaná hra, již hraje autor se čtenáři. Psát o tom, jak píše knihu, mi připadá jako super neotřelý nápad, autor pracuje hodně se skutečnými fakty, v knize zmiňuje spoustu skutečných postav, ale zároveň si samozřejmě i vymýšlí a mě osobně například baví zjišťovat, kdo je skutečná osoba a kdo už ne, nebo zda tenhle film/knížka/divadelní hra skutečně existují, nebo jsou vyfabulované.
Ačkoli musím přiznat, že autorovy dvě předchozí romány Mnoho strak věští vraždu a Vražda ve Večernici se mi líbily o kapku víc, Pohřeb na přání je určitě skvělý a já ho velice doporučuju. Svým menším rozsahem stran možná přiláká víc čtenářů než pětisetstránkové předchozí dvě bichle (i když mně právě ta délka vyhovovala náramně...).
Hodnocení: 4,75 * z 5 *
Tady jsem trochu v rozpacích , nečetlo se mi to bůhvíjak dobře a chvílemi jsem myslela , že to vzdám. Částečná autobiografie a neustálé omílání těch názvů, co napsal, mě nebavilo vůbec. Zatímco postava Hawthorna mě bavila velice.
Takže je to takové půl na půl.
Horowitz to dal. Opustil pohodlí pastiše a vytvořil něco novýho. Propojení brilantní detektivní fikce s autobiografií je tu famózní a Horowitzovo 'watsonovství' mi opojně motalo hlavu. Že to zní jen jako autorská finesa? Nah! Jen si představte, jak by vypadala třeba taková Kingova MISERY zkřížená s O PSANÍ. Anthony Horowitz si navíc takový blbnutí může dovolit. Detektivní linie plně vystihuje jeho zkušenosti. Je výborná, přehledná, taková ta, u níž vám pointa poletuje kolem nosu a jen litujete, že nemáte rychlejší lapačku. Loni jsem tu párkrát čet, že Lars Kepler/Alex Ahndoril oživili žánr klasický anglický detektivky. Pche. Horowitz je desítky světelnejch let před nima. A zasloužil by si v Česku obdobný povědomí.
Na jednom místě vypravěč - autor - prohlašuje, že jeho vzorem je Agatha Christie, a pokud jde o stavbu příběhu a samotnou zápletku, Pohřeb na přání se směle vyrovnání nejlepším dílům této vynikající autorky.
Kromě toho vnáší Horowitz do příběhu další prvky, méně typické pro Agathu Christie, zato velmi populární v anglo-americké literatuře: odkazy na klasická díla, zmínky o významných anglických a amerických autorech nebo citáty z Shakespearových her.
Kombinace výše uvedeného řadí Horowitzovu knihu mezi to nejlepší, co bylo v posledních letech na poli detektivních románů v ČR vydáno.
Autor tu věrný klasické holmesovské tradici představuje geniálního, ale protivného detektiva, a jeho asistenta: sebe. Bavily mě všechny ty odkazy na autorovu práci, a důmyslné prolínání reality s fikcí. Tohle jsem si opravdu užila!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány anglická literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Krkavčí brána |
| 2006 | Stormbreaker |
| 2012 | Dům hedvábí |
| 2009 |  Horory na dobrou noc |
| 2010 | Horory na dobrou noc 2 |
První kniha od tohoto autora a veskrze milé překvape, originální styl, zpočátku pomalý rozjezd a pak příjemně přidávání tempa. Nejvíc mě dostal konec, kdy jsem si autora vygooglila a porovnala s údaji, které v knize uvádí. Velmi zajímavé.