Rozsudek smrti
Anthony Horowitz
Daniel Hawthorne a Anthony Horowitz série
< 2. díl
Slavný rozvodový advokát celebrit je nalezen ve svém bytě mrtvý. Někdo mu rozbil hlavu láhví vína za 2 000 liber. Což vzhledem k faktu, že on sám byl abstinent, působí trochu podivně. Stejně jako trojciferné číslo, které vrah napsal na zeď. Právník si stačil nadělat pár nepřátel, ale který z nich ho nenáviděl natolik, že ho zabil? A jak s tím vším souvisí smrt jeho dávného přítele, k níž došlo jen o den dřív? Policie je v koncích, a tak je znovu povolán neoblíbený, leč brilantní soukromý vyšetřovatel Daniel Hawthorne, který si přizve svého „Watsona“, známého spisovatele a scenáristu Anthonyho Horowitze. Anthony by si ale rád trochu zapátral i na vlastní pěst. Zvlášť když má pocit, že před ním jeho společník řadu věcí tají. Navíc mu tahle spolupráce, začíná nepříjemně zasahovat do života. Poutavé a zábavné vyprávění plné holmesovských dedukcí a falešných stop, které ve čtenáři s ostřížím zrakem vyvolává příjemný pocit, že má navrch. Horowitzovi vraždy zkrátka vycházejí – a to nejen knižně.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2024 , ArgoOriginální název:
The Sentence is Death, 2018
více info...
Přidat komentář
Serie s Hawthornem me neuveritelne bavi. I kdyz, stejne jako Horowitz, jsem se obaval tematu, proroze smrt pravnika fakt nedokaze vyvolat patricne emoce, knizka me bavila. Nektere kapitoly o Hawthornovi zustavaji stale otevrene a ja potrebuji vedet, jak to s nim je. Tak sup a vydat treti dil. Jo a to spojeni reality a fikce proste nema chybu. Fakt jsem si chtel koupit Doomworld, abych se presvedcil, jak uspesny ten "odpad" je.
Série pokračuje v dobrém tempu - knihu jsem si užila, je příjemná, čtivá, dostatečně napínavá a atraktivní. Stojí za přečtení.
Zpočátku mírné zklamání, laťka z prvního dílu byla nasazena poměrně vysoko, ale nakonec knihu hodnotím veskrze kladně. Četla jsem ji déle než je obvyklé, děj mi tentokrát tak rychle neutíkal, ale konec vše zachránil.
Tony a Daniel jsou dvojka k pohledání. Daniel je starý morous, který si nechce nikoho připustit k tělu, Tony je jeho naprostý protipól. A asi právě proto to tak skvěle funguje. Doufám, že se brzo dočkáme dalšího dílu.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Opět skvělé. Trochu jsem se bála, jestli mě to bude po prvním díle bavit, aby to nemělo sestupnou tendenci, ale vůbec, jsem opět nadšená. Navíc ta provázanost se skutečným životem, já to prostě hltám!
Horowitz mě baví. když jsem si tady na začátku pokládala otázku, jestli je vražda nějakýho právníka to pravé ořechové, jestli mě to vůbec bude bavit - tak to samé najednou řešila postava se svou literární agentkou: "to nemohli zabít někoho jinýho? třeba herce? - ne, herec byl minule." :-)
ačkoli první díl jsem si možná užila víc (punc novosti) tohle bylo taky skvělé.
(SPOILER)
Lahůdka, od které jsem se nedokázala odtrhnout. Zápletka rozehraná hned v první kapitole, neobvyklá vražda, spousta podezřelých a věrohodných motivů. Celou dobu jsem měla svůj tip, skoro všechno na mou teorii vycházelo, dokonce mi, nejspíš nechtěně, nahrál sám autor tím, že tuto linii upozadil. Nakonec ale bylo nejdůležitější slůvko „skoro“, protože překvapivé řešení sedělo na všechny detaily. Můj tip proklatě nevyšel.
Autor je zkušený tvůrce, nemůžu si stěžovat na jedinou závadu týkající se prostého řemesla. Postavy byly osobité s patřičnou hloubkou, dialogy svižně odsýpaly, patřičné množství trefných popisů mě vtáhlo do prostředí, stavba narativu neměla chybu. Zábavné, čtivé, napínavé, domyšlené, chytré. Chvílemi vtipné. Podvraťáckou inspektorku bych zakousla (nebo umlátila lahví vína, když jsme u toho), Hawthorne mi leze na nervy, Anthony je sympaťák.
Takže jeden marný povzdech – moc bych chtěla vědět, zda Hawthorne skutečně existuje, nebo se jedná o fikci. Protože Anthony sám o sobě píše nesmírně realisticky, uvádí skutečné příhody a skutečné osoby. Tento tah (pokud to tedy je fikce) mu vyšel na výbornou.
Dvě droboulinké připomínky. Dopis na konci bych vynechala. Zopakoval informace, které už čtenář věděl, a narušil konzistenci postavy. Navíc svým způsobem zničil i její plány. A druhá – neumím si představit, jak skvělá autorka závažné prózy spáchá to, co vyjde v závěru najevo. Myslím, že podobný poklesek není technicky možný, jako třeba že Margita nezazpívá falešnou notu. I když jsem ji podezírala, to zase ano.
Líbila se mi i obálka, jednoduchá, vkusná, zajímavá, znepokojivá.
Vřele doporučuju a těším se na další knihu (autor slíbil tři). A doufám, že spolupráci s Hawthornem ani potom neukončí.
Chcete něco vtipného? Tady to je!
Chcete něco chytrého? Tady to je!
Chcete něco hravého? Tady to je!
Chcete něco mystifikačního? Tady to je!
Chcete něco typicky anglického? Tady to je!
Druhý díl série, v níž vystupuje přímo sám spisovatel Anthony (pro přátele familiárně Tony...) a soukromý vyšetřovatel Hawthorne... Tentokrát vyšetřují vraždu známého rozvodového právníka...
Na téhle sérii mám úplně nejradši to, že autor používá skutečné reálie a skutečná jména a fakta a do toho míchá jména a reálie smyšlené... Tato mystifikační hravost mě vždycky naprosto nadchne a já googlím, kdo skutečně existuje a kdo ne...
No, a pak se mi taky líbí, jaký je Tony roztomilý bambula... Se vší vervou a s maximální snaživostí a precizností se pokouší odhalit vraha, a úplně to vždycky nevyjde... Bonus navíc je zvláštní vztah mezi Tonym a místy nevraživým, neochotným a protivným mrzoutem Hawthornem, který je plný vzestupů a pádů, i když mezi řádky cítíte, že Hawthorne je především neobratný v nějakém sociálním kontaktu, nemá příliš sociální inteligence, než aby Tonyho opravdu neměl rád...
No a pak je tu ještě suchý anglický humor a krátké, strohé věty, které v sobě obsahují výstižnou pointu, to mám taky moc ráda...
Asi tušíte, kam tohle hodnocení spěje: ano, je to zase pět hvězd, jako u všech Horowitzových knih, které jsem četla... A ještě navrch doporučení: Lidi, čtěte toho Horowitze!
Čtěte ho?
Hodnocení: 5 * z 5 *
V “Rozsudku smrti je všeho akorát. Podezřelých, motivů, mrtvých (slovy dva), nápověd. Autor dokonale ví, kdy povolit, kdy zase utáhnout; umně kombinuje kapitoly výslechové s těmi vedlejšími, ovládá tempo jako zkušený dirigent. Neobjevuje nic nového. Ostatně, tajemství z minulosti coby možný motiv dnešní vraždy je obnošená vesta. Jenomže pak přijde velmi dobrý závěr, výtečný doslov, a vám dojde, že novoty nejsou vůbec potřeba.
Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že Hawthorne není silný tahoun. Naštěstí zábavné kombinování beletrie s osobním životem autora dokáže kdeco zachránit. A cením, s jakou porcí ironie do sebe sám Horowitz dokáže šít.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Krkavčí brána |
| 2006 | Stormbreaker |
| 2012 | Dům hedvábí |
| 2009 |  Horory na dobrou noc |
| 2010 | Horory na dobrou noc 2 |
Začátek pomalý, ale pak se to rozjede a je to napínavé. "Tony" je dokonalý Watson.