Tankový prapor
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383295/bmid_tankovy-prapor-I9W-383295.jpg
4
672
672
Danny Smiřický série
< 5. díl >
Tankový prapor Josefa Škvoreckého se vyznačuje humorem, který umí léčit. Krouží kolem nás temné síly? Otevřeme román – a ponoříme se do osvobodivé esence komické absurdity, jejíž nezanedbatelnou výhodou je, že se už stala a že se přihodila komusi jinému, autobiografickému Dannymu Smiřickému, kterého známe ze Zbabělců, nyní veliteli tanku, jenž si u Sedmého tankového praporu kroutí poslední půlrok vojny. Střely neodolatelného humoru a mistrných dialogů, u nichž se propuká do hlasitého smíchu, ale také vědomí, že za branami kasáren čeká cosi mnohem neurčitějšího, nejasného, budoucnost, život… kdo může říct? Tupost se tam venku maskuje rafinovaněji než pod důstojnickou čepicí.... celý text
Přidat komentář
Na můj vkus je Škvorecký moc vulgární, ale jako zrcadlo doby funguje kniha velmi dobře.
Minulý týden jsem se byl podívat na můj tankový prapor. Od manželky a Ježíška jsem dostal voucher do hotýlku naproti kasárnám. V Klimentově u Mariánských Lázní jsem strávil před sametem rok života, tankový prapor zdejšího motostřeleckého pluku byl mým domovem, a tak jdu znovu prolistovat dílko, které jsem kdysi ohodnotil čtyřmi hvězdami. Stejně jsem ohodnotil i film a po dalších zhlédnutí už se blížím k té páté. U knihy mi to vychází podobně. Dřív jsem porovnával s Černými barony a humor byl na prvním místě. Dnes vidím, že Škvoreckého příběh je mnohem promyšlenější, na vyšší literární úrovni, při popisu kasárenských reálií přesný, charakteristiky důstojníků naprosto realistické v jejich různorodosti sahající od normálu až k polodebilitě, extrémně nebezpečné pro vojáky základní služby. Tenkrát mi ta služba připadala naprosto nesmyslná, dnes bych s ohledem na nebezpečí, které kousek za našimi kopci opět straší, a hlavně na nedisciplinovanost, neopodstatněné sebevědomí a obezitu velké části mladé generace, zavedl povinnou vojenskou službu znovu. Stačila by půlroční, ale s pořádným výcvikem a bez rozdílu pohlaví. A na vysokou školu až po jejím absolvování. Když to jde v Izraeli, mělo by to fungovat i u nás.
Přidávám hvězdu: 90 % (aktuálně 451 hodnotících s průměrem 77 %).
P.S.
Nakoukl jsem do wiki. Povinná vojenská služba v Evropě: Dánsko (4-12 měsíců), Estonsko (8-11), Finsko (6-12), Moldavsko (12), Norsko (6-12), Rakousko (6), Rusko (12), Řecko (9), Srbsko (6), Švýcarsko (5), Turecko (6-15), Ukrajina (12).
Obnovit se ji chystá Francie, Švédsko, Litva.
Ještě pro porovnání: blízkovýchodní Izrael (muži 36 měsíců, ženy 21).
Z cyklu o Dannym zatím rozhodně nejslabší díl. Danny zde vystupuje jen jako jedna z mnoha postav a o tom, jak prožíval poválečná léta a jak se proměnil jeho přístup k životu od událostí ve "Zbabělcích" se nic nedozvídáme. Kniha je dost nesourodá, pouze takový sled jednotlivých epizod, některé jsou docela vtipné (nejvíce se mi líbil Fučíkův odznak), jiné nudné a "o ničem". Vadila mi přemíra vulgarismů. Chápu, že se vojáci nevyjadřují většinou zrovna vybraně, ale co je moc, to je moc, tady už mi to připadalo přehnané, na efekt... Se "Zbabělci" se tato kniha nedá vůbec srovnávat.
Knihu jsem přečetla,ale vadilo mi velké množství vulgarismů. Jinak se mi kniha líbila a doporučuji všem, kteří by se chtěli seznámit s dobou,kdy v armádě veleli lampasáci rudí tělem i duší.
Příběh samotný je velmi zajímavý, ale celé to kazí styl, jakým bylo dílo napsáno. Je to takové trhané, nesrozumitelné a vůbec se nejde do příběhu dostat. Knížku jsem sice dočetla, ale znovu bych si ji rozhodně nevybrala.
Základní vojenskou službu jsem absolvoval koncem sedmdesátých let a musím konstatovat že tehdejší situace se příliš nelišila od poměrů popisovaných v knize. Také jsem "měl tu čest" poznat pár připitomělých "lampasáků", kteří si na vojně léčili své komplexy.
Kniha je vtipná a čtivá, obsahově velmi podobná Černým baronům. Ti mi však připadají o něco lepší.
Nejlepší román Josefa Švoreckého. Krásný autobiografický příběh Dannyho Smiřického v době jeho vojenské služby u tankového praporu. Krásně popsaná atmosféra doby. Nezapomenutelná postava majora Borovičky. Vynikající filmové zpracování Víta Olmera.
Nejdřív jsem viděla film, a ten je proti knize nudný. Bavilo mě to, hlavně prověrky FO. Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.
Podle mě je kniha dobře napsaná, vzhledem k tomu že byla napsána za komunismu tak ho ta kniha ho propaguje. Vyskytují se zde vulgarismy a kniha je chvilkami zábavná.
Kniha je přečtitelná, ale film je lepší. Můj šálek kávy asi není ani filmová ani knižní podoba, ale ve filmu tak nějak víc vyniká humor, který mi v knize připajde slabší.
Když jsem si četl první československé vydání od nedávno ještě zakázaného autora (tehdy!), čekal jsem taškařici ve stylu Černých baronů. Dost jsem se tenkrát zklamal. Zatímco Švandrlíkovo dílo mě přestalo bavit, Tankový prapor je pro mně stále lepší.
Tak za prvé musím říct, že film je o dost horší. Vojenská služba je v knize popsána o hodně přesněji a kdo na ní byl, tomu se bude číst určitě snadněji. Jazyk branců je autentický a musím potvrdit, že odpovídá skutečnosti. A jeden citát za všechny:
Diskuze měla hladký průběh - až na žalostný debakl vojína Poslušného, který ačkoliv dostal Jiráska, zapletl se sám od sebe do problémů knihy Lenin - Stalin - Kalinin mládeži, jež ho osudově přitahovala tím, že ji, jako jedinou, nečetl.
Jedna z nejlepších knih, ketré jsem od autorta četl, později byla i zfilmována. ...
Knihu som si prečítal opakovane na služobnej ceste počas čakania na letisku, v lietadle a v hoteli, potom zas na letisku a v lietadle. Po pravde, to rozčarovanie, ktoré som z knihy mal, keď som ju čítal prvýkrát (a to najmä pod vplyvom dosť nepodareného filmového spracovania) sa nevrátilo. Naopak, kniha ma vyložene bavila a to najmä spôsobom, akým je napísaná. Napísaná je naozaj dobre a takisto prináša pár ďalších detailov, ktoré vo filme neboli. Zaradenie knihy do humornej literatúry beriem ako daň, kedy prostému ľudu treba dať niečo, s čím sa stotožní. Avšak pre tých ostatných je kniha obžalobou zhovädilého režimu, ktorý dal do rúk moc ľuďom, akým bol v knihe major Borovička. Nanešťastie sú títo ľudia stále prítomní medzi nami a dokonca berú aj dôchodky. Môj predchádzajúci komentár (veľmi neprajný a knihu zatracujúci) som musel zmazať a nahradiť ho novým, ako aj zmeniť hodnotenie smerom nahor.
I když dobrá ukázka zhovadilosti rudého režimu, přece jen jsem na vojně za soudruhů, ani jindy:-), nebyla, takže mne tehdy, když se mi kniha dostala poprvé do ruky, tento druh humoru neoslovil. Zato mého ze všech nejlepšího manžela pobaví skvěle vždy a všude. (Je to asi podobné, jako když jen chemika pobaví H2SO5 nebo šachistu tah na G12.) Takže jsem obdržela sérii přednášek o tom, jak to chodilo, když vojna dělala z chlapců muže. Panebože!!! Klobouk dolů před každým, kdo to absolvoval, přežil a zachoval si psychické zdraví a rovnou páteř! Ona je to legrace teď , ale když v tom člověk musel žít...
Film bol lepší ale kniha dodala viac podrobností. Akurát mohli v knihe vynechať jednu zbytočnú kapitolu, kde rada hodnotila básne od rôznych autorov, to bola nekonečná nuda. Ostatné kapitoly boli vtipné a škoda, že niektoré veci sa nepoužili vo filme.
Velmi dobrá kniha,která mě moc bavila.I když nevím co bylo lepší jestli kniha nebo film.Blbost důstojníků,která je v knize hezky popsaná,jsem zažil na vojně i já a to bylo později než v knize.A tak jsme natírali trávu na zeleno,trhali listí ze stromů a já jsem nejraději švejkoval.Chvíli mě zavírali a pak mě raději schovávali,abych něco neprovedl a oni neměli průšvih.A tak jsem byl v každé službě jen jednou a víckrát mě tam neměli odvahu dát.A nakonec byli skoro radši než já,když jsem šel do civilu.Takže tomu příběhu z vojny věřím,protože jsem něco podobného zažil na vojně i já.
Štítky knihy
humor zfilmováno Československo armáda tanky komunismus socialismus rozhlasové zpracování udavačství manipulátoři
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Na tuto knihu jsem úplně zapomněla. Což samo o sobě už by se dalo brát jako komentář.