Dánská občanská válka 2018–24
Kaspar Colling Nielsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271667/bmid_danska-obcanska-valka-2018-2024-I0b-271667.jpg
3
65
65
Na počátku 21. století vypukne v Evropě válka, finanční krize z roku 2008 vede ke zhroucení evropského modelu státu blahobytu. Nedlouho poté je v Dánsku v letech 2018-2024 občanská válka. Boje se odehrávají před radnicí, politikům se stínají hlavy přímo na ulicích a bankéři jsou surově loveni jako zvěř. Občanskou válku zažil i pětadvacetiletý muž, který o ní vypravuje o čtyři sta padesát let později svému nejlepšímu příteli Geoffovi, třísetpadesátileté sexuálně frustrované border kolii s vyvinutou schopností chápat a mluvit. Nyní už čtyřistapětasedmdesátiletý boháč se udržuje naživu pomocí pokrokového programu na obnovu kmenových buněk. Čas tráví se svými přáteli, společně vedou dekadentní a osamělý život, který vyplňují čtením básní, pořádáním sexuálních orgií a vzájemným vyprávěním historek odehrávajících se okolo občanské války. Muž přemýšlí o příčinách krvavého konfliktu, který nelítostně rozdělil společnost, a o vlastních válečných zločinech. Současně lituje jistých rozhodnutí, která během války učinil, a to především ve vztahu ke své životní lásce, nemilosrdně drsné partyzánce Leonoře. Ani po mnoha stovkách let nedokáže zapomenout na silné pocity, které zažíval v tomto důležitém období dánské a evropské historie. Příběh vypráví o tom, jak ekonomická krize v obyčejných lidech probouzí jejich nejhorší stránky a jak se spolu s vývojem krize společnost proměňuje a lidé ztrácejí důvěru k politikům a státu. Geniální román balancuje mezi obyčejností a zvráceností, smysluplností a absurditou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Kniha Zlín
Originální název:
Den Danske Borgerkrig 2018–24, 2013
více info...
Přidat komentář
Alternativní současnost vyprávěná z daleké budoucnosti 475 let starým pamětníkem. Příběh je prokládán popisu života téměř půl tisíciletí starého člověka a jeho psa, který umí mluvit. Už takhle to zní jako dobrá jízda. Ale to není vše! V textu se navíc tu a tam, tu organicky, tu trochu křečovitě, objevují krátké povídky, povětšinou s tematikou zla, temné stránky lidství nebo sexu. Prostě originální, zábavný, ujetý mix všeho.
Zlom ale nastává ve druhé třetině knihy. Čtenář nadšený autorovým stylem odpouští autorovi to, že vyprávění ztratí spád a některé pasáže se stávají naprosto předvídatelnými a dál nadšeně hltá stránku po stránce, protože takhle originální autor musel na konec ukrýt něco, co stojí za to! A tak čte a čte a čte a...no a pro to zklamání z monotónních posledních cca 60 stran dvě hvězdičky dolů...
Docela chápu rozporuplné přijetí. Pro polykače příběhů je tahle kniha příliš znepokojivá - neustále čtenáře nutí k zastavení, k návratu na předchozí odstavec, předchozí stránku, předchozí kapitolu... navzdory tomu, že vyprávění o dávné válce a jednotlivé situace ze životů rostlin, zvířat, lidí drží pohromadě spíš vnitřním nábojem než pojmenovatelnou provázaností (kromě té nejobecnější). Pro milovníky dystopií je příliš reálná - výzkum kmenových buněk vedoucí k praktické eliminaci smrti (vypravěči je čtyři sta padesát let) a polidštěný pes jsou málo. Pro milovníky politických analýz příliš plytká - konkrétní procesy vedoucí k válce (od extrémního zestárnutí obyvatelstva a jeho nezvládnutí, přes finanční a ekonomickou krizi, bujení extremismu atd.) jsou natolik letem světem, že v nich úvahu o stavu světa nebo alespoň oblíbenou obžalobu společnosti nenajdete ani náhodou. Pro provokatéry je příliš krotká - politici stínaní na ulici (i když je to moc hezký vstupní obraz), teroristické bojůvky, proměna genderových úloh, entity stahované z kůže (rajče, štěně, člověk) nebo židovská rodina ukrytá v prdeli nestačí. Co tedy s ní? - Za mne jedno doporučení: UŽÍT SI JI! Osobně jsem zhruba na dvacáté stránce přestala řešit, co tím autor chtěl říci (i když se nemůžu zbavit dojmu, že jde o hledání boha v racionálním světě, ve kterém je možné všechno, jen zrovna bůh ne... což je ale výsek toho, co napadne skoro každého a předpokládám, že by se mi autor škodolibě vysmál), a nechala se unášet kultivovaným jazykem, krásnými obraty, pozoruhodnými obrazy, melancholickou atmosférou, tu a tam zášlehem podmanivé fantazie - a po dočtení mi před očima defilovaly některé silné výjevy (ráj s kostrou prorostlou jabloní, kupříkladu) a zbyl pocit, že všechno pomine - ale touhu po blízkosti budeme řešit furt...
Originální a vtipné hrátky s dnes již alternativní historií. Čtivou hlavní dějovou linii střídají kratší samostatné příběhy různých kvalit. Od opravdu úderných až šokujících, po lehce zapomenutelné. To, co tuto knihu však vyvyšuje, je její reflexe neduhů dnešní pozdně kapitalistické společnosti a jejich rozvinutí do poměrně logických, avšak děsivých důsledků.
Kašpárek Nielsen a jeho Dánská občanská válka se válela v levnejch knihách a tak pám "naval to sem prodavačko," a ona mi to navalila. A já se pak navalil doma. Vínem. Tomu se říká čistá postupka. Navíc s knihama je to stejný jako se ženskýma - po lahvi vína jsou hezčí.
První kapitolu hodnotit nemůžu, protože jsem ji viděl dvakrát, někdy i třikrát. Pak jsem ale vystřízlivěl a musím říct, že knížka to byla pořád dobrá. V Dánsku vypukne válka, protože hypotéky jsou moc drahý a všichni nenávidí banky. Koukám, že Nielsen má z ekonomie stejnej doktor Rath (čti doktorát), jako já - žádnej. Hlavní hrdina je jako vystřiženej z románu od Hulibrka, akorát jde tedy dost citelně poznat, že Nielsen je tak o tři levely hloupější, což ale nijak neubírá na čitelnosti. Ta je svižná hlavně tím, že do knížky hází různý bizarní povídky, třeba o rajčeti, schovávání židů v prdeli jiného člověka a statkáři, kterého by nevzali ani do slovenské Farmár hledá ženu, a to je už co říct. Trochu Nielsena podezírám, že si sepsal tyhle povídky a pak nevěděl co s nima a obalil to válkou (která tomu stejně nedává žádnej rámec). Mě to nevadí, páč v knize byly tanky, prci prci prcičky a dokonce i anatomie prdu.
8/10
Tato kniha pro mě byla hodně šokující, překvapivá, zvláštní, originální, jedinečná, silná, ovlivňující, zanechávající silný dojem, ... prostě pocit "wow" a zároveň "wtf" :D. Obsahuje hlavní příběh a je doplněna o různé povídky.
Díky této knize jsem si např. opravdu uvědomila a pocítila strach a děs z války, z fanatismu a z toho, jak se společenská situace může ze dne na den totálně změnit. Uvědomila jsem si krutost a docela jednoduchou manipulovatelnost lidí. Uvědomila jsem si, čeho všeho jsou lidé schopní, když zaujmou cynický postoj a zároveň ty lidi vlastně chápala. Osobně jsem byla nejvíce šokována povídkami v kapitolách "Jasné linie a nerudný sedlák" (převážně pocit hnusu) a "Stíny a rozšiřování prostoru mezi životem a smrtí" (převážně pocit děsu). Zajímavý a jedinečný pocit "potěšení", ještě víc mi sem sedí anglické slovo "pleasure", jsem pak mohla pocítit u povídky o rajčeti v kap. "Psí sexualita a loupaná rajčata". Hrozně zajímavé byly i myšlenky a myšlenkový vývoj lidí (a psů) žijících stovky let. Co pro ně má hodnotu? Čím se baví? Jak vzpomínají na minulost? Mají vlastně chuť žít?
Tato kniha pro mě je prostě strašně moc pocitová. A zanechala ve mě silný dojem. V těchto knihách si lépe než kde jinde uvědomuji, co jsou opravdové hrozby lidstva. Některé prvoplánové a tragické esoterické a naučné knížky, se můžou "jít zahrabat".
Určitě se ke knížce ještě vrátím. Nemyslím si, že by to byla kniha jen k jednomu přečtení. Já si myslím, že v té knížce je strašně moc!
Jo a ještě - typově bych přirovnala třeba k "Planině" (S. Bragi) nebo k "Sobí hoře" (K. Tidbeck). Komu se líbilo tohle, myslím, že se mu budou líbit i tyto zmíněné.
Docela bizarní záležitost, která místy trošku šokuje, místy hodně pobaví a často nutí k přemýšlení - vždyť ono by se něco takového klidně mohlo stát.
Rozhodně to není nějak extrémně "nechutné" nebo "hnusné" jak se v některých recenzích píše, ten kdo četl Palahniuka, nebude s tím mít sebemenší problém. Právě Palahniuka nebo možná Vonneguta mi to trošku stylem připomnělo. Z Vonneguta je ale v každé knížce cítit taková nějaká ta láska k lidem a pochopení, toho se tady nedočkáte...
Dvě dějové linky působí jako mix dvou různých knih, každá z nich dobrá, ale dohromady to narušuje sdělení obou. Jako soubor myšlenek velmi zajímavé.
Hlavní myšlenka mi unikla - mělo to být asi varování před půjčováním na úvěr, ale to už snad od minulé finanční krize víme všichni, že to je průšvih. Do toho spousta nesmyslných bizarních věcí většinou nechutných nebo oplzlých nebo jinak "na efekt." Spousta samoúčelných a izolovaných hnusáren a vulgarit... fakt odpad. Nevadí mi, když je kniha drsná, když obsahuje vulgárí či nechutné pasáže, pokud to má v textu své místo. Tohle bylo jen hnusné a nic víc...
Informace na přebalu knihy z Dánský občanský války dělaj z knihy něco mezi Příběhem pro přeživší od Palahniuka, Možností Ostrova od Houellebecqa a Adeninu od Paliva. Hrdina Dánský občanský války vypráví zpětně příběh svého mládí a občanské války v Dánsku s odstupem 475 let. Jeho nejlepší kámoš je kólie, která umí mluvit a jeho hlavní náplní na světě je mrdat další skoro 500 let starý lidi, který sou tak starý díky účasti v programu kmenových buňek. Takže celý to zní skvěle, ale možná moc skvěle.
Oproti Palimu Colling Nielsen vysvětluje celkem detailně jak a proč vypadá budoucnost, tak jak si ji maluje. I když se opírá o skutečnou hypoteční krizi z počátku tisíciletí, podobá se jeho myšlenkový postup francouzskýmu studentovi VŠE na cvičení z makroekonomie. To Palivo je jinej kalibr, protože jeho vizi budoucnosti sponzorovala Becherovka.
Příběh střídají zběsilé kapitoly, respektive příběhy v příběhu, který jsou velmi zábavný. Hvězdička navíc za příběh židovské rodiny, která byla za války nucena schovat se v prdeli blonďaté paní. Hvězdička dolu za příběh rajčete psaný v ich-formě. 7/10.
Nevyužitý potenciál. Autor srší nápady, ale jeho postavy i svět se chová nelogicky. Ze semínka ohryzku, který upadne umírajícímu vyroste jabloň s má mrtvolou v koruně. Takové a další nelogičnosti mě rušily při četbě. Celkově je to jen pustá snaha šokovat bez hlubší myšlenky, která ve finále vůbec nešokuje. Maximálně tím, jak špatně je napsaná.
Naprosto souhlasím s ArnyK0. Tento román je více než dekadentní. Je místy zvrácený, nechutný a až děsivě pravdivý.
Hlavnímu hrdinovi je 475 let, přežívá díky zařazení do programu obnovy kmenových buněk, hovoří se svým psem Geoffem, který je do tohoto programu také zařazen. Hlavní hrdina se zamýšlí nad svým životem, popisuje vznik, průběh a ukončení války. Autor také moc pěkně rozvinul možnosti užítí kmenových buněk (mládí, zralost, barva vlasů, zvětšení částí těla). Vložené příběhy mi také dlouho zůstanou v hlavě. Především ten o sedlákovi a ten o psovi.
Na závěr bych chtěla pochválit velmi pěkný překlad a minimum tiskových chyb.
Původně jsem chtěla dát jen 4 hvězdy, protože místy to bylo opravdu nechutné, ale pak jsem se rozhodla, že potlačím své vnitřní pocity a ocením samotné dílo, protože to je výborně napsané.
Jen bych upozornila, že tato kniha NENÍ PRO KAŽDÉHO.
Autor kombinuje samotné vyprávění pamětníka „dánské občanské války“ a "speciální" příběhy, které s hlavním dějem vždycky nějak myšlenkově souvisí … Ty zvláštní příběhy s podtextem (nejvíc asi život rajčete, poustevník na statku a příběh feny s čínskými páníčky) mě možná zaujaly víc než samotné vyprávění o válce.
Román je pro mě taková avantgarda, rozhodně nic tradičního = mix absurdit, násilí, vulgarit, sexu, sentimentu i úsměvných chvil … přesto mi to jako celek dává smysluplné 4*.
Víc než dekadentní, místy až téměř zvrácená ale v důsledku výborná záležitost! Bavily mě kurzívou psané povídky, nebo spíš takové prology, které předcházeli dění v budoucnosti. Nejvíce mě zaujala ta o sadistickém hospodáři a také povídka o skrývání židů v řiti nahé blondýnky, u jejíž rozuzlení jsem se musel pousmát. Také mě bavily myšlenkové pochody třísetpadesátiletého Geoffa a otázka jeho postavení v lidské společnosti a neméně i příběh jednoho rajčete. Kniha ovšem v sobě, i přes menší počet stránek skrývá mnohem víc. Po celou dobu čtení jsem si musel v hlavě neustále pokládat otázku: Co kdyby se současné migrační, sociální, finanční a jiné problémy vyhrotily do stádia podobné knižní realitě v období občanské války? Opravdu by mě dokázal můj nejlepší kamarád či přítelkyně nebo dokonce rodinný příslušník v době mravní krize zmasakrovat, jen kvůli mému odlišnému názoru?
(SPOILER) Viděl jsem jako divadelní hru od Divadla Na zábradlí a mocně mě to zasáhlo. Od té doby jsem si chtěl knihu přečíst. Ve srovnání s hrou mě ale silně zklamala, jinak bych dal své průměrné tři hvězdičky. Válka vlastně není pořádně popsána (možná zaujme Dány, protože se popisuje, co se děje na konkrétních kodaňských ulicích), zbytek působí jako samostatné povídky navěšené na kostru, s níž nemají nic společného. Některé jsou i vyloženě banální: rajče působí jako školní slohová práce. Myšlenky nejsou dost rozpracované, popisy dost zajímavé, struktura se pozvolna rozpadá. Nepomáhá ani průběžné odkazování mezi kapitolami (je namátkové a nedostatečné) nebo na jiná díla (Farma zvířat, Medvídek Pú, Havran). Leonora málo přiblížena na to, aby vztah hrdiny k ní mohl čtenáře zaujmout. Představy o budoucnosti za 400 let silně naivní, přestárlí dekadenti se ještě dost drží v rámci současného normálu a představa, že bude stále existovat něco jako kavárny, počítačové hry a seriály dnešního typu je úsměvná :) Zajímavější vylíčení blízké budoucnosti s podobnými bizarnostmi, včetně zmutovaných mluvících zvířat, nabízí Sorokin.