Evropské jaro přehled
Kaspar Colling Nielsen
Evropské jaro je kontroverzním vyprávěním o čtyřech lidských osudech a stavu Evropy na začátku nového tisíciletí. Na dánském ostrově Lolland vybuduje řada mezinárodně uznávaných vědců novou společnost, jež má za úkol spojit nejidyličtější prvky starého světa s nejnovějšími technologickými výdobytky. Do této venkovské idylky se z Kodaně přestěhují vysloužilý galerista Stig s manželkou Elisabeth, která zde díky skvělým badatelským výsledkům v oblasti neurologie dostane místo ve výzkumném týmu. Spolu s nimi na ostrov odchází i jejich anorektická dcera Emma, jež se ale po krátkém čase vydává do Afriky, aby pomohla tamní zcela nové paralelní společnosti postavit se na nohy. Chce tak dostát svým idealistickým představám o lidských právech a stává se ústřední postavou v podpoře nechtěných muslimských uprchlíků, které dánská vláda deportuje do Mosambiku, kde pro ně zbudovala ze starých Marsk-kontejnerů nové město Frederiksstad. Stig přestává věřit, že umění dokáže v dnešní společnosti hrát ještě nějakou roli. Podle něj zažívalo autenticitu naposledy v osmdesátých letech a současní umělci malující donekonečna všemožné kruhy v něm vzbuzují jen opovržení. Poslední zbytky respektu si u Stiga uchoval jen oceňovaný výtvarník Christian, jenž zobrazuje degenerující lidi, kteří na jeho plátnech srůstají s přírodou. Stig Christiana přemluví, aby se za ním přestěhoval do nové společenské komunity na Lolland, kde si Stig zatím pořídil aljašského malamuta, se kterým objevuje krásy přírody. Christian v umělecké sféře pociťuje podobné deziluze, ale jeho inspirace se s až nečekanou silou obrodí, když potká mladičkou a inspirativní naivní Miu, která zbožňuje Christianův penis a neklade příliš mnoho otázek. Idylický život na Lollandu pokojně pokračuje až do vážné a nečekané nehody, která ovšem Stigovi umožní vytvořit úžasné umělecké dílo, jež podle jeho názoru definuje nové standardy, podle kterých má umění společnosti stále co nabídnout. Umělecké dílo ovšem vyžaduje jisté oběti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
Det Europæiske Forår, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Evropské jaro. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
(SPOILER) Krásná obálka a kniha od dánského autora. To mě nalákalo. Ale těch témat tam na mě bylo moc. Uprchlíci, anorexie, vědecký výzkum, demonstrace, umění. Nevěděla jsem, kam se dívat dřív. V první kapitole jsem si říkala, kdo to mluví a ejhle pes. Nečekala jsem, že to dojde až k přenesení vědomí do někoho jiného. Potřebovala jsem možná hlavní motiv nebo větší provázanost. Zkusím jinou knihu autora.
Vcelku musím souhlasit se dvěmi předchozími komentáři. Kniha byla celkem čtivá a některé příběhy se mi líbily. Jenže jinak to bylo jakési nijaké, spousta popisů jistých situací a zážitků co dohromady nebyly o ničem. Jen těžko se dá vyjádřit co mi vlastně na knize nesedí , ale nějak na mne nezafungovala.
Související novinky (1)
Knižní novinky (21. týden)
19.05.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Evropské jaro v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 47x |
v Chystám se číst | 39x |
prvé, čo mi napadlo, že autor sa inšpiruje u Houelbecqua. a ako čítam komentáre, nie som sám, na koho toto dielo takto zapôsobilo.
akú inú formu však môže zvoliť autor, ak chce poukázať na to, že svet sa rúti priamou cestou do... zadele, ako sa zvykne používať v Česku. tých ťažkých tém od vylučovania sa domnelej elity cez zneužívanie vedy maskované ušľachtilými cieľmi, deštrukcia existujúcich mestských spoločenstiev, vyprázdnenie reality a nahrádzanie snov ukájanými chúťkami až po nevyriešený a nevyriešiteľný problém s migráciou, kultúrne vojny a víťazstvo násilia nad rozumom. naopak úsmevne na mňa pôsobí celá téma Wilhelma a Jacka, človek jednoducho nikdy nedokáže pochopiť svet a správanie zvierat, môže ich maximálne tak popísať, aj to len s obmedzeniami, ktoré mu dáva jeho vzdelanie a rozhľad.
mimochodom, svet kontrolovaný dronmi - teraz nedávno som o takom čítal v inom románe, ak sa nemýlim, bolo to Jadérko. a bolo tam aj viac podobných tém.čím nechcem povedať, že jeden od druhého odpisovali, skôr, že obaja cítia podobne tú špirálu, po ktorej sa svet rúti do už spomínanej zadele.
našťastie už mám za sebou Mount Kodaň, takže mi štýl ani myšlienky autora nepripadali nijako nezvyčajné a divoké.
je to dobré čítanie na zamyslenie a konfrontáciu vlastných predstáv so svetom, ktorý vytvoril autor. ale na pláž to nie je.