Člověk jménem Dave
Dave Pelzer
Dave Pelzer série
< 3. díl
Jméno Dave Pelzer se dnes už stalo pojmem nejen ve Spojených státech, ale bezmála po celém světě. Jeho autobiografické knihy (obě česky vyšly v našem nakladatelství) Dítě zvané "To" a Ztracený chlapec se okamžitě vyhouply na špici žebříčku bestsellerů. V otřesných a do posledního slova pravdivých výpovědích se v nich autor svěřuje s příběhem svého hrozného dětství, kdy byl téměř k smrti utýrán svou psychopatickou matkou. Avšak ani poté, co jí byl soudně odebrán a konečně směl začít žít jako lidská bytost, nebyl ještě všemu konec. Dave se cítil poznamenán, vykořeněn a dezorientován. Celé roky mu trvalo, než se jako dospívající a posléze dospělý mladý muž dokázal vyrovnat jak se vztahem ke své matce, tak ke svému umírajícímu otci. V nejnovější knize Davea Pelzera se dočtete o nelehkém hledání vlastního místa v životě, o manželských potížích i o narození jeho syna. Je to příběh o neustávajícm boji, o budování kariéry, o konfliktech i o pevném přátelství. Dave nakonec pouta svých strašlivých zkušeností zpřetrhal, zatímco se učil věcem zdánlivě nejprostším - věřit, doufat, milovat a žít.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2001 , Columbus (ČR)Originální název:
A Man Named Dave, 1999
více info...
Přidat komentář
Při čtení Davidových knih mi tekly slzy. Je silný člověk a doufám, že je stále šťastný.
Nečetla jsem první dva díly, ale musím říct že mě kniha chytla i tak. Měla hloubku, i když se může zdát na první pohled, že byla o ničem.
Tenhle příběh mi nepřísluší jakkoliv hodnotit,ale můžu říct že napsanej je úžasně četlo se to skoro samo a už nikdy nic takovýho číst nebudu.
Završení příběhu Davida. Jsem ráda, že ho nakonec potkalo štěstí a našel to, co ho naplňuje
je to strašné, co ten člověk musel prožít z rukou lhostejného okolí a šílené matky, nicméně v tomto díle mi vadila ta věčná a nevěrohodná americká dobrota a odpuštění.
zato považuji za pravdivé, že syn, i když prožil dětsví v rukou násilné až sadistické matky (nebo otce) stále touží po jejich uznání, po usmíření, po tom, aby jej přijali, možná mají své úchylné rodiče raději než mnohý rozmazlený človíček ty svoje hodné-. dcer se to týká také.
Záverečná časť Davidovej autobiografie bola dojímavá aj keď trochu iným spôsobom, ako predošlé dve. Čitateľ nájde odpovede na mnohé otázky, ktoré si pravdepodobne po prečítaní prvých dvoch častí kládol. Osobne som v tejto knihe našla viac, ako som čakala.
Stále však nechápem jednanie matky. Do poslednej chvíle nebola schopná uznať, že niečo na jej výchove nebolo v poriadku. Napriek všetkému David stále túžil po pocite uznania od nej. Autor pustil čitateľa veľmi hlboko do svojej duše a svojho života. Môžeme byť svedkami hľadania jeho miesta v živote, vyrovnávanie sa s rodičmi, s pocitmi vykorenenia, nadväzovanie vzťahov (bohužiaľ hlavne na začiatku dosť toxického).
Z tejto trilógie je zrejmé, že tým, že sa dieťa dostane preč z nevhodného prostredia sa cesta ku šťastiu len začína, vie byť naozaj ťažká a nie každý tam dôjde - fyzické vymanenie sa a psychické sú dve diametrálne odlišné veci. Je úžasné sledovať, ako sa z Davida stal pozorný partner a milujúci otec, čo nebýva časté. Obdivujem jeho silu, pohľad na život a schopnosť nevzdávať sa, aj keď sú okolnosti akokoľvek nepriaznivé - či už v pracovnom, alebo súkromnom živote. Určite odporúčam, trilógia vo mne zanechala veľmi silný dojem.
Posledni kniha je nadeji, ze clovek svou vuli muze neco zmenit. Jsou to posledni kroky k promene Davida v Davea, ke kterym mu pomohla pritelkyne a pozdeji jeho zena. O otevreni se a o duvere, s kterou se kraci zivotem lip. A taky o odpusteni. Jsem rada, ze jsem si tyhle knihy precetla.
Téma které je velmi citlivé si ve mně našlo svého čtenáře. Trilogie přečtena jedním dechem. Často jsem o knihách velmi přemýšlela a nedovedu si nic podobného představit. Nicméně se takováto příkoří dějí a to dokonce i dnes. Je to nepochopitelné, je to zvrácené, je to nelidské. Lhostejnost zde nemá místo a pan Pelzer v knihách dává i tak trochu návod, jak změnit svůj osud. Je až s podivem co dokázal. Dokonale jsem rozuměla i jeho malému až téměř žádnému sebevědomí. To dnes můžeme sledovat u šikanovaných dětí. Jen málokdo najde sílu neoplácet...
Velmi se líbila myšlenka: "Když budeš nenávidět toho, kdo ti ublížil, začneš se mu podobat" To je tak pravdivé až to bolí, ale je to tak!
Stejně jako předchozí dvě části, je kniha nesmírně čtivá, poučná a nutí k zamyšlení... Smekám před autorem, je málo lidí, kteří by dokázali svůj osud vzít tak pevně do rukou. Za mně super
Kniha byla zase úplně úžasná, nemohla jsem přestat číst.. Nešťastný člověk si z ní může vzít příklad, že se dá přežít skoro všechno a vždycky může být líp, jen se člověk nesmí bát a vzdát se.. Dave musí být skvělý člověk a měla jsem z něj radost, jak to všechno dopadlo.. ale to si musí každý přečíst sám ;-)
Začala jsem jako první, určitě se vrátím k předešlým dvěma... obdivuhodný člověk, překonal toho hodně a proto mu přeji už jen hodně štěstí a zdraví....
Je obecně známo, že dítě, které je týráno/vidí týrání jiného (nejčastěji matky otcem), bude v dospělosti samo týrat. I autor tuto "zákonitost" ve své autobiografii zmiňuje. Je si jí velmi dobře vědom a snaží se udělat cokoli pro to, aby to v jeho případě neplatilo. A daří se mu to, myslím, skvěle. Vážím si ho za to, z jakého srabu se dokázal vyhrabat.
Další otázkou, na kterou trilogie poměrně dobře odpovídá, je to, proč oběť setrvává pod vlivem tyrana. Proč se nevzepře, neodejde? Pokud vám někdo bude měsíce, roky... tvrdit, že si za vše můžete sám, že jste neschopný, hrozný, slabý, nic nedokážete, nevíte, neumíte, že vy jste ten špatný... začnete tomu postupně věřit.
Je otřesné, když toto provádí matka vlastnímu dítěti. Kdo jiný by mě měl milovat, brát se za mě, podporovat mě, věřit mi, být na mě pyšný... než rodič?
Jsem ráda, že pan Pelzer svůj smutný život vložil do knih, které jsem si mohla přečíst. A jsem ještě radši, že trilogie má šťastný konec.
Knížka se opět velmi dobře čte. David si opravdu zaslouží všechna ocenění, kterých se mu dostalo. Pocházím z téměř normální rodiny, ale asi bych neměl sílu odpustit někomu takové dětství. Jeho vztah k otci je pro mne nepochopitelný. A jestli za chování jeho rodičů mohl hlavně alkohol, pak je ještě nebezpečnější, než jsem si myslel. Celá trilogie ve mně zanechala velký dojem.
Velmi uspokojivé.
Další díl trilogie, osobní zpověď autora o týrání a ponižování, kterým si sám prošel. Je neskutečné, co vše musel zažít. Čte se úplně samo. Není možné se od knihy odtrhnout.
Poslední díl trilogie „Dítě zvané TO". Vůbec nedokážu pochopit, že něco takového mohlo/může dít. Při čtení knih mi bylo úzko a do pláče.