Odplata
Andrew Grant
David Trevellyan série
1. díl >
David Trevellyan je agent zpravodajské služby královského vojenského námořnictva. Jednoho zdánlivě normálního večera ho na ulici upoutá schoulená postava zastřeleného bezdomovce. Trevellyan k ní zamíří – a dorazí policejní auto. Zlomek vteřiny nato si uvědomí, že na něho někdo nastražil past. Ale Trevellyan se nebojí. I když systém ho pomalu pohlcuje. A britský konzulát mu vzkazuje: Jsi v tom sám, kamaráde... Kdyby měl Jack Reacher mladšího bratra, byl by to David Trevellyan. Lee Child mladšího bratra skutečně má a jeho jméno zní Andrew Grant.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , BB artOriginální název:
Even, 2009
více info...
Přidat komentář
Bezvadný.
Příběh agenta s perfektním výcvikem. Systémy drilu pro tuto profesi jsou zde jako kurzové ukázky vyprávěny coby vzpomínky na mládí a lekce výuk a prověrek u Zpravodajské služby britského vojenského námořnictva. Poučný speciál!!!!
Z nalezení mrtvého bezdomovce se akce řítí přes rafinovanované scénáře vyšetřovacích složek do teroristického ohrožení.
Citace:" Nikdy nedostaneš druhou šanci udělat první dojem."
"Tady budou ti klučinové v bezpečí." ..Zvedla víčko sklenice a naplnila ji čirou ( páchnoucí) tekutinou. Postarám se o ně a budeš je moct navštívit kdykoliv se ti zachce."
"Vrať jim úder, když to nečekají."
I přes to, že je hrdina jaksi nerozbitnej, má totiž reflexy k využití logiky pro předvídavost budoucího tahu, má mé vřelé sympatie. Užila jsem si to, další díl určitě ano. V mých F.
Začátek parádní, rychle zaujme a navnadí na další vývoj. Jenže pak to nějak celé ztrácí šmrnc. Jako by Andrew Grant nebyl schopen udržet si jednu dějovou linii, a tak přidává další a další, až jsem pomalu začal ztrácet přehled v tom, o co vlastně kráčí. Návaznost je přitom plynulá, přestože občas krapet divoká. Jenže průběžně odhazování atraktivních motivů celou věc maličko znepřehledňuje, což ostatně platí i o efektních postavách s vachrlatými základy, stran opodstatněnosti jejich rolí v příběhu. Navíc hrdina, co se neustále tváří jako bohém s bílou šálou a přitom dějem prochází jak řeznický nůž, byl pro mě uvěřitelný asi jako James Bond se svým špionským inkognitem. Přiznat mu ovšem musím několik povedených reakcí. Ostatně autor hodně spoléhá na dialogy, které jsou živé a je jich spousta. Hloupé je, když si člověk uvědomí, že mají funkci pouze okecávací a jen málokdy posunou zápletku někam dál. V 90. letech by to pro mě jistě byla pecka, dneska už je můj vkus bohužel trochu jinde.
váhala sem, jak hodnotit.... podle mě to není až zas tak špatná kniha, jak ukazuje zdejší hodnocení.... napínavé to bylo, akce taky nechyběla, číst se to dalo, jen nad tím nesmíte moc přemýšlet :-P taková klasická špionská detektivka, jak by řekl klasik - nenadchne, ale neurazí :-)
Grant je mladší bratr Lee Childa, a jeho David Trevellyan má být mladší verzí Jacka Reachera. Ovšem do knih s Reacherem má tahle hodně daleko. Grant se snaží o spoustu akce s mnoha zvraty, jenže to neumí tak dobře popsat a vytvoří akorát pořádnou slátaninu. Ano, je zde několik slibných pasáží, které si zaslouží ty dvě hvězdy, ale zbytek je nepřehledný mišmaš.
Nechci spoilerovat, ale jak chce šokovat vytvoří i několik nesmyslů. Kdo četl ví o čem je řeč.
Pro mne to byl čtenářský omyl.
Převeliké zklamání, už od první strany. Chtěla jsem bratrovi oblíbeného Lee Childa dát šanci a došla jsem až do třetiny, jinak bych knihu (a zájem o ostatní z autorovy dílny) definitivně odložila už dříve. Postavy, zápletka, styl, všechno špatně.
Dočetla jsem, ale mistrovské dílo tohle není. Děj je trochu zmatený a okamžik přerodu Davida jako podezřelého pachatele k Davidovi spolupracovníkovi FBI není podle mě dobře popsaný. Líbily se mi ale začátky kapitol, vzpomínky Davida na výcvik a závěr celé knihy je také velmi dobrý.
Mám chuť nakopat vydavatelům, že tak vehementně upozorňovali na příbuzenství Granta a Childa a tím pádem dle jejich pomýlené logiky, také na jakési, snad duchovní(?), příbuzenství hlavních hrdinů obou autorů, což je hodně zavádějící. Jistě, uvedení Davida Trevellyana do děje má určité společné rysy s první Childovou knihou, možná to autor i trochu zamýšlel. Ale dál už postupuje podle svého a podle pravidel žánru. To by už pak bylo možné obvinit většinu autorů thrillerů, že opisují od sebe navzájem. Jistou podobnost snad ještě jeví způsob jednání DT v dětství (zajímavé úvody kapitol), které mi ale mimo jiné připomíná také Endera (O.S.Card - Enderova hra). Postava DT však na mne působila odlišně od Reachera - zdá se mi víc pragmatická, chladnější a krutější, záblesky nějakého citu se objevují jen ojediněle, znamenaly by totiž odhalení slabého místa. Naprosto nekompromisní a racionální řešení problému v závěru pak plně odpovídá dosavadnímu obrazu DT.
Není to úplně špičková kniha, ale z mého hlediska patří k tomu lepšímu v žánru. Další knihu si zcela určitě přečtu.
Odplatu jsem přečetl dvakrát, ale nezaznamenal jsem, že by v ní byla kvanta chyb nebo že by text na řadě míst nedával smysl. Nicméně je to jen průměrný thriller.
Kniha je mnohem slabší než cokoliv ze série o Jacku Reacherovi, kterou píše Grantův starší bratr pod pseudonymem Lee Child. Některé motivy (a klišé) jsou zcela bezostyšně použity z „Reacherovek". A aby to nebylo málo, text v českém překladu místy nedává vůbec smysl, jsou tam kvanta chyb a jde tak trochu o pohrdání zákazníkem, které BB Art tímto polotovarem ukazuje. Překladatel a redaktor rozhodně nepředvedli svůj životní výkon. V kvalitním nakladatelství by to asi byla jejich poslední práce.
Autorovy další knížky
2021 | Ochránce |
2022 | Lepší být mrtvý |
2023 | Dokonalý plán |
2016 | Odplata |
2017 | Zemři dvakrát |
"Grant je brácha Childa? Tak to bude určitě hodně dobré!" To jsem si řekl po přečtení pěti řádků na přebalu knihy. Bohužel jsem se zmýlil. Krutě zmýlil...
Grant začíná na úrovni, kde Child po letech končí. Doby, kdy Reacher byl skvělý osamělý lovec, jsou ty tam a teď už se jen plácá v překombinovaných sračkách, které stojí maximálně za tři hvězdy. A teď tu máme dalšího hrdinu, překombinovaného, geniálního, nesmrtelného a především neuvěřitelného. Začal slušně, jako osamělý hrdina v nočním městě, ale to bylo maximum, čím mě oslovil. Nic nefunguje, vše je vycucané z prstu, nic neříkající dlouhé dialogy, minimální šance o popisy a vysvětlení, náhody si podávají ruce s neuvěřitelnými fantasmagoriemi, když přeskočíte dvacet stran, nic se nestane. A nebo naopak se toho stane tolik, že to hlava stejně nepobere... Už dlouho jsem nečetl nic tak ubohého...