Davidova hvězda
Gerhard Gershom Scholem
Českému čtenáři se konečně dostává do rukou výběr z díla význačného vědce a myslitele Gershoma Scholema (1897-1982), jehož spisy tvoří základní práce o židovské mystice – kabale a jehož eseje nám přibližují duchovní kvas židovské inteligence nové doby. Autor tohoto doslovu měl možnost poznat profesora Gershoma Scholema před dávnými lety v Jeruzalémě a strávit s ním (podobně jako se zesnulým filosofem Samuelem Hugo Bergmanem) několik nezapomenutelných chvil. (z doslovu Vladimíra Sadka v knize)... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 1995 , Nakladatelství Franze KafkyOriginální název:
Judaika, eine Auswahl
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
kabala etika mystika židovská filozofie židovská teologie židovská mystika
Autorovy další knížky
1999 | Kabala a její symbolika |
1995 | Davidova hvězda |
2009 | Počátky kabaly |
2011 | O mystické podobě božství |
2017 | Hlavní proudy židovské mystiky |
Vynikající ochutnávka výběru z díla Gershoma Scholema. Mňam! Člověk by si hned přidal. Je až k neuvěření, kolik se toho dovíš na 120 stranách. Pan Scholem není jen bravurní vědec, ale také skvělý spisovatel. On ta fakta servíruje jako dortíčky se šlehačkou. Jeden by se po nich utloukl... a ještě si olízl všechny prsty. Už první kapitola, Tři typy židovské zbožnosti, je zajímavá. Vymezuje termíny talmid chacham, cadik a chasid. Jaké hodnoty zastávají, jak se projevuje jejich plnění náboženských povinností, jaké jsou mezi nimi rozdíly a co je spojuje. Ve třetí kapitole Scholem popisuje historií Davidovy hvězdy v židovské tradici. Scholem uvádí, jaké mýty i záměrné smyšlenky tento symbol doprovází. Až do 13. stol. neexistuje žádný důkaz, že by hexagram mohl být spojován s legendou o Davidově štítu. Čtvrtá kapitola se zabývá působením kabaly mimo židovskou tradici. Kabala byla mezi křesťany vnímána dvěma způsoby. Na jedné straně jako tajná tradice skrytá pod symboly, kdy se kabalističtí křesťanští nadšenci nebály uveřejňovat falešné výklady a extravagance. Na straně druhé jako plně židovská theologia mystica. Předposlední kapitola je věnována chasidismu a jeho pojetí v práci Martina Bubera. Příjemný doslov na závěr napsal pan profesor Sadek. Je to moc příjemné čtení a doporučuji všem, kdo se zajímají o judaismus, náboženství či kabalu. Nebo mají prostě rádi informace a chtějí se dovědět něco nového.