Liga spravedlnosti: Volání po spravedlnosti
James Robinson , Jack Miller
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402981/bmid_liga-spravedlnosti-volani-po-sprave-EIN-402981.jpg
3
29
29
DC komiksový komplet série
< 56. díl >
LIGA SPRAVEDLNOSTI: VOLÁNÍ PO SPRAVEDLNOSTI Původně vycházelo od září 2009 do března 2010 jako Justice League: Cry for Justice #1-7 Green Lantern, který je členem galaktického policejního sboru, představuje na Zemi zákon. Společně se svým dávným přítelem Green Arrowem se rozhodne vzít tento zákon do vlastních rukou a přenést bitvu k nepříteli. Jenže ten nepřítel je chladnokrevnější a vypočítavější, než si kdokoliv pomyslel. Překročí členové Ligy spravedlnosti při jeho hledání hranici, kterou by žádný hrdina překročit neměl?... celý text
Přidat komentář
Tohle byl pro mě jeden velký zmatek. Moc neoceňuji množství neznámých hrdinů a padouchů, kteří se neustále prolínají a bordel se jen prohlubuje. Je to moc hezké vizuálně, ale příběh patří mezi nejslabší.
Kdyby dostal Robinson rektální krvácení pokaždé, když v tom komiksu někdo řekne "spravedlnost", nedopsal by ani první sešit. Zápletka zas zlá není, ale dialogy jsou tam otřesné. Problém špatných crossoverů je, že si scenáristé často neuvědomují, že to, co by mělo scénář táhnout, jsou prokreslené postavy a vztahy mezi nimi. V Cry for Justice je sice bambilion DCčkovských postav, ale většina z nich je tam prostě jen, aby se tam mihli a na žádné z nich čtenáři nesejde. Dokonce i u těch zajímavějších, jako je Congo Bill, je expozice (vyvraždění kmene) moc rychlá na to, aby to recipienta emočně zainteresovalo. Trochu to zachraňuje jenom kresba. Nejsem sice fanda hyperrealismu, ale aspoň tu superhrdinové nevypadají na šedesát jako u Rosse.
Ligu spravedlnosti mám rád, a vždy se těším na další příběhy, který si s Ligou přečtu. Volání po spravedlnosti má zajímavou myšlenku, a proto jsem byl hodně zvědaví na samotný komiks a jeho pojetí. Hned první věc co mě zaujala po otevření, byla fantastická kresba, která se mi velmi moc líbila, a já jsem z ní byl nadšený. Jenže o kresbě to celé není. James Robinson nadhodil zajímavý příběh, jenž mě bavil, přesto nemohu tvrdit, že bych s ním byl úplně spokojený. Problém je v tom, že je tady až moc postav, a tempo je zběsilé. Komiks nás místy nenechá vydechnout a pere to do nás. Díky tomu, některé věci nefungují, tak jak by měly. Nicméně, komiks získává hodně plusových bodů za konec, který mě překvapil a nečekal jsem ho. Potěšilo mě, že někteří hrdinové nejsou úplně v pohodě a jejich jednání je jiné. Ve výsledku mě Volání po spravedlnosti sedlo a je to v pohodě komiks.
Začátek této knihy vypadal slibně a poměrně zajímavě, bohužel docela rychle začala nudit. Příběh je celkem jednoduchý objeví se nový nepřítel a začne všechny likvidovat. Green Arrow a Green lantern svolá pár kolegů a začnou jednat. Bohužel pro ně je nepřítel mazaný a velmi silný.
V příběhu potkáme staré známe i méně známe postavy a pro mě i jednu, o které jsem zatím neslyšel, Kongo Bill, bohužel dost nudná postava (prostě inteligentní gorila) a Starman, ten mě docela bavil.
Co je na této knize nejlepší je samotná kresba, konečně nějaká poměrně nová neokoukaná. I obálka je po dlouhé době hodně dobrá.
Retro komiks pojednává právě o výše zmíněném Kongo Billovi a jeho původu. Docela fajn záležitost, u které se člověk zasměje.
Celkově tuto knihu hodnotím 3,5*
Tak tento příběh mě moc nenadchl