Dcera Impéria
Raymond E. Feist , Janny Wurts
Sága o Impériu série
1. díl >
První kniha ze Ságy o impériu zavede posluchače na druhou stranu trhliny. Domovský svět tsuranů, jejichž výpadům museli čelit hrdinové série Trhlinové války, se od Midkemie liší v mnohém. Vládnou zde přísné tradice a nelítostná politická hra. V ní musí obstát mladičká Mara z Acoma. osud ji uvrhne do situace, se kterou nikdo nepočítal a na niž ji nikdo nepřipravil. Její starobylý rod je těžce zkoušen důsledky válečných intrik a před Marou teď stojí nelehký úkol: uhájit svůj dům proti mocným nepřátelům, kteří usilují o jeho zničení. Mara nemá téměř žádné spojence, zato nepřátel je mnoho. Sama je sice nezkušená, ale díky své bystrosti, odvaze a také schopnosti vykládat si tradice tak, aby jí byly ku prospěchu, dokáže se svými nepřáteli bojovat. Tento fascinující, do detailu propracovaný příběh o zradě a věrnosti, o cti válečníka a o povinnostech vůdce rodu, hájícího své barvy ve vražedné Velké hře tsuranské politiky, je protipólem epicky rozmáchlého Mága, s nímž si co do čtivosti rozhodně nezadá.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Čti mi!
Originální název:
Daughter of the Empire, 1987
Interpreti: Libor Böhm
více info...
Přidat komentář
Dcera Impréria je klasika. Jedno z mála diel, ktoré si do tej doby dovolilo také extrémne spájanie kultúr.
Je to literárny Mashup Japonských zvykov a ceremónii, Indického kastového systému a politický systém je inšpirovaný z časti starovekou Čínou.
Predstavujem si spoluprácu autorov tak, že Feist vytvoril prostredie a technické podrobnosti sveta a Wurst-ová sa hrala s politikou a dejom. Autori predstavujú inú kultúru a iný spôsob myslenia.
Dielo považujem za Marterpiece svojho žánru a jeho prepracovanosť mi príde miestami až neskutočná.
Zvládol som v rade iba dve knihy a na ostatné si musím spraviť pauzu, pretože ma vedeli až príliš pohltiť.
Fantasy, ve které není nouze o politické intriky - což mě baví. A hlavní hrdinka je žena - takže co víc si můžu ještě přát?
Pro milovníky japonské kultury je tato sága z kategorie "must read".
Hlavní hrdinka žena? Jak osvěžující po všech těch testosteronových macho superhrdinech. Navíc prostředí románu je nepokrytě inspirováno japonskou středověkou společností, včetně kultury, tradic, morálky, rozdělení společnosti, šóguna, roninové a vůbec. Dokonce i jména mají znít trochu japonsky.
Takže japonská inspirace a hlavní postava žena? Neříkejte nic a noste mi další díly. Dobrá, ať jen nechválím, občas by se jí mohlo i něco nepovést, ne?
Klasická fantasy, kde víc než fantasy prvků najde člověk politikaření a pletichy. Což o to, to by určitě nevadilo, co ale nemůžu jen tak odpustit je charakter hlavní hrdinky a pojetí celého společenství. Mary z Acoma je vypočítavá a chladnokrevná, přesto jí všechno vychází. Je popisovaná jako nevinná mladičká dívka, přesto ve Hře rady všem opakovaně vytírá zraky... Ani svět, ve kterém se všechno odehrává, není podle mého gusta - kvůli nějaké prkotině, kterou jste ani nemuseli zavinit sami, musíte z důvodu zachování cti rodu nalehnout na meč, zatímco jiné prohřešky jsou bagatelizovány, nebo přehlíženy. Do pokračování se tedy jen tak rychle nepohrnu, uvidíme časem.
Taková nemastná neslaná fantasy bez opravdového nápadu. Nic moc se tam neděje krom nějaké politické hry.
Dost mi tam vadilo, že pro obyčejné věci byly dosti zbytečně až násilně vnucovány vymyšlené výrazy. A pak samozřejmě jako u většiny knih, napsaných ženami, takové ty pasáže o tom, kdo si co oblékl a komu co jak sluší a kde se komu rozlévá teplo kdoví kde po těle.
Nicméně musím přiznat, že je to napsané chytlavě a s postavami se člověk rychle spřátelí. Přestože hlavní hrdinka je chladnokrevná a vypočítavá a nemá problém (nechat) zabít kohokoli včetně svého manžela. BTW, pochopil někdo, proč si ho vlastně brala?
Některé knihy si s odstupem času čtenář(ka) rád(a) přečte podruhé. I mně se to stává.
Sága o Impériu mě při prvním čtení velmi oslovila a tehdy jsem si slíbila, že přečtu všechno o Trhlinových válkách... Nadarmo se neříká, že slíbené drží sto roků :-). Takže pro případ krize si zajistím silnější brýle na čtení a v budoucnu se určitě vypravím na Kelewan, potažmo na Midkemii.
Anotace dost výstižně navozuje, o čem tento složitý příběh vlastně je. Pokud přijmeme jako fakt, že na Kelewanu je feudální zřízení a pokud nebudeme požadovat, aby se myšlení a chování postav přiblížilo tomu našemu, neboť třeba pojem cti, jak se mi zdá, se z naší kultury víceméně vytrácí (naštěstí, věřím, že ne úplně, že čest a dané slovo tu sem tam ještě přece jen přežívá), tak máme šanci představit si něco neobyčejně zajímavého, mimo obvyklé kulisy fantasy a můžeme se dokonale pobavit.
Výborná série, doporučuji. Je tu méně fantasy a o to více příběhu z fiktivního světa, více propracovaného děje a zajímavých postav... Je to zajímavé, je to skvělé!
:-)
Čteno na doporučení, dočteno spíše "na sílu" a do dalších dílů se vrhat nebudu. Je to čisté fantasy, ale bez jakéhokoli překvapení. Když už přijde něco zajímavého, skryje se to do pozadí. Hlavní hrdince vše vychází, společenský systém je nekriticky přijímán, sebe/vraždy ze cti, otroctví, různé typy feudalismu, ale vše s japonským nádechem, kterému bohužel nerozumím - stejně jako používání tamních (nebo jen inspirovaných?) názvů zvířat, rostlin...
Shrnutí? Hry o trůny (zde nazývány jako Hry rady), bez žádného překvapení a s japonským nádechem a zajímavou rasou obřích mravenců (?), kteří však jak se rychle objeví, tak zmizí...
Jak již bylo mnohými napsáno přede mnou: Kelewan je originální svět inspirovaný Japonskem. A je to nejen kultura, význam pána “domu”, tradice v rodině nebo ve společnosti, formálnost při styku lidí různých společenských vrstev, starodávné zvyklosti, ale hlavně ČEST. Porušení tradic a zvyklostí je nemyslitelné a čest ovlivňuje vše - život, majetek, rodinu… ano, pro středoevropana naprostá exotika, neboť v poslední době mám pocit, že v tom našem reálném světě nic není hanba a slovo čest už nemá žádný význam. Svět Kelewanu je jiný.
Hlavní hrdinka se v tradiční tsuranské společnosti i přes handicap svého věku a pohlaví umí velmi dobře pohybovat a díky své odvaze a inteligenci se dokáže prosadit.
Výborné prostředí a postavy, tradice a zvyklosti i nejrůznější politické hry a intriky. Naprosto skvělá kniha!
Začátek jedné z top Fantasy trilogií, s jednou z nejcharismatičtějších a nejsilnějších hrdinek vůbec. Jde o odbočku ze světa Midkemie kdy se podíváme na Kelewan a na úžasnou kulturu Tsurani která je inspirována Japonskem a lehce Aztéky. Mara jako hlavní hrdinka jedné ze slabších rodin bojuje o přežití a místo na výsluní. Celá kniha je hezky propojená s Mágem a některé události vidíme z jejího úhlu pohledu. Oproti Mágovi jde již o čtení pro dospělé a vše čím si Mara prochází, jaké zvraty se v knize dějí a co vše je schopná podniknout o udržení své "rodiny" na výsluní v patriarchální společnosti je bezprecedentní. Kevin of Tzu a její pomocníci jí v její snaze zdatně sekundují.....naprostý top fantasy četby, kdy mnoho moderních děl nesahá této knize ani po kotníky.
Menší dotaz - četl jsem Trhlinové války cca před 25lety. Pamatuju si z toho opravdu jen základní kostru a pár postav. Je nutný to číst znova než se pustim do Ságy o Impériu? Moc se mi do opětovnýho čtení právě nechce:)
Díky
Moje nejoblíbenější fantasy sága vůbec. Poprvé jsem ji četla asi v 15 letech a ráda se k ní vracím i v dospělosti. Autorům to spolu neuvěřitelně zafungovalo a vytvořili originální svět, inspirovaný samurajským Japonskem, ale přesto zcela jiný. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se naučila přemýšlet jako občané Impéria, naprostá svázanost ctí a tradicemi byla pro mě něco zcela nového a obtížně uchopitelného. Užívala jsem si politikaření, geniální tahy hlavní hrdinky Mary z Acoma, nečekané zvraty a osobní příběhy postav. Nejednou i slza ukápla. Je to prostě skvělá série, která v mém srdci vždycky bude mít místo.
Sérii Impérium považuji za nejlepší fantasy sérii „meče a magie“ a za ty roky od vydání této knihy se můj názor stále nezměnil. Ještě dnes si vybavuji, jak jsem po této knize sahal s pochybnostmi, protože jsem se doslechl, že je plná intrik a politiky. Do té doby mě totiž nenapadlo, že politika může být tak zábavná, zajímavá a napínavá.
Příběh se odehrává na Kelewanu v době, kdy je přes trhlinu sváděn boj s Midkemií. Pro samotný příběh první knihy je však tato válka vedlejší a nepodstatná. Je pouze hybatelem základního příběhu v tom, že tato válka může za smrt vládnoucího lorda rodu Acoma. Kelewan má pak předobraz v japonské kultuře samurajské cti stavěné na tradicích a formálnosti, kdy porušení těchto zvyklostí je pro tuto společnost tabu. Porušení těchto tradic má často závažné důsledky, jímž je zbavení cti, která se zpravidla napravuje rituální sebevraždou toho, kdo tyto tradice porušil.
Mladičkou Maru z Acoma vrhne krutý osud do role, pro kterou ji nikdo nepřipravoval. Stala se vládnoucí paní domu, který je sice vážený, ale je prakticky bez spojenců, a bez vojáků padlých v boji zrádným úskokem je také velmi zranitelný. Naopak má velice mocné nepřátele, kteří se domnívají, že její dům je jen krůček od naprostého vyhlazení. To ale tuto sedmnáctiletou dívku Maru z Acoma velmi podceňují. Díky své odvaze, inteligenci a schopnosti ohýbat tradice tak, aby byly k jejímu prospěchu, se nakonec dokáže z této smrtelné pasti dostat.
Nenechte se odratit tím, že je hlavní postavou celé série mladá žena, bez magických či bojových schopností. Feist sice tuto sérii napsal společně s Jany Wurtsovou, která hlavní hrdince dokázala vdechnout naprosto uvěřitelnou ženskost v myšlenkách, chování i citech, nejedná se ale o žádnou růžovou knihovnu.
Přestože zde Mara řeší svatbu, manželství a výchovu dítěte, jedná se především o součást politických intrik z její strany, aby její dům přežil v kruté politické hře Kelewanu. Sama pak musí řešit mnoho dalších těžkých či nebezpečných rozhodnutí. Naštěstí má kolem sebe věrné služebníky, kteří jsou ochotni za ni a za její dům položit své životy.
Kelewanská politika je nejen tvrdá, ale také krvavá, takže se nemusíte bát toho, že byste si neužili bojových střetnutí, přestože nejsou tou hlavní složkou příběhu. Napnutí budete od začátku až do konce, ať už se to bude zrovna týkat bojů či politických intrik.
Za mě to bylo oproti jiné autorově sérii - Spár stříbrného sokola - o hodně slabší. Všechno mi přišlo příliš nereálné a tak nějak uměle vykonstruované - 17letá holka bez jakýchkoli předchozích zkušeností se chová jako protřelý hráč, na jedné straně má vzbuzovat její smýšlení sympatie, na druhé straně je její jednání z morálního hlediska často za hranou. Tento rozpor (milá dívka x intrikánka jdoucí přes mrtvoly) mi neseděl a nedovedla jsem si představit ani vzdáleně, že by někdo takový mohl někdy v nějakém světě existovat.
Kniha je velmi čtivě napsaná (ale opět musím poznamenat, že série Spár byla napsaná lépe), nicméně další díly už číst nebudu, spíš zkusím od autora něco jiného.
Tato sága mě mile překvapila a byl jsem moc rád,že vyplnila mé bezesné noci.Nemohl jsem se od ní odtrhnou..Jsem velice zvědavý jak si povede bohyně Lašima o zachování své moci.Doporučuji.
Zdařile napsáno...ale...dosti předvídatelné, v podstatě všechno, na co sáhla se jí povedlo. Nějak jsem si navykla v knihách na nečekané zvraty a úmrtí. A ten happy end?! Uff...
Ale snad se to trochu zaplete v dalších dílech, páč jdu na ně. Přeci jenom jsem zvědavá....a snad se zlepší i styl psaní, který mi přišel ponekud plytký. Chyběly mi detaily, chyběla mi hloubka.
První část série o pěti knihách a moje první seznámení s autorem (tentokrát s autory). A doufám, že přečtu nejen tuto sérii, ale všechny Feistovy knihy... protože "píše"!
K pojmu fantasy: když čteme (zábavnou) knihu ze svého světa, víme, že vše, co obsahuje, je fiktivní, ale přesto respektujeme výtvor autora a tím čtením se bavíme. Tak nechápu, proč bych měla pohrdat, odsoudit dobrou - vynikající - čtivou fantasy, jak to dělají mnozí čtenáři.
Je to také fikce, ovšem z nějakého světa lišícího se od toho našeho. Jiný rozdíl v tom není. Pokud je příběh popsán dobře, uvěřitelně, tak, že si ten svět dokážu představit, tak proč mám žánr fantasy ponižovat? Ani omylem! A tento svět a tento příběh stojí za poznání, absolutně si ho užívám!
skvelé ani sim nečakal že ma to tak pohltí je t tak trochu ako stredoveké japonsko ale len trochu je to super naozaj odporúčam .
Tak tohle znamená politika! Kam se hrabou náctiletí hrdinové fantasy románů. Tahle typka musela pochopit situaci (připouštím že za krajně krutých podmínek) , přizpůsobit se a na konec rozjet vlastní hru, při které se ale směje jen ona. Četl jsem to jako kluk, ale doteď mám na paměti odhodlání a pokoru, kterou musela hlavní hrdinka vynaložit a úctu k autorovi, který ve mě dokázal vyvolat takové pocity a empatismus. Mám rád japonskou filozofii a byl jsem upřímně (příjemně) překvapen tímto dílem amerického autora. Sága, která má rozhodně dobře našlápnuto, doporučuji.
Opustíme Midkemii projdeme trhlinou a jsme na Kelewanu. Při čtení jsem si představoval Japonsko.
Děj super, Mara je super. Pohled na Válku z druhé strany a politické boje jsou super změna.
Pro fanoušky Feista povinnost, Která vás bude bavit.
Lady Mara, postavena před povinnost zachovat čest rodu a pomstít smrt svého otce a bratra, se pouští do nebezpečné hry moci a intrik. Empire Saga popisuje Kelewan, svět na druhé straně Trhliny, známý z Feistovy slavné Riftwar Sagy, přičemž znalost této epopeje není nutnou podmínkou pro orientaci v dějinných souvislostech Impéria. Pár zmínek tu sice padne, ale jsou to odkazy spíše povšechného charakteru bez dopadu na vlastní rozvíjení zápletky. Ta se rozvíjí pomalu, decentně, promyšleně v detailech i impozantně v celku. Je to přitom tak dobře napsané, že vám to vůbec nevadí, spíše naopak. Můžete vychutnávat jednotlivé epizody jak starý dobrý ročník ušlechtilého vína a těšit se, až se celá ta mohutná mozaika myšlenek a činů obloukem vrátí ke své výchozí premise a výsostně logicky a vytříbeně se uzavře. Výborné postavy, výborné dialogy, zajímavé prostředí, spousta živých a dramatických momentů, dělají z téhle knihy čtenářský zážitek, který baví po celou dobu a rozhodně se na něj hned tak nezapomíná.