Syn podsvětí
Vladimíra Šebová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518295/bmid_syn-podsveti-dWn-518295.jpg
4
97
97
Dcera zimy / Piesne troch svetov série
< 2. díl >
Když Matthewův obchůdek zmizí, ukáže se, že se propadl kamsi do podzemí. Aby ho jeho majitel našel, musí se vydat na nebezpečnou cestu do samotného podsvětí. Tam totiž končí všechny věci, které lidé ztratili. Do říše mrtvých s Matthewem poputuje okřídlená dívka Siréna, kterou vyhostili za zradu, lešij toužící po kouzelných předmětech a rusalka, která přišla o své srdce. Dostat je tam však může jen ten, kdo se v Navu narodil – syn podsvětí. Zvládnou čelit děsivým příšerám, ale i vlastním démonům a touhám?... celý text
Přidat komentář
Hodnotím 3/5, to ale neznamená, že by se mi kniha nelíbila. Příběh je moc pěkný, oddechový a čtivý, ale ne nudný. Autorčin styl psaní mi poměrně sedl, až na konec, kde se objevilo pár klišé hlášek, a také jsem si díky ní více zamilovala slovanskou mytologii. Postavy byly sympatické (můj oblíbený je Finn), příběh jsem si s nimi moc užila. Číst knížku na podzim byl rozhodně moc dobrý nápad!
Při porovnání s prvním dílem (kterému jsem dala hodnocení 4/5) zde ale chybělo něco, díky čemu by mi příběh přirostl k srdci a vyvolal ve mě nějaké emoce. Dcera zimy skvěle zpracovala vztah dvou sester, což je mě blízké téma, navíc byl děj mnohem zajímavější. V Synovi nekonečna byl sice hezký, ale hlavní zápletka, přestože mě to bavila a těšila jsem se, co se postavám přihodí, mi přišla nahodilá a nepřijde mi, že by postavy v realitě uvažovaly stejným způsobem.
Co se týče Matthewa, od začátku bylo jasné, jakým směrem se jeho charakter vyvine, ale je rozhodně dobře, že se tak stalo. Trochu klišé, ale ty se neomrzí.:)
Kniha je příjemně oddechová a nenudíte se u ní, není to však velkolepá fantasy, kde do poslední stránky čtete jako na trní. Ideální na deštivé podzimní dny.
První díl se mi líbil více. Tady je hodně rozepisovaná minulost postav, jakoby vzpomínají, jak se poznaly apod. Ale vše zapadá a dává smysl. Tak trochu jiná fantasy, což je super!
Zase opět 4 hvězdy. Příběh mě bavil, líbil se mi svět, respektive 3 světy. Taky rozdílnost postav atd. Prostě trochu jiné fantasy, než všichni známe. ALE, z nějakého důvodu jsem si k postavám nevytvořila moc silné pouto. Když by někdo umřel, tak bych asi byla smutná, ale neukápla by mi ani slza, narozdíl od jiných knih, u kterých jsem schopná brečet jako želva. Asi je na to kniha moc krátká, nebo nevím. Počtení dobré, ale chybí tam jiskra.
O chloupek horší než Dcera zimy, ta ale má pevně danou pozici v mé osobní top pětce, takže je asi nefér být moc přísný xd. Dá se číst samostatně bez znalosti Dcery, ale čtenář je odměněn pokud je s ní seznámen. Postavy opět parádní, všechny jsem si zamiloval, inspirace mytologií opět fantastická, to už bych si ale asi měl u Šebové zvykat. Jakmile děj skočí do nám známého prostředí, už jsem se jen usmíval jako trouba :)
Mírný SPOILER- Trochu jsem se bál, že vše bude až moc happyendovaté, né že bych to všem nepřál, ale Dceru si pamatuji právě kvůli krásnému konci, a ani zde jsem nebyl zklamán, jak poeticky jedna z postav skončila.
Už teď se těším na Agátu :)
Dávalo by smysl dát o jednu hvězdičku méně než u Dcery, ale obálka (a mapka!) zas jednu navíc přidává, je to radost na knihu koukat.
Nečetla jsem Dceru zimy, takže nemůžu porovnávat, ale fakt mě to bavilo. Přišlo mi to jako takovej mix Percyho Jackson a Šesti vran, akorát se slovanskou mytologií. Ty už zmíněné slovanské mýty, mě dost zaujaly a celej ten svět taky. Postavy byly dost cool a zajímavý, akorát by některé mohli dostat víc prostoru. Taky mi vadilo, že Matthew, kterej je úplně normální člověk a v podstatě hlavní postava, hodně zanikal mezi těmi ostatními polobohy, rusalkami, alkonosty atd. Byl fajn, ale taky mohl dostat víc prostoru. Rozhodně si přečtu i Dceru zimy, zajímá mě jestli je opravdu lepší. Tohle bylo samo o sobě dost dobrý.
Musím říct, že kniha Dcera zimy mě bavila o něco více, ale to asi hlavně proto, že jsem si oblíbila Moranu a její povahu. U Syna podsvětí jsem si až takovou vazbu k žádné postavě nevytvořila. Né že by byli postavy vyloženě nesympatické, ale žádná mě nezasáhla tolik abych si ji vyloženě oblíbila. Možná i proto, že jich vlastně bylo poměrně dost a jednotlivě nedostali tolik prostoru.
Děj příběhu nebyl až tak záživný jako v případě dcery zimy a asi nejvíc se mi na celé knize líbilo propojení slovanské mytologie se současným světem. Autorka má poměrně čtivý styl psaní a stránky ubíhali poměrně rychle, ale občas jsem se k některým pasážím musela vracet, protože se bez předchozího upozornění měnili časové osy příběhu a díky tomu občas chyběla v textu návaznost. I když se mi informace z minulosti hlavních hrdinů líbili a hezky doplňovali příběh tak bych brala nějaké oddělení, protože přejít během dvou vět od současnosti do xx let staré minulosti je občas zmatečné.
Dcera zimy pro mne byla skvělé čtení, které jsem si užila na maximum. Tady už to bohužel říci nemohu.
Kniha nebyla špatná, ale nebavila mne tolik, jak jsem doufala.
Díky Vladimíře jsem se začínala více zajímat o slovanskou mytologii a za to jsem ji velmi vděčná. Dcera zimy za mě sice o dost lepší, ale i tak jsem si knížku užila. Baví mě hlavně to prostředí a postavy. Některé chování postav mi přišlo dost nelogické a nepromyšlené, proto ty hvězdičky dolu.
Když jsem před pár lety přečetla Dceru zimy, byla jsem neskutečně nadšená, takže jsem měla od Syna podsvětí velká očekávání. Ta se ale bohužel úplně nenaplnila. Chyběla mi výraznější zápletka, záživnější postavy a celkově trochu víc příběh rozepsat do hloubky. Za mě celou knihu zachraňovala linka z minulosti Taťány, o které bych se chtěla dozvědět daleko víc.
K Dceři zimy jsem měla výhrady, ale příběh mi přišel čtivý. Tady jsem na rozpacích.
Příběh samotný by byl celkem fajn, ale od čtení mě v jednom kuse něco rušilo. Hodně se opakovaly stejné výrazy, sem tam přehozený slovosled, jindy záměna rodu, kdy jsem najednou tápala, o kom se vlastně mluví/kdo mluví. V úvodu scény mluví autorka o almaře, najednou je z ní truhla. Jak se řítí po schodech pomalu? Siréna se postavila a rozběhla k dřevěnici a Mathew tak zůstal sám s Finnem a Sirénou? Oprášila zasněžený kámen, na kterém se usadila? To si podle mě sedla a pak teprve ho začala oprašovat
Obecně mi přijde, že autorka má trochu problém s popisem činnosti. Někdy neodpovídá posloupnost, jindy chybí návaznost. Často jsem musela některé pasáže číst víckrát. Ono to na srozumitelnosti až tak neubírá, člověk si to nějak domyslí. Je to ale na škodu čtivosti a plynulosti, nedokážu se pak do příběhu skutečně ponořit.
Myslím, že kniha by si zasloužila větší péči.
Velkým bonusem je v mých očích obálka, ta je opět povedená.
Příběh zahrnující prvky slovanské mytologie. Potkáváme se s alkonosty, rusalkami, domovojem, lišejem. Pokud nevíte, co ta slova znamenají, já to taky nevěděla, proto nastoupil Google :). Matthew je obyčejný smrtelník, který miluje své železářství a žije nudný život. Jeho obchůdek, ale jednoho dne zmizí a on slíbí alkonostovi, že pomůže otevřít bránu do podsvětí, protože tam na louce ztracených věcí svůj obchod najde. Na cestu do podsvětí se proto vydává spolu s rusalkou Ťaťánou, alkonostem Sirénou, synem Velese Artěmijem, lešijem Finnem a černým kocourem Octoberem. Každý z nich má důvod proč tuto cestu podstoupit a riskovat tím svůj život. Příběh se nezastaví a stane se v něm spousta věcí a mně to moc bavilo.
Pojďte se i vy spolu s Mattem vydat na nebezpečnou výpravu do Podsvětí. Společnost vám bude dělat odhodlaná a nebojácná okřídlená dívka, proti nepřátelům vás bude chránit krásná rusalka a Běsomar, který se tváří jako největší morous, ale ve skutečnosti má dobré srdce Dávat na vás pozor bude i vtipný Finn a v neposlední řadě kocour October, který není tak obyčejný, jak se zdá.
Doporučuji mít první přečtenou Dceru zimy, která se mi líbila o chlup víc Ačkoliv dějově to nijak nenavazuje, potkáte zde hodně postav z předchozího dílu a vše se tak krásně propojuje.
Matt měl krásný vývoj, kdy se z troufám si říct ustrašeného mladého kluka mění v muže, který se už jen tak ničeho nezalekne. Je statečný, odhodlaný si vzít zpět to, co mu patří. Ne každý smrtelník by měl na to vydat se na nebezpečnou výpravu do Podsvětí v doprovodu magických bytostí.
Další postavou, kterou jsem si strašně oblíbila je Siréna. Nenechte se zmást jménem, tahle holka vás nebude chtít zlákat do hlubin. Tato mladá slečna umí létat a díky jedné smutné události je bohužel jediná svého druhu. Nemůže se přenést přes to, co se stalo jejím sestrám a občas působí, že má až moc tvrdou kůži. Ale pod povrchem se skrývá mladá dívka, která jen neví, jak se vypořádat s tak velkou ztrátou. Mermomocí se snaží přivést zpět svůj druh a mít tak svoje kamarády, až si kvůli tomu nevšimne, že už nové kamarády dávno má.
Postupně se dozvídáme o minulosti dalších hlavních postav a máme možnost jim lépe porozumět. Na pozadí se nám odvíjejí rovnou dvě romantické linky. Celý příběh a svět byl skvěle promyšlený a všechno na sebe krásně navazovalo. Je to příběh o ztrátě a objevování, přátelství a šanci změnit svůj osud. Kouzelnými bytostmi se to tady opravdu jen hemží, tak si dávejte pozor, ať se vám při čtení nic nestane.
Hodnocení: 4,8/5
Knížku jsem četla v rámci spolupráce s nakladatestvím Albatrosmedia.
IG: @strana394
Toto je nádherná knížka o slovanské mytologii. Já se čtení moc užila a možná mě to bavilo o trošičku víc než Dcerra zimy.
Moc se mi líbilo, že tady máme více postav a tím pádem i víc charakterů, předností a příběhů. Jejich příběhy se mi clíbilo a to, že jsme se vraceli do jejich minulosti bylo super. Krásně jsme se do nich ponořilil a hned zase byly v současném ději a to bylo super. Děj z různých pohledů byl super. Já byla nadšená. Navíc jsem se vůbec neztrácela. Každá postava mě okouzlila jinak a já si dáky tomu nedokžu vybrat, která byla nejlepší. Co se mi líbilo bylo navíc to, že tam byl i obyčejný smrtelník.
Nav, svět, mytologie já se opět zamilovala a doufám, že se od autorky dočkáme i dalších knih do série. Plus dávám ještě za to, že se tam objevily postavy z první knihy a za krásnou obálkku.
Za mě je Syn podsvětí o kočičí choupek lepší, než Dcera zimy. Kniha byla opět velmi čtivě napsaná a děj svižně ubíhal. Postavy a jejich charakter byly skvěle popsané. I když zde bylo více hlavních postav a s nimi i více dějových linek spletených do jedné, nic se mi nepletlo. Přechody mi nevadily a byly srozumitelné, nikde jsem se neztrácela. Milostné linky mohly dostat více prostoru, byly uspěchané, ale i tak mě všechno hrozně bavilo. Svět byl tak barvitě vykreslen, že jsem vše měla skoro před očima. Krásná obálka. Pět hvězd a zaslouženě. Děkuji.
Zkusím nejprve na knize ocenit něco, co se mi líbilo:
- pasáže, kde se objevila Morana
- trik s cibulí a jazykem
Co bylo na knize slabé:
> postavy - tuto skupinku “hrdinů bych popsala jako Avengers z Wishe...
> minulost x přítomnost - nejednoznačné přechody (občas oddělené odstavcem, jindy bez výrazného přechodu), člověk se snadno ztratí
> hrubky jak blázen - netuším, kdo dělal korekturu, ale divím se, že to prošlo redaktorem...
> romantické linky - jsou tu hned dvě a ani jedna není dobře uchopena... ta, která by mohla být zajímavá, tak moc prostoru nedostane a ta druhá nedává smysl...
Jsem zvědavá na další tvorbu.
Syn podsvetia ma bavil omnoho viac ako Dcéra zimy. Známy svet slovanských božstiev a bájnych bytostí ostáva, príjemným bonusom je mix postáv a ich spoločný cieľ. Vlastne, dobrodružné výpravy sú vždy skvelá forma, ako postupne do príbehu vniesť rôznorodosť, akciu a zmenu. Humoru mohlo byť trochu viac, lebo niektoré časti si ho priam pýtali. Človek, alkonosta, lešij, rusalka a besomar sa trmácajú do pekla v snahe doviesť tatkovi jeho vzdorujúceho syna, čo sa nechcel stať následníkom No, kto už chce vládnuť podsvetiu, že? (Ambiciózna Morena nech sa nehlási, aj tak je prvá v rade.) Ako to už býva, občas spolupracujú, občas sa bránia, niekedy vysvetľujú, spomínajú, či bojujú s démonmi spomienok, ale aj s tými skutočnými. Mačka, čo si chodí, kam chce, stratené kľúče (aj so zámočníctvom) a roztancované kvietky (že niekto pil kvitnúci čaj?), domový škriatok, ktorý všetkých nachová a nič za to nepýta a drak, ktorého čestne porazíte v kartách. Je toho samozrejme viac, okrem motívu rodiny, strateného srdca (to bolo naozaj prudko romantické, len sa mi ku koncu v hlave ozývalo Elsiným hlasom “Let It Gooooo), postupného rozkladu sveta, keď sa naruší rovnováha, (aj keď príbehovo o strome nikto neprekoná knihu Tobiáš Lolness) by som sa chcela podobnou atmosférou nadchýnať aj ďalej. Ak hľadáte podobné knihy, slovanský folklór a legendy nájdete v knihách od Andrzeja Sapkowského, no podobne o slovanských motívoch píšu aj Karherine Arden, Naomi Novik a Zuzana Kuglerová. Užite si čítanie!
Tohle byla moje už druhá kniha se slovanskou mytologií a bylo to opět skvělé, tou první byla Legenda o Ladě. Knížka se hned od začátku hezky četla a opravdu mi sedl autorčin styl psaní. Zaujalo mě, do jaké doby byl příběh zasezený, odehrával se na rozdíl od Legendy o Ladě v dnešní době a ikdyž se to na první pohled nezdá, slovanská mytologie k této době dobře sedla. Celý příběh a svět byl hezky promyšlený a vše na sebe hezky navazovalo a sedělo. Všechny postavy jsem si hned oblíbila, ale nejvíce si mě získal černý kocourek October, sama mám černého kocoura, kterého naprosto miluju, takže si mě kniha díky tomu snadno získala. Taky jsme se zde setkali s mojí oblíbenou bytostí, která se objevila i v Legendě o Ladě a to je domovoj. Líbilo se mi jak našim hrdinům při krájení cibule poradil, že mají vypláznout jazyk, aby z cibule neslzeli. Autorka na konci knihy prozradila, že tento trik opravdu funguje, takže to musím taky někdy zkusit. Posledních pár stran jsem přečetla jedním dechem, protože to bylo neskutečně napínavé a úplný závěr knihy se mi velice líbil a jsem ráda, že to takhle skončilo.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuju: Humbook blogeři
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult) slovanská mytologie říše mrtvých, podsvětí
Autorovy další knížky
| 2021 |  Dcéra zimy |
| 2016 |  Insomnia |
| 2023 | Syn podsvetia |
| 2021 | Azaelov pád |
| 2024 | Vlákna mágie |
Děj této knihy se odehrává v současnosti, narozdíl od prvního dílu. Našemu hlavnímu hrdovi, zámečníkovi, jednoho dne zmizí obchod do podsvětí, na Louku ztracených věci. Do života mu vstoupí Siréna, která potřebuje jeho pomoc na cestě za lovem démona, který se dostal do lidského světa.
Příběh mě vtáhl od začátku a knihu jsem si vážně užila. Líbí se mi, že nás autorka seznámí s příběhem více postav, ne jen jedné. Knihu si navíc užijí i ti, kteří nečetli první díl.