Dcéry bedára Tojvijeho
Šolom Alejchem (p)
Poviedkový román klasika židovskej literatúry, ktorý sa stal aj predlohou muzikálu Fidlikant na streche. Z obsahu: Dcéry bedára Tojvijeho, Nie som hoden toho, Začarovaný krajčír, Keby som bol Rotschildom, Jozef, Americký motív.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1958 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
Tevje der milchiker, 1894
více info...
Přidat komentář
"Idem si tak s koníkom domov, zabraný do pochmúrnych myšlienok, kladiem Pánu Bohu otázky a sám si na nich odpovedám. A už sa tak ani nezlostím na Pána Boha, s Pánom Bohom som sa už udobril, ale mám zlosť na ľudí: Prečo musia byť ľudia takí zlí, keď by mohli byť takí dobrí? Prečo musia ľudia strpčovať život sebe aj iným, keď by mohli žiť pokojne a šťastne? Je možné, že by Boh stvoril ľudí len k tomu, aby trpeli? Čo by z toho mal?"
Fidlikant na streche je môj najobľúbenejší muzikál vôbec; no a konečne som dozrela aj na jeho knižnú predlohu. Osobne sa mi zdá, že muzikál bol lepší; lepšie vygradovaný, bez hluchých miest či odbočiek, s lepšie vykreslenými postavami. Aj tak sa mi však kniha páčila, najmä Tovjeho pokusy vyrovnať sa so životom, s Bohom, s chudobou, s otcovskou rolou, ktorá mu vďaka vydajachtivým dcéram stále viac prerastá cez hlavu a opätovne láme srdce. Páčil sa mi Tovjeho humor, nadhľad, životná filozofia. A dokonca sa mi páčila aj trochu netradičná forma rozprávania, kedy sa postava akoby zhovárala s autorom. Summa summarum, celkom fajn dielko, ku ktorému sa už zrejme nevrátim, ale ktorého prečítanie neľutujem.
Knihu jsem si užila ve formě audioknihy. Byl to zážitek. Stejně jako na ostatní pod tímto mým komentářem, na mě působila směska báječného židovského humoru, smutku, trápení, nespravedlnosti, nadhledu, naděje, beznaděje, lásky apod. k vyhledání příběhu o mlíkaři Tovjem a jeho zlaté ženě Goldě mě přivedlo divadelní představení šumař na střeše, které jsme nedávno viděli. Všem doporučuji jak divadlo tak knihu. Jako malá ukázka požehnání policajtovi, který Tovjeho přišel vyhnat z vesnice, museli všechno nechat a opustit vesnici do tří dnů : "uctivě za ty tři dny děkuji , kéž bys měl tři roky štěstí a blahobytu, kéž ti pánbůh nastokrát oplatí za tu štastnou zprávu, kterou jsi mi přinesl do domu, at ti neschromne kobyla a do uniformy se ti nedají moli, at se ti dostane tolika vyznamenání až přes ně přepadneš na hubu"
Kdysi dávno, ještě na gymplu, jsem tuto knihu četla, a když jsem teď dostala audioknihu, ráda jsem si ji zopakovala. Není to takový ten humor, že se chechtám jako blázen. Je to úsměv skrz slzy, typický židovský. Příběh je to spíš smutný, vlastně tam nic a nikdo moc dobře nedopadne, A to celá kniha končí těsně před první světovou.
Taky bych chtěla mít ten drajv říct manželovi: umírám, kdo ti teď bude vařit oběd?
Musela jsem se smát a byla jsem i smutná. Příběh měl i těžší tóny a pár jich bylo i nezamýšlených. Jak Tovje pořád běduje, co nás v tom dvacátém století čeká. Z toho mě úplně mrazilo. Jestli někdy narazím na jinou autorovu knihu s chutí si ji přečtu.
"Musí to být důležité poselství, když přišla až ze záhrobí. Víš, že byla špatná na nohy."
Někdy smutné, někdy veselé Tovjeho příběhy se mi pořádně vryly pod kůži. S Židovskou grácií podané životní osudy prostého mlékaře, jehož hlavním životním posláním je zaopatřit svoji rodinu a zajistit všem svým dcerám bohatý a příjemný život. Čtenáře pohladí po duši a zpříjemní tak sebe deštivější den.
Celkem to šlo, jenom těch dcer jsem napočítala míň, než je uvedeno. Asi tak čtyři. max pět. Takže je záhadou, zda-li se zbylé dvě dcery, na které se jaksi pozapomnělo, také vdaly, či co :-o...
Jakkoliv je toto vydání skutečně úsporné, až téměř k jisté nedůstojnosti, text je pořád vynikající. J. Markovič je velký překladatelský vzor... No a dílo samotné - není tak rozpustilé, jako jiné Šolem-Alejchemovy humoresky, ale ty hlubší tóny mu dělají dobře.
Nic jsem o té knize nevěděla, když jsem se do ní pustila. Smála jsem se, kroutila hlavou, nedýchala, doufala a nakonec mi tekly slzy jako hráchy. Krásná.
Je to nepochybně dobrá kniha, pro někoho už ale možná bude příliš starosvětská. A upozorňuji, že zařazení do kategorie humoristická literatura je dost zavádějící. Moc se nezasmějete.
Štítky knihy
Židé humor chasidismus jidiš židovská literatura
Autorovy další knížky
2006 | Tovje vdává dcery |
2011 | Šumař na střeše a jiné povídky |
1962 | Bludné hviezdy |
1961 | Smolař Menachem Mendl |
1946 | Darebák Motl |
Židovsky humorné i truchlivé zároveň, filosoficky bohaté i vypravěčsky čistě jednoduché, takové jsou povídky Šoloma Alejchema.