Svítání
Robert Merle
Dědictví otců série
< 6. díl >
Šestý a poslední díl románové ságy o osudech Périgorďana Petra ze Sioraku v době náboženských válek ve Francii koncem 16. století zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. konečně vstoupil jako král do Paříže, do roku 1599, po vydání Ediktu nantského (13. dubna. 1598), který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorac, nyní už markýz (a jeho věrný sluha Miroul, povýšený králem na rytíře z La Surie) opět koná nejrůznější poslání ve službách králi a často je spojuje se službami krásným dámám, jichž je vždy statečným ochráncem: pro krále získává město Remeš, účastní se boje se Španěly vedenými Mansfeldem a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří jsou sice na jedné straně vzorem kázně, pokorné disciplíny a hlubokého vědění, ovšem jako spojenci Filipa II. Španělského představují uvnitř v zemi neustálou hrozbu. Siorac nechybí ani u intrik kolem Jindřichovy absoluce v Římě roku 1595. Účastní se ještě bojů se Španěly v letech 1597-1599 a po návratu do Paříže končí svou kariéru dvořana, ve které vydržel plných 27 let. Historii svého života dopsal Petr ze Sioraku 4. května 1610. Deset dní poté, 14. května 1610, byl před hostincem U srdce s korunou, probodnutého šípem (Au Coeur couronné percé d´une flèche) zavražděn král Jindřich IV., panovník, který první uzákonil ve Francii princip náboženské snášenlivosti.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
La pique du jour, 1984
více info...
Přidat komentář
Takže jsem na konci první části série Dědictví otců a rád si časem přečtu i další díly, které se budou týkat života syna Petra ze Sioraku.
Tato kniha opět obsahovala vše, na co si čtenář zvykl v předchozích dílech. Archaický jazyk vyprávění, barvitě popisované intriky u dvora i v okolí papeže, spousta cestování, mnoho dvoření krásným dámám, mnoho stránek popisujících život v Paříži i Římu té doby a také několik nebezpečných situací, ze kterých Petr za přispění svých druhů a svého důvtipu unikne. To je obsahem tohoto dílu, kde Petr z pověření krále Jindřicha IV v utajení opět řeší státní záležitosti Francie, které král nemůže svěřit nikomu jinému.
Znovu nádhera, po letech, a to hodně letech, si připomínám děj tohoto románu a je to skvělé, mnohem zajímavější a déle mi to trvá, protože si každou historickou osobu, místo hledám na internetu, a je to super číst o někom z dávné historie a vědět, jak vypadal. Mohu jen doporučit....
Prvních 6 dílů série Dědictví otců jsou paměti fiktivního šlechtice Petra ze Sioraku. Je to poutavá sonda do francouzských dějin 16. století, období náboženských válek. Na rozdíl od naučné literatury zde může čtenář prožít významné historické události z pohledu tehdejších lidí. Vše je popsáno věrně, avšak románovou formou na pozadí bujarého života našeho šlechtice. Šťoural najde pár nepřesností, které ale nejsou zásadní. Jediné, co mě trochu mrzelo, je nepropracovanost některých významnějších fiktivních postav. Např. se ve 3. díle dovíme, že má Alizon malé dítě. S naším hrdinou prožije nejednou další dobrodružství, dozvíme se o ní ledacos, ale o synovi už napadne jediná zmínka...
V každém případě je to ale úchvatné dílo, které stojí za to si přečíst.
Vyborny zaver prvni rady me oblibene historicke serie. Sice ne uz tak mladicky nerozvazny, ale stale okouzlujici Petr se tentokrat vydava na daleke cesty. Miluji krasny styl a jazyk jakym je cela tato serie napsana. A moc rada jsem behem tech mnoha dnu cetby byla spanilou ctenarkou;) Skoda ze Roberta Merleho uz nikdy nepotkam, predstavuji si ho tak okouzlujiciho, jako je jeho romanovy hrdina.
"Zatímco píši tyto řádky, cítím vás za svými zády, spanilá čtenářko, žel dotýkat se vás nemohu."
Aj, milý Petře, po tomhle se mi bude vskutku stýskat :-) ... vězte, že jsem Vás velice velmi ráda provázela při Vašich cestách, ať už vojenských, diplomatických nebo milostných :-) ... protože, ty si nikterak nezadaly, co se nebezpečenství a okolostojičností týče s těmi dvěma předchozími :-) ... bylo mi potěšením Vás poznat a nahlédnout do Vašeho předobrého srdce, které bylo vždy na správném místě.
"Spanilá čtenářko, někdo mi klade ruku na rámě a do ucha šeptá, ... že podléhám slabosti a tuze vám lichotím. ... Kdyby jedinkráte jediná z mých čtenářek, kdyby mi medle napsala, že se cítí nelibě z přemíry mých přívětivostí, nemohl bych jinak, než v okamžení jim konec učinit. zarmoucen ovšem, že skrze nedůtlivost jediné musím se zříci potěšení, abych vyjadřoval všem vděčnost, ... jež zakouším při myšlence, že jsou na světě, a že dávají našemu šedému žití barvu, teplo i mrazení."
... proboha živého, milé spanilé čtenářky, ať žádnou z vás ani nenapadne, ... tohle Petrovi zatrhnout :-) ... račte mu dovolit, ... aby pokračoval v těchto malých rozhovorech :-), pakli vám nejsou proti mysli ... které z Vás by taky byl proti mysli tento nevinný ... a tak milý ... rozhovor ... působící ... mrazení :-).
Šestým dílem, příznačně nazvaným Svítání, se končí celá tato série o životě, láskách, jednáních a dalších dobrodružstvích, která nás zavedou k papeži i do Španěl a tentokrát nebyly až tak žertovné (no, ano v dalších čtených knihách mi pak Merlův smysl pro humor chybí), jako tomu bylo v předešlých příbězích jedné generace Sioraků a jejich blízkých. Už jsem toho ve svém životě přečetla opravdu hodně (a většinu z toho ještě zde zatím nestihla ohodnotit) ale téhle historické sáze se hned tak něco nevyrovná (řekněme, že detektivky Roberta van Gulika jsou totiž trochu jiný žánr). Velký podíl na tom celém má ale také překladatel, takže mi na úplný závěr po procestování půl Evropy nezbývá říci jiného než opětovné vřelé díky autorovi, panu Merlemu a rovněž překladateli, panu Drápalovi. A přidám úryvky, jež se dokonale hodí nejen ke knize ale také k situaci, v níž se nachází dnešní svět.
"Víte-li pak, že papež, dověděv se, co bylo v Nantes vyneseno zvolal:'... tento edikt je největší špatnost, jakouž jsme si kdy představit mohli, Dovoluje věc na světě nejhorší: svobodu svědomí'" (s.500, Odeon 1998)
"Přisám svatý Antonín! Petře! Musíme se napít na tuto novinu, ježto nemá v dějinách světa oddoby! Na tento závazek skrze velikého krále dvěma náboženstvím uložený, že mají žít bok po boku v jednom království, aniž se budou vzájemně rdousit... "
To už je k první sérii skutečně vše a nezbývá mi už nic jiného než, aby mě (stejně jako našeho Jindřicha IV.) můj spánek uspal…
Siorak je úchvatná osobnost. I v šestém díle je nesmírně inspirativní postavou. Je vyobrazen tak věrně, že jsem ho při čtení takřka viděl a slyšel. Krásná kniha, naprosto perfektní jazyk, unikátní metafory a výtečný humor. Šestý díl nijak nevybočuje z kvality předchozích knih. Mohu říct, že v celé první části série jsem nezaznamenal jediné slabší místo. Já osobně pokládám Merleho díky této jeho fresce za naprostého génia.
Vynikající historický román, který Vás doučí něco z té velké historie a dojme či pobaví řadou malých historií. Vzhledem ke skutečnosti, že předchozí díly jsem ( zatím !!! ) nečetl, jsem byl mile překvapen s jakou lehkostí jsem se do románu ponořil. Archaický styl, jakým je dílo napsáno jen přispívá k atmosféře a není nikterak na škodu
Petr ze Sioraku ve službách francouzskému králi Jindřichu IV. prožívá opět dobrodružství na válečných bojištích i v diplomatických misích. Při tom všem, jak je jeho zvykem, se nevyhýbá ani milostným dobrodružstvím.
V této 6. části cyklu se hlavní hrdina podívá také do papežské Itálie, kde se pokusí pomoci dosáhnutí zrušení exkomunikace francouzského krále a v závěru knihy i do Španělska na katolický dvůr Filipa II. Svému králi pomůže také při eliminaci hrozby jezuitského řádu.
Merle je někdy v popisech děje příliš rozvláčný, ale i tak se jeho příběh čte dobře a kromě poučení o historii přinese i pobavení. Šestým dílem uzavřel autor svůj cyklus o Petru ze Sioraku, ale později k němu připojil dalších 7 dílů, na které se již těším.
Celá série historického románu je o životě francouzkého člověka v 16.století v podání Petra ze Sioraku. Od dětství po 50let. Série se mi líbila. Některé díly jsou poutavější jako třeba Mé dobré město Paříž, ale rozhodně se vyplatí přečíst všech šest dílů. Doporučuji.
Štítky knihy
Francie 16.-17. století Jindřich IV. Francouzský 1553-1610 Edikt nantský (1598) historické rományAutorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Tento díl je také skvělý, jako ostatní předešlé. Jindřichovu dobu moc nemusím, ale tímhle dílem člověk proletí, ani neví jak.