Dědina
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366042/bmid_dedina-ls6-366042.jpg
4
2609
2609
Lehce humorný příběh jedné současné vesnice. Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky… a sám život. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Nemoderní výchovné metody a rozšlápnuté kuře. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život, tady ještě stále spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, tragikomický příběh vyprávěný očima jejích obyvatel. Sedlák Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je tolik co napravovat na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni a přitom řeší, jak uživit rodinu. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Na pozadí lehce humorného vyprávění se před čtenářem odkrývá venkovské hemžení v nepřikrášlené nahotě. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění formanovského střihu, které však není cynické; nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.... celý text
Přidat komentář
Co na to říct? Pane jo, to je život. Kniha se mi moc líbila, nic nepředstírá, jen vypráví, jak to všechno kolem nás je. Není to příběh, od kterého se nemůžete odtrhnout, nejsou tu vraždy, akce a přesto čtete a čtete a všichni ti lidé z dědiny vás už nenápadně dostali a chcete vědět, co s nimi bude dál. Život na vesnici, generační rozdíly v pohledu na to, jak se má žít, osudy obyčejných lidí - a to vše popsáno velice čtivě a zajímavě. Pro mě skvělý čtenářský zážitek.
"Každej den, pořád znova. Zdá se mně, že celý roky každej den stojijou ve frontě po ránu úplně stejně. Akorát, že za ty leta, co tady prodávám, sou na místech rodičů jejich děcka, kerý už dospěly v rodiče, a teď sem tahají zase svý děcka. A ty si za pár let zase stoupnou do fronty, zatimco voni budou doma pomalu umírat."
Humoru jsem tam moc nenašla. Tvrdý život na venkově, se všemi klady a zápory. Vesnice tak jak je - všichni se znají, vidí si do talíře, nic si neodpustí, jeden závidí druhému. A to co projde bez povšimnutí ve městě se v dědině přemílá stále dokola a sousedi jsou rádi, že se to stalo jinde, ne u nich. To je lidská vlastnost.
Moc pěkné nářečí. A pěkná obálka - vše na talíři
Jako odmalička vesničan obdivuji přesné popisy vesnického prostředí,zabijačky,rozpadu posametových nadějí při střetu s nastupujícím kapitalistickodemokratickým režimem,který přinášel nezaměstnanost a likvidoval malé hospůdky a večerky a vzrůstající frustraci vesničanů z těchto nečekaných změn.Jsem nadšen z přesného popisu charakterů postav a z jejich dokonalých vnitřních monologů,přesně vystihujících jejich povahy.A tady jsem byl trochu zneklidněn přemírou závisti ,pomluv a vypočítavosti.Myslím si ,že na vesnici to není až tak hrozné . Ve městech to bývá stejné ,akorát že na vesnici si lidé vidí víc do talířů a jsou více na ráně.Na vesnicích bývá přece také veselo a to myslím veselo bez postranních úmyslů,než jak nám předkládá Dvořáková ve své knize.Někdy se téměř blížila k odtažitosti Kunderových příběhů.Zkrátka mi tam chyběly postavy "čistého srdce nesoucí naději v lepší život".Přesto dávám pět hvězd za přesnost,dokonalost ,čtivost a odvahu.
Čtivá oddechovka. Po všech Hartlech a Třeštíkových příjemná změna. Dialekt mi nevadil. Navíc to všechno bylo velmi uvěřitelné. Rozhodně doporučuji.
Knihu jsem přečetla jen stěží. Zacatek dobry, bavil me, hlavne nářečí, které je mi blízké. Děje povídek me nenadchl, kromě snad druhe ze čtyř. Jinak celkem slabost. Každopádně jako oddychovka je vhodná.
NO....tak trochu ako kladivom po hlave. Uvedomujem si dobre, ze takto vyzera realita, ale prosim, nechajte mi aspon zopar idealov. Neviem sa rozhodnut, ci je mi protivnejsi slovensky dedinsky magicky realizmus alebo tento nemagicky natvrdo :-)
Kniha ma dost vycerpala a ta jedovatost mi uz na konci prisla naozaj samoucelna. Niet tam pozitivnej zenskej postavy, niet tam vlastne pozitivneho motivu.
Dialekt sa mi pacil moc...osobne - hoci normalne to v knihe nepotrebujem - by som uvitala katarziu, ocistenie...nedostavilo sa
Nářečí se mi líbilo. Jinak je to dost syrové a i depresivní. Nějaké ideje nebo ideály, nebo něco pozitivního, co bych si z knížky mohla odnést - tak to jsem nic nenašla, asi tam nic takového nebylo, to je zase v jiných knížkách. Každý pro sebe, aby měl co nejvíce, pomluvy, drby, no.. Docela dobře se mi ale knížka četla, ovšem je to zase takové smutné, jak se tam ti lidé chovají a jak přemýšlí.
Tak to mě bavilo. Krásný propletenec postav několika rodin na vesnici. Psané dialektem Vysočiny, který dobře dokresloval atmosféru. Vlastně tam jednotlivé postavy v duchu říkaly to, co by člověk asi nikdy nahlas nevyslovil. Mě se to moc líbilo. Obvykle mě ocenění (např. Magnesia Litera) trochu odradí, že půjde o něco moc intelektuálního nebo oduševnělého, ale tady jsem se spletla.
Knihu jsem přečetl za dva dny. Vždycky, když už mne začínala docela bavit, děj odbočil a já se začal spíš nudit. Ocenil jsem použití nářečí a fakt, že autorka opravdu skvěle vystihla povahy vesnických buranů, závistivců a drben. O takových lidech ale nemám potřebu si číst. Kniha navíc neobsahuje žádný příběh. A humorného mi tam nepřišlo nic, spíš na mne dýchla lehká deprese. Pro mne to byla téměř ztráta času.
Neuspokojivé.
Velmi čtivá knížka o jedné selské rodině z moravské vesnice z nedávné doby, já jsem si však připomněla své dětství, prožité v české vesnici před mnoha roky, ale podobnost je naprostá.
Nemůžu se rozhodnout, jestli 4 nebo 5 hvězdiček. Ale asi 5. Úžasně jsem se pobavila a zároveň jsem se ráda dovídala to, co já, městský člověk, tolik neznám. I když každý máme někoho z venkova, kdo nám potvrdí, že je to všechno pravdivé. Moc krásná kniha , děkuji Petře Dvořákové a budu vyhledávat další její počiny.
Výborná knížka, která v kaleidoskopu čtyř kapitol nahlíží na život v obci a vztahy mezi lidmi z pohledu členů několika rodin. Zvolenému jazyku vyprávění jsem bez obtíží rozuměl, takže omluvy autorky v úvodu byly patrně určeny někomu jinému :-). Bez zaváhání dávám pět hvězd a doporučuji ke čtení a nebo jako pěkný vánoční dárek. (Budou už za měsíc!!!)
Tady asi půjdu "proti proudu" vzhledem k nadšeným reakcím na knížku. Krásná obálka mě nalákala, ale žádné wow se nekonalo. Jsem ráda, že už jsem knížku přečetla. Spíš než román je to soubor povídek o lidech, které spojuje jedna dědina. Postav je tam ale tolik, že ke konci už se pletou a musíte přemýšlet, ke které rodině kdo patří. Taky střídání vypravěčů je docela matoucí. V první a druhé povídce je vždy jen jeden vypravěč, zatímco v druhých dvou povídkách se vypravěči různě střídají. Postavy byly vesměs nesympatické, odporné, takoví ti vesničtí křupani. Ale jo, zase to bylo docela realistické, ono to tak opravdu bývá. Jediný, komu jsem fandila a kdo si získal mé sympatie byl Josef. Ale zase mi přišlo, že když autorka psala z pohledu chlapa, vyznělo to spíš tak nějak směšně. Hlavně celá druhá povídka.
Přiznám se, že třetí povídka mě ke konci docela chytla. A to nářečí taky nebylo zas tak špatné... Takže tři hvězdičky, takový průměr, ale rozhodně ne žádný trhák.
P.S. Souhlasím s některými komentáři přede mnou - velké množství vulgarismů, to je to, co knížce ubralo na kouzlu :(
P.P.S. (O půl roku později) Po přečtení Veselí od Třeštíkové musím hodnocení snížit na dvě hvězdičky, abych byla spravedlivá...
Ta syrovost obyčejné pravdy, ta mě dostala. Moc se mi líbí, že je na příběhy v životě nahlíženo různými pohledy - a každý je jiný, originální, osobní. Myslím, že po Švejkovi, který tak nějak "reprezentuje" český národ je tato knížka novým vystižením Čechů a Moraváků.
Tuhle knížku jsem si moc užila. Je citlivá, humorná, dojme i zamrazí. Při jejím čtení jsem byla rázem na vesničce mojí babičky, všechny postavy příběhu ožily a vše bylo tak reálné! Autorka knihy má neskutečně přečtené povahy lidí, jejich osudy a mezilidské vztahy, český venkov a životní nástrahy a motanice. A tak přirozeně je čtenářům předává naservírované v této knize!
Hezka oddechova kniha na jedno odpoledne. Zajimave napsana,vse do sebe hezky zapadalo. Mě osobne tato knizka zprijemnila páteční odpoledne. Proste relaxacni cetba a to mi ani nevadila nespisovna cestina na kterou autorka upozornila na prvni strance. Čte se tato knizka lehce a je to pěkně napsane. Mě se prostě libila uz podle obalky.
Výborné. Skvěle popsané mezilidské vztahy. Až mrazivé svou surovostí a obnažeností. Další perla od Petry Dvořákové.
Petruna.....
Velmi dobře a realisticky vykresleno vesnické prostředí, dobře zvolené figury. Nářečí nerušilo, spíš knihu výborně dokreslilo.
Dědina
Výborné, přečetla jsem, ani nevím jak. Perfektní sonda do života na vesnici. Líbilo se mi použití nářečí.