Dej mamce pusu
Joy Fielding
Rozvod. V soudní síni proti sobě sedí za stranu žalující Victor a obžalovaná Donna. Jejich manželství se po šesti letech rozpadlo, zbývá jen vyřešit "maličkost" - komu budou svěřeny do výchovy děti. Matka ani otec se nehodlají svého práva vzdát. Je však Donna z pohledu soudu dostatečně dobrou matkou? Všechno mluví jednoznačně proti ní. Ona se chtěla rozvádět, ona byla manželovi nevěrná, ona se chovala mnohdy divně, ona má chatrné zdraví, a nedokáže proto zvládnout tisíce běžných starostí, které život přináší. Victorovi hraje všechno do karet, ale přesto prohrává, alespoň pro tuto chvíli. Nevzdává se však. Peklo, které své donedávna milující a milované ženě přichystá, je krutou a nelítostnou pomstou za jedinou, ale o to bolestnější prohru. Kdy nastal ten téměř nerozpoznatelný zlom, který změnil velikou lásku v ještě větší nenávist, kde hledat první záblesky sobectví, pýchy a sebelásky? A proč musí Donna za svůj jediný, byť zásadní omyl zaplatit krutou daň, proč musí bojovat o holou existenci a o to nejcennější, co vzájemný vztah dvou lidí přináší - o děti?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Kiss Mommy Goodbye, 1980
více info...
Přidat komentář
Příběh nezklamal, ale přece jenom se musím pozastavit nad jednou "maličkostí". Opravdu je nutné vysvětlovat osmileté dívence jak se penis dostane do vagíny (cituji autorku) ? Tím u mě ztratila kniha na hodnotě jinak fantastických Joyniných příběhů.
Knihu jsem sice četla už dávno, ale pamatuji si, že jsem z ní byla nadšená a určitě mám v plánu si ji přečíst znovu. Moje nejoblíbenější autorka.
Téma pro napsání knihy dobré, ale celkové zpracování hodnotím ryze negativně. Na 15 stránkách popisovat hádku, jejíž příčinou je změna účesu nebo rozdíl mezi tomatovým protlakem a kečupem? A to nemluvím o tom děsném překladu: naprosto příšerný slovosled, v každé druhé větě slovo"již", atd., atd. Za mě velké zklamání.
Nejlepsi byly scenky ze soudni sine. A manzelske rozhovory.Ja to vidim takto,on to popisuje tak,ze to vyzni uplne jinak. Staci trochu jiny slovosled,ton hlasu a z normalni situace vznikne scena. Manzel je skvely manipulator,umi to se slovy a manzelske rozhovory jsou temer psychopaticke. Nemusi padnout ani jedna nadavka a presto si hrdinka pripada jako naprosto zbytecny tvor. Jinak klasicka knizka pro zeny.
Rozvod je vždycky špatný a pokud jsou v tom malé děti, tak ještě více. A rozvedený otec, který unese vlastní děti? - nepochopitelné a děsivé. I když hysterická Donna mě v určité části knihy taky pořádně štvala, ale nakonec dostala rozum a naštěstí své děti našla a vše dobře dopadlo.
Hezky popsáno, co s člověkem udělá psychické týrání. Navíc ty děti... Líbily se mi i dvě časové linie, kdy autorka popisuje začátek manželství a jeho konec i cestu k tomu konci.
Skvělá kniha rozdělená do dvou částí - minulost a přítomnost.
V minulosti se odehrává seznámení manželů a jejich soud o děti.
V přítomnosti únos dětí přes celé USA, v němž policie není schopná pomoci.
Kniha je velice špatné přeložená - hodně gramatických chyb a překlepů.
Některé části knihy by si zasloužili vynechat - mládeneček v přítomnosti - a některé části více rozvést - konec knihy.
Přesto mohu tuto knihu vřele doporučit :-)
Čtivá, napínavá kniha. Joy Fieldingová je moje oblíbená autorka, tento román o rozpadu manželství, rozvodu a boji o děti patří mezi její nejlepší díla.
Kniha měla spád a četla se mi dobře. Donna mi někdy moc sympatická nebyla i když chápu, že psychické týrání a únos dětí ji musel poznamenat. Úsměvná a zcela nepravděpodobná byla scéna s klíštětem - za ni srážím jednu hvězdičku. Váhala jsem, zda překladatelka přeložila tuto scénu přesně, zda se nejednalo o nějaký jiný "hmyz".
Přesto knihu doporučuji všem čtenářkám, které se chtějí ponořit do příběhu a nechat odplavat běžné denní starosti...
Za děj 4 hvězdičky, ale ještě jedna dolů za překlad/korekturu. Četlo se to špatně a celkovému dojmu z knihy to rozhodně uškodilo.
Podle mě jedna z nejlepších knih od Joy Fieldingové. Silný příběh s tématem rozvodu a boje o děti, starý 25 let a stále bohužel aktuální...
Mě kupodivu nejvíc zaujal začátek: soudní proces a sondy do minulosti: seznámení, společný život, hádky apod. Dále se z toho stala detektivka, a nemohla jsem Donnu vystát. Kladla jsem si otázku, jak se to vůbec dá zvládnout a nakonec se Donně hluboce poklonila. Konec dobrý, takže všechno dobré.
Komentář obsahuje spoilery. Stejně jako ostatní knihy od Joy Fielding je i tato velice čtivá. Řeší se v ní nejen téma psychického týrání, ale také boj rozvádějících se rodičů o své děti. Věc, která je v současné době velice aktuální. V době, kdy byla kniha napsaná, ještě nebyl rozvod tak častý jako dnes a například únos dětí jedním z rodičů nebyl v Americe nijak právně ošetřen (alespoň podle knihy).
Dej mamce pusu stojí rozhodně za přečtení, kniha má spád, zároveň se prolíná více časových rovin, můžeme sledovat myšlenkové pochody hlavní hrdinky a námět je děsivý pro každého rodiče. Nelíbila se mi část, ve které Donna žije sama v hotelu, obzvláště scéna s "mládenečkem", která mi prostě k celé knize nějak neseděla. Musím také souhlasit s ostatními komentáři, že překlad je naprosto příšerný a amtérský. Scéna s klíštětem byla naprosto postavená na hlavu - copak obyčejné klíště způsobí cca dvě hodiny po přisátí stav do kterého se dostala Donna? Také nechápu, jak to vlastně bylo s tím detektivem. On vysledoval úplně jiného muže se dvěma dětmi, který tu noc náhle zmizel a úplně naprosto náhodou se v tom samém malém městečku schovával i Victor? Přišlo mi to trochu přitažené za vlasy. A pak mě také trochu zklamal závěr, myslím, že by si zasloužil trochu více prostoru.
Úprimne ? ani neviem kto bol väčší magor... či psychopatický manžel alebo večne urevaná hysterka. Najnormálnejší bol doktor a jeho famózna veta o skurvenom čubčom synovi :D Nechápem potrebu autorky v jej knihách stále prirovnávať aktérov k filmovým postavám aj niekoľko krát v príbehu. Kniha je slabá, škoda straty času a to nehovorím o množstve chýb, ale za to už samozrejme autorka nemôže.
Výborně napsaný příběh ženy týrané manželem psychopatem (alespoň podle mne je to psychopat), její boj o zachování zdravého rozumu a o vlastní děti.
Téma dnešních dnů. Rozvod a boj o vlastní děti. Příběhem se prolíná pohled Donny i Victora na stejné životní okamžiky. Skvěle jsou vykresleny myšlenkové pochody, hloubka zoufalých pocitů a psychické rozpoložení hlavní hrdinky Donny. Jakmile si osvojíte styl psaní, už se příběh rozbíhá na plné obrátky. Doporučuji!
Štítky knihy
nevěra děti manželství rozvod manipulace (psychologie) utrpení manželské hádky psychické problémy únosy dětí nešťastná láska
Autorovy další knížky
2008 | Zachráníš mě ráno |
2004 | Poprvé |
2010 | Jane utíká |
2005 | Panenka |
2019 | Špatná dcera |
Dobrá kniha od Joy, která se dobře čte.